Populární ostravský herec Jiří Sedláček nazval své Sváteční slovo Nehodnoť aneb O jízdě autem a zamýšlí se v něm nad tím, jak v krizových situacích hodnotíme druhé.

O hodnocení druhých

Dneska se mi stala nepříjemná věc. Vy ty situace určitě znáte taky. Jedete autem a najednou vám nezodpovědný řidič „hodí myšku“ před auto, vy dupnete na brzdu, naštěstí se nic nestane, ale vy víte přesně, kam ho poslat, jak ho oslovit, nejlépe přídomky ze zvířecí říše. A v nejhorším případě ho přímo proklejete. Řeknete, ať mu prasknou všechny čtyři pneumatiky nebo ať to napálí do nejbližšího pangejtu.

Myslím si, že v takové situaci by člověk měl spíš vyhodnocovat, ale nehodnotit. Ne snad proto, že bych jako člověk na to neměl právo, protože jsem stižený spravedlivým hněvem. Tu chybu udělal on. Ale za prvé neznám jeho motivy. Třeba spěchal do nemocnice s nemocným dítětem nebo byl ve stresu, a tím pádem se neovládal a nesoustředil A taky proto, že negativním vyznáním, agresí a žlučí znečišťuji sám sebe, své srdce. Ukládám do něj negativní energii a věci, které v konečném důsledku ublíží mně a ne jemu.

Kdysi kdosi řekl, že když mysl odpouští a zapomíná, podvědomí to neumí. A čím my podvědomí krmíme, to pak může ovládat naše přemýšlení a konání, celý náš život. No výborně! Samozřejmě nevím, proč to udělal, neznám jeho motivy. Jasně. Člověk se má učit odpouštět, být tolerantní a ze svého auta udělat třeba pojízdnou modlitebnu. Nebo si zpívat. Být pomalý ke hněvu. Někdy je to ale hodně těžké.

Stejně tak se může stát situace, kdy uslyšíme třeskot skla z dětského pokoje, běžíme se tam podívat a vidíme tam dítě s míčem a rozbité okno. První, co nás napadne, je, že dítě rozbilo míčem okno a třeba ho za to i vypeskujeme. Pak se ukáže, že okno rozbil průvan, dítě si míč jen vytáhlo proto, že chce jít ven. Předjímání a to, kdy neznáme motiv, může vést k nesprávným úsudkům a k tomu, že člověka můžeme proklít. Nechci rozebírat, jestli to ovlivní jeho život. Ale vím, že to ovlivní můj život. Veškerá negace, kterou vysílám, se mi jako bumerang vrátí.

Vím, že je spousta věcí, které bych ve svém životě chtěl zdokonalovat. Nikdy bych v sobě nechtěl mít pokřivené zrcadlo, které špatně odráží boží světlo do srdcí ostatních lidí. Nebo že bych chtěl dát průchod agresi. Já nechci křičet. Nechci dávat prostor své pýše. Naopak bych chtěl být tím, kdo má dobře otevřené své oči a uši, nasměrované na Boha. A na lidi. Chci s Bohem prožívat jednotu, radost a pokoj.

Neměli bychom druhým ubližovat a proklínat je. Měli bychom jim spíše žehnat. Měli bychom mít srdce ochráněné od zloby. Protože jak se správně píše, čeho je srdce plné, tím ústa přetékají.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2017
 ZJ ST HD