Dokument o potomcích šlechtického rodu Kinských (1992). Připravili: R. Bajer, J. Plesník a L. Klega

Litujeme, ale pořad není v iVysílání dostupný
Video není k dispozici

Klikněte pro větší obrázek Rod Kinských je nesprávné německé pojmenování staročeského šlechtického rodu Vchynských. Název pochází od Vchynic, vesnice nedaleko Lovosic. Údajně zde byla kdysi tvrz, ze které rod vesnici vládl. Předky Kinských můžeme sledovat až do 13. století. Rod měl řadu větví. Z historie nám zaznívají jména jako Žluničtí, Kremyžští, Ohničtí, Medvědičtí, Razičtí ze Vchynic. Hmotné památky na rod jsou samozřejmě mladšího data.

Letohrádek Kinských v zahradě Kinských v Praze na Smíchově vznikl v roce 1827. Letní palác, vilu Rudofa Kinského, projektoval vídeňský architekt Jindřich Koch. Jeho dnešní stav jakoby předjímal osudy jiného zámku. Ten stojí v anglickém parku o 42 ha.

Zámek v Kostelci nad Orlicí nechal postavit zakladatel vedlejší větve Kinských hrabě Josef Kinský. Projektantem byl opět Jindřich Koch. V letech 1829–1833 vznikla nejhodnotnější empírová stavba v Čechách. V roce 1812 se za panování knížete Ferdinanda Kinského kostelecké panství oddělilo od chlumeckého. Zůstalo ve vlastnictví rodu do roku 1945. Stejně tak i zámek, ve kterém vynikal velký sál s bohatým štukovým stropem a původní empírovou knihovnou. Právě ona měla zachovávat ty nejlepší tradice rodu.

Artilerie Invalidovny jakoby nás upozorňovala na vojenskou minulost rodu Kinských. Štěpán Kinský byl nejvyšším velitelem nad císařskou jízdou. Právě on byl povýšen do knížecího stavu. Josef, narozený v roce 1736, byl polním maršálem a majitelem 12 dragounského pluku. V rodu se střídají lovčí, hofmistři, dvorní radové, vyslanci i vojáci.

Klikněte pro větší obrázek Nejvýznamnější vojenské pocty získává učenec, pedagog a myslitel František Josef hrabě Kinský z Vchynic u Tetova. Na Tereziánské vojenské akademii ve Vídeňském Nové Městě působil jako zástupce ředitele od roku 1779–1785. V témže roce převzal po hraběti Colorado funkci ředitele, v níž setrval plných 20 let. Nejvyšší vojenské učení v Rakousku bylo založeno Marií Terezií v roce 1751. Na stopy po hraběti Kinském narazíme na každém kroku. Například při označování frekventantů. Akademie si na své tradice velice potrpí a muzeum musí vidět každý návštěvník. Lpění na tradici je umocněno tím, že po bombardování koncem války akademie znovu vstala z popela. Stala se opět vysoce prestižní školou.

Rukopisy Františka Kinského jsou uchovávány hned v sousedství rukopisů zakladatelky akademie. Svědčí o tom i sochy na nástupišti za akademií. Nejmenší hlavu tady má císař František Josef. Větší císařovna Marie Terezie. Největší hlava patří hraběti Kinskému. Co se hmotnosti a velikosti týče, je to určitě největší Kinský v celé historii rodu. I palác Kinských v centru Vídně je ve vzorném stavu. Je označen stejně jako ostatní významné vídeňské památky.

František strávil většinou života v Rakousku. Stal se však zakladatelem Soukromé české učené společnosti v Praze. Z té pak vznikla Královská česká společnost nauk. Byl obráncem češtiny. V pražském paláci Kinských je jeho vzácná knihovna. Jeho syn byl mecenášem Beethovena osmisty zlatými ročně. Snad je to jen otázka času a peněz, ale určitě je to otázka pochopení významu hodnot, které nám zanechali naši předkové.

Stopáž30 minut
Rok výroby 1992
 ST 4:3
ŽánrDokument