Co se ví i co se neví

Aniž to při vysílání kdokoliv tušil, vzniklo „rodinné stříbro“ České, tehdy ještě Československé televize. Premiéra byla 23. října roku 1968 a pak se v týdenních intervalech vysílaly další epizody.

Klikněte pro větší obrázek Ohlas seriálu byl u televizních diváků famózní. Těch pět večerů se zkrátka celá česká populace dívala na Sňatky z rozumu. Zájem diváků si samozřejmě vynutil reedice Neffových románů a poměrně zajímavý komerční úspěch (stejně zareagoval Odeon při Forsytech). Autor literární předlohy Vladimír Neff vůbec nelitoval, že se jako scenárista nezúčastnil. O Ottovi Zelenkovi dokonce prohlásil: „S výsledkem jsem velmi spokojen. Věděl jsem, že pan Zelenka byla skvělá volba, i když jsem díky své skepsi čekal to nejhorší, protože jsem si vůbec nedovedl představit, jak je možné převést dva tisíce stran na obrazovku. Scénáře se mnou autoři samozřejmě konzultovali a já jsem v nich nemusel změnit ani řádku.“

Klikněte pro větší obrázek Také kritici byli navýsost spokojeni a srovnávali Neffův počin s Mannovými Buddenbrooky nebo Galsworthyho Forsyty, potažmo jejich televizní podobu s českým seriálem.
Další prvenství - Sňatky z rozumu byly první filmový seriál točený pro televizi na Barrandově. V průběhu dalších let se jich na „protějším kopci přes řeku“, jak se někdy barrandovským ateliérům na Kavčích horách říkalo, realizovalo ještě bezpočet.

Klikněte pro větší obrázek Ještě je třeba říci, že seriál byl prvním opravdovým seriálem v tom pravém smyslu slova. Tedy, kdy děj navazuje, pokračuje, a divák vlastně čte televizní román. A je dokonce trochu přinucen se dívat, ale on to akceptuje a je rád. Nic podobného, jen s výjimkou vzpomínaných Forsytů, se nikdy předtím v Československé televizi nevysílalo.
Každý takový počin musí být náležitě oceněn. V tomto případě sledovaností, byť se tehdy ještě neměřila, a ani to přesně zjistit nešlo.

Text: Jiří Moc, archiv redakce
Převzato z časopisu ČT+