Offenbachovy povídky

Francouzský skladatel německého původu Jacques Offenbach (1819–1880) se ve skutečnosti jmenoval Jakob Eberst. Byl synem synagogálního kantora v Kolíně nad Rýnem, což se dle klezmeru (hudební žánr světské židovské hudby) promítlo do jeho tvorby. Jeho otec pocházel z Offenbachu nad Mohanem a podle jména jeho rodiště přijal komponista později pseudonym. Roku 1833 se usadil v Paříži, kde krátce studoval na konzervatoři violoncello a soukromě skladbu u Halévyho. Stal se violoncellistou pařížské Opéra comique, hrál v různých salonních kapelách. Skládal valčíky a jinou taneční hudbu, pro vlastní divadlo Bouffes-Parisiens i jednoaktové divadelní kusy, například Le mariage aux laternes (Svatba při lucernách). Aby své operety odlišil od hudebně méně kvalitní produkce, označil je výrazem opéra bouffon, doslovně šaškovská opera. Roku 1858 vznikla první Offenbachova celovečerní zpěvohra tohoto typu Orfeus v podsvětí, v níž parodií mytologických postav podal sžíravou satirickou kritiku Druhého francouzského císařství. Následovaly další bouffonerie, jimž se upřímně smálo tehdejší publikum. Jsou to Krásná Helena, Modrovous, Pařížský život, Velkovévodkyně z Gerosteinu, Robinson Crusoe, Perikola a mnohé další. Zkomponoval přes sto jevištních skladeb. V polovině sedmdesátých let 19. století podnikl úspěšný zájezd do Spojených států amerických. Po návratu zaznamenaly z nových hudebně dramatických děl velký úspěch opereta Madame Favarte a fantastická lyrická opera Hoffmannovy povídky, jejíž premiéry se nedožil.