00:00:31 -Tak prosím. -Kolik je to?
-Máme to 160. -160. -Ano.

00:00:39 -Odjeď s tím! -Cože?
-No, ty, bublino, kdopak jinej.

00:00:43 -Hned, jen zaplatím.
-Zaplatíš potom.

00:00:47 -Dokud nezaplatím, stejně nemůžete čerpat. -Hergot, odpal!

00:00:54 -Co z toho budete mít, když odjedu?
-Vypadni. Říkám to naposled.

00:01:14 Já jenom kousek popojedu.

00:01:26 Já se omlouvám, promiňte.

00:01:33 Přece si nezkazíme hezké odpoledne, ne?

00:01:38 Asi neměl v životě štěstí, tak se zlobí.

00:01:44 Co je ti, Jarmilko? O co ti jde?

00:01:49 Abych se s ním hádal nebo...

00:01:55 -Co bych z toho měl?
-Jistě.

00:02:07 Nevidíš dozadu. To si pro to nemohli přijet?

00:02:11 Výbor je při cestě, nic nám to neudělá.

00:02:15 Maluješ standarty, vedeš kulturní propagaci.

00:02:18 -Berou to jako samozřejmost.
-Kdo jim to má dělat?

00:02:23 Za chvilku budeš malovat i turistický značky.

00:02:26 Nepřeháněj, Jarmilko, prosím tě.

00:02:29 Mají nás tu rádi, a to je pro mě důležitý.

00:02:34 Pro tebe možná.

00:02:37 -Co se to s tebou stalo?
-Jako co?

00:02:42 Na fakultě jsi přece patřil k nejlepším.

00:02:45 Teď učíš na LŠU za 2500 čistého.

00:02:48 Jarmilko, takhle ne. Ty dobře víš...

00:02:51 Podívej třeba Hošek, ten se ti nemohl ani rovnat.

00:02:55 A dneska? Zahraniční výstavy, zakázky po celém světě.

00:03:01 -Já taky vystavuju.
-Ale v Bechyni. -No a co?

00:03:05 Nechápeš, že v Praze bys měl víc možností?

00:03:08 -Ostatně jako každý v tvém oboru.
-Jarmilko, o co ti jde?

00:03:13 -Že nemáme dost peněz, nebo...
-Ne, to ne.

00:03:18 Že nedokážeš nikomu nic odepřít, že tě každý využívá.

00:03:23 Ale já jsem o tom vlastně ani mluvit nechtěla.

00:03:26 Tak o čem?

00:03:30 O nás dvou.

00:03:34 Poslouchám.

00:03:38 Františku, já jsem asi špatná ženská, víš.

00:03:42 Jo. Z já zas špatnej chlap.

00:03:44 -Proto je nám spolu tak dobře.
-Prosím tě, poslouchej mě.

00:03:49 -Víš, že je to dnes 10 let, co jsme se poznali? -Ne.

00:03:53 -Tys na to zapomněla.
-Promiň.

00:03:57 Pršelo, ty ses mě zeptala, kde by sis mohla usušit věci...

00:04:05 Prosím tě, poslouchej mě.

00:04:07 Já jsem nikdy neviděl tak moc promočenou ženskou.

00:04:13 Měl jsem chuť tě tenkrát obejmout, zahřát.

00:04:16 -Proč jsi to neudělal?
-Neměl jsem dost odvahy.

00:04:20 To jsi celý ty.

00:04:23 Víš co? Dneska je to 10 let, uděláme si pěknej večer.

00:04:28 -Františku, prosím tě...
-Já vím, Jarmilko.

00:04:31 Vím, co ti na mně vadí.

00:04:33 Ale člověk není počasí, aby se přes noc změnil.

00:04:37 Víš, že já byl nejslabší kluk ze třídy?

00:04:41 Jo. Ty facky, co jsem dostal, jsou na mně pořád vidět, viď?

00:04:45 Já na sebe vždycky dostanu strašný vztek.

00:04:50 Ale to jsem ti říkal už mockrát, viď?

00:04:55 A taky, že člověk nemůže překročit svůj stín.

00:04:59 Jo, ano, správně.

00:05:01 Taky jsem zapomněl,

00:05:03 že vás na institutu učili brát slabost útokem.

00:05:09 Co?

00:06:24 Jarmilko, slyšíš mě?

00:06:27 Děkuju, zabouchlo se mi to před nosem. Děkuju ti.

00:06:35 Krucinál, tyhle zámky, je to každý rok jiný systém.

00:06:40 Děkuju.

00:06:56 Ježíšmarjá, tady byla nějaká polévka nebo omáčka, viď?

00:07:02 Já to utřu. To bude v pořádku.

00:07:05 Já to zneškodním.

00:07:10 Tak.

00:07:23 Jarmilko, já se za chvilku vrátím, ano?

00:07:26 Takže se uvidíme ráno u snídaně.

00:07:29 Jen dvakrát namočím štětec.

00:07:31 Nadepíšu pár diplomů, dětem na závody.

00:07:34 To je ten tvůj pěkný večer?

00:07:41 -Ty se zlobíš?
-Mně je to vlastně už jedno.

00:08:04 Jarmilko, já to slíbil, víš?

00:08:06 -Kdyby to nebylo pro ty děti...
-Tak bys to dělal pro dospělé.

00:08:11 Jako loni o dožínkách.

00:08:13 Františku, když tě to baví, tak si to dělej.

00:08:17 Těm dětem to udělá radost.

00:08:20 Já přece nepotřebuju viset v Národní galerii,

00:08:23 abych byl šťastný.

00:08:25 Cos mi to chtěla v autě říct?

00:08:30 Františku, zítra sem přijede jeden kolega z institutu a...

00:08:36 Spolužák?

00:08:41 -Jo.
-To je všechno?

00:08:58 -Jarmilko...
-Ano?

00:09:03 Kde se tady vzala?

00:09:07 -To se ptáš ty mě?
-Já přeci v obýváku nekouřím.

00:09:12 Tak sis tu jednou zapálil, já to přežiju.

00:09:16 Ne, v obýváku ne. To bych si nedovolil.

00:09:21 Počkej, schválně, co je to za značku.

00:09:25 Clea. To já nekouřím.

00:09:30 -Proč se mi to bojíš přiznat?
-Co?

00:09:33 Že sis tu aspoň jednou za těch 10 let zapálil.

00:09:37 -Ne. -Aspoň jednou.
-Ani jednou za těch 10 let.

00:09:44 10 let.

00:09:48 10 let, Jarmilko, a já to nechám v garáži.

00:09:54 Promiň.

00:10:25 HLUK V BYTĚ.

00:10:58 Je jich 10. Za každý rok jeden.

00:11:04 Jako na první schůzce.

00:11:12 Jarmilko, a tohleto rozbal.

00:11:21 -Děkuju ti, Františku.
-Prosím.

00:11:38 Jarmilko...

00:11:44 -Já jsem zase něco udělal špatně?
-Ne, já... -Co?

00:11:51 Stalo se něco?

00:11:54 Víš, slyšela jsem v ateliéru nějaké divné zvuky.

00:12:00 -Měl by ses tam podívat.
-Prosím tě, kdo by tam byl?

00:12:05 -Předtím tam něco bouchlo.
-To se ti asi něco zdálo.

00:12:09 -Koukni se, jestli jsi zavřel okno.
-Jistě, zavřel. Ráno přece pršelo.

00:12:19 -Ty tam nejdeš? -A proč?
-Bojíš se. Jdu tam sama.

00:12:23 To je nesmysl. HLUK Z ATELIÉRU.

00:13:13 Pojď sem. Pojď se podívat, co to dělalo.

00:13:16 To dělalo to otevřené okno. My jsme strašpytlové.

00:13:21 -Říkal jsi, žes ho zavřel.
-Tak jsem asi zapomněl.

00:13:26 -Nenapadal tam sníh?
-Ne, šlo to od severu. -Jak to víš?

00:13:31 Ne, je to v pořádku, je tu sucho.

00:13:34 Je to v pořádku.

00:14:01 -Dobrý večer.
-Jak jste se sem dostal?

00:14:05 Schoval jsem se tu před mrazem. Byla mi strašná zima.

00:14:09 Suším si tu sako. Chtěl jsem tu jen přespat.

00:14:13 Nic se neztratilo, můžete mě prohledat.

00:14:17 Podívejte se. Jen jednu konzervu jsem snědl.

00:14:22 Hovězí na divoko, já vám to pak zaplatím.

00:14:26 -Člověče, vy jste se sem vloupal.
-Ne, okno bylo otevřené.

00:14:32 Já vám to všechno vysvětlím.

00:14:34 Někde tady v lese jsem ztratil peněženku i s občankou.

00:14:39 Celý les jsem prošel, až jsem ztratil i cestu.

00:14:43 Noc na krku, bál jsem se, je tu pohraniční pásmo.

00:14:47 Já to tu neznám, jsem z Prahy, Blanická ulice.

00:14:51 Promiňte, Alfréd Kalvoda, ani jsem se vám nepředstavil.

00:14:56 Dobře, ale člověče, co já s tím mám společného?

00:15:00 Vy se sem klidně vloupáte...

00:15:02 Nezlobte se. Klidně byste to mohl hlásit na VB.

00:15:06 No chápejte mě. Na VB. Vy jste dobrej.

00:15:13 Jak si něco takového můžete vůbec dovolit?

00:15:16 Jste slušný člověk. Nemohl byste mi půjčit 50 korun?

00:15:21 Na autobus, abych se dostal domů.

00:15:24 Nevěříte mi? Já bych vám taky nevěřil.

00:15:27 Nechám vám tu hodinky do zástavy.

00:15:30 -Já vám ty peníze přece vrátím.
-Ale prosím vás.

00:15:35 -Tam je žena. -Sama?
-Jo, jsme tady na samotě.

00:15:39 Zblázní se, jestli se to doví.

00:15:42 Je mi to trapné. Já vám ty peníze pošlu.

00:15:45 A ty hodinky jsou vaše.

00:15:47 Prosím vás, nechte toho. Vezměte si to sako.

00:15:55 Potichu.

00:15:59 Zblázní se, jestli se to doví.

00:16:04 Pojďte, pustím vás zadem.

00:16:06 -Hotovo?
-Jo.

00:16:18 Běžte.

00:16:34 Tiše. Neblázněte, člověče.

00:16:38 Běžte. Zastávka autobusu je 3 km odsud. Dám vám 50 korun.

00:16:44 Dobrý večer.

00:16:47 -Dobrý večer.
-Jarmilko, to je Alfréd Kalvoda.

00:16:51 To vy jste byl v ateliéru?

00:16:53 On ztratil peněženku, občanku...

00:16:56 No moment, Františku. Jak jste se tam dostal, prosím vás?

00:17:01 Oknem. Tedy otevřeným.

00:17:06 Já vím, je to drzost,

00:17:08 ale já jsem napřed na Františka čekal venku.

00:17:12 Pak mi byla hrozná zima, a dostal jsem ten pitomý nápad,

00:17:16 že se schovám uvnitř a překvapím ho.

00:17:20 -Ale... -Já ti to vysvětlím.
-Proč jste se nám neukázal?

00:17:24 No, právě. Teprve pak mi došlo, co jsem udělal.

00:17:28 -Že jsem se sem vloupal.
-No dobře.

00:17:31 Já bych to neudělal, neztratit ty peníze.

00:17:35 A kdyby Franta nebyl můj kamarád.

00:17:38 -Proč jsi mi to neřekl?
-Nechtěl jsem tě vyděsit.

00:17:44 -Pojďte dál, prosím vás.
-Děkuju.

00:18:17 Hm.

00:18:22 Páni!

00:18:26 Pardon.

00:18:30 Takhle. A takhle.

00:18:32 HUDBA.

00:18:40 Au!

00:18:49 Je to tu pěkně zastrčený. Taková samota.

00:18:55 Ptáčkové pípají, potůček bublá, co?

00:18:58 -No, když není zamrzlý.
-No v létě ne. -Jo, v létě jo.

00:19:06 Ale jinak pohoda, ne? Nestejská se vám po lidech?

00:19:10 Ne. My už jsme si zvykli.

00:19:17 Občas zajede, nejvíc v neděli, hajný.

00:19:21 V pátek jezdíme na velký nákup do Železné Rudy.

00:19:27 -Někdy zajde taky pošťák.
-Co je dnes za den? -Čtvrtek.

00:19:31 -Ne, středa přece. -Jo, středa.
-No jasně, včera bylo úterý.

00:19:40 -No, utíká to, co?
-Utíká to.

00:19:43 Kam vede ta cesta? Ke špačkárně, co?

00:19:46 Ne, to je zkratka na zastávku autobusu.

00:19:49 -Aha.
-Copak vy jste tu nikdy nebyl?

00:19:52 -Ne, já...
-No, já ho často zval.

00:19:57 Často jsem ho zval. No, to víš, 10 let se tu bát.

00:20:02 Kdyby nepotřeboval peníze, tak se ani neukázal.

00:20:06 -V kolik ti to jede? -Co?
-V kolik ti to jede?

00:20:12 Mám čas. Tedy, stejně musím vlakem, ne?

00:20:16 No jo, teď už autobus na Prahu nestihne.

00:20:19 -Hm.
-No jo, no.

00:20:34 -No posaďte se.
-No jo, posaď se.

00:20:49 -A co vy vlastně děláte?
-Já? Nejradši nic.

00:20:57 Alfréd, Jarmilko, to je moje dětství, víš?

00:21:01 To byly závody, viď? Kolem hřbitovní zdi.

00:21:05 Bunkry ve stohu, šlajfky na rybníce, že jo?

00:21:11 -Tak vy jste z Litovle?
-Z Litovle?

00:21:15 Počkejte, z Lito... z Litovle, no samozřejmě, že z Litovle.

00:21:21 Celý Alfréd, vůbec se nezměnil.

00:21:24 Jako na škole učitel Kalousek, ti říkal:

00:21:27 "Neučíš se, zůstaneš blbcem. Budeš dělat pasáka."

00:21:31 Víš, co on mu na to řekl?

00:21:34 Co prý je lepšího než pohyb na čerstvém vzduchu.

00:21:38 -Vážně?
-Nesmíte mu všecko věřit.

00:21:40 -Vy jste to neřekl?
-Nevím, už je to dávno.

00:21:44 Ale já to vidím jako dneska.

00:21:46 Do školy jsme spolu nechodili, nebo jo?

00:21:50 Ty jsi mladší. Kdy ses narodil?

00:21:52 -Cože? -Kdy ses narodil?
-26.8.1947, proč?

00:21:58 -Ve znamení Panny?
-Jo.

00:22:01 Ó, povahy jemný, citlivý, co? Ale bojí se, nebo ne?

00:22:11 -No tak to nevím.
-Fando, co?

00:22:16 Ale ty jsi přece sekáč, Fando. Půjč mi ruku.

00:22:20 -Proč?
-Podej mi ruku.

00:22:23 A stiskni. Pořádně, Fando.

00:22:26 Pořádně. Á, tvaroh, Fando, tvaroh.

00:22:30 Musíš cvičit. Kupte mu činky, madam.

00:22:35 -A jejej. -Co?
-Fando, Fando. -Co?

00:22:42 -Máš to tady napsaný.
-Jako co?

00:22:46 -Dej pokoj.
-Má za ušima, madam.

00:22:54 -Já tomu nerozumím.
-Já ti to vysvětlím, Jarmilko. -Jo.

00:22:58 -Jé, jakže se to jmenujete?
-Jarmilka. -Jarmilka?

00:23:02 To je pro vás málo vznešený. Vy jste se měla jmenovat Laura.

00:23:07 -Proč?
-Jarmilka, to není dost vznešený.

00:23:11 -Vy jste pil, co?
-Já, madam?

00:23:13 No, udělám vám kafe nebo něco k jídlu.

00:23:16 -Buď tak hodná.
-Neobtěžujte se, obsloužím se sám.

00:23:24 -Můžu, Fando?
-No jistě.

00:23:34 Jé. To je, co?

00:23:38 -Madam...
-Ne.

00:23:43 Nechceš něco zakousnout?

00:23:46 Tak co, Mistře? Trefil bys mě tím tahem?

00:23:50 -Jedním tahem, to je nápad.
-Že jo?

00:23:53 Já měl vždycky dobrý nápady. Vzpomeň si na vojně.

00:23:58 -Vy jste spolu sloužili?
-Celý dva roky. -Tam se užilo.

00:24:02 -Jenom rok, ne?
-Rok?

00:24:06 -No jo. Rok v Písku, co?
-No. -Rok v Hranicích.

00:24:10 -Vždyť jsi sloužil v Martině?
-Tam jsem byl na cvičení.

00:24:15 A pak byl ten Písek a Martin.

00:24:17 -Prostě, hodně jsme cestovali.
-Omyl, Fando.

00:24:21 Byli jsme furt na jednom fleku. Parádní vojna.

00:24:25 -Ano, ale občas...
-Co občas? -Pak ti to povím.

00:24:29 Lhát je proti tvým vznešeným zásadám.

00:24:32 -Proč bych lhal?
-Mohlo to být studenější.

00:24:36 A vy zase vděčnější, ne?

00:24:38 Vlezl jste nám sem, půjčili jsme vám peníze.

00:24:41 Měl byste se podle toho chovat.

00:24:44 Jste mi sympatická, ale nebuďte tak nervózní.

00:24:50 -Kam jdete?
-Do kuchyně, jestli dovolíte.

00:25:00 Přijďte brzo.

00:25:05 Bude se vám stejskat.

00:25:10 -Dobrý, co?
-Člověče, vy jste se snad zbláznil.

00:25:15 -Klidně mi tykej, Fando.
-Lžu kvůli vám, a vy mě podrazíte.

00:25:20 Peníze máte, tak už laskavě jděte.

00:25:22 -Kamaráda se sluší pohostit.
-Vy to přeháníte.

00:25:26 -Co jste zač?
-Slušný, spořádaný člověk.

00:25:30 Nechováte se tak. Dám vám peníze. Stovku. Nebo kolik chcete?

00:25:35 To má čas.

00:25:37 Nerozumím vám. A prosím vás, abyste šel.

00:25:40 Nerad říkám věci dvakrát, Fando.

00:25:46 -Jak je to starý? -Dost. -Přesně.
-17. století.

00:25:50 Hergot. Za takovýhle malůvky je v cizině balík, co?

00:25:54 -Nevím, já to dostal.
-Tohle na mě nezkoušej.

00:25:58 -Tak kolik?
-Nevím, nejsem odborník.

00:26:01 -Dost se o to bojíš.
-Nechci se s vámi prát.

00:26:05 -Proč ne? Bude sranda.
-Buďte tak laskav, dejte to zpátky.

00:26:11 Podívejte, peníze máte, nebudu to hlásit, co ještě chcete?

00:26:16 No kolik by za to bylo?

00:26:21 Já se vás snažím pochopit.

00:26:23 Ale teď už, prosím vás, laskavě běžte.

00:26:27 Hele, nech si ty kecy.

00:26:30 Na mě tohle neplatí, já zdrhnul z lapáku.

00:26:35 Jestli mě před ní prokecneš, tak se rozzlobím a budu zlej.

00:26:43 Au!

00:26:46 Hergot, Fando. On mě... Dobrý. Trošku trénujeme, madam.

00:26:52 Pusť tam něco. No, nějakej odvaz.

00:26:56 -Cože?
-Roxík nebo... -Jo.

00:27:01 Já tam pustím ten novej pásek.

00:27:04 HUDBA.

00:27:06 To je ono, Fando. Pojď!

00:27:10 -Tančíte?
-A víte, že nemám chuť?

00:27:13 Vy jste se urazila? To je mi líto.

00:27:16 Podívejte se, Jarmilko... Můžu vám tak říkat, nevadí vám to?

00:27:21 Pokud vím, tak se vám moje jméno nelíbí.

00:27:24 -Na ženský jsou důležitější jiný věci. -Neříkejte.

00:27:29 VYPNUTÍ MAGNETOFONU.

00:27:38 Prosím tě, nech mě.

00:27:45 Servis, kamaráde. Není tu co pít.

00:27:52 Šup, šup.

00:28:22 Nechcete si udělat vejlet?

00:28:26 Co říkáte, takhle Tatry?

00:28:28 Nebo Vary a nebo... jé, do Austrálie.

00:28:32 Stejně koukám, že to tady balíte.

00:28:36 -Co vy tam chcete dělat?
-To je různý.

00:28:39 -Víte třeba, jak tam lověj králíci?
-Ne. -Já taky ne.

00:28:43 A moc rád bych to jednou viděl. Tak co? Zabalte to a jedem.

00:28:51 Zůstala bych radši tady, když dovolíte.

00:28:55 Nechcete sluhu, koupat se v šampáňu?

00:28:58 -Peníze tam prý rostou na stromech.
-Jo.

00:29:01 Ale lidi tam prý chodí hlavou dolů.

00:29:04 -To bych asi nezvládla, víte.
-Nebojte se, budu vás pěkně držet.

00:29:12 Musím říct, že vaše chování mě dost šokuje.

00:29:16 To si zvyknete. Říkám jenom, co si myslím.

00:29:20 -Myslíte si toho skutečně dost.
-Jo.

00:29:25 -Poslyšte, víte, co by mi udělalo radost? -No?

00:29:29 Kdybyste se pěkně sebral a šel na ten vlak, co?

00:29:33 Mně se tu s váma líbí. Nebojte se, on vám neuteče.

00:29:43 Je zamčeno.

00:29:46 Zbytečně ztrácíme čas.

00:29:49 -Já vám nerozumím.
-Ale rozumíte.

00:29:52 Přece potřebujete jednou za čas pořádnýho chlapa, co?

00:29:57 Jo!

00:30:05 -Copak, stalo se něco?
-Ale hrajeme si na babu, Františku.

00:30:10 -U vás se neklepe, co?
-Cože? -Já se jenom ptám.

00:30:16 To je šlupice!

00:30:20 -Jé, jedna sklenička ti chybí.
-Já nepiju.

00:30:23 -Na abstinenty jsem alergickej.
-Jsem po žloutence. -Nedráždi mě.

00:30:31 Já nevím, proč na tom tak trváš.

00:30:34 Já čekám. Přece si s kamarádem připiješ, ne?

00:30:39 Tak bude to!

00:30:47 -A co vy, madam?
-Františku, snad už ho vyhodíš?

00:30:51 -Kdy ti to jede, Alfréde?
-O to se nestarej.

00:30:55 -Jarmilko, já...
-Já už toho mám dost!

00:31:00 -No vidíte. -Co to říkala?
-Nic, toho si nevšímejte.

00:31:06 -Ono jí občas něco ujede.
-Měl bys jí domluvit.

00:31:10 Jinak budu pěkně nervózní. Je mi jedno, co se tu dneska stane.

00:31:15 -Ještě v noci budu za čárou.
-Vy chcete utéct? -Jo.

00:31:22 -Jste naivní.
-Bez obav, mám to sjednaný.

00:31:26 Na takový, jako jste vy, tam nikdo nečeká.

00:31:29 -Čteš noviny, co?
-Já tam byl.

00:31:32 -Všem se stýská, jen to nepřiznají.
-Jako mně po kriminále, co?

00:31:41 -Za co jste seděl?
-To máš různý.

00:31:44 Nějaká vloupačka, rozkrádačka, pokus o zabití, samý voloviny.

00:31:49 Napařili mi 7 let. Kurvy.

00:32:16 Podívejte, víte co, vezměte si tu, co chcete, a běžte.

00:32:22 Rozumná řeč. Papíry a klíč od vozu.

00:32:28 No, bude to?

00:32:41 Fajn. Teď už jen pár maličkostí. Líbí se mi tvoje žena.

00:32:52 Potřebuju s tebou mluvit. Jak to mám udělat?

00:32:56 -To jsi až takovej srab?
-Kopněte do něj, on se vám omluví.

00:33:01 -Snažím se jen s každým vyjít.
-Obtěžoval mě.

00:33:04 Kdybys byl chlap, vyhodíš ho.

00:33:07 -Ale ty mu odpustíš, viď?
-Jo, Fanda mi odpustí.

00:33:11 Lidi na sebe mají být hodný.

00:33:14 Nebo ti to vadí, že jsem s paninkou špásoval?

00:33:21 Ty se zlobíš?

00:33:28 Ne. Ale řekni nám to pěkně nahlas.

00:33:36 Pojď sem. Pojď sem!

00:33:41 Hele, Fando, já mám čas.

00:33:48 Alfréde, já ti odpouštím.

00:34:08 Já ti odpouštím.

00:34:12 Já vám to říkal, že by to manželovi nevadilo.

00:34:16 -Manžel je velkorysej.
-Jo.

00:34:18 Jako ten, co mu autobusák skřípl nohu do dveří, a on se neozval.

00:34:24 Stálo tam: "Nemluvte za jízdy s řidičem". Dobrý, co?

00:34:29 -Zvedni se a jdi. -Neměl jsem kafe.
-Jarmilko, prosím tě, uděláš kafe?

00:34:34 -Je mi z tebe zle.
-Já se vám divím.

00:34:37 Krásná ženská vedle takového kašpara.

00:34:40 Manžel je slaboch a nedovede tě spráskat, škoda!

00:34:44 Hergot, ty jsi ostrá. Ty se mi líbíš.

00:34:49 Tak bude to kafe?

00:34:56 No co je s tím kafem?

00:35:35 Nezapomeň zaklepat, Fanouši.

00:35:40 Jak můžete žít s takovým kusem hadru?

00:35:44 -Přestaňte ho urážet.
-Jo, dám mu pokoj.

00:35:47 Jen co my dva se spolu dohodneme.

00:35:50 Nerad říkám věci dvakrát, ale u vás činím výjimku.

00:35:54 My spolu práskneme do bot. Ráno můžeme snídat v Mnichově.

00:35:59 Pak Jihoafrická republika, letecky.

00:36:02 Tahle barva kůže, to je pozvánka do nóbl společnosti.

00:36:06 Napakujem se, a pak do Austrálie, mám tam bráchu. Co?

00:36:11 Parádní nabídka, ne?

00:36:13 Přeju vám, abyste tam nezavadil o práci a pošel hlady.

00:36:18 O práci. Budu se snažit, abych vás zklamal.

00:36:24 Ještě něco?

00:36:26 -Zajímalo by mě, co hledáte tady.
-To se včas dovíš, pusinko.

00:36:31 KLEPÁNÍ. Dále!

00:36:38 Tak moc jsi zase spěchat nemusel.

00:36:41 To kafe je ze studený vody.

00:36:48 -Voda se vařila.
-Hergot, ty nám mužníš, Fando.

00:36:56 Tuhle břečku nebudu pít. Vezmu si něco jinýho.

00:37:00 -Říkal jsi, ať si vezmu, co chci.
-Jistě. -Slyšela jste to.

00:37:07 Tenhle kluk se mi líbí a tenhle strejda taky.

00:37:12 Nevím, co vám můj muž nasliboval. Ale odsud si nic neodnesete.

00:37:17 -Někdo mi v tom zabrání?
-Já! -Jarmilko, ne!

00:37:21 Prý je ženská krásná, když se zlobí. Blbost.

00:37:24 -Nedovolím to.
-Vysvětlím ti to.

00:37:27 -To má být pozornost za ty urážky?
-Nech ho, on pak půjde.

00:37:32 -Vraťte to, nebo zavolám VB.
-Otevřu okno, ať je vás slyšet.

00:37:37 Co si o sobě myslíš, ty grázle všivej!

00:37:40 -Prosím tě!
-Pusť mě, já tě nenávidím!

00:37:43 Grázle jeden mizernej! Áá!

00:37:48 -Pozor, holčičko, abys nenarazila.
-Cos jí to udělal, ty grázle!

00:38:00 Chceš mě podarovat, a ona vyvádí, jako bych byl nějakej zloděj.

00:38:23 Hup!

00:38:26 Zvedni to, Fando.

00:38:47 To se hned pozná chlap.

00:38:53 Ty bys mi přece facku nikdy dát nedokázal, viď?

00:38:59 Poslyšte, Alfréde, nechtěl byste jít ke mně do ložnice?

00:39:04 -Jarmilko... -Pojďte.
-To, ne. -Pojďte. -Uhni, vole.

00:39:13 Jarmilko, já ho neznám. Vidím ho prvně v životě.

00:39:17 Utekl z kriminálu. Jarmilko, prosím tě.

00:39:38 Ty bestie!

00:40:02 Tohle já nemám zapotřebí.

00:40:06 Ženskou jsem nikdy nemusel prosit.

00:40:15 Uhni!

00:40:20 Auto nechám stát na odbočce za Železnou Rudou.

00:40:24 Dokud neodjedu, nikdo nevystrčí nos z baráku, jasný?!

00:40:33 Teda lidi, jak můžete žít v takovým zapadákově.

00:40:39 Servus.

00:40:44 -Já jsem se tu narodil!
-Františku, prosím tě!

00:40:48 Františku, nech toho. Franto!

00:40:58 Tady v téhle kuchyni mi táta tloukl do hlavy,

00:41:02 že se se všemi lidmi dá slušně vyjít.

00:41:07 -Já tomu, blbec, dodneška věřil.
-Ale Fando.

00:41:15 Franto!

00:41:32 -Chceš, abych tě zabil, co?
-Ne!

00:41:40 -Jsi grázl!
-Franto, prosím tě, nech ho!

00:41:56 Ne! Franto!

00:41:59 Jestli se ještě hne, tak ho zabiju, a nebude první!

00:42:04 Franto...

00:42:23 Franto, kam jdeš?

00:42:25 Prosím tě, přestaň si kvůli mně hrát na hrdinu!

00:42:29 Nemá to cenu, Franto! Prosím tě!

00:42:40 Do prdele!

00:43:18 Otevři, ty svině!

00:43:23 KOPÁNÍ DO VRAT. Já tě zabiju!

00:43:37 Franto! KOPÁNÍ DO VRAT.

00:44:52 Franto!

00:45:13 Kde je?

00:45:19 Zamknul jsem ho v garáži.

00:46:04 Máš tady tu návštěvu z institutu.

00:47:13 To je... to je to, co jsem ti chtěla říct.

00:47:18 -Pavel měl přijet až zítra.
-Měli bychom si pospíšit.

00:47:23 Máme ještě před sebou 350 kilometrů.

00:47:27 Kam jdeš?

00:47:29 Mám v garáži nájemníka. Jdu se poradit, co s ním.

00:47:34 -Počkej.
-Nač to ještě prodlužovat?

00:47:39 Já se vždycky bál téhle chvíle. Teď je tady, a já se vůbec nebojím.

00:47:50 Tak se měj.

00:47:59 Budeme muset vzít benzin.

00:48:02 Kde je tady nějaká pumpa s nočním provozem?

00:48:10 Pojedeš zkratkou, na konci lesní cesty uvidíš malé jezírko,

00:48:17 a tam zabočíš doleva.

00:48:21 -Odvede tě až na okresku.
-Já ti asi nerozumím.

00:48:28 Tobě jsem přece nemusela nikdy nic vysvětlovat.

00:48:49 Kdyby sis to náhodou rozmyslela, tak víš, kde mě najdeš.

00:48:59 Běž, prosím tě.

00:50:57 Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.