Jak žije básník
Bohuslav Reynek (1892-1971) měl dost složitý život. Žil střídavě v Petrkově na Jihlavsku a ve Francii. V roce 1944 se musel ze zděděného statku vystěhovat. Po roce byl statek zestátněn a B. Reynek tam pracoval jako dělník až do roku 1957. V této době vzniká většina Reynkova grafického díla a dozrává také jeho osobitý básnický projev.
V 60. letech upoutal pozornost mladých umělců. Za všechny jmenujme Jiřího Koláře, Ivana Diviše nebo Ivana Martina Jirouse. V roce 1964, kdy ovdověl, směl poprvé po pětatřiceti letech znovu vystavovat. Na konci roku 1969 ještě stihl vydat jeden svazek své poezie (byly to sbírky Sníh na zápraží, Mráz v okně a Podzimní motýli). Svoji poslední básnickou sbírku Odlet vlaštovek už vydat nemohl - její sazba byla v rámci postupující normalizace rozmetána.
Díky shodou šťastných náhod se podařilo tvůrcům tohoto dokumentu natočit s Bohuslavem Reynkem v roce 1969 první a poslední rozhovor.