Plácido Domingo a Anna Netrebko v hlavních rolích tragické opery o čtyřech dějstvích na libreto F. M. Piaveho podle Shakespearovy hry.

Macbethovská látka neukojeného kariérismu vždy přitahovala romantické divadelníky, neboť dávala velkou příležitost k rozvinutí hereckého individualismu. Výjimku netvořil ani Giuseppe Verdi, jehož jako bytostného hudebního dramatika oslňovala rozpolcenost hlavních postav – Macbetha (Plácido Domingo) a Lady Macbeth (Anna Netrebko). Požádal proto svého libretistu Francesca Mariu Piaveho, aby podle slavné Shakespearovy tragédie napsal italské verše, které by mohl zhudebnit. Světová premiéra této opery se konala 14. března 1847 ve florentském divadle Pergola.

Děj se odehrává ve Skotsku v 11. století. Vojevůdce Macbeth se dle věštby čarodějnic stane nejdříve thénem z Cawdoru, pak po zákeřné politické vraždě, k níž je podněcován svou ctižádostivou ženou, postoupí na skotský královský trůn a nechá ještě zavraždit svědka neblahého proroctví vědem, svého přítele Banqua (Kwangchul Youn). Stejně hanebně jako vystoupil na vrchol své moci, zhyne sám nešlechetnou smrtí. Zabije ho Macduff (Fabio Sartori), jehož neporodila žena, byl totiž z lůna matčina vyříznut a postupující Birnamský les k Macbethovu hradu není nic jiného, než větvemi ukryté anglické vojsko vedené Malcolmem (Florian Hoffmann). To vše mu předpovídaly záhadné čarodějnice, jež žádal během své vratké vlády o radu.

Skladatel Giuseppe Verdi (1813–1900) složil celkem 28 oper, z toho na shakespearovské náměty jsou Macbeth, Otello, Falstaff; zamýšlel ještě Krále Leara, ale zůstalo jen u náčrtku. Svou desátou operu Macbetha začal skladatel komponovat na základě objednávky florentské scény Teatro della Pergola. Macbethovské téma nezřízené ctižádosti a krutého pádu mu údajně poradil italský básník Andrea Maffei. Dalším podnětem byl vynikající italský barytonista Felice Varesi, který se stal také prvním interpretem titulní role při světové premiéře ve Florencii. Na operu se v 19. století zapomnělo, oživení nastalo až v anglickém Glyndenbourne těsně před druhou světovou válkou.

Režisérem tohoto moderně pojatého představení v Státní opeře Pod lipami byl slavný dlouholetý umělecký ředitel berlínské Komické opery Harry Kupfer, který zemřel koncem roku 2019. K jeho nejvýznamnějším inscenacím patřily Bludný Holanďan a tetralogie Prsten Nibelungův v Bayreuthu, Pendereckého Černá maska v Salcburku a Růžový kavalír tamtéž.

Napište nám