Požehnání velkorysosti

O velkorysosti vypráví Bible jeden krásný příběh. Jeho protagonisty jsou dva muži - první biblický patriarcha Abraham a jeho synovec Lot. Když bylo Abrahamovi 75 let, uslyšel boží volání, aby opustil svoji domovskou zemi, aby se vydal na pouť a došel do země, kterou mu slibuje Hospodin. Abraham tomu uvěřil a vydal se na cestu a spolu s ním šel také jeho synovec Lot. A tak spolu putovali a z mezopotámského Uru došli až do Kenaanské země, která byla Abrahamovi slíbena. V té době byli už Abraham a Lot velice bohatými muži.

Jednou došlo mezi jejich pastýři k rozepři. Předmětem sporu byly pastviny. Nebylo místa k pastvě. A co udělají tito muži, když dochází k vážným neshodám? Abraham navrhl svému synovci Lotovi mírumilovné řešení – rozchod. A k tomu

A s tímto návrhem přichází vskutku velkorysá nabídka: "Rozhlédni se kolem a vyber si jako první, kam půjdeš. Já půjdu na opačnou stranu, jinam." Řeknete si: "Abraham byl bohatý muž, mohl si dovolit ten risk, že si jeho synovec vybere to lepší." Jenže zkušenost nám říká, že bohatství automaticky neznamená, že jeho držitel bude velkorysý. Mnoho bohatých by se na Abrahamově místě vrhlo na to nejlepší, co měli před sebou. Měli na to přece právo. A Lot by šel postupně na druhořadé místo.

Abraham však velkorysý byl a Lot si vybral přesně tak, jak bychom očekávali. Vybral si jako svůj domov okolí Jordánu. Sám tento kus země popsal jako "zahradu Hospodinovu či zemi egyptskou". Z hlediska živobytí to byla samozřejmě lepší volba.

Z čeho vyrostla Abrahamova velkorysost? Jistě z jeho víry. Už má za sebou dlouhou cestu, po níž ho jeho bůh, který ho povolal, doprovázel. A můžeme říci, že tato víra byla základem jeho bezpečí.

Lidé, kteří prožívají bezpečí a jistotu - a bohatství a majetek nemusí být vždy zdrojem bezpečí a jistoty – obvykle bývají velkorysí. Lidé, kteří prožívají strach, strach o sebe, strach o svůj majetek, strach o budoucnost, málokdy bývají velkorysí.

Biblický příběh o Abrahamově velkorysosti je vlastně na prvním místě příběhem víry. Myslím si, že lidé víry, jsou velkorysí, mohou být velkorysí mají k tomu důvod. Ale také si myslím, že nejen lidé víry jsou velkorysí. Všichni můžeme být velkorysí. A místo k velkorysosti je vlastně všude kolem nás a v každou chvíli našeho života, ať už je to doma, v zaměstnání, na úřadě, v ordinaci lékaře, je to na přeplněné křižovatce, je to možná při natáčení svátečního slova České televize. Zkrátka příležitosti k velkorysosti máme všude.

Jeden můj kolega říká, že při svých kázáních chce lidem povědět, čemu mají věřit, co mají dělat a jaký je první krok. A já bych vás chtěl pozvat k tomu, abyste věřili, že velkorysost je dobrá a přináší dobré věci. A snad i dnešní den může být příležitostí k tomu, abychom vykonali snad jeden skutek velkorysosti. Zkuste ho hledat. Určitě nic neztratíte.

Stopáž5 minut
Rok výroby 2019
 P ZJ ST HD