Dvě jubilea Jana Zrzavého
Jedním z prvních dokumentárních snímků, kterými se představila tehdy nadějná a později světoznámá dokumentaristka Helena Třeštíková, byl poetický portrét malíře Jana Zrzavého. Využila mimořádnou příležitost rok před jeho odchodem zachytit tvář a výpověď jednoho z nejosobitějších umělců minulého století, ale také muže málomluvného a obvykle se stranícího společnosti. Slovem jej však mohla doplnit paní Dolenská, na den a rok stejně stará, kterou s malířem pojilo důvěrné sedmdesátileté přátelství. Režisérka zaznamenala atmosféru oslav jejich 85. narozenin v obklopení přátel a díky vnímavé kameře Jana Špáty hrají v portrétu významnou roli i detaily malířových děl, které mají samy o sobě pozoruhodnou výpovědní hodnotu skrytou pod povrchem tahů štětcem. Rozjímavou atmosféru díla doplňují komentáře v podání jedinečných hereckých hlasů Rudolfa Hrušínského a Karla Högera.
