00:00:01 ŠPRÝMAŘ

00:00:07 Zdravíčko, dědo!
-Pane Bulánek!

00:00:10 -Sbíráte taky kosti?
-To jo, to jo.

00:00:12 -Já vím o jedný, no, ovšem to je kost!

00:00:15 -Od šunky, od šunky.

00:01:58 -Hele, už je tady zas. Jedeš, prevíte jeden!

00:02:03 -A čí je?
-Čí by byl, ničí.

00:02:06 Asi ho někdo vyhnal z baráku, aby nemusel platit daně.

00:02:09 Prevít jeden. Roznese mi kosti po celým dvoře.

00:02:11 -Asi má hlad.
-Asi jo.

00:02:20 -Neboj se. Já ti dám.

00:02:25 Já ti dám. Hele, neboj se, neboj se mě.

00:02:34 Jak se jmenuje?
-Copak já vím?

00:02:39 -Hele, jak ti říkají? Pojď sem, jak ti říkají?

00:02:45 Punťa, Šmudla, Azor?

00:02:48 Pojď sem! Hele, pojď sem.

00:02:57 Říkají ti snad Alík?

00:02:59 Jo Alík se jmenuješ, no jejda.

00:03:04 Poslechni, nevadilo by ti, kdybych ti říkal Karlíku?

00:03:09 Kdybych mu říkal Karlíku?

00:03:12 Pojď sem, no.

00:03:16 Když ho nechce nikdo,

00:03:20 mohl bych si ho vzít?

00:03:22 -To víte, že jo. Kdo by se hlásil k takovýmu podvraťákovi?

00:03:25 Jen si ho vemte.

00:03:27 -Tak co? Tak hele, já jsem Kudrnka.

00:03:30 No vidíš, ty jsi Karlík, tak pojď. My jdeme.

00:03:34 -Tak běžte.

00:03:36 -Tak pojď, půjdeme.

00:03:39 On jde, on jde!

00:03:41 On na mou duši jde! On se mnou jde!

00:03:43 Jo, on se mnou jde. Ahoj, ahoj!

00:03:48 -Pojď sem.

00:03:50 Víš, že on dědek není tak blbej?

00:03:52 To spíš já, člověče.
-Jak to?

00:03:54 -On za něj dostane ve výzkumáku nejmíň sedm pětek.

00:03:57 -Oni tam kupují psy?
-Jasně. Na pokusy.

00:04:00 -Karlíku, tamhle to nech a hoď mi sem tu lampu!

00:04:03 Tamhle zezadu.
-Jo!

00:04:36 -Co to solíte, pánové?

00:04:38 -Seš chytrej. To není sůl.

00:04:41 To slepujeme, aby ten hadr vypadal jako těžkej brokát.

00:04:46 -Nech toho.

00:04:48 -Vždyť to nelepí.
-To se ví, že zastudena ne.

00:04:50 -Je to od tebe hezký, že seš takovej zvídavej.

00:04:53 Ale šup, ať už je tam ta lampa.

00:04:55 Takže to je vlastně takový lepidlo, jo?

00:04:58 -No to se ví, že jo.
-Jak to drží? ?Nijak.

00:05:00 -Když se to takhle přežehlí?
-Jo.

00:05:02 -A drží to?
-Drží to jako hrom.

00:05:05 -Dobře, jako hrom, ale jak to pak dostanete od sebe? ?Nijak.

00:05:08 -Jedině vyvařit v octě.

00:05:10 -To by musela být ale cisterna octa, viď?

00:05:13 -To by zase pustily barvy.
-Takže prakticky to od sebe nejde.

00:05:17 -No, Karlíčku, víš?

00:05:22 Jsme doma, jsme doma!

00:05:26 Hele, pojď sem, pojď sem, pojď sem, hop, hop!

00:05:32 No, vidíš to, ty kluku.

00:05:35 Já ti něco dám, já ti něco dám.

00:05:41 Hele, hele, hele, pojď sem.

00:05:44 Hele, hele, pojď sem, pojď sem, Karlíku, pojď sem, hele, hele.

00:05:52 No vidíš, no, no vidíš.

00:05:56 A podívej se, nechtěl bys náhodou rádio?

00:06:00 A chtěl bys dechovku?

00:06:03 Nebo bys chtěl tuhletu, tuhletu, tuhletu...

00:06:07 Tu, tu, tu, tu, tu kulturu! Kulturu, víš?

00:06:11 Počkej, já se posadím hezky.

00:06:34 Poslouchej, poslouchej.

00:06:37 -...k úspěšnému plnění letošních úkolů

00:06:39 jsou ovšem také zabřezávání, telení v procentu úhynů.

00:06:41 Proto také budeme víc než v minulosti zdůrazňovat

00:06:44 význam zvýšených stavů i kvality zastavovaných zvířat.

00:06:47 Většinou je péči nutno věnovat výživě. -Rozumíš tomu, Karlíčku?

00:06:50 Počkej, počkej, my si pustíme operu,

00:06:54 možná to bude něco veselejšího.

00:07:00 -Nedůvěřovala jsem sobě, a konečně přece tak učinila.

00:07:04 Dokončila jsem hned z mého rodného domu...

00:07:11 -Hele, máme po rádiu.

00:07:15 -To mě, člověče, podrž.

00:07:18 On si věší džíny na ramínko.

00:07:20 -Aby se mi nezmačkaly.

00:07:23 Přece to nebudu každej den žehlit.

00:07:25 -Prosím tě, kde jsi viděl, že se džíny žehlí?

00:07:28 Koukni, podívej se, takhle, originál Wrangle, no.

00:07:31 -Jenomže to jsou trubky, a já mám zvonáče.

00:07:34 A ty musí mít puky jak...

00:07:38 -Pane Bulánek, prosím vás, řekněte mu, jestli se žehlí džíny.

00:07:42 -Džíny jestli se žehlí? Kde jsi to slyšel, prosím tě?

00:07:45 -Vidíš, ty...

00:07:47 -Viděli jste ten film Noc v Manhattanu?

00:07:49 -Copak máme čas chodit do kina.
-Tam měl každej puky. Na džínách.

00:07:53 -Kdo měl každej puky? V Manhattanu?

00:07:56 To bych chtěl vidět, kamaráde.

00:07:58 Ačkoli víš, že jsem slyšel,

00:08:00 že opravdu teď na Západě, speciálně v Manhattanu...

00:08:03 Puky frčí?
-Slyšíš to?

00:08:05 -Ovšem zas Karlík má taky pravdu,

00:08:07 ne tím, že by si to furt věšeli na ramínko.

00:08:10 Nebo to natahovali nebo piglovali. ?Vidíš, ty...

00:08:13 Tam si koupí zvonáče, ti Manhattanští,

00:08:15 a mají tam puky provždycky. Ale fakt.

00:08:18 Tam na to mají speciální přípravek, jmenuje se Džínol.

00:08:21 -Džínol, jo?

00:08:23 -A co to je, ten Džínol?
-To koukáš, co je ten džínol.

00:08:26 To je takovej prášek, kterej dostaneš rovnou při těch gatích.

00:08:30 Když je kupuješ teda.

00:08:32 Přijdeš domů, obrátíš to naruby, posypeš tím Džínolem,

00:08:35 to je takovej bílej prášek.

00:08:38 -Já to znám.
-Já taky právě.

00:08:41 -Vy si ze mě zase děláte legraci.

00:08:43 -Já to mám doma, mně to přivezl brácha z olympiády.

00:08:46 To posypeš, vezmeš žehličku, předtím to obrátíš zase na líc,

00:08:49 a jak žehlíš, tak tím teplem se to normálně vcucne do tý látky.

00:08:52 A vznikne tam apretura. Víš, co to je? -Ne.

00:08:55 -To je něco opačnýho jako fraktura.

00:08:58 A máš tam jednou provždycky puky. Žádný ramínka neexistují.

00:09:00 Můžeš to narvat do kufru, kam chceš. Puky jak břitva.

00:09:04 -Vážně?
-No co ti budu povídat.

00:09:06 Mám bratra z olympiády.

00:09:08 -A dalo by se to sehnat nějak?
-No to víš, že jo.

00:09:11 Až bude zase někdy olympiáda, tam mně řekni.

00:09:14 No mám to doma, vždyť ti to povídám.

00:09:16 -A prodal byste mi trochu, šéfe?
-Copak sem drogista, no dovol?

00:09:19 -Aspoň trochu na tyhle jedny kalhoty.

00:09:22 -No kdyby se, viď, slušně choval,

00:09:25 sem tam nám skočil pro pivo...

00:09:27 Tak bych ti krapet přinesl, takovou malou piksličku odsypal.

00:09:32 -Vážně, určitě?
-Jo, ale chce to slušně se chovat.

00:09:35 Howgh.

00:09:39 No zítra ti to přinesu, no co. Když řeknu, tak...

00:09:42 Když ti to řeknu, tak mi to zítra připomeň, no.

00:09:47 -Tadyhle ještě trošičku.

00:09:50 Počkej, já ti to podržím.

00:09:55 -Ty, hele, Venco.
-Co je?

00:09:57 -Mohl bys mi sem nasypat trochu tamhle toho prevítu?

00:10:00 -Na co to chceš?
-Je to lepidlo? -To víš, že je.

00:10:03 -Našemu dědkovi totiž padají zuby, víš?

00:10:05 Tak mi tam pár lžiček toho dej.

00:10:08 -Ne, fakt, na co to chceš? To zas bude nějaká lumpárna.

00:10:11 -Lumpárna? Kamaráde, velikánská sranda.

00:10:17 -Těbůh.
-Ahoj.

00:10:20 -Máš fofr?
-Já mám pořád fofr.

00:10:23 -Já bych od tebe potřeboval takovou maličkost.

00:10:26 Na tuhle plechovku. Nechci to zadarmo.

00:10:28 Zas kdybys potřeboval něco s elektrikou, píchnu ti taky.

00:10:31 -Napsat Džínol velkým pěkným písmem.

00:10:34 A tady malinkým Made in Germany. Uděláš mi to?

00:10:36 -Co to je za blbost?
-Jaká blbost?

00:10:39 No ne, to je takovej můj nápad, víš, veliká sranda.

00:10:41 -Vždyť Němci nemají Ž.
-No Němci nemají Ž.

00:10:44 Já říkám Džínol, protože se říká džínsy.

00:10:47 Ty napíše samozřejmě Jeanol.

00:10:49 A nebylo by špatný, kdyby tady nahoru napsal permanent press.

00:10:52 Jako že to je furt spresovaný. Uděláš mi to?

00:10:54 -Ty jsi normální blbec.
-Jo? Vláďo, děkuju.

00:11:02 -A víš, co mně řekl?

00:11:05 Abych ten starej krám zahodil.

00:11:12 Takový krásný rádio.

00:11:17 Čtyřicet roků mně hraje.

00:11:19 A já ho najednou mám z ničeho nic zahodit.

00:11:53 -Co to máš?

00:11:55 -Jeanol.
-Na co to je?

00:11:58 -To je permanent press na kalhoty. To se nasype na puky...

00:12:01 A ono to drží puky furt. Nebo pořád, teda.

00:12:05 -Ukaž, já ti to přetáhnu.

00:12:07 -Já si to přetáhnu, jestli si to můžu udělat tady, jo?

00:12:10 -No můžeš, bezevšeho. A od koho to máš?

00:12:12 -Od pana Bulánka. Přivezl mu to brácha z olympiády.

00:12:16 -To není naše, viď?
-Ne,to je německý, to je výborný.

00:12:21 Já jsem na to zvědavej, co to udělá. ?Já taky.

00:12:35 -Teda, to se páří.

00:12:44 -Už jde.

00:12:46 -Pánové, na svý místa a vážně. Naprosto vážně, žádnej smích.

00:12:50 Ať se peče ve vlastní šťávě. Ne, abys dělal nějaký vopičky.

00:12:53 Dívej se normálně, takhle blbě, to je u tebe normální.

00:12:55 A pracovat, pracovat, pracovat.

00:12:58 (ZPÍVÁ) Ráda, ráda, můj zlatej Honzíčku.

00:13:00 To se mi to dneska daří.

00:13:09 -Co to je?
-Co to má?

00:13:11 -Džíny.

00:13:14 -Tohle jsou džíny?

00:13:16 -Sakra, tomuhle říkám vyžehlený džíny.

00:13:19 -Vypadají, že by mohly být i nepromokavý.

00:13:21 -V těch by se mohl klidně koupat.

00:13:24 -Kratší a širší, jak jsi ukazoval, to by mohla být střecha.

00:13:28 -Ale na nich by se mohl koupat.
-Jo ty myslíš, že budou plavat!

00:13:31 -To je prkno, to je prkno. Podívej se, jak se to tady vaří.

00:13:35 Já mám výbornej nápad. Podívej se mi do očí, podívej se.

00:13:38 Řezal jsi někdy betlémy lupenkovou pilečkou?

00:13:40 To je taková pilečka s lupenkou. Tohle ti podržíme,

00:13:43 ty to přehvizdneš na půl a máš perfektní vodní lyže.

00:13:46 Stačí si našetřit na motorovej člun,

00:13:48 aby u vás v krajině byla voda, a děláš takovýhle sport, viď?.

00:13:51 -To je teda pěkně blbej fór, pane Bulánek.

00:13:54 A pro vás hodně drahej, protože mám u vás 65 bonů.

00:13:58 -S kým to mluvíš?

00:14:00 Můžeš to přestat dělat tou rukou?

00:14:03 To se dělá na mistra? Na zástupce mistra?

00:14:05 Ekonomickýho náměstka vlastní domácnosti?

00:14:08 Kamaráde, copak já můžu za to, že tyhle... To reklamuj u firmy.

00:14:11 Půjč mi tu plechovku.

00:14:13 Tam jim napiš, velice rádi ti nepošlou patrně nic, poněvadž...

00:14:16 To jsou syčáci, tady není firma, tady není výrobce.

00:14:21 Tam taky není Jeanol.

00:14:24 Kam jsi dal zbytek toho Jeanolu?

00:14:26 -Jakej zbytek? Já jsem vzal kalhoty, obrátil jsem je naruby,

00:14:29 špičkou nožem, pak mě to nebavilo, tak jsem to tam vysypal všechno.

00:14:32 -Šéfe, on to sežral normálně.
-To není pravda!

00:14:35 -Hele, má tam bílý.

00:14:37 -Jestli špičkou nože, tak musel mít nůž jak zednickou lžíci.

00:14:40 Kde ten Jeanol je? Já jsem ti říkal, a opakoval jsem to.

00:14:42 Já povídám, chlapče, ještě třikrát jsem to říkal, protože tě znám.

00:14:46 Na špičku nože, lehce potřít, kouknout do toho, vzít žehličku.

00:14:50 Jakou jsi vzal žehličku?
-Na prádlo takovou dlouhou.

00:14:54 -Ne, jak teplou žehličku?
-Hodně teplou.

00:14:56 Čili vařící žehličku a máš teď pěkný kalhotky.

00:14:59 To je tvoje vina, nám nedávej vinu. Na shledanou. Čaj. Čau.

00:15:03 -A co teď s tím mám udělat?
-Co bys s tím dělal?

00:15:05 Rozřezej to a sněz to.
-No ne, aby se to vrátilo.

00:15:09 -Ne, já ti poradím. Já jsem to nezavinil, zavinil jsi to ty.

00:15:11 Ale my máme takovou správcovou, která si se vším ví rady.

00:15:14 -Ta umí oholit chlupatý knedlíky. Ta umí, když je zelí, rozumíš mi,

00:15:18 a máš špinavej koberec, vyčistit ten koberec tím zelím.

00:15:21 Až je koberec čistej, zase vyčistit to zelí, a to je potom...

00:15:25 Přijďte k nám někdy na zelíčko.

00:15:27 A tobě by asi řekla, abys napustil do vany vodu,

00:15:30 dal tam hodně octa a v tý octový vodě to,

00:15:33 když tam ještě kápneš kyselinu sírovou,

00:15:35 tak z toho máš takový zvláštní táhlý kalhoty.

00:15:38 -Neblbni, nic nedělej s octem, z toho budou krásný štafle.

00:15:41 -Musí k nim přinýtovat šprušle.
-Ovšem z manšestru.

00:15:45 Aby se ty materiály netloukly.

00:15:47 -A s manžestrovými nýty.

00:15:51 -Co tady děláte? Jsme U Fleků, nebo co?

00:15:55 -Podívejte, pane mistr, co mi udělali, úplně nový džíny.

00:15:58 -O kom to zase mluvíš? Vždyť sis to udělal sám!

00:16:01 -Dobrý den, nezlobte se, pánové.

00:16:04 Ale mně se nezdá, že by to byla tak velká legrace.

00:16:07 Asi máte dost peněz.

00:16:09 A ten, kdo to udělal, je stejně kazisvět.

00:16:12 -Nechte je, dědo, to je ta jejich zábava.

00:16:15 Oni se jinak bavit nedovedou.

00:16:18 Jo, to rádio. Dědo, já vím, že vám ta bedýnka přirostla k srdci,

00:16:22 ale já do toho lampy neseženu.

00:16:25 Víte co, hoďte to někde za plot a pořiďte si něco novýho.

00:16:30 -No jo, ale když ono to tak krásně hrálo.

00:16:32 -No jo, krásně hrálo, jednou, jednou to doslouží, no.

00:16:43 -Dědo, o co jde? Co s tím máte?

00:16:46 -O tohle. Já jsem včera šel hrát Karlíkovi dechovku

00:16:49 Tak jsem vám to spustil a ono to takhle prsklo.

00:16:53 -A zhaslo to. Vždycky se obracejte na kováře, nechoďte za kováříčkem.

00:16:57 Půjčte mi to a já vám to opravím.

00:17:00 Na, Karlíku, tam to dej, já si udělám záznam takovej.

00:17:04 -Karlíku! Karlíku...

00:17:10 Kde jsi, Karlíku?

00:17:15 Nenos ty kosti za mnou.

00:17:18 Ty přece víš, že se sejdeme u kuchyňky tam a s kočárkem.

00:17:23 -No co ty si to dovoluješ? Kam nosíš dědečkovi kosti?

00:17:26 -Já ne, to ten pes.
-Dědeček říkal Karlíku.

00:17:29 Přece mám sluch.
-Právě, to je ono.

00:17:32 Proč tomu psovi říkáte Karlíku? To je přece lidský jméno.

00:17:36 -Ono to je takhle, milý hochu.

00:17:38 On není takovej jako, jak se říká, obyčejnej pes.

00:17:41 On Karlík, víte, on je můj parťák, na mou duši.

00:17:44 On je můj spolubydlící, jo.

00:17:48 Copak já bych si mohl s nějakým Azorkem prosím vás, povídat?

00:17:52 Ale s Karlíkem já vám můžu o všem mluvit.

00:17:55 -Vždyť se, dědečku, takovýmu kandrdáskovi neomlouvejte.

00:17:57 Je to váš pes, tak mu říkáte, jak chcete. Klaudie nebo Kadlíku.

00:18:02 My se v tom už orientujeme, my nejsme padlí na hlavu.

00:18:06 To, co štěká, je Kadlík, a ty seš ten... PZ 458.

00:18:10 Ne, dědečku, jak jsem vám říkal, to rádio vám spravím.

00:18:14 Vy si pozítří přijďte a bude to hotový.

00:18:16 -Pane Bulánek, já vám moc a moc děkuju a nezlobte se.

00:18:19 Já vám to zaplatím.
-Ale prosím vás.

00:18:21 Vždyť to nestojí vůbec za řeč.

00:18:31 -Karlíku, Karlíčku! Kdepak, kdepak jsi?

00:18:35 Pojď sem ke mně, pojď sem.

00:18:38 A pusť, pusť.

00:18:42 Ona ti tahle voní, viď?

00:18:45 Ale ona málo váží, víš?

00:18:48 To musíš přinést ty, co hodně váží.

00:18:50 Podívej se, takováhle, to je ono, vidíš ji?

00:18:53 Pojď sem, pojď se podívat, to je ona, vidíš?

00:18:55 Taková, ta váží něco, no!

00:19:08 -Šéfe, pane Bulánek, pojďte!

00:19:12 -Co je?
-Sledujte.

00:19:15 -To je dědkův kočárek, ne?
-No, právě.

00:19:19 -Pojď, Karlíčku, pojď, pojď, pojď.

00:19:45 -Tak na tohle jsi mě volal? To má být fór?

00:19:49 No to mně promiň, to mně nedošlo.

00:19:51 -Nemá říkat psovi Karlíku.

00:19:53 -Povídám, to je nějakej fór, dědkovi rozbít kočárek?

00:19:56 To bys taky příště mohl nějaký starý babče podrazit nohu!

00:19:59 Když na to nemáš závity, tak to nedělej, buď radši vážnej.

00:20:01 Fór, to musí cinknout a všichni se musí bavit, kamaráde.

00:20:04 Tady se můžu smát akorát tomu, že seš pitomej. Dej to sem!

00:20:07 I ty závlačky, ukaž.

00:20:09 -A co je to za fór, když vám dědek řekne, že jste kazisvět.

00:20:12 A vy mu za to ještě spravíte tu jeho kraksnu.

00:20:15 -Dávej bacha, jo? Budeš se divit, kamaráde.

00:20:17 Dědi, počkejte. Já vám na to mrknu.

00:20:21 To víte, starej vehikl.

00:20:25 -Ale jo, ba jo, ještě jsou na světě hodní lidi.

00:20:32 Ti chlapci na Barrandově mi řekli, že mi to rádio opraví.

00:20:37 Tak koukej. Já jsem byl tuhle u Anděla v opravárně.

00:20:42 A tam mi ukazoval takový rádijíčko...

00:20:47 A on mi řekl, že stojí osm stovek.

00:20:53 Kde já bych je vzal?

00:20:55 -Jo, dědo, když můžete život psa a platit za něj čtyři stovky daní.

00:21:00 -Hele, hele. Ten Karlík si na sebe vydělá!

00:21:05 Ty kosti, to je jeho kšeft.

00:21:08 On už taky má našetříno.
-Ale, ale.

00:21:22 -Karlík.
-Páni inženýři. Tondo! Pojď sem!

00:21:27 -Co je?
-To jsi v životě neviděl.

00:21:30 -To víš, že ten podvraťák má knížku? ?Neblázni, jakou?

00:21:34 -Vkladní a výherní!

00:21:38 (RÁDIO HRAJE)

00:21:40 -Tak teď to dotáhni.

00:21:43 -Ono už to běhá, jo?
-No neslyšíš to?

00:21:46 -To se děda zblázní. Co tomu bylo?

00:21:48 -Tady spálená koncovka. To je, co?

00:21:51 Hele, kdyby mě hledal mistr, tak já musím do truhlárny, jo?

00:21:54 -Já bych to zatím mohl hodit do bedny, ne?

00:21:57 Proč? Já tomu dávám přece novej kabátek. Jsem v truhlárně.

00:22:07 -Josef!
-No? -Těbůh.

00:22:11 -Pojď sem, že tohle je ona?

00:22:13 -Z těch vyřazených je to ta nejlepší.

00:22:16 Ještě ti ji trochu přefouknu bezbarvým lakem.

00:22:19 Bude zas jak nová.

00:22:21 Co to bude, až to bude?
-To je takový překvapení, víš?

00:22:24 Zatím přísně tajný, ale neboj se, na premiéru tě pozvu.

00:22:27 -Dobře, tak jak si to představuješ?

00:22:30 -Tuhle prasklou obrazovku vyhodím. Sem dám matnici.

00:22:33 A od tebe potřebuju takový diák s monoskopem,

00:22:36 aby když to prosvítím zezadu žárovkou,

00:22:39 aby se ten monoskop objevil na té matnici

00:22:41 a vypadalo to jako skutečná obrazovka.

00:22:44 -Nezapomeň, že u normální obrazovky nenaskočí obraz hned,

00:22:47 jak se rozsvítí, má zpoždění.

00:22:49 -Víš co, to nech na mně. Ty hlavně udělej ten diák, jo?

00:22:52 -Pane Bulánek, pane Bulánek!

00:22:54 -Potřebujete něco, dědo?

00:22:57 -Já jsem se chtěl zeptat, jak je to s tím mým rádiem.

00:23:00 -To rádio jestli půjde spravit? No bodejť by ne.

00:23:02 Vždyť jsme tady továrna na sny.

00:23:04 Přijďte zítra v polední pauze, bude to hotový.

00:23:06 -Vážně? To není možný.
-Jistě, přijďte do dílny, jo?

00:23:09 -Pane Bulánek, děkuju, děkuju.

00:23:12 No vidíš, já to pořád říkám,

00:23:14 že pořád jsou ještě hodní lidi na světě.

00:23:17 To se nesmíš dívat jenom na ty lidi, co po tobě hodí kamenem.

00:23:22 Karlíku.

00:23:24 -Ty jsi machr, takhle jsem si to představoval.

00:23:26 Urychlovač fádních pořadů, to je ohromný. Co tomu říkáš?

00:23:30 -Co je to za blbost zase?
-Tohle? To je můj zlepšováček.

00:23:34 Přijď k nám zítra do dílny v polední pauze a něco uvidíš.

00:23:37 No je to ohromný.

00:23:41 -Ty nevíš, ty nevíš vůbec, jaký slavný dny nás čekají.

00:23:46 Hele, hele, hele, Karlíku.

00:23:49 Takhle nemůžeš jít přece před lidi nahej.

00:23:52 No běž si pro ten obojek, no běž si tam, no utíkej.

00:23:58 No, vidíš.

00:24:07 No, to je ono, ukaž, pojď sem.

00:24:12 A co kdybch to nasadil hezky, takhle, Karlíčku, vidíš?

00:24:15 Počkej, počkej...

00:24:21 A jsme. A jsme a jsme.

00:24:34 Pojď, pojď, jdeme.

00:24:48 -Tak panstvo, na místa! Právě začínáme!

00:24:54 Vám bych doporučil, dědo, abyste si sedl na nějakou židli,

00:24:57 protože to je taková nádhera, že to s vámi může švihnout.

00:25:00 -Já, já radši budu stát.

00:25:03 -No prosím, jak chcete, pak si ale nestěžujte.

00:25:06 Pozor! Jedem!

00:25:08 Raz, dva, tři.

00:25:12 (RÁDIO HRAJE)

00:25:17 -Ono to není jako moje rádio.

00:25:21 Ale podle hlasu jo, podle hlasu jo.

00:25:23 -No samozřejmě, to je vaše rádio, to je nádhera.

00:25:26 A to není všechno. Prosím, zázraky pokračují. Raz, dva, tři.

00:25:34 -Jé, jé, ježíšmarijá...

00:25:38 Vždyť ono to je, ono to je... Televize?

00:25:41 -No bodejť by ne. Tohle jsem vám tam vyháčkoval.

00:25:44 Po večerech, tu obrazovku k tomu rádiu. To je věcička!

00:25:48 A dědo, všecko gratis. Takovej já jsem haur.

00:25:52 -Pane Bulánek, heleďte, já jsem na vás taky myslel.

00:25:54 -Jak to myslíte?
-Vemte si to ode mě.

00:25:57 -No dovolte? Za koho mě máte? Já žádný dary od důchodců neberu.

00:26:02 Dědečku, to berte jako dar k Mikuláši. ?Copak je zima?

00:26:06 -Tak k tomuhle, k MDŽ. Vlastně k ŽŽŽ.

00:26:11 Mezinárodních mužských žen. Den.

00:26:15 -Jéje, to je, že jo.

00:26:17 A neukázal byste mně to, laskavě, jak to vypadá.

00:26:21 -Popíšu, pojďte se podívat.

00:26:23 Panstvo, koukejte se taky, protože to je unikát.

00:26:26 Dědečku, podívejte se, všechny knoflíky máte popsaný.

00:26:28 Tamhle máte vypnuto, tady zapnuto, tady nahlas, tady potichu.

00:26:31 A tohle je důležitej knoflík. Nevídanej, neslýchanej.

00:26:35 A je to urychlovač fádních pořadů.

00:26:39 -A copak je to fádních?

00:26:41 -Fádních, že to je blbý a strašně dlouhý.

00:26:44 Rozumíte, vy tím knoflíkem... Takovej příklad ze života.

00:26:47 Budete koukat a najednou nějaká reportáž z vepřína.

00:26:50 Prasnice, podsvinčata, to je k nekoukání.

00:26:53 -Ale víte, že já mám prasátka a živá prasátka moc rád?

00:26:57 -Tak ne, z kravína, vyvážejí hnůj.

00:27:00 -Hnůj je taky potřebná věc, vždyť já jsem z vesnice.

00:27:03 -Já nevím, ono je potřebný všecko v podstatě.

00:27:05 Tak je to, dejme tomu, ze železárny.

00:27:08 Dělají tam koleje strašně dlouhý.

00:27:10 -Jé, to bych strašně rád taky viděl.

00:27:13 Já jsem byl podavačem a přidavačem úředníků celej život.

00:27:15 -Hergot, dědku, já to neříkám, abych někomu todleto!

00:27:18 Já to říkám jako příklad, abych vám to vysvětlil.

00:27:21 Filharmonie, víte, co to je filharmonie? Ne Philadelphie.

00:27:24 -Filharmonie, to já vím, znám.

00:27:27 -120 sólistů, všichni v černým,

00:27:29 a všichni fidli, fidli, nidly, pidli, k nekoukání.

00:27:32 Vy otočíte knoflíkem, oni to šíleně zrychlí.

00:27:35 Pidlipidli, pomoz mi, pidli.

00:27:38 Rozumíte? Skončí to a tam naskočí Angelika a pár andělů.

00:27:43 Nebo dispečer, no prostě eňoněno.

00:27:46 -Jak je tohleto možný? Vždyť já jsem to jakživ neslyšel.

00:27:50 -To jste taky nemohl slyšet, protože to je unikát.

00:27:52 To je můj patent. Nikde o tom nepovídejte.

00:27:55 Já to ještě nemám patentovaný, ony totiž nejsou patenty.

00:27:57 -Pane Bulánek, buďte bez starosti.

00:28:00 Já to nikde a nikomu vykládat nebudu.

00:28:02 A ten knoflík, to já nebudu vůbec s tím pohybovat.

00:28:06 -Ale proč, tam to je od toho.

00:28:08 -Karlíčku, viď? My budeme poslouchat všecko, viď?

00:28:12 No jo, počkej.

00:28:14 -Ten monoskop je opravdu fádní. Otoč tím urychlovačem, Buldo.

00:28:20 -Slyšeli jste, promluvil myslitel.

00:28:22 Jak můžeš urychlit monoskop?
-Rád bych slyšel to fidlimydli.

00:28:25 -Fidli z monoskopu, no. Copak dopoledne jsou nějaký programy?

00:28:29 To můžeš urychlit nějakej fádní pořad, když jsou programy.

00:28:31 A ne monoskop. Dědečku, toho si nevšímejte.

00:28:34 To je takovej náš tenhleten. Máte kočárek dole?

00:28:36 -To mám, ale já bych si vypůjčil tu plachtu.

00:28:39 Aby se ten televizor neodřel.
-Ta plachta patří k tomu.

00:28:43 Jděte si připravit kočárek, my vám to s Karlíkem tam hodíme.

00:28:46 -Pojď, Karlíku.
-No, Karlíku, Karlíku, poděkuj.

00:28:55 -Já vám taky děkuju.

00:29:00 Já vám děkuju všem.

00:29:02 -Za málo, povídám.
-Všem.

00:29:04 A víte, že já bych skoro brečel?

00:29:07 Udělali jste mi na mou duši velkou radost.

00:29:10 -Dědečku, prosím vás, nechte už děkování.

00:29:14 Běžte připravit kočárek. Karlíku, pojď, šoupneme to tam.

00:29:20 Věcička, co?

00:29:27 -No tak na tohle jsi mě sem zvát nemusel. ?Jak to?

00:29:31 -To teda je blbej fór.

00:29:35 -No, ono jak pro koho, víš? Viď, Karle. Jak pro koho.

00:29:41 -Že by byla porucha?

00:29:53 To už jsme, Karle, přišli o Království divočiny.

00:29:58 A tam bys byl viděl lva.

00:30:08 Je už půl osmý, pořád nic.

00:30:13 A co říkáš, že by měli poruchu?

00:30:21 Karlíku, bál by ses lva?

00:30:25 No, nevytahuj se, nevytahuj se.

00:30:29 Třeba kdybys ho takhle potkal na poušti.

00:30:36 On vypadá jako pes.

00:30:39 Karlíku, on vypadá jako pes.

00:30:43 Ale on je velkej, no, a zlej.

00:30:51 Ty jsi ho nikdy neviděl, viď?

00:30:54 No kdepak bys ho taky viděl, viď.

00:31:00 Já bych tě vzal do zoologický, já bych tě tam vzal.

00:31:04 No jo, ale když oni tam psi, jako jsi ty, nemají přístup.

00:31:17 Hele, hele, Karlíku, počkej tady, počkej tady.

00:31:20 Já hned přijdu.

00:31:23 Ale já ti říkám, nesahej, nesahej na nic.

00:31:27 Karlíku, slyšíš?

00:31:50 (KLEPÁNÍ)

00:31:52 Dále!

00:31:57 -Dobrý večer, přeji.
-Dobrý večer, pane Kudrnka.

00:31:59 Chtěl jste něco, pane Kudrnka?
-Ne, prosím, já jsem se...

00:32:03 Já jsem se jenom přišel jako zeptat.

00:32:06 Co jako vysílají?
-No fotbal, pane Kudrnka.

00:32:09 -Aha, fotbal. A kolik to prosím hrají?

00:32:13 -2:2.
-Nechcete se taky podívat?

00:32:16 -Ne, ne, prosím, prosím ne.

00:32:19 Já vám děkuju, já, já půjdu spát.

00:32:22 Já půjdu spát. Dobrou noc vám přeju všem.

00:32:25 -Dobrou noc, pane Kudrnka.

00:32:28 -Gól! To byl Josef Jelínek.

00:32:31 (HRAJE RÁDIO)

00:33:07 Tak hele, oni si z nás...

00:33:12 Udělali legraci.

00:33:17 A ty mi, Karle, řekni proč. Proč?

00:33:22 No proč?

00:33:35 -Nech si ho vyprat, špindíro.

00:33:38 Co je?

00:33:40 Pánové, to byl zase fotbal jednou, co?

00:33:43 To byla lahůdka ke koukání.

00:33:49 No, no, no, aby se vám něco nestalo.

00:33:52 To byl náhodou výbornej fór.

00:33:55 Jenomže to byste museli mít samozřejmě smysl pro humor.

00:33:59 Abyste poznali, co je opravdická sranda.

00:34:03 Balíci!

00:34:09 -Dobrý co?

00:34:12 Kdyby si udělal srandu z nás, no prosím.

00:34:15 Ale proč ten starej chudák?

00:34:17 -To je fakt.

00:34:20 -Pane Vácha, kolik by stál takovej starší televizor?

00:34:25 -Za pět stovek jich v bazaru dostaneš, kolik chceš.

00:34:35 -A víš, že to není špatnej nápad?

00:34:39 -Pět stovek je ale taky pět stovek.

00:34:42 -No právě. To odpovídá. Přesně.

00:34:48 No jo, to je akorát, Karlíku.

00:34:55 Karlíku, ty jsi chytrá hlavička.

00:35:29 -To chutná, viď, to je lahoda.

00:35:33 -To je dobře, že jste si sedl, dědo.

00:35:37 Oni totiž dneska mají u Švehlů dršťkovou polívku.

00:35:41 Tak budete muset chvíli počkat.
-Nepůjdete s námi, dědo?

00:35:44 -Ne, ne, ne, my jsme si to vzali s sebou. ?Aha.

00:35:48 -Jak tak koukám, špatně si nežijete.

00:35:51 Vy ho krmíte romadúrem a šunkovým salámem, jo?

00:35:54 -To není každej den.

00:35:56 Dneska je takovej zvláštní a výjimečnej den. ?Ale?

00:35:59 -On totiž Karlík oslavuje.
-Aha, proto.

00:36:02 Tak ty máš, Karlíku, svátek, viď?
-Počkej, vždyť dnes není Karla.

00:36:06 -Kdepak, kdepak, kdepak, on vyhrál.

00:36:11 -Ještě řekněte, že v kartách.
-Já bych mu dal karty.

00:36:15 Na vkladní knížku vyhrál.

00:36:18 -Fakt? Kolik bral?

00:36:20 -Dvě stě padesát procent.

00:36:26 -Vidíš, ty vole, a ty jsi ho krmil šutrama.

00:36:33 -Děkuju.

00:36:35 Moment. A co prémie, nejsou?

00:36:38 -Jsou.
-A kde jsou? Tady nejsou.

00:36:41 -Tak vám je mistr asi nenapsal.

00:36:44 -To on mi je asi nenapsal, viďte? No to něco uvidí.

00:36:57 -Josef? ?Hm.

00:36:59 Bral jsi tentokrát prémie?
-Jo, bral.

00:37:03 -Kolik?

00:37:05 -Kolik, pět set pade.

00:37:08 -Jak to pět set pade. Vždycky se bere pět set, ne?

00:37:11 -No, teď jsem bral pět set pade.

00:37:13 -A ty?
-No taky pět set pade.

00:37:16 Všichni jsme brali stejně.

00:37:18 -No moment, všichni ne.
-Tys bral víc? ?Já nebral nic!

00:37:21 Normálně bylo pět set korun, najednou je pět set pade.

00:37:25 A já vůbec nic, pane šéf. No, pane mistr, vy. -Co je?

00:37:28 -Já nedostal prémie.
-A za co?

00:37:31 -Jako vždycky.

00:37:33 -Za co bys chtěl prémie? Celý týden se flákáš po ateliéru.

00:37:36 Pořád si vymýšlíš nějaký ty srandičky pro svoje vopičky.

00:37:39 A za to bys chtěl prémie?
-Já mám nějaký vopičky nebo něco?

00:37:42 Každej něco vymýšlí, aby vy jste se pobavili.

00:37:45 No, to je ohromný, tohleto.

00:37:47 Že jsem pro vás loni sehnal dovolenou nádhernou na Brdech,

00:37:49 to jste zapomněli. A že udělám tenhleten, pardon... Okamžik.

00:37:53 Vy jste ze mě udělali černou ovci, abyste mi mohli trhnout prémie.

00:37:57 Víte, co jste u mě? Hamouni!

00:38:00 -Pane Bulánek, já se vám jdu omluvit.

00:38:04 Já jsem si myslel, že to byl tenkrát od vás takovej...

00:38:07 Takovej nepovedenej vtip.

00:38:09 Ale to já jsem nevěděl,

00:38:12 že máte pro mě připravenej ještě druhej televizor.

00:38:16 -Já nemám nic připravenýho.

00:38:19 -Ten opravdickej.

00:38:21 -Kde jste něco viděl?

00:38:24 -Co jste mi včera poslal po takovým silnějším chlapci.

00:38:30 -Po jakým sil... Jo po tomhletom.

00:38:34 -Hele, chlapec, já jsem po tobě poslal televizor dědečkovi?

00:38:37 -No, tady je potvrzenka.

00:38:43 -Ukaž, dovolíš?

00:38:45 -Obchod použitým zbožím, televizor Rubín, 500 korun.

00:38:49 Tak vidíš, to máš ty prémie.

00:38:52 -No to je ohromný, no to je ohromný.

00:38:55 Takže vy jste na mě ušili takovouhle boudu, jo?

00:39:00 -Pane Bulánek, on tak krásně ukazuje.

00:39:02 -To si dovedu představit, no jistě, když je to takový...

00:39:05 -Není to zas nějaká taková legrace, viďte?

00:39:08 -Je, dědečku, bohužel, tentokrát velice blbej vtip, víte?

00:39:12 Ale vy se nevzrušujte, to se vás netýká.

00:39:14 To se týká mě a já se jim za to taky velice pěkně odvděčím.

00:39:19 -Lidi, já tomu pořád nemůžu věřit.
-Věřte tomu, je to tak.

00:39:22 -Najednou mám dva televizory.

00:39:27 A víte, že já si připadám jako nějakej pan ředitel?

00:39:33 -Já se vám nedivím.

00:39:36 To máte ještě smůlu, dědečku.

00:39:38 Kdybych placený podle skutečných svých zásluh,

00:39:40 a ne jako nějakej učedník,

00:39:42 tak jste mohl mít televizor barevnej!

00:40:11 Skryté titulky Blažena Stráníková Česká televize 2020