Páteční chvilka poezie

Epizoda čtvrtá: Neotrávíš bližního svého!

Když políčíš na tyrana, upečeš mu krysí dort, je to tady gleich sofort, že mu bude zvonit hrana a spadneš do toho sama, můžeš se stát travičkou, vyklube se z toho drama s policejní honičkou.

Všichni z toho jsou zas hin – a hledá se kutil Tim. Je to dobrák od kosti, jenom chaty vykrádá, sem tam něco spořádá, jinak žádné hlouposti, opraví rozbité věci, mají ho tu rádi všeci. Kamil s mimčem na zádech trmácí se do vrchu, sotva už popadá dech, radši by šel pod sprchu, povinnost ho ale volá, je to holt tátova škola, strčí dítě bráchovi, snad se ženský nedoví… Vlasta s Mončou šaty zkoušej´, mdloby se o ně pokoušej´, krejčí je podivný brouk, nesmějí se ani hnout. Nemluvně dnes nepátralo, ani do plen nekakalo, jen strejdovi zabrat dalo, na své další rande s Evou musel vzít to mrně s sebou, a tak sedí spolu u jednoho stolu – Eva, Péťa a Eliška v dětském koutku Pampeliška. I když máš ke lhaní vlohy, lež má stejně krátké nohy, a tak, páni vážení, krátcí jste zas na ženy, stačila jen malá zmínka, kdo se zpatlal od miminka – a hned jasno má maminka. Poručice s bubnem v akci, už by měla rodit jaksi a ne furt lítat po Hradci. V haptáku jsou všichni chlapci, je to hodně ostrá žena a teď řádně podrážděná, už se celá jenom kroutí, ze všeho se chudák hroutí, pak si v chatě na gauč lehla a ve službě málem slehla. Konečně jí praskla voda, skončila ta velká muka – zajásala pak hospoda – „sláva, Jana už má kluka!“ Zas to byly hrozné nervy, všichni sáhli do rezervy, makali na tom jak diví, byl to opět perný den! Hlavně, že jsou všichni živí, nikdo nebyl otráven. Snad jen divák televizní, co se každý pátek trýzní, seriál dál sleduje a pak tady hudruje.

Publikováno v diskusi 1. 2. 2020

Přejít na obsah dílu