Dokument o životních postojích a podivuhodné tvorbě malíře a sochaře, který v těchto dnech oslaví 70. narozeniny.
Kamera J. Špáta. Scénář a režie O. Sommerová.

Letošní jubilant Zdeněk Hůla (*25. 2. 1948) se od 70. let etabloval jako osobitý malíř a kreslíř, jenž do svého uměleckého rozpětí připojil v následující dekádě i prostorovou tvorbu. V letech 1966–1972 studoval na AVU v ateliéru figurální malby prof. Karla Součka, v následujících letech však působil jako noční strážce v Národní galerii a jako glazér v keramické dílně Obnovy památek. To však nebylo překážkou pro to, aby rozvíjel svou tvůrčí činnost. V roce 1983 tak mohl se svým bratrem Jiřím Hůlou a Josefem Volvovičem otevřít unikátní soukromou Galerii H v Kostelci nad Černými lesy, kde se uskutečnila řada konfrontačních výstav. Od 90. let vyučuje malbu a kresbu na Pedagogické fakultě UK, v letech 1998–2003 se podílel na realizaci sympozií Kameny a hvězdy. Jeho dílo využívá široké škály materiálů – především dřevo, kámen a sklo. Nechává malbu prostupovat prostorem a naopak na plátně vytváří složité prostorové struktury. Některé jeho projekty přesahují sochařské umění za hranici architektury a land artu. Mezi Hůlovy významné realizace patří socha Pramen před Národním technickým muzeem v Praze (1974) či památník internačního tábora v Letech (1995).

Napište nám