O dnešní mládeži

Leo Žídek

Klikněte pro větší obrázek Leo Žídek se narodil 8. září 1932 v Dolní Lutyni. Z Lutyně byla jeho rodina vyhnána nejprve Poláky, poté Němci. Leo Žídek studoval na gymnáziu v Bohumíně a později v Novém Jičíně. Jako jediný z gymnázia nevstoupil do Československého svazu mládeže, proto nebyl připuštěn k ústní maturitní zkoušce. Chtěl se dostat na stuttgartskou univerzitu. Rozhodl se odejít za hranice se svým kamarádem, pozdějším redaktorem Vyšehradu. Ale skupina, která se na útěku podílela, byla infiltrována udavači. Dne 18. srpna 1952 proběhlo setkání s agenty StB a cestou ze schůzky byl Leo Žídek zatčen. Leo Žídek byl odsouzen k osmi letům trestu. Díky amnestii se dočkal propuštění tři měsíce před vypršením osmiletého trestu. Po návratu do Ostravy pracoval jako dlaždič, mezitím absolvoval základní vojenskou službu. Až do odchodu do důchodu pak pracoval u Dopravních staveb v zásobování. Nyní je předsedou ostravské pobočky Konfederace politických vězňů. Za knihu Psáno před popravou (2005) dostal čestné uznání za literaturu faktu udělovanou Cenou Egona Erwina Kische.

O dnešní mládeži

Když se jako pamětník a svědek asi 80leté minulosti našeho národa dostávám do kontaktu s dnešní mládeží, získávám spoustu cenných zkušeností a mohu si vytvořit názor, jakou naději představuje mladá generace pro naši budoucnost.

O naší mládeži se říká ledacos. Že se zajímá jen o chytré mobily, počítače, hry a zábavu různé kvality, že nemá žádné nebo jen zkreslené představy o době, kdy se narodili a žili jejich rodiče a prarodiče, a že touží hlavně po zisku a po kariéře. Je to pravda? A mohou za to ti mladí, když jim z různých důvodů rodiče, ale ani škola neřeknou nic podrobnějšího o tom, co se u nás odehrávalo od doby dvou totalit minulého století?

Při pohovorech s mladými lidmi, když vidím jejich zájem a touhu dozvědět se něco
z našich moderních dějin, se nejvíce těším na jejich dotazy. Je pro mne zážitkem,
když padne otázka, zda političtí vězni po tak krutém utrpení v období komunistického režimu u nás dokázali svým věznitelům odpustit. Jen jedenkrát jsem se setkal s názorem dospělé osoby, že ta by to těm komunistům nikdy neodpustila.

Ale mladí tazatelé přijímají mou kladnou odpověď s porozuměním. Líbila se mi upřímná odpověď jedné dívky, že ta by to řešila teprve tehdy, až by se ocitla v podobné situaci jako ti vězni. Takže nezoufejme. Vybudovat ráj na zemi
sice nedokážeme, ale ani nemůžeme s určitostí tvrdit, že pro naše nepravosti nastane zítra nebo pozítří konec světa. Určitě se najde aspoň 10 spravedlivých, aby hříšné město Ninive nebylo zničeno.

Naši touhu po dosažení lepší budoucnosti tedy nejlépe naplní ti mladší, kteří se dnes s velkým elánem hrnou do života i do světa, i když ho chtějí někdy dokonce i převrátit. Stačí však probudit v nich jejich lepší já a podpořit jejich větší zaujetí
pro ideály, na nichž lze vybudovat spravedlivější a šťastnější společnost. A v tom je i naše naděje.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2013
 P ZJ ST HD