Unikátní filmové záběry a historické fotografie v dokumentárním snímku o 28. říjnu roku 1918, kdy vznikl československý stát (1968). Scénář a režie P. Kadlec
00:00:56Všichni spěcháme za svými záležitostmi,
00:00:59za svými osobními starostmi i radostmi.
00:01:03To je obraz denního shonu, obraz úplně všedního dne.
00:01:08Nepřetržitě se řadí den ke dni v koloběhu života.
00:01:13Avšak čas od času přichází den, kdy společný zájem,
00:01:19společný zármutek či společná radost přehluší osobní starosti.
00:01:27Jednotlivci pocítí touhu společně jednat.
00:01:31Cítí, že jsou dílečkem celku.
00:01:35Že jejich osud je osudem národa a osud národa se stává jejich osudem.
00:01:42A takové dny vstupují do historie.
00:01:45Jsou oslavovány, vzpomínány, vykládány i zneužívány.
00:01:52Avšak jejich skutečný obraz
00:01:55zvolna odnáší slet obyčejných všedních dnů.
00:02:01Pokusme se proto vyvolat obraz slavného dne,
00:02:05od něhož uplynulo přesně 50 let. Obraz 28. října 1918.
00:02:12Nechceme se zde zamýšlet nad šťastným souběhem podmínek,
00:02:18které umožnily vznik našeho státu.
00:02:21Nad rozkladem Rakousko-Uherska, nad zásluhami domácího odboje
00:02:28nebo Národní Rady v Paříži v čele s Masarykem.
00:02:32Nad vlivem ruské revoluce,
00:02:34nad našimi vojáky v nejrůznějších armádách světa,
00:02:39nad generální stávkou 14. října.
00:02:42I když všechno to a mnohé jiné umožnilo vznik naší samostatnosti.
00:02:48Když se roku 1621 skutálely na dlažbu hlavy popravených,
00:02:54aby stvrdily ztrátu naší národní samostatnosti,
00:02:58nikdo netušil, že to bude trvat 300 let.
00:03:01Plných 300 let útisků a běd, než znovu uvítáme 1. den svobody.
00:03:10Snad tedy stojí za to vyvolat ze zapomenutí
00:03:15průběh onoho dne zde v Praze,
00:03:18kdy došlo ke vzniku naší národní samostatnosti.
00:03:22Den našeho znovuzrození.
00:03:49Václavské náměstí v samém srdci Prahy.
00:03:53Tolikrát šla po jeho dlažbě historie.
00:03:56Právě zde proskočila před 50 lety první jiskra lidového vzdoru.
00:04:04Můžeme to místo zcela přesně označit.
00:04:08Můžeme zde stanout.
00:04:10Můžeme ale i vykreslit přesnou podobu onoho dne.
00:04:22Zde na rohu Václavského náměstí a Vodičkovy ulice
00:04:26zde tehdy natáčel svůj film "Šestnáctiletá"
00:04:30režisér J.A. Palouš. Zde v této kopuli.
00:04:33Když pohlédl na podivný ruch dole na náměstí,
00:04:37přerušil natáčení a vydal se s kamerou do ulic.
00:04:41Díky jemu a mnoha fotografům
00:04:44se nyní můžeme vrátit o celých 50 let zpět.
00:04:59Je pondělí 28. října 1918.
00:05:02Praha se probouzí do všedního dne čtvrtého roku války.
00:05:08Muži jsou na frontě, v zajetí, v legiích nebo jsou mrtví.
00:05:13Rakousko-Uhersko je na pokraji hospodářského zhroucení.
00:05:19Je hlad.
00:05:21Ve 4 hodiny ráno se stává na trochu mléka, mouky, brambor nebo mýdla.
00:05:35Málokdo z těchto lidí tuší,
00:05:38že právě dnešního dne se sejde daleko až ve švýcarské Ženevě
00:05:45delegace českého Národního výboru vedená Dr. Kramářem,
00:05:50s Dr. Benešem a jeho spolupracovníky
00:05:53z Národní Rady v Paříži,
00:05:56aby stanovili další společné kroky
00:05:59domácí a zahraniční politické reprezentace.
00:06:08A že také téhož dne podepíše T. G. Masaryk v daleké Philadelphii
00:06:13Deklaraci porobených národů.
00:06:22V Praze je 6 hodin ráno.
00:06:24U předního člena tajného spolku mafie Judr. Rašína zvoní telefon.
00:06:30Vše připraveno. Co je nového?
00:06:32Ptá se další člen mafie náčelník Sokola Scheiner
00:06:36Rašín odpovídá: "Za noc nic, ale myslím, že to dnes přijde."
00:06:41Sejdeme se v 9 hod v redakci Národních listů.
00:06:45Nato Scheiner odjíždí za svými sokolskými kolegy.
00:06:49V 6,30 svolává Rašín členy předsednictva NV k Švehlovi.
00:06:55Je 7 hodin. Schází se Judr. Rašín,
00:06:58Dr. Soukup, Stříbrný a Švehla.
00:07:02Předsednictvo projednává situaci a rozhoduje.
00:07:06Bude-li Rakousko kapitulovat, převezme Národní výbor vládu
00:07:11a prohlásí Československý stát.
00:07:13Švehla odchází převzít obilný ústav,
00:07:16který spravuje potraviny pro celé Čechy
00:07:20do pravomoci Národního výboru.
00:07:28Je 8 hodin ráno.
00:07:30Rašín odchází na Václavské náměstí do redakce Národních listů.
00:07:459 hodin. Rašín se v redakci schází se Scheinerem.
00:07:50Ten sděluje, že sokolské stráže jsou v pohotovosti
00:07:54a že o situaci jsou uvědoměni mafiánští důvěrníci mezi vojáky,
00:08:00zejména učitel taktiky v pražské kadetce setník Rošický.
00:08:07Ten si již dříve vypracoval vojenský plán
00:08:11a zavázal spolehlivé vojáky písemnou přísahou.
00:08:18Přísahám, že přistupuji dobrovolně bez všech zlých úmyslů,
00:08:22sloužiti nezištně národu a vlasti tím,
00:08:26že se zúčastním organizování budoucí armády,
00:08:29samostatného národa českoslovanského.
00:08:32Jsem si plně vědom zodpovědnosti ze svého jednání i toho,
00:08:37že každé zpronevěření těchto převzatých závazků se trestá smrtí.
00:08:42Sokolské oddíly jsou také v pohotovosti.
00:08:55Ve čtvrt na 10 přijímá Rašín v redakci Národních listů
00:09:00zprávu z Vídně, že Rakousko kapitulovalo.
00:09:04Později bude vzpomínat.
00:09:06Telefonoval jsem to nejprve ženě a pak Švehlovi do obilního ústavu.
00:09:16V 10,20 přichází do redakce Národní politiky
00:09:20z C.K. korespondenční kanceláře oficiální zpráva.
00:09:25Zaměstnanci redakce Gaistlich, Beneš a Čvančar
00:09:29ihned vyvěšují toto sdělení,
00:09:31které už 2 roky měl namalované faktor Rudolf Samec.
00:09:36Vyvěšují i červenobílý prapor. Před vývěskou se kupí lid.
00:09:41Rašín vyzývá redakci telefonem:
00:09:44"Nedělejte hlouposti, dejte ten prapor dolů, to není konec války.
00:09:50To je jen základ k novému jednání."
00:09:53Ale od úst k ústům jdou již slova noty.
00:09:56Odpovídajíc na notu prezidenta Wilsona z 18 tohoto měsíce
00:10:01klade si Rakousko uherská vláda za čest prohlásiti,
00:10:05že stejně jako s dřívějšími projevy pana prezidenta
00:10:10souhlasí také s jeho názorem obsaženým v notě
00:10:13o právech národů Rakousko uherských
00:10:16zejména o právech Čechoslováků a Jihoslovanů.
00:10:20Rakousko uherská vláda vyslovuje ochotu,
00:10:24aniž by vyčkala výsledků jiného vyjednávání
00:10:27a vejde v jednání o míru
00:10:29mezi Rakousko Uherskem a odpůrčími státy
00:10:33o okamžitém příměří na všech frontách a žádá prezidenta Wilsona,
00:10:38aby učinil příslušné přípravy.
00:10:41Podepsán ministr zahraničních věcí hrabě Andrássy.
00:10:45Již v 10,50 si mohl každý přečíst notu na plakátu,
00:10:49který napsal faktor Barták.
00:10:52Zpráva se předčítá nahlas.
00:11:06Dav se hromadí a zastavuje dopravu.
00:11:19Někdo zanotoval "Kde domov můj".
00:11:23Vojáci strhávají z čepic jablíčka s císařovými iniciálami.
00:11:28Lidé se zdobí trikolórami.
00:11:33Z iniciativy zelináře Františka Kopeckého
00:11:37je před hotelem Zlatá husa ozdobena slovanská lípa trikolórami.
00:11:45Po české hymně zaznívá francouzská hymna,
00:11:48po ní "Hej, Slované" a "6. července".
00:12:28Ohromný průvod se převaluje vzhůru a dolů po Václavském náměstí.
00:12:34Opojně chutnají první doušky svobody.
00:13:14V 11 hodin se průvod hnul po Příkopech směrem k Obecnímu domu.
00:13:22Dav předbíhá Jan Einšman pracovník mafie.
00:13:26Přibíhá do Obecního domu, do pánského salónku ve 3. patře,
00:13:31kde je sídlo Národního výboru.
00:13:47Dnes je zde zkušebna orchestru FOK.
00:13:51Sem tedy přiběhl v 11 hodin Jan Einšman se zprávou, co se děje.
00:13:59Takto líčí tehdejší události.
00:14:01Všichni na mě hleděli udiveně, bylo vidět, že jsem je vyděsil.
00:14:06Co je, co se děje, volal Judr. Rašín.
00:14:09Lid se zvihá ajde sem s prapory.
00:14:12Zpívají, provolávají slávu Masarykovi a Wilsonovi.
00:14:16Stáli jako zkamenělí a já pokračoval.
00:14:20Zrovna jako o májových slavnostech. Jásají, že je konec.
00:14:24U Politiky vyvěsili zprávu o kapitulaci.
00:14:28Můj referát byl divný.
00:14:30Líčil děs mého nitra a strach co bude dál.
00:14:33Nezachvátí-li davy šílenství, nevystoupí-li vojsko.
00:14:37Upírali na mě zraky. První se vzchopil Dr. Soukup a Stříbrný.
00:14:43Jdu zavolat poslance řekl Dr. Soukup.
00:14:46Stříbrný řekl: Mozek jde do ulic.
00:14:48Viděl jsem, jak mu planou oči rozechvěním.
00:14:52Judr. Rašín se na mě obrátil, ale mluvil jako ze sna.
00:14:56Že jen tu není Dr. Šámal. Jak je to teď? Co je s vojskem?
00:15:01Chytil se za hlavu a stále mluvil sám se sebou.
00:15:05Svaly v obličeji se mu škubaly.
00:15:08Švehla stál klidně, zamyšleně na mě hleděl,
00:15:11potom obrátil oči na ulici z okna.
00:15:14Řekl jsem Rašínovi, že nevím co je s vojskem,
00:15:18to jsem já na starosti neměl, snad Sýs.
00:15:21Já jsem pracoval s Bínrtem.
00:15:24Judr. Rašín řekl: Co je s Bínrtem? Co policie?
00:15:28Je to člověk spolehlivý, náš?
00:15:30Řekl jsem, že s námi pracuje pár měsíců a že je zcela spolehlivý.
00:15:36Hned ho zavolejte, řekl Švehla. A musí se sehnat vůz.
00:15:40Pojedeme k místodržiteli.
00:15:54Členové předsednictva Národního výboru
00:15:57Soukup, Rašín, Švehla, Stříbrný, Šrobár
00:16:03odjíždějí ve 12 hodin na místodržitelstvo.
00:16:09Zde oznamují zástupci místodržitele Kosinovi,
00:16:15že Národní výbor přejímá moc v Čechách.
00:16:24Hned na to vstupují zástupci do staré Zemské sněmovny
00:16:29přeměněné v aprovizační sklad.
00:16:31Po zemi se válejí pytle brambor,
00:16:34na předsednickém stole je pytel s kroupami.
00:16:38Delegace oznamuje hraběti Schönbornovi,
00:16:41že přejímá agendu Zemského sněmu
00:16:44a že se zde sejde Národní shromáždění Československého státu.
00:16:56Mezitím promlouvají Na Příkopech k rozjásanému davu
00:17:00příležitostní řečníci.
00:17:06Ale lidé poznávají i člena Národního výboru
00:17:09kněze Dr. Zahradníka. Berou ho na ramena
00:17:13a odnášejí nadšeným proudem Václavským náměstím
00:17:17vzhůru k soše Sv. Václava.
00:17:36V čele průvodu jde K. Hašler
00:17:38a předzpěvuje " Hej, Slovane" z plných plic.
00:17:43Václavské náměstí se plní.
00:17:46Všichni se shromažďují kolem pomníku Sv. Václava,
00:17:50z něhož Dr. Zahradník provolává: "Navždy lámeme pouta,
00:17:55v nichž nás týrali věrolomní, cizáčtí a nemravní Habsburkové.
00:18:01Jsme svobodni a nikdo nám svobodu nevezme.
00:18:05Leda bychom my sami se jí zřekli.
00:18:09Zde u pomníku českého knížete přísaháme,
00:18:12že chceme této svobody se státi hodnými
00:18:16a že ji chceme hájiti svými životy a svou krví."
00:18:21Tak přísaháme! Bouří lid v ústrety.
00:19:17Dr. Zahradník pak z Wilsonova nádraží odesílá telegram.
00:19:22"Všem stanicím státu českého.
00:19:24Československý stát proklamován dnes dopoledne o 11 hodině
00:19:29u sochy Sv. Václava na Václavském náměstí v Praze. Stop!
00:19:34Odstraňte všechny znaky a značky bývalého státu Rakousko-Uherského.
00:19:40Stop! Do Vídně a do Německa všechno zboží zadržte. Stop!
00:19:45Ostatní vagónové zboží i kusové zásilky správně dopravujte. Stop!
00:19:50Dopravu do vnitrozemí bez přerušení v dobrém chodu udržujte. Stop!
00:19:56Ať žije Československý stát! Nazdar! Dr. Zahradník! Stop!
00:20:02O událostech v Praze se dozvěděli v Čechách a na Moravě
00:20:07jako první čeští železničáři.
00:20:12Mezitím už od 10 hodin probíhá pohnuté jednání
00:20:16na Zemském vojenském velitelství na Malé Straně.
00:20:20Zde jedná poslanec Národního výboru
00:20:23Dr. Lev Winter s generálem Zanantonim.
00:20:26Když se generál dozvídá,
00:20:28že vojáci strhávají důstojníkům jablíčka z čepic,
00:20:32a sami se zdobí kokardami, trikolórami a pochodují s prapory,
00:20:37chce, aby do ulic vyrukovala pohotovost.
00:20:48Ale události se již nedají zastavit.
00:20:52Ve 12 hodin vychází zvláštní vydání novin s textem Andrássyho.
00:20:58Noty prezidentu Wilsonovi.
00:21:10Lid jásá a strhává rakouského orla z veřejných budov.
00:21:18Dochází i na policejní ředitelství.
00:21:45Jsou odstraňovány německé nápisy a firmy.
00:21:58V ulicích vyhrávají první kapely.
00:22:10Lidé zdobí stromy, vlastenci vyzdobují okna.
00:22:17Pomník Hradeckého na Malostranském náměstí zahaluje plachta.
00:22:27U sochu Ferdinanda I. Na nábřeží.
00:22:34Ve 13 hodin se proudy lidu obracejí k Národnímu divadlu a k Žofínu.
00:22:52Sem na Žofín povolal setník Rošický první vojáky k vyzbrojení.
00:23:16Pod vedením inženýra Kubáta
00:23:19se vytváří i sedmdesátičlenný oddíl českých námořníků,
00:23:24který se stane nejspolehlivějším českým oddílem,
00:23:28a ještě odpoledne odzbrojí maďarskou posádku
00:23:32na Wilsonově nádraží.
00:23:38Ve 14 hodin se v Obecním domě znovu schází Národní výbor.
00:23:43Ve 14,30 dochází zpráva, že německá a maďarská vojska
00:23:48se chystají vyrazit do ulic proti lidu.
00:23:51Jsou vysláni poslanci Lev Winter a Jan Šrámek,
00:23:55aby v nedalekých vojenských kasárnách vojsko zadržují.
00:23:59Jen stěží se jim to daří.
00:24:09Avšak jiné německé a maďarské oddíly
00:24:12již vyrazily na rozkaz podmaršálka Kestřánka.
00:24:17Uzavírají přístupy ke Staroměstskému náměstí,
00:24:20odkud vytlačují lid do okolních ulic.
00:24:31Hrozí ostrý konflikt.
00:24:41V 15 hodin je náměstí vyklizeno.
00:24:50Situaci zachraňují členové Národního výboru
00:24:54Dr. Soukup a Matuš.
00:24:58Matuš vzpomíná:
00:25:00"Oznámil jsem majorovi, že ho generál Zanantoni žádá k telefonu.
00:25:05Odsekl, že má jen asistenci na náměstí.
00:25:08Říkal jsem, že jde právě o tu asistenci
00:25:12a že telefon je na radnici.
00:25:14Byl podrážděn, jakým právem se mu míchám do úředního výkonu.
00:25:19Když jsem řekl, že jsem z Národního výboru, chtěl po mně legitimaci.
00:25:25Jako člen Národního výboru jsem legitimaci neměl.
00:25:29Legitimoval jsem se jako člen SK Slávie.
00:25:32Salutoval, řekl, že půjde,
00:25:34že si však musí sehnat vojenskou asistenci.
00:25:38Namítl jsem, že to není třeba, že davy před radnicí jsou klidné
00:25:43a kráčeje směrem k věži jsem přikázal: "učiňte uličku."
00:25:48Davy se rozestoupily a major volně vešel do radnice.
00:25:52V telefonu jsem slyšel,
00:25:54jak Zanantoni se ho ptá po vojenské situaci.
00:25:58Major hlásil, že náměstí je sice vyklizeno,
00:26:02ale v ulicích je dav rozčileného lidu a kdyby došlo ke srážce,
00:26:07mohla by být vojenská moc slabá.
00:26:10Zanantoni rozkázal, aby vojsko opustilo náměstí.
00:26:14Dr. Soukup ho ještě požádal,
00:26:16aby vojáci opustili i Václavské náměstí. Zanantoni vyhověl.
00:26:21Za chvíli se vrátil major a řekl nám,
00:26:24že lid se směje ustupujícím vojákům
00:26:27a jestliže to nepřestane, že užije zbraní.
00:26:31Vyběhli jsme na náměstí, ukonejšili davy a vojsko odtáhlo klidně.
00:26:41Manifestace může tedy pokračovat klidně.
00:26:47Ke shromážděným davům promlouvá Dr. Soukup.
00:26:51Hřímavě, jak pravil pamětník.
00:26:53Je vzpomenuto i popravených 27 českých pánů.
00:27:06Na Václavském náměstí a před muzeem
00:27:09rozložené vojsko na rozkaz generála Zanantoniho se stáhlo do kasáren.
00:27:20Lidé opět zaplňují náměstí i ulice.
00:27:32Je 6 hodin večer.
00:27:34Na Žofíně se scházejí čeští vojáci a důstojníci.
00:27:38Svolali je tentokrát členové Národního výboru
00:27:44Johanys a Stříbrný.
00:28:14Ke shromáždění promlouvá vojenský velitel mafie Dr. Scheiner.
00:28:23Štáb setníka Rošického rozděluje Prahu na 50 okrsků
00:28:28a rozesílá tam dvacetičlenné oddíly.
00:28:40Jsou obsazeny důležité objekty.
00:28:43Pražský hrad
00:28:49Ministerstvo vnitra.
00:28:55Jsou rozestavěny hlídky.
00:29:06Přicházejí i k zemskému velitelství.
00:29:11Ve 20 hodin sem přijíždí na žádost generála Zanantoniho
00:29:16Dr. Scheiner v sokolském kroji.
00:29:19Žádá podmaršálka Kestřánka, aby zprostil české důstojníky přísahy.
00:29:24Pak je odváží k jednání do Obecního domu a jednání končí
00:29:29uznáním svrchovanosti Národního výboru.
00:29:33Poslanci jsou tady už od 17 hodin.
00:29:36Mezi nimi i spisovatel Alois Jirásek,
00:29:39Jan Erben, Josef Svatopluk Machar.
00:29:47A za Slováky Dr. Vavro Šrobár,
00:29:51který přijel právě 28. října do Prahy na svatbu dcery.
00:29:56Kolem 22 hodiny je schválen první zákon.
00:30:00Státní formu československého státu určí Národní shromáždění
00:30:05s československou Národní Radou.
00:30:08V ulicích hlučí lid.
00:30:13Kabaret Červená sedma uvádí první necenzurované představení.
00:30:27V Národním divadle se hraje Carmen.
00:30:38Don José.
00:30:40Zpíval ho toho dne jako host Otakar Mařák.
00:30:44Měl červenobílou šerpu přes prsa.
00:31:34Dlouho do noci svítila okna Obecního domu.
00:31:42Národní výbor zde koncipoval své prohlášení československému lidu.
00:31:48Pracoval tak dlouho, že jeho text si lidé mohli přečíst až nazítří.
00:31:56Lide československý!
00:31:59Tvůj odvěký sen se stal skutkem.
00:32:03Vše, co podnikáš od tohoto okamžiku podnikáš jako nový svobodný člen
00:32:09velké rodiny samostatných národů.
00:32:12Celý svět sleduje tvé kroky do nového života,
00:32:16tvůj vstup do země zaslíbené.
00:32:19Novými činy v těchto chvílích zahájíš své nové a slavné dějiny.
00:32:25Několik dnů nato se historik V.V. Štech,
00:32:29tehdy dobrovolný úředník Národního výboru
00:32:32obrátil na 2 členy předsednictva Švehlu a Šrámka s otázkou:
00:32:38"Smím na chvilku vyrušit?
00:32:41Kdo vlastně vyhlásil samostatnost československého státu?
00:32:46Nikdo mi to nemůže říct
00:32:48a pro historii je přece nutno věc zachytit".
00:32:52Pánové se zamysleli a společně se shodli.
00:32:56Formálně a slavnostně nikdo v Praze z Národního výboru
00:33:0228. října samostatnost neprohlašoval.
00:33:06Nebo lépe, všechen lid to učinil v Praze před polednem i po poledni.
00:33:28Skryté titulky vyrobilo Studio "V", s.r.o.
Dvě pamětní desky v Obecním domě v Praze navždy připomínají vznik našeho samostatného státu. Je zde napsáno: „V této síni českého pánského klubu, kde od prvého dne Světové války soustřeďovala se v přátelské pospolitosti a vůli česká bolest, český vzdor, český vděk. Byla mezi osmou a devátou hodinou večerní slavného dne našich dějin 28. října 1918 podřízena bývalá c. a k. Rakouská vojenská armáda 8. armádního sboru Národnímu výboru.“
Na druhé desce stojí: „Touto místností kráčely dějiny. Zde očekávaje zhroucení Rakouska a připravuje osvobození zasedal Národní výbor. Zde v den triumfu dne 28. října 1918 ujal se vlády České země. Zde naplnilo se slovo Komenského: Vláda věcí tvých se navrátí, lide český.“
Dokumentární pořad byl natočen v roce 1968 k padesátému výročí. Reportážním střihem nás zavádí na Václavské náměstí, k událostem, jak se přihodily hodinu po hodině v pondělí, 28. října 1918.
V dokumentu Petra Kadlece uvidíte záběry a fotografie z památného dne, které nikde jinde neuvidíte.
