Známý písničkář nás všechny svou osobní zpovědí nutí k zamyšlení nad národní a občanskou odpovědností (1992). Připravili: J. Pokorný, R. Chochola, K. Smrž a M. Ledecký. Scénář a režie J. Moc

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Rozhovor s písničkářem a básníkem Karlem Krylem (1944–1994) byl natočen v létě roku 1992, dva roky po sametové revoluci, těsně před rozdělením Československa na dva samostatné státy a téměř dva roky před jeho smrtí. Skeptický a zahořklý autor-analytik upřímně a necenzurovaně hovoří nejen o svém životě v emigraci, ale i o současnosti počátku devadesátých let, která v něm vyvolává řadu otázek. Možná ale dnešní divák z nadhledu let, která uběhla od natočení pořadu, pochopí řadu jeho výhrad k tehdejšímu vývoji lépe a ostrý analytický pohled básníka mu bude bližší. Živě jsou ve vesnické hospůdce i jinde zpívány autorské písničky. Karel Kryl strávil v politickém exilu v Německé spolkové republice přes dvacet let. Pracoval příležitostně jako redaktor rozhlasu Svobodná Evropa, do vlasti se triumfálně vrátil po sametové revoluci, aby tu stihl ještě pět let tvořit. Zasažen infarktem předčasně zemřel 3. března 1994. Nebylo mu ani padesát let.

Karel Kryl
písničkář

Karel Kryl

* 12. 4. 1944

† 3. 3. 1994

Jeho písně vždycky provokovaly a dodnes nenechávají žádného posluchače lhostejným. Jedni ho berou jako klasika, legendu protestsongů své doby, pro jiné byl jen věčně nespokojeným kverulantem. Krylovy písně, ke kterým si sám skládal hudbu a texty, oslovují svojí naléhavou výpovědí stejně silně dnes, jako v době, kdy se jeho pověstný generační song Bratříčku, zavírej vrátka stal symbolem odporu proti srpnové okupaci Československa a tehdejšímu nedemokratickému režimu. Jako jeden z prvních se do své republiky vrátil a snažil se napomoci změnit situaci v Československu. Zklamaný vývojem v zemi nakonec předčasně 3. března 1994, pár týdnů před svými padesátinami, umírá.


Stopáž40 minut
Rok výroby 1992
 ST 4:3
ŽánrMagazín