Nevšední životní příběh ikonopisky Ivety Kadlecové (2012). Připravili J. Prokš a Š. Pavlicová

Vliv na utváření tvůrčího a uměleckého ducha Ivety Kadlecové měli bezesporu rodiče – oba muzikanti. Otec byl navíc aktivním amatérským fotografem a kameramanem. Když mu Iveta později pomáhala v temné komoře, seznamovala se s problematikou barevnosti a světla. A odtud už to byl jen kousek k prvním kolážím… Její další cesta ale nevedla na žádnou uměleckou školu, jak by se dalo předpokládat, nýbrž, dle přání rodičů, na strojařinu. Iveta se ale nevzdala, po absolvování střední školy začala studovat na fakultě výtvarných umění VUT v Brně, a jelikož studia ještě pořád neměla dost, vydala se do Ruska, kde pokračovala na Ikonopisné škole při Moskevské duchovní akademii. Ikony, podobně jako pravoslaví, jí učarovaly a dnes už si život bez nich nedokáže představit. Proces psaní ikony je pro ni modlitbou a ikona sama jakýmsi prapočátkem, oknem do věčnosti, k němuž se postupně dobrala…

Stopáž26 minut
Rok výroby 2012
 ST