Tahle doba není pro nás
Režisér Látal sledoval stárnoucího muzikanta Jana Nedvěda na jeho možná posledním turné. S písničkářem, který se cíleně straní médií, se mu během několika let podařilo navázat intenzivní vztah a Nedvěd ho pustil do své skladatelské kuchyně – dřevěné boudy vedle své chatky u Berounky, ve které tvoří své písně. Diváci tak v přímém přenosu uvidí, jak Honza Nedvěd píše texty, komponuje a přemýšlí o hudbě. Tato kontemplace pak režisérovi slouží jako odrazový můstek k názorům Jana Nedvěda na aktuální politické dění, na stárnutí a vztahy obecně. Nedvěd se ve filmu vydává proti proudu času na chatu do Luk pod Medníkem, kde prožil jako tramp své dětství a kde napsal své první písničky. Chata, kterou Nedvěd před lety daroval svému synovi, je v dezolátním stavu. Ve filmu zobrazuje metaforu rozkladu hodnotového systému, který Nedvědova generace vyznávala a který dnes mizí společně s ní. Proto se film jmenuje Tahle doba není pro nás.
Dalším rámcem filmu jsou rozhovory s několika současnými muzikanty a písničkáři jako je Xavier Baumaxa, Mucha nebo jazzman Vilém Spilka, kteří Nedvědovy písně parodují a přepracovávají (ovšem s láskou). Režisér tak divákům nabízí zajímavou a vtipnou reflexi hudební tvorby Jana Nedvěda.
