Něžná revoluce na Slovensku. 21 něžných dní, během kterých se zhroutil režim. Nebyla to jen Bratislava a Náměstí SNP, ale celé Slovensko. Starý režim se rozpadal, ale pod nálepkou porozumění se už rodily zárodky budoucích konfliktů. Začala se formovat nová politická scéna. Režie Peter Gerža. Slovenský dokument v původním znění
00:00:01-Víte, někdy se to zdá tak, že ty dějiny jsou nějaký samopohyb.
00:00:07Prostě historie s velkým H.
00:00:10Že to je nějaká zdatná tetka,
00:00:13která všechno mění a těmi lidmi jenom posouvá.
00:00:18Ale často je důležité, že je to v samotných lidech,
00:00:21v jejich odhodlání, v jejich chytrosti,
00:00:24v jejich schopnosti něco prosadit
00:00:27a zase neschopnosti druhé strany tomu bránit.
00:00:34(ZPĚV)
00:00:36-Pojď, národe, věrný národe, s prezidentem Gottwaldem.
00:00:43On nás vede stále výš a výš.
00:00:48Skutečnost už není snem.
00:00:52Kdos vítězně s ním bojoval,
00:00:57mu stůj po boku bok.
00:01:02Již vzhůru, vzhůru, soudruzi,
00:01:06a zpátky ni krok!
00:01:16-Drahé naše děti!
00:01:19Ukázaly jste v těchto dnech
00:01:23tolik moudrosti a statečnosti,
00:01:27že vám za to všichni děkujeme.
00:01:31(SKANDOVÁNÍ DAVU)
-Svoboda! Svoboda!
00:01:38-V roce 1989 vrcholila v Sovětském svazu
00:01:41Gorbačovova perestrojka.
00:01:44-Volby lidových poslanců, jejich první sjezd
00:01:47a dosavadní práce Nejvyššího sovětu však dokazují,
00:01:49že se postupně rodí nová demokratická kultura socialismu.
00:01:53-Glasnosť umožnila médiím otevřít i nejháklivější témata minulosti.
00:01:59Sovětský svaz se začal vzdávat nadvlády
00:02:02nad středoevropskými národy.
00:02:04-Mocenské vakuum ve střední Evropě, to byla ta nejlepší věc,
00:02:09která se mohla přihodit všem zemím v tomto prostoru.
00:02:12To znamená,
00:02:15že ten hlavní kontrolor tohoto prostoru,
00:02:20jde mi tedy o střední Evropu, která patřila pod Sovětský svaz,
00:02:24byl už natolik oslaben a bez vůle, že nechal volný průchod,
00:02:30takže toto vakuum vlastně umožnilo těm zemím,
00:02:34aby se rychlejším nebo pomalejším tempem dostaly
00:02:39zpod nadvlády Sovětskému svazu.
00:02:41-Polští komunisté situaci pochopili a v zákulisí se s představiteli
00:02:46Solidarity dohodli na scénáři postupného odevzdávání moci.
00:02:51-Pro Československo je charakteristické,
00:02:54že velké změny začínají zpravidla až tehdy,
00:02:59když je všechno nazrálé až přezrálé.
00:03:03A to byl podle mě i případ listopadu 1989.
00:03:06-Chtěl bych ještě dodat, že nečekejte od nás,
00:03:11že my otevřeně budeme provádět kritiku situace
00:03:15v socialistických zemích, to požadujeme i od nich.
00:03:19-Když se podíváme,
00:03:21že v Polsku se to pohnulo výrazně už na jaře 1989,
00:03:25v Maďarsku to postupně běželo dokonce ještě dříve,
00:03:29některé změny byly udělané ještě dříve,
00:03:32ale výraznější též v průběhu léta a podzimu.
00:03:35Východní Němci se pohnuli výrazně též na podzim
00:03:39a v první polovině listopadu byla zbourána berlínská zeď.
00:03:44Tak co už v tomto středoevropském prostoru
00:03:47zůstávalo vlastně i těm soudruhům, kteří se ocitli velmi osamělí,
00:03:51hlavně když dostali signály přímo z Moskvy,
00:03:55že ta Moskva v jejich zájmu zasahovat nebude.
00:04:01-Je tu však hranice, kterou bychom neměli překračovat.
00:04:06Vymezuje ji naše ústava a zákony socialistického státu.
00:04:15-Československo bylo jako zakleté.
00:04:18Jakešovci se zabarikádovali na troskách normalizace.
00:04:21Kritiku nepřipouštěli.
00:04:24Z prodeje stahovali dokonce sovětský tisk.
00:04:27Václava Havla sice na jaře propustili, ale jiné zavírali.
00:04:31Například Jána Čarnogurského.
00:04:34Ostatní disidenti včetně Dubčeka byli pod důkladným dozorem StB.
00:04:43-Těsně před 17. listopadem 1989, když už padla berlínská zeď,
00:04:46tak se v komentářích Svobodné Evropy objevoval názor,
00:04:50že Češi a Slováci jsou velmi pasivní,
00:04:53že se nepohnou nikdy,
00:04:55že měli bezprostředně reagovat na pád berlínské zdi vystoupením
00:04:59proti československému komunistickému režimu.
00:05:03Tyto skeptické komentáře dávaly tón několik dnů tomu pohledu Západu,
00:05:09který se upíral na východní Evropu.
00:05:12Komentátor Antonín Měšťan, literární historik,
00:05:15na Svobodné Evropě řekl, že to je omyl.
00:05:18Přišel s termínem rovnováha strachu,
00:05:21ve kterém vyjádřil takový názor,
00:05:23že ten režim se bojí cokoliv uvolnit,
00:05:26protože by rozpoutal proti sobě lavinu.
00:05:29Na druhé straně nezávislé iniciativy
00:05:32se bojí stupňovat své požadavky
00:05:34a lidé se bojí jakkoliv projevit proti režimu,
00:05:37protože mají strach z drakonických opatření proti takovému počínání.
00:05:44-Proč to bylo tak, jak to bylo? Proč to nebyla revoluce?
00:05:50Proč jsme na to neměli? Proč jsme přišli tak pozdě?
00:05:53Protože jsme se před dvaceti lety strašně spálili.
00:05:57Oba národy ze sebe vydaly maximum
00:06:00a opravdu strhly pozornost celého světa.
00:06:05Byly s námi spojovány obrovské naděje
00:06:07a přišla ta strašná deziluze.
00:06:10Ale pozor! Ta nepřišla tím srpnem 1968.
00:06:14To, čemu říkám, že jsme se spálili, to bylo zklamání z těch vůdců,
00:06:19které oba ty národy adorovaly, bezhraničně jim důvěřovaly.
00:06:25To byl 21. srpen 1969.
00:06:29To je začátek taky normalizace podle mého názoru.
00:06:34Tam začíná těch strašných dvacet let.
00:06:37Takže my jsme v tom dvacetiletí
00:06:41do listopadu žádné hrdiny neměli.
00:06:48Ono bez víry v to, že jsou v národě hrdinové, to jde asi těžko.
00:06:54-Zkušenost roku 1968 samozřejmě v lidech byla,
00:07:01ale uplynulo dvacet let od toho data a přišla normalizace.
00:07:05Přišel pobyt cizích vojsk
00:07:09a všechno toto vlastně vedlo k apatii těch lidí.
00:07:13Já si nemyslím, že to byl strach, že to byla spíš apatie.
00:07:17Ten režim nebyl už brutální.
00:07:21On byl hloupý, ale měl dostatek prostředků, dostatek moci,
00:07:26aby ovlivňoval každodennost každého z nás.
00:07:30A řada lidí se stáhla do toho soukromí,
00:07:35začala se věnovat jenom svým aktivitám
00:07:39a bylo pro ně těžké tu mez překročit.
00:07:42My jsme všichni čekali na okamžik,
00:07:45protože jsme chodili na všechny demonstrace,
00:07:48snažili jsme se jakoby mobilizovat to své okolí
00:07:52a jít možná i příkladem, ale věděli jsme,
00:07:55že k tomu zlomu může dojít teprve tehdy,
00:07:58až z těch skupinek izolovaných bude masa,
00:08:02proti které se ten režim bude bát vystoupit.
00:08:06-Tu rovnováhu strachu vychýlila
00:08:09až ta studentská manifestace 17. listopadu 1989,
00:08:13kdy ji vychýlila a zrušila,
00:08:16že lidé se přestali bát a šli do ulic.
00:08:24-Odvahu je možné rozdělit na několik kategorií.
00:08:30Odvahu za totality, kdy reálně udělal něco proti režimu
00:08:34ať už v organizovaném disentu nebo samostatně.
00:08:37Tehdy měla odvaha vysokou cenu.
00:08:41Později na začátku událostí při revoluci
00:08:47nebyl velký nával na tribuny,
00:08:51takže první dny a týdny měla odvaha cenu.
00:08:55Potom postupně její cena klesala
00:08:57a dnes bychom o tom mohli vést dlouhou diskusi,
00:09:01jakou cenu má vlastně odvaha
00:09:03a co je v podstatě odvážné a co už odvážné není.
00:09:06-Protože si nemyslím, že demokracie může být jen trochu.
00:09:10To není koření do polévky.
00:09:14Říkat trochu demokracie mi připadá jako být trochu těhotný.
00:09:23-Zasloužilého umělce jsem vrátil jako jedinou možnost
00:09:27reálného protestu proti zvůli komunistické vlády,
00:09:34která mi dělala různé problémy.
00:09:38Nepouštěli mě do zahraničí, ministr kultury
00:09:41mě odmítl přijmout a podobně, tak jsem vrátil titul.
00:09:45Ale nepřipadalo mi to jako velké hrdinství.
00:09:48Já jsem počítal celkem jistě s tím, že přestanu hrát.
00:09:51O tom jsem neměl žádné pochybnosti. A to by i tak samozřejmě dopadlo
00:09:56a pravděpodobně bych uvažoval o emigraci,
00:09:59pokud bych mezitím neskončil někde v jiném ústavním zařízení.
00:10:05-25. března 1988 v Bratislavě.
00:10:08V žádosti o povolení této akce
00:10:11Národním výborem Bratislava 1 se uvádí,
00:10:14že jde o poklidné shromáždění věřících na protest
00:10:16proti některým porušováním náboženské svobody u nás.
00:10:19Věřící, kteří i přes nepovolení tohoto shromáždění na něj přišli,
00:10:23rozehnali vodními děly.
00:10:26Podle tehdejších zjištění k zraněním nedošlo.
00:10:29Komise má především prošetřit, zda zásah byl nebo nebyl přiměřený.
00:10:33-Československý režim byl v určité defenzivě a izolaci,
00:10:38ale mocenské vakuum doslova zde žádný člověk necítil.
00:10:41Byla velmi hmatatelná moc.
00:10:44Mě zatýkali ještě v roce 1989 na podzim a nebyl jsem sám.
00:10:49Nakonec bratislavská pětka byla obžalovaná
00:10:53a někteří z nich seděli ve vězení.
00:10:56Jednoho jsme vlastně z toho vězení dostali až náměstími.
00:10:59-Dnešním rozsudkem Městského soudu v Bratislavě byl obžalovaný
00:11:02podle paragrafu 226 písmena b) trestního zákona osvobozen
00:11:06z obžaloby městského prokurátora v Bratislavě,
00:11:09která mu kladla za vinu trestný čin podvracení republiky
00:11:12podle paragrafu 98 odstavce 1) trestního zákona.
00:11:16V průběhu jednání se zjistilo, že skutek,
00:11:18pro který na něho podali žalobu, se sice stal,
00:11:21ale soud ho nekvalifikoval jako trestný čin.
00:11:23Současně soud rozhodl o propuštění obžalovaného z vazby na svobodu.
00:11:27-Na Slovensku ten režim držel agresivně moc v rukách
00:11:32do posledních chvil a vzdával se jí velmi nelehce.
00:11:35-Na prahu nového roku 1989 vás všechny srdečně zdravím
00:11:42jménem našich nejvyšších politických a státních orgánů
00:11:45i jménem svým.
00:11:47-Když v létě 1989 bezpečnost zadržela
00:11:51pět slovenských kritiků režimu,
00:11:54protestovalo mnohem více občanů než obvykle.
00:11:57Nejaktivnější byli bratislavští ochranáři.
00:12:00Na podzim 1989 zorganizovali akci Archa.
00:12:05Poprvé se sjednotily osobnosti z různých skupin odporu.
00:12:10Veřejně vystoupily i další skupiny
00:12:12Hnutí za občanskou svobodu, Kruh nezávislé inteligence
00:12:16a svoje stanoviska a protesty zveřejnili
00:12:19i slovenští sociologové a herci.
00:12:24-My jsme dělali výzkum stavu
00:12:26a perspektivy slovenské společnosti.
00:12:29V rámci toho byl i výzkum strany.
00:12:32Samozřejmě že výsledky byly utajované,
00:12:34ale i tak se to dostalo i do vědeckých kruhů.
00:12:38Jeden z těch výsledků byl šokující v tom smyslu,
00:12:42že v červnu 1989 ve výzkumu většina členů strany odpovídala,
00:12:46že by už nevstoupili do strany,
00:12:49což je tedy absolutně alarmující výsledek.
00:12:52-Když někdo přijde k moci díky tomu,
00:12:54že sem přišly cizí tanky,
00:12:57drží se u moci díky tomuto pocitu a vědomí,
00:13:01že je zde mocnost, která je ochraňuje,
00:13:04skoro bych řekl přímo,
00:13:07to bylo vlastně za Brežněva a dalších těchto gerontokratů,
00:13:12a najednou cítí,
00:13:15že jsou osamoceni jako kůly v plotě,
00:13:18nebyl to jenom jeden, ale byla to záplava kůlů v plotě,
00:13:22tak to musí hrozně i politicky demoralizovat,
00:13:25oslabovat výrazně vůli.
00:13:27-A proto je tak důležitá ta podpora zespodu,
00:13:31aby my jsme mohli říci, ne my si to přejeme,
00:13:34podívejte, ale lid to žádá taky, my s tím souhlasíme, s tím lidem,
00:13:38my plníme jeho vůli,
00:13:41a ne prostě aby my jsme tam byli sami jak kůl v plotě,
00:13:46neměli jedinýho slova podpory pro to, co se děje,
00:13:51a vlastně oni nás mohli proti tomu lidu postavit.
00:14:05-Je přesně šestnáct hodin a v tuto chvíli se tady
00:14:08v univerzitním areálu v Praze na Albertově
00:14:11scházejí účastníci letošního studentského pochodu,
00:14:13který se koná u příležitosti Mezinárodního dne studentstva
00:14:16a také u příležitosti tragických událostí
00:14:1917. listopadu 1939.
00:14:21-Setkání uspořádala městská vysokoškolská rada
00:14:24spolu se svazáckými organizacemi a s neorganizovanými studenty.
00:14:27Celé akce se zúčastnili také studenti a občané,
00:14:30kteří zneužili masové události
00:14:32i k protisocialistickým vystoupením.
00:14:34Část shromážděných se vydala směrem do centra hlavního města,
00:14:37kde se pokusila narušit veřejný pořádek.
00:14:40-Co se týče mocenského zásahu, tak možnost,
00:14:43že by vyjela do ulic armáda a Lidové milice,
00:14:48samozřejmě tady byla
00:14:50a rozhodovalo se to v tom prvním revolučním týdnu,
00:14:53to znamená od 20. do 26. listopadu
00:14:57nebo lépe řečeno do 24. listopadu 1989.
00:15:02-Stranu, lid a socialismus rozhodně ubráníme.
00:15:07(ZPĚV)
-Dělníci, též rolníci, bratři...
00:15:11-Na jedné straně to byly Lidové milice,
00:15:14které se sjely z úterka na středu do hlavního města do Prahy.
00:15:19Byly ochotné a připravené zasáhnout,
00:15:22ale nedostaly pokyn od generálního tajemníka
00:15:25ústředního výboru Miloše Jakeše, který byl vzbuzen v noci
00:15:29a v pyžamu rozhodoval na zahradě své vily o tom,
00:15:33jestli Lidové milice budou použity nebo nebudou.
00:15:36A protože se, jak on sám tvrdí,
00:15:38vzepřeli takoví ti místní funkcionáři KSČ na Praze 1 až 10,
00:15:42kteří nechtěli na území své působnosti Lidové milice,
00:15:46tak Jakeš asi zazmatkoval nebo se rozhodl,
00:15:49že v tomto případě, kdy ta strana není jednotná,
00:15:52tak je potřeba Lidové milice odvolat.
00:15:55Co se týče armády,
00:15:58tak ta byla uvedena do bojové pohotovosti
00:16:00podle svých rutinních zvyklostí a praktik.
00:16:04Ministr národní obrany generál Václavík 24. listopadu 1989
00:16:08vystoupil na zasedání ústředního výboru
00:16:11komunistické strany
00:16:13a nabídl vedení komunistické strany armádu k zásahu.
00:16:16-Tak to je starý bolševický instinkt, opřít se o moc.
00:16:20To je přece základní poučení z poučení z roku 1970.
00:16:24Ať se děje cokoliv, nepustit moc z rukou.
00:16:27-Vedení komunistické strany se rozhodlo armádu nepoužít
00:16:31a řešit tu krizi politickými prostředky.
00:16:34-I na Slovensku se jako první rozhýbali studenti.
00:16:39Vyjádřili solidaritu s pražskými kolegy.
00:16:43Rozhýbali se i ostatní odpůrci režimu.
00:16:57-Bylo to takové zděšení a zároveň taková solidarita.
00:17:03Začali jsme kreslit po stěnách šibenice,
00:17:06na kterých byl komunistický srp a kladivo.
00:17:11V pondělí už zatírali stěny na internátech.
00:17:14To jsme dělali přes víkend a v pondělí jsme se shodli,
00:17:17že jdeme též do stávky.
00:17:19-Vyzýváme všechny studenty vysokých škol,
00:17:22kterým není lhostejný další osud naší společnosti
00:17:25a postavení studentů v ní,
00:17:29aby se připojili k nově založeným nezávislým studentským odborům.
00:17:32-My jsme se báli.
00:17:34Vůbec jsme nepředpokládali, že se takový silný režim,
00:17:38který tak dlouho vydržel, který má k dispozici policisty,
00:17:41armádu, tanky, to jsme nepředpokládali,
00:17:45že se tak rychle zhroutí nebo že se vůbec zhroutí.
00:17:48-Nenechme se prohlásit za nepřátele státu a země.
00:17:54-Báli jsme se, ale měli jsme pocit,
00:17:57že je to natolik důležité,
00:17:59že ten strach i možná vzhledem k tomu,
00:18:02že jsme neměli konkrétní negativní zkušenost se státní mocí,
00:18:04byl jednoduše menší.
00:18:06-Nesmíme se nechat zastrašit.
00:18:08Je možné, že nyní nastanou strašné represálie vlády.
00:18:11Pochybuji, že se jen takto vzdají.
00:18:14Nesmíme se nechat zastrašit a musíme pokračovat.
00:18:17V jednotě je síla, říkali už dříve moudřejší lidé, než jsem já.
00:18:24-Drahé naše děti,
00:18:27prokázaly jste v těchto dnech
00:18:30tolik moudrosti a statečnosti,
00:18:34že vám za to všichni děkujeme.
00:18:46-Jak však postupují a jaký mají program ty skupiny,
00:18:50které stojí v pozadí nynějších událostí v Praze?
00:18:54Snaží se bezohledně manipulovat částí mládeže
00:18:57a zneužívat její upřímný zájem pohnout rychleji věcmi kupředu.
00:19:02Vliv tohoto působení se projevil
00:19:05i mezi částí naší kulturní umělecké fronty.
00:19:09-V neděli 19. listopadu večer se setkalo
00:19:12téměř 500 nejodvážnějších zástupců veřejnosti,
00:19:15těch, co telefonicky zburcoval Rudolf Sikora.
00:19:18Sešli se v Umělecké besedě v Bratislavě.
00:19:21-Nejkrásnější bylo to, když sem přicházeli ti lidé,
00:19:24kteří se nebáli, protože těch telefonátů,
00:19:27jak jsme počítali, mohlo být pět tisíc.
00:19:31Přišlo pět set lidí, nebáli se a přicházeli sem.
00:19:33Přicházeli svobodně, nepřišel žádný estébák,
00:19:36žádný funkcionář, který by zamkl.
00:19:39Já jsem měl klíče s sebou, ale nikdo nic nezamkl
00:19:42a lidé přicházeli a bylo to úžasné.
00:19:44-Já jsem vlastně na tom shromáždění byl kýmsi navržen
00:19:47do první čtveřice, která měla sbírat podpisy.
00:19:51Druhý den na Malé scéně jsme se setkali
00:19:55a tam se dohodlo, že budu koordinovat tato setkání.
00:19:58Navrhl jsem název VPN,
00:20:01který přítomní po určité debatě přijali.
00:20:04Byla tu samozřejmě už alternativa v Praze,
00:20:07ale autentičnost slovenské revoluce spočívala i v tom vlastním názvu,
00:20:13který zrcadlil a podle mě spojoval lidi,
00:20:16kteří věděli,
00:20:19že my nemluvíme jen o tom násilí na studentech před pár dny.
00:20:23My jsme mluvili o násilí,
00:20:26které prožívali všichni lidé bez ohledu na to,
00:20:28zda byli zbiti nebo jen cenzurovaní,
00:20:30zakazovaní nebo zastrašovaní.
00:20:32-V rozhodujících listopadových dnech byl ve straně velký chaos.
00:20:37Členská základna se cítila oklamaná, zrazená a překvapená,
00:20:42přičemž ale výzkumy strany před listopadem jasně ukazovaly,
00:20:45že to už není žádný monolit,
00:20:47ale je to subjekt, ve kterém je mnoho různých proudů.
00:20:51-Vyzývám vás k tomu. Máme co prosazovat a myslím si,
00:20:55že komunistická strana se nemůže posuzovat tak,
00:20:58jak ji posuzuje většina, že je celá špatná.
00:21:05-V noci se studenti shromáždili na tehdejším Gottwaldově náměstí
00:21:10a pochodovali městem k Hviezdoslavovi.
00:21:13Spolu s nimi i Ján Budaj.
00:21:16U sochy se už střídali řečníci.
00:21:19-Jsme organizace umělců, vědců, studentů a občanů,
00:21:22která bude existovat do té doby,
00:21:25dokud budou u nás projevy násilí proti veřejnosti.
00:21:29-Současný vývoj u nás je kontrarevolucí?
00:21:32-Zda současný vývoj je kontrarevolucí u nás, se ptají.
00:21:36-Neříkám, že je kontrarevoluční, ale můžou se zde objevit síly,
00:21:41které tento zdravý proud v budoucnu zneužijí.
00:21:51-V divadlech se rozhodli stávkovat.
00:21:54Herci Slovenského národního divadla vyzvali straníky,
00:21:58aby divadla otevřeli pro veřejné diskuse.
00:22:01-Kteří dělají svou práci,
00:22:03že jsou talentovanější než talentovaný člověk.
00:22:06-Jak my můžeme mít další perspektivu,
00:22:10když strana má v čele takového člověka, jakého má?
00:22:13-Tam nastoupila taková svatá trojice.
00:22:16To byl ministr Koyš, ředitel odboru umění Kot
00:22:20a Gejza Šlapka, městský tajemník strany.
00:22:25-Co si myslíte?
00:22:27To skončí zítra a bude to, jak to bylo? To byste chtěli?
00:22:29-Jde o to, že se to nepodařilo v kostelech,
00:22:32a chceš to dělat z divadla.
00:22:37-To je velmi naivní představa. Promiňte, velmi naivní představa.
00:22:41-Šlapka hrál takového bonvivána žoviálního.
00:22:45Kňažkovi tykal.
00:22:47Oni spolu kdysi hrávali i amatérský fotbal,
00:22:51tak proč si teď nějak vyskakuje, že všichni jsme kamarádi.
00:22:54-To mě velmi bolí,
00:22:56že člověk chodí léta do toho divadla,
00:22:58s vámi mnohými se znám, debatovali jsme.
00:23:02Tak nechceš to.
00:23:05-Koyš nám všem vynadal a tvrdil, že nás zničí.
00:23:08To byl jeho veřejný projev v televizi
00:23:12na takové nótě i předtím, který vyvolal tehdy pobouření
00:23:17nejen umělecké veřejnosti, ale vůbec veřejnosti.
00:23:22-Já si myslím, že i herec, který hraje, hraje pro nás,
00:23:27pro naši radost, zobrazuje nám život na scéně,
00:23:32na prknech, která znamenají svět,
00:23:36nemůže ztrácet občanskou zodpovědnost,
00:23:42není ojedinělý ve společnosti.
00:23:47A elitářské požadavky,
00:23:51to je trošku něco,
00:23:56co není pěkné ani morálně,
00:23:59ani politicky, ani umělecky.
00:24:02-Ne, myslím na představení přijďte. Na dnešní představení přijďte.
00:24:07-Vždyť když nechcete hrát...
-Ale bude se tam mluvit.
00:24:10-Ale abyste věděli, co lidé chtějí.
00:24:12-My divadla nezavíráme.
00:24:14-Přijďte natočit ty diváky, co přijdou.
00:24:16Popovídejte si s nimi.
00:24:18Když chcete dialog, tak vezměte mikrofon, ne obušky.
00:24:25-Ale požadavky, ať nejprve padne socialismus,
00:24:29potom uvidíme, nemůžeme akceptovat.
00:24:33-Naši umělci, kteří měli studenty zaujmout kvalitním programem,
00:24:39tak oni si dovolí stávkovat.
00:24:44Nehrají. Prosím vás pěkně, kam to spějeme?
00:24:47Umělecká fronta přece má hájit zájmy dělnické třídy.
00:24:51A proč ještě oni si dovolí žádat nás, abychom stávkovali?
00:24:56Vždyť my přece děláme národní důchod.
00:24:59Do státního rozpočtu dáváme peníze,
00:25:02z kterých žije celá kulturní fronta.
00:25:05-Ale je mi někdy líto, když lidé,
00:25:09které znám jako dobré umělce, talentované umělce,
00:25:13dělají ze sebe ne politiky,
00:25:18ale politikáře ve službách myšlenek,
00:25:23které nemají se socialismem nic společného.
00:25:28-Dostali jsme dnes dopis od Jozefa Cillera,
00:25:33scénografa z divadla Slovenského národního povstání z Martina.
00:25:44Tento dopis je adresovaný ministrovi kultury Pavlu Koyšovi.
00:25:59Pokud se slovenský národ nechce zříci budoucnosti
00:26:06slovenské kultury, musí se urychleně třást z vás.
00:26:16-Relativně, kde jsou zavřené, kde nejsou zavřené.
00:26:19Například na východním Slovensku divadla hrají.
00:26:21-Já si myslím, že bychom se mohli spočítat na prstech dvou rukou.
00:26:27Možná ještě jednu ruku bych přidala,
00:26:30ale opravdu nás bylo poměrně málo.
00:26:32Ostatní se přidávali víceméně až potom,
00:26:35když to bylo jistější, že nebudou postihovaní,
00:26:39a spíš když si mysleli, že mohou na tom nějakým způsobem profitovat.
00:26:44-Tribuny na náměstích jsou jedinečným znakem
00:26:48slovenské něžné revoluce.
00:26:50Ani u sousedů v Polsku nebo v Maďarsku negenerovaly
00:26:54tribuny narůstající energii vzdoru tak jako na Slovensku.
00:27:09-Derou se mi slzy do očí, že se vzchopila naše mládež
00:27:13a že pokračuje v tom, za co jsme my bojovali.
00:27:19-Byly to vzrušující okamžiky.
00:27:22Odkládání strachu, pocity solidarity a nového,
00:27:25do té doby na Slovensku neznámého občanského sebevědomí.
00:27:32-Spravedlivost chceme na světě.
00:27:35Já nechci ani střílet, ani toho, co mi křivdu...
00:27:38Ti už jsou pod zemí, co mi způsobili křivdu.
00:27:42Ale ať spravedlnost vítězí na demokratických principech.
00:27:48-Pokud chce slyšet naše současné vedení,
00:27:51co si o něm myslí národ, ať si otevře okna.
00:28:01-Moderátoři Kňažko a Budaj se stali ikonami revoluce.
00:28:05Na tribunách se odehrávala představení
00:28:08s dramatickými zápletkami,
00:28:10které skoro vždy vyvrcholily pozitivní masovou katarzí.
00:28:14-My chceme svobodu! My chceme svobodu!
00:28:19-Víte, já jsem mnoha lidem potom držel ruku,
00:28:23aby vystoupili po těch třech vratkých,
00:28:26vlhkých nebo někdy zasněžených schodech na tribunu,
00:28:29a vždy když scházeli, ať to byl Dubček nebo Karel Kryl,
00:28:33tak jsem se jim snažil dívat do očí, poděkovat,
00:28:37protože na tu tribunu stále byla odvaha vyjít,
00:28:41stále hlavně ti, co žili zde, věděli,
00:28:44že v té chvíli strhává všechny mosty za sebou
00:28:47a nemá žádná zadní vrátka, i když ještě tehdy jsme nevěděli,
00:28:51že zde na Domě odívání jsou ostřelovači,
00:28:54kteří mohou udělat konec té něžné atmosféry.
00:28:57Každému jsem se díval do očí a mnozí z nich měli slzy v očích,
00:29:01protože atmosféra náměstí vyzařovala fantastickou energii.
00:29:05Nikdo z nás nevěděl, zda na to náměstí
00:29:08nepřijde jen hrstka lidí, jeden, dva, deset.
00:29:11A kdo šel, nejen v Bratislavě,
00:29:14ještě víc bych obdivoval odvahu těch,
00:29:17kteří šli v malých slovenských městech,
00:29:19kde opravdu jich stálo na tom náměstí deset,
00:29:22a začali mluvit pravdu, začali klást požadavky režimu,
00:29:25které do té doby byly nevyslovitelné.
00:29:27-Zde se naplnilo toto místo, kde i doteď probíhaly demonstrace,
00:29:32ale dnes je to opravdu v takovém počtu,
00:29:35že to já ani dokola nevidím, nemůžu charakterizovat situaci.
00:29:37-Možná že někde vzadu v mozku byl takový malý strach,
00:29:42ale v podstatě každý to dělal bezprostředně proto,
00:29:44aby se v tomto státě něco změnilo.
00:29:46-Myslel jsem, že se to nemusí podařit,
00:29:50ale to je deviza, na kterou člověk musí vsadit,
00:29:54protože kdyby každý váhal, kdyby každý takto přemýšlel,
00:29:58tak se asi nic nestane.
00:30:00-Za hustého sněžení se dnes v šestnáct hodin sešli
00:30:03na náměstí Slovenského národního povstání
00:30:06obyvatelé a studenti Banské Bystrice na klidné demonstraci.
00:30:09-Jestli jsme věděli, zda se režim zhroutí?
00:30:12Samozřejmě měli jsme nějaký takový osobní strach,
00:30:16když jsme šli do těchto věcí,
00:30:18protože když se podíváte na tyto střechy,
00:30:20kde jsme dělali mítinky,
00:30:23tak sem tam bylo možné vidět za komíny i ostřelovače,
00:30:25kteří čekali na svou příležitost nebo na příkaz,
00:30:28ale v určité chvíli,
00:30:30když se v celém bývalém socialistickém bloku
00:30:33začaly tyto věci dít a my jsme byli jedni z těch posledních,
00:30:38když byla perestrojka a jedno s druhým,
00:30:42tak jsme věděli, že se určitě ten režim změní.
00:30:47-Komunistický režim ještě stále vzdoroval.
00:30:51Postupně se však dostával do defenzivy.
00:30:53Nejdříve se vzdal monopolu na informace.
00:30:56Přestal kontrolovat média.
00:30:58Potom komunistická strana přišla o ústavně zakotvenou vedoucí úlohu.
00:31:03A poté přestala kontrolovat i hranice.
00:31:06Všechny tyto tři pilíře totality padly zde na Slovensku.
00:31:11Hnutí Veřejnost proti násilí s miliony občanů
00:31:16to dokázalo za 21 dní.
00:31:18-Jsme schopni vytvořit nějaké programové prohlášení?
00:31:22Vždyť na to jsou třeba vysoce fundovaní odborníci.
00:31:28-Proto jsem pro to, aby se všichni teoretici strany,
00:31:31zkušení straničtí funkcionáři,
00:31:34ti, kteří umí velmi dobře formulovat svoje myšlenky,
00:31:37přihlásili do televize do diskusního fóra.
00:31:40Myslím, že obhájíme všichni stanoviska
00:31:42Komunistické strany Československa. Děkuji.
00:31:47-Byla už první tribuna na náměstí, bylo tam deset tisíc lidí,
00:31:50ale v televizi o tom nebyla ani zmínka.
00:31:53-Nad námi plála rudá vlajka čistá.
00:31:57To avantgardní lidské znamení.
00:32:01-Tak jsme si řekli:
00:32:03Marně zde děláme představení a revoluci,
00:32:06když o tom nikdo neví, tak jsme se rozhodli,
00:32:09že navštívíme zpravodajské studio v televizi na náměstí SNP.
00:32:13Bylo nás pět Peter Zajac, Bútora, Kučera, Feldek a já.
00:32:19Ti milicionáři, kteří stáli v bráně, nás klidně pustili.
00:32:25-Já jsem si uvědomoval, že je zde jednotka Lidových milicí,
00:32:28která měla nejen lehké zbraně, a to všechno bylo k dispozici.
00:32:33Navíc období, kdy studenti pochodovali z internátu k televizi,
00:32:38tak přišel za mnou velitel závodní stráže a říká mi:
00:32:42Soudruhu řediteli, dejte pokyn střílet.
00:32:45Já říkám: Co se děje? Jdou studenti.
00:32:48Odebral jsem mu zbraň, tu jsem zamkl do plechové skříně.
00:32:54Sekretářka měla pokyn nepustit ho z místnosti.
00:32:58-Nyní jsme přišli do toho zpravodajství,
00:33:00kde sedělo celé vedení.
00:33:02Tam byl Farský, Kubiš, Grobarčík a byl tam i ředitel Hlinický.
00:33:06On se tak díval i na to náměstí a mně se zdálo,
00:33:11že se jim celkem ulevilo, že jsme přišli,
00:33:13protože měli dilema, co mají dělat.
00:33:15Zde je velká událost, oni nevysílají,
00:33:18takže když jsme řekli, že žádáme, aby od dalšího dne naživo
00:33:22celou tuto demonstraci televize vysílala na prvním programu,
00:33:26velmi rychle jsme se dohodli.
00:33:28-Nebylo s kým se poradit.
00:33:31To zůstalo všechno na mém vlastním svědomí a vědomí.
00:33:35Já si pamatuji,
00:33:37že první s touto myšlenkou přišel Lacko Bariak.
00:33:40Mluvili jsme o tom, jak by to mělo vypadat.
00:33:43Dal jsem ten souhlas,
00:33:45i když druhý den bylo ještě plénum ÚV KSS,
00:33:48kde byla velikánská kritika mě a televize,
00:33:51že jsme něco takového spustili.
00:33:54To bylo hned druhý den po prvních dialozích.
00:34:00-První kulatý stůl měl rozhodující vliv
00:34:03na další průběh událostí na Slovensku.
00:34:06Sledovanost dialogů den ode dne stoupala.
00:34:08-Dobrý večer, vážení televizní diváci.
00:34:12Vítáme vás u naší besedy, v diskusním klubu, výměně názorů,
00:34:17kterou jsme z iniciativy hlavní redakce Televizních novin
00:34:20svolali dnes v mimořádném vysílacím čase.
00:34:23-Dá se říci, že jsme asi o tři dny otevřeli vysílání dříve,
00:34:28než ho otevřela Praha, protože my jsme s tím vyšli první.
00:34:34Praha asi za tři dny otevřela vysílání.
00:34:38Myslím, že se nemáme za co stydět, že jsme to spustili.
00:34:43Byla situace velmi složitá i v samotné televizi.
00:34:47-Změny, které dnešní plenární zasedání ÚV KSČ přinese,
00:34:53nevedou vás k tomu, abyste změnili váš názor na organizaci stávky?
00:34:58-Nyní se vrátím k té stávce definitivně,
00:35:01abych určil její pravou tvář.
00:35:04Události nás trochu předběhly. Před čtyřmi dny,
00:35:06kdy jsme nevěděli, nemohli jsme tušit,
00:35:09zda se dostaneme do vězení, jako to bývalo zvykem
00:35:12u takových záležitostí ještě nedávno,
00:35:15nebo padnou neschopní straničtí vedoucí představitelé.
00:35:20To nikdo nemohl předpokládat ani prognostik.
00:35:23Takže tehdy byla naše stávka vítězná.
00:35:27Pardon, výstražná. Jsem trošku unavený. Promiňte.
00:35:30Nyní jsme tuto stávku pojmenovali takto.
00:35:33Přečtu rychle, jakou stávku si představujeme,
00:35:36jak jsme oslovili dnešních našich sto tisíc manifestujících.
00:35:40Generální stávka.
00:35:42Říkají hlavně nám dělníkům, abychom nestávkovali,
00:35:45že potřebujeme jen klidnou práci.
00:35:47My jsme však čtyřicet let klidně pracovali
00:35:49a nikdy jsme nestávkovali.
00:35:52Všichni vidíme, k čemu nás to dovedlo.
00:35:54Generální stávka není rozvratem, není chaosem, není plýtváním.
00:35:58Generální stávka je znak solidarity,
00:36:01symbol příslušnosti k hnutí, které žádá zásadní změny.
00:36:04Vy, kteří nemůžete zastavit provozy,
00:36:07protože by vznikly nenapravitelné velké škody pro nás všechny,
00:36:10nestávkujte.
00:36:12Generální stávka je den trikolóry.
00:36:15Každý může projevit solidaritu po svém.
00:36:17Vaší generální stávkou může být zvonění, troubení, houkání,
00:36:20symbolické zastavení, vyvěšení vlajky.
00:36:23Příslušníci Veřejné bezpečnosti,
00:36:25vaší generální stávkou můžou být schované obušky.
00:36:28Novináři a filmaři,
00:36:31vaší generální stávkou může být říkat pravdu.
00:36:34Cílem naší generální stávky je důstojný život.
00:36:37Děkuji.
00:36:40-Generální stávka.
00:37:00-Generální stávka! Generální stávka!
00:37:07-Co se týče článku čtyři ústavy,
00:37:11který zajišťoval vedoucí úlohu komunistické straně ve společnosti,
00:37:15tak VPN jako první tento článek vlastně tematizovala veřejně.
00:37:19Bylo to v té slavné televizní debatě,
00:37:22myslím, že Studio Dialog se to jmenovalo.
00:37:25Bylo to v pátek 24. listopadu, tuším.
00:37:29Tak tam VPN poprvé veřejně deklarovala tuto vůli zrušit
00:37:33vedoucí úlohu komunistické strany,
00:37:36zatímco Občanské fórum tento požadavek vzneslo, tuším,
00:37:40až někdy v neděli nebo v pondělí 27. listopadu.
00:37:44-Hledejme dialog.
00:37:47Hledejme dialog uvnitř komunistické strany,
00:37:49hledejme dialog strany s širokými masami,
00:37:51hledejme dialog v rámci Národní fronty.
00:37:54Pokud teď jsme pro socialistickou demokracii,
00:37:57tak zřejmě to jsou ty meze, kde se můžeme pohybovat.
00:38:02-I s novými občanskými hnutími.
-Samozřejmě.
00:38:05Ale na socialistickém základě, to znamená na základě ústavy,
00:38:08která, bych řekl, fixuje určité pilíře toho, co tvoří socialismus.
00:38:13-Vy říkáte, že se teď změnila situace ve straně.
00:38:18Strana nás teď povede dále v přestavbě.
00:38:21Situace ve straně se u nás od roku 1948 změnila.
00:38:27Několikrát se změnilo vedení strany,
00:38:30ale neznamenalo to zlepšení, spíš naopak.
00:38:36Dospěli jsme skutečně k hluboké krizi.
00:38:41Takže my žádáme záruky.
00:38:44Nemyslím si, že změna stranického vedení
00:38:46nám poskytuje záruky, že tentokrát to bude lepší.
00:38:50Především když jsme se dnes sešli u tohoto kulatého stolu,
00:38:56je třeba vytvořit platformu,
00:38:59což jsem už připomněl ještě před začátkem vysílání,
00:39:03vytvořit jeden obrovský kulatý stůl,
00:39:07ke kterému se vejde patnáct milionů lidí.
00:39:12My musíme počítat absolutně s každým názorem,
00:39:16aby se každý svobodně vyjádřil bez strachu,
00:39:21aby vyjádřil svou vlastní podstatu a představu naší společnosti.
00:39:26A proto především my musíme vytvořit, přátelé, právní stát.
00:39:32A my z naší ústavy musíme
00:39:36už konečně vedoucí úlohu strany definitivně škrtnout.
00:39:43-26. listopadu se tedy vzdal Ústřední výbor
00:39:47Komunistické strany Slovenska toho mocenského monopolu.
00:39:51Šlo to do novin.
00:39:54Ty noviny jsme potom vezli v noci do Prahy.
00:39:57Spolu s Vladimírem Ondrušem jsme to 27. listopadu odevzdávali
00:40:01v Občanském fóru a stalo se to
00:40:03součástí společného vyhlášení VPN a Občanského fóra.
00:40:06Já si myslím, že to akcelerovalo i Prahu.
00:40:10-Václav Havel poznamenal: Slováci jsou dál.
00:40:13Jen v tom systému centralizované moci
00:40:18samozřejmě že v Praze chápali postavení federální vlády
00:40:22a federálních orgánů jako rozhodující.
00:40:25Tehdy skutečně ta republika, ten společný stát
00:40:29byl jenom formálně složený ze dvou republik,
00:40:33ale skutečností, když vládla komunistická strana,
00:40:37tak bylo centralizované řízení a bylo soustředěné v Praze.
00:40:40-O tři dny později Federální shromáždění
00:40:43zrušilo čtvrtý článek ústavy.
00:40:46Mocenský monopol komunistické strany padl.
00:40:51A jaký měli členové nového hnutí VPN postoj k řadovým komunistům?
00:40:57-Víc než třetina občanů Československa
00:41:00byli členové komunistické strany, víc než třetina.
00:41:04Buď byli a potom je vyhodili, nebo v roce 1989 a těsně před ním.
00:41:09Každý měl doma manželku a nějaké děti a nyní si představte,
00:41:13že by se nějaké koordinační centrum Veřejnosti proti násilí rozhodlo,
00:41:18že by víc než třetina občanů Československa patřila
00:41:22za plot, do kouta, za dráty, kam?
00:41:25-Ten občanský pohyb, to hnutí,
00:41:28které na Slovensku a v Čechách se vzedmulo po 17. listopadu,
00:41:32tak nebylo antikomunistické, bylo antitotalitní.
00:41:36To znamená, že když byla přijata vláda,
00:41:38když byla vyhlášena vláda patnáct ku pěti,
00:41:41kde bylo pět nestraníků nebo dva straníci, tři nestraníci,
00:41:46a těch zbývajících patnáct funkcí obsadili komunisti,
00:41:49tak veřejnost se proti tomu velmi tvrdě postavila.
00:41:51Ale jenom z toho titulu, že tam komunisti měli většinu.
00:41:55Jakmile tu většinu ztratili,
00:41:57tak už té veřejnosti komunisti nevadili.
00:41:59-My jsme hledali v Bratislavě i v Praze lidi,
00:42:02s kterými můžeme dohodnout nějaké věci.
00:42:04Například v Praze jsme začali s Adamcem,
00:42:07ale Adamec se ukázal jako člověk málo přístupný,
00:42:11tak potom přišel na řadu Čalfa.
00:42:13V Bratislavě takovým člověkem byl Čič, člověk,
00:42:17který zprostředkoval komunistické vedení na jedné straně
00:42:20a orgány revoluce na straně druhé.
00:42:24My jsme je potřebovali, a proto jsme je i použili.
00:42:30-Sestavení této vlády předcházela velmi složitá jednání
00:42:35všech hlavních politických sil.
00:42:39Předsedou jmenoval prezident mě.
00:42:42-Občanské fórum po jistém váhání Čalfu schválilo.
00:42:45Většina členů VPN nebyla touto volbou nadšená.
00:42:49Čalfa po Husákově demisi získal i pravomoci prezidenta.
00:42:54Stal se tak nejsilnější figurou na porevoluční scéně.
00:42:5812. prosince byla v Bratislavě jmenovaná slovenská vláda.
00:43:02Členové VPN v ní chyběli.
00:43:05-Ta úvaha, že my sami bychom šli do té vlády,
00:43:08byla v tom okamžiku natolik pro nás ještě nepředstavitelná,
00:43:13psychicky jsme na to nebyli připraveni,
00:43:18že příliš brzká změna vlády možná způsobila,
00:43:23kdyby to možná bylo o dva týdny později,
00:43:26tak přijdeme na to, že to musíme být my,
00:43:28kdo do té vlády má vstoupit, protože potom se ukázala ta chyba,
00:43:32že nakonec to byla víceméně komunistická vláda.
00:43:34My jsme tam měli Vladimíra Ondruše, který byl pozorovatelem.
00:43:38Bylo to úplně komické.
00:43:40To byla tak naivní politická představa, že dnes je to k smíchu.
00:43:43-Byli jsme blbí, protože jsme se štítili politiky,
00:43:48protože celé naše životy byly konfrontací
00:43:52s oficiální mocí a s politikou,
00:43:55protože jsme si mysleli, že svobodné volby otevřou dveře
00:43:58dokořán pro všechny ty neznámé a různě ukryté schopné lidi,
00:44:05kteří nakráčejí vybaveni kompetencí a profesionalitou dělat politiku.
00:44:10My jsme se chtěli vrátit do svých ateliérů,
00:44:13k práci, kterou jsme nemohli normálně dělat,
00:44:15chtěli jsme cestovat a poznávat a komunikovat
00:44:18a blbci jsme zapomněli,
00:44:21že politika je především o zodpovědnosti.
00:44:25My jsme na tu kandidátku prostě měli jít.
00:44:28Fedor Gál. Měl jít Martin Bútora,
00:44:31měl jít Milan Šimečka, měl jít Peter Zajac,
00:44:34protože se ukázalo velmi rychle, že už když bylo dohráno a vyhráno,
00:44:39tak na tato volná místečka razancí neuvěřitelnou nastoupili hajzlové,
00:44:46nastoupili lidé, kteří neměli jiné kritérium
00:44:49pro vlastní životní dráhy než kariéru, profit.
00:44:54Ano, s odstupem dvaceti let říkám, že to byla chyba.
00:44:59Velká chyba a nezodpovědnost.
00:45:02V té situaci jsme se chtěli chovat podle toho,
00:45:06jak to chtěla naše srdce.
00:45:08Chtěli jsme konečně žít po svém.
00:45:10Měli jsme pocit, že nastala ta chvíle.
00:45:12Ale nenastala. Ano, chyba veliká.
00:45:14-Něžná revoluce 12. prosince vrcholí.
00:45:18VPN triumfuje pochodem do Hainburgu.
00:45:23-Vyslovení požadavků na zbourání železné opony
00:45:27opravdu padlo zde na Slovensku.
00:45:30Bylo to na velkém mítinku
00:45:32s členy stávkových výborů v Národním divadle.
00:45:36Ministr vnitra začal konat.
00:45:38Začal vyjednávat dokonce s rakouskou vládou,
00:45:41protože českoslovenští občané tehdy potřebovali víza,
00:45:44potřebovali samozřejmě podle našich předpisů
00:45:47takzvané doložky, platné pasy a tak dále.
00:45:5110. prosince to všechno přestalo platit
00:45:54a opravdu dá se říci, že jsme předběhli Schengen,
00:45:57protože ta hranice byla otevřená tak jako nikdy předtím
00:45:59a ještě dlouhou dobu potom.
00:46:02Lidé udělali z hranice, ze železné opony korzo.
00:46:06Natrhali si z toho dráty na památku
00:46:08a je to jedna z nejkrásnějších chvil listopadu 1989.
00:46:11-Přišli jsme se dnes projít do Rakouska
00:46:16a současně jsme udělali
00:46:22za všechny Slováky a Čechy
00:46:27symbolický krok do Evropy.
00:46:31(POTLESK)
00:46:37-Ahoj, Evropo!
00:46:54-Ahoj, Evropo!
00:46:58Salut, Europe!
00:47:07(ZPĚV)
00:47:10-Kde domov můj? Kde domov můj?
00:47:15Voda hučí po lučinách.
00:47:22Bory šumí po skalinách.
00:47:30V sadě skví se jara květ.
00:47:37Zemský ráj to na pohled.
00:47:45A to je ta krásná země.
00:47:53Země česká,
00:47:57domov můj.
00:48:03Země česká,
00:48:06domov můj.
00:48:14Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú.
00:48:20Nad Tatrou sa blýska, hromy divo bijú.
00:48:24Zastavme sa, bratia,
00:48:28veď sa ony stratia, Slováci ožijú.
00:48:33Zastavme sa, bratia,
00:48:36veď sa ony stratia, Slováci ožijú.
00:48:50-Ten samý den, jako se na Slovensku odehrával pochod do Hainburgu,
00:48:54Občanské fórum v Praze oznamuje
00:48:57nominaci Václava Havla na prezidenta.
00:49:00Mohlo tak udělat jenom díky podpoře VPN s podmínkou,
00:49:04že ho za půl roku vystřídá Slovák Alexander Dubček.
00:49:07Tuto dohodu však Občanské fórum nedodrželo.
00:49:12-Pro Slováky byl a je asi pořád nejznámějším Slovákem ve světě.
00:49:19-Ať žije Dubček! Ať žije Dubček!
00:49:23-V Čechách ale to bylo úplně jinak, protože tady si ho pamatujeme
00:49:29z toho nešťastného, neproduktivního,
00:49:34vlastně hanebného ústupového boje, kterým nezískal nic ani on,
00:49:39ani reformní komunisté, nikdo,
00:49:43jenom jedna potupa za druhou a vytlačování z veřejného života.
00:49:52A především tady byl ten strašný zákon,
00:49:55který podepsal druhý den poté,
00:49:58co desetitisíce lidí volaly jeho jméno,
00:50:02já jsem tam byl na tom Václaváku, na jeho podporu.
00:50:06To bylo 21. ledna 1969.
00:50:10A tenkrát proti nám teda vyjely, my jsme čekali spíš sovětské,
00:50:15obrněné transportéry československé.
00:50:19Strašně nás seřezali poprvé
00:50:22a druhý den Dubček podepsal vlastně takové malé stanné právo,
00:50:26které umožňovalo všechny účastníky tvrdě samosoudcem,
00:50:33zkráceným řízením, s vyššími sazbami potrestat,
00:50:38vyhodit ze zaměstnání, vyhodit ze škol.
00:50:40Tam byl jeho podpis.
00:50:42-Dubček nebyl symbolem revolty proti komunismu.
00:50:45On byl symbolem reformy komunismu.
00:50:48-Takže se nikdo nemůže divit, že pro Čechy Dubček nebyl hrdina,
00:50:54protože to vzdal hanebně, a dokonce bych řekl,
00:50:59že přešel na tu protější stranu proti nám, kteří jsme za ním stáli.
00:51:04-Já jsem neměl nejmenší pochybnosti o tom,
00:51:07že Václav Havel je člověk,
00:51:10který se má stát prezidentem postkomunistického Československa.
00:51:14Nebylo to lehké nějakým způsobem odkomunikovat na Slovensku, nebylo.
00:51:20-Milí slovenští diváci. Jak víte,
00:51:23byl jsem navržen do funkce prezidenta kulatým stolem,
00:51:28u něhož jsme se setkali se zástupci různých politických sil
00:51:31našich obou republik, a to včetně zástupců
00:51:34nově vznikajících slovenských stran.
00:51:38Obzvlášť jsem byl šťasten, že týž kulatý stůl se shodl na tom,
00:51:44že jako jediného kandidáta na funkci předsedy
00:51:47Federálního shromáždění navrhne Alexandera Dubčeka.
00:51:52-Havel se už v té chvíli rozhodl, a pro něj to nebylo jednoduché,
00:51:58opravdu nepředstíral nic, že tedy bude kandidovat,
00:52:03ale my jsme nevěděli, jak to zařídit,
00:52:06jak to zařídit ústavněprávně vzhledem k jednacímu řádu sněmovny.
00:52:14Vždyť v té sněmovně byli samí komunisti,
00:52:1727 lidovců, pokud jde o českou stranu,
00:52:21pár socialistů, ale to přece bylo málo.
00:52:24A Čalfa se nabídl, že to zařídí.
00:52:27A předestřel Havlovi přesný harmonogram
00:52:31a dodržel ho přesně.
00:52:36-Zástupců Ústředního výboru Národní fronty ČSSR
00:52:39s představiteli Občanského fóra.
00:52:41-To bylo pro mě obrovské zklamání. Jestli si někdo myslí,
00:52:44že třeba jsem prožíval v tom Vladislavském sále
00:52:49nějaké chvíle euforie v tu chvíli,
00:52:52naopak já jsem se ještě znovu na ty komunisty naštval,
00:52:58že se jich nenašlo pár,
00:53:02kteří by hlasovali proti nebo kteří by se zdrželi.
00:53:05Oni tak byli zvyklí. A jak to s nimi Čalfa dojednal,
00:53:08co jim slíbil, komu vyhrožoval, jak, čím, to já nevím.
00:53:13-V souvislosti s komunistickým parlamentem
00:53:15ať už před listopadem nebo po listopadu
00:53:19můžeme se tvářit jenom v duchu ústavy,
00:53:21že poslanci hlasují svobodně a podle svého vědomí a svědomí.
00:53:26A oni zřejmě hlasovali tak, jak jim bylo potichu přikázáno,
00:53:32jak se báli
00:53:34a jak možná někteří poprvé vyjádřili svůj názor tak,
00:53:41že nemuseli poslouchat žádné poslední usnesení strany.
00:53:47-Slibuji na svou čest a svědomí
00:53:51věrnost České a Slovenské federativní republice.
00:54:02Slibuji vám,
00:54:04že nezklamu vaši důvěru a dovedu tuto zemi ke svobodným volbám.
00:54:25-Ať si to samozřejmě každý nazve, jak chce,
00:54:29ale pro mě to revoluce nebyla.
00:54:32Na revoluci bylo příliš pozdě.
00:54:35Od revoluce také lidé mnoho očekávají.
00:54:40Vždycky jsou to očekávání nesplnitelná.
00:54:44V politice jsou zklamané iluze. To je ten nejhorší rádce.
00:54:50Od revoluce se čeká katarze, nějaké očištění všeobecné
00:54:55dobrých od zlých, spravedlivých od nespravedlivých.
00:55:00A já jsem věděl, že tohle, co se stalo,
00:55:03nemůže přece žádnou katarzi přinést.
00:55:06Revoluce by se, vy říkáte dřív, ano,
00:55:10kdyby to bylo o rok nebo o dva dříve,
00:55:13tak by ten výsledek nebyl tak jistý, jako byl tento.
00:55:17Bylo by to spojeno s rizikem a nemalým.
00:55:21Muselo by se počítat s oběťmi.
00:55:24A kdyby do toho přesto lidé šli a zdařilo se to,
00:55:28tak bychom tomu mohli říkat revoluce.
00:55:30Tohle prostě bylo vyjednané předání moci.
00:55:34Je mi líto. Já bych taky radši hezčí příběh.
00:55:40-Slovenský příběh v 20. století měl velmi mnoho zatáček,
00:55:44slepých uliček, lidé si velmi vytrpěli.
00:55:47V roce 1989 to dospělo do okamžiku,
00:55:50kdy poprvé v bývalém Československu vznikly dvě samostatné síly,
00:55:56dvě samostatná hnutí směřující ke svobodě a k demokracii.
00:56:00Ten příběh slovenské něžné přinesl nakonec na svět
00:56:05i Slovenskou republiku
00:56:08a přinesl na svět samozřejmě nové příběhy a nové otazníky,
00:56:11které ale už lidé mohou řešit bez strachu
00:56:15a bez nátlaku státostrany a všech represivních nástrojů,
00:56:19které měla v ruce.
00:56:21Jednoduše otevřela se šance pro vládu občanů pro demokracii.
00:56:46Skryté titulky: Věra Kotlínová Česká televize, 2019
Roku 1989 se říká rok zázraků. Zmizel starý svět rozdělený ideologiemi, zbavili jsme se bezprostředního ohrožení jadernou apokalypsou skončila éra nesvobody. V tom roce v Sovětském svazu vládl Gorbačov a vrcholila jeho perestrojka. Ekonomické a politické problémy způsobily, že se východní velmoc pomalu vzdala nadvlády nad středoevropskými zeměmi. V Československu vznikly desítky nových iniciativ, svoje stanoviska a protesty sepisují i slovenští sociologové a herci. Jak probíhal podzim roku 1989 v Bratislavě a na celém Slovensku? 17. listopad zmobilizoval lidskou solidaritu a ledy se prolomily i na Slovensku. Nejprve padl komunistický monopol na televizní vysílání a informace, potom zakotvení vlády jedné strany ústavou a nakonec československé železná opona. Tři pilíře padly za 21 dní.
