Překvapení na poslední cestě
Velká cesta domů začala na jihu Indie, zamířila k severu mezi pohřební hranice magického Váránasí, aby pokračovala dál do Nepálu a podhůří Himaláje, kde trabanty ve výšce 5328 m. n. m. stanovily výškový rekord dvoutaktního auta. Himaláje prověřily žlutý cirkus způsobem, jaký ještě výprava nezažila – byl to boj s přírodou na úzkých kamenitých stezkách vinoucími se nad hlubokými srázy. Komplikace navíc způsobovalo bahno, sníh a spousta vody valící se přes stezky v nadmořských výškách, kde ztrácejí výkon motory i lidé. Následně cestovatelé překonali hory mystického malého Tibetu, sjeli na hranice Pákistánu a po slavné horské silnici Karakoram Highway dorazili do Číny. Zde se žlutá výprava ocitla pod permanentním dohledem. „Když jsme zpod tisíců kamer a neustálé policejní kontroly utekli mezi kyrgyzské jurty, abychom konečně v uzbeckém Samarkandu dokončili cestu kolem světa, byli jsme vážně rádi,“ popisuje pocity z opuštění Číny Přibáň.
Samarkand byl nejvýchodnějším bodem první cesty v roce 2007. Od té doby žluté trabanty projely Afriku, Jižní Ameriku i Austrálii a jihovýchodní Asii, a když se nyní do města vrátily z východu, kruh cesty kolem světa se uzavřel. Dál výprava pokračovala napříč Uzbekistánem, mezi opuštěné lodě na „dno pouště“ k vyschlému Aralskému jezeru, do Kazachstánu, do Ruska na Ukrajinu a Slovensko. Od překročení hranic až domů do Prahy jela výprava v čele několikakilometrové kolony trabantů i mnoha dalších strojů se stovkami fanoušků kolem silnic. Návrat to byl doslova epický a podle Přibáně předčil vše, co cestovatel dosud zažil. „Poslední tisícovka kilometrů od ukrajinsko-slovenských hranic byla krásná, silná a dojemná. Všude nás lidé vítali, stáli podél silnic a mávali… Něco takového už asi nezažijeme. V době sociálních sítí si takového obrovského zájmu a osobního kontaktu neskutečně cením," uzavírá Přibáň. Dlouhých 17 237 kilometrů posádka zdolala za pět měsíců.