00:00:20Není to právě nevýznamnější čtvrť Brna.

00:00:25Když se do moravské metropole sjeli středoevropští presidenti,

00:00:29tak zrovna do Husovic je nikdo nezavedl.

00:00:32Někde Husovice nabyly ráz zanedbaného geta,

00:00:35jinde si dodnes zachovaly někdejší ráz vesnice.

00:00:42V 19.století se Husovice začaly měnit ze zemědělské obce

00:00:46v průmyslové předměstí Brna.

00:00:48Právě zde prožil své dětství a mládí básník František Halas.

00:00:56Ale Husovice usilovaly i o společenský vzestup.

00:00:59Roku 1912 císař František Josef I. povýšil Husovice na město.

00:01:03Udělil jim erb. S tímto znakem se můžeme dodnes setkat

00:01:08na některých husovických stavbách.

00:01:26Součástí snahy o městský a reprezentativní ráz ze začátku

00:01:3020.století byla i skutečně monumentální stavba katolického

00:01:35chrámu Nejsvětějšího srdce Páně.

00:01:39Architekt Kepka vytvořil touto stavbou originální dílo

00:01:43spojující secesní cítění

00:01:45s historizujícími novorománskými detaily a prvky moderny.

00:02:00V roce 1911 byla v Husovicích zřízena katolická fara.

00:02:05V současnosti zde působí komunita řádu Františkánů.

00:02:11Já pocházím z východních Čech z Letohradu, z obce Kunčice.

00:02:17Z takové početnější rodiny. Je nás devět dětí.

00:02:24Spolu se svým bratrem Stanislavem,

00:02:27jsme dvojčata, jsme se šli učit jako opraváři hudebních nástrojů.

00:02:34Potom jsme studovali střední školu výroby hudebních nástrojů.

00:02:39Pak jsem byl na vojně a na vojně mě pánbůh nadělil

00:02:43takové dobré kamarády. Na vojně jsem četl Písmo, ačkoliv

00:02:48v době totality to bylo zakázané. Nebylo možné tam mít Bibli.

00:02:55Po vojně jsme šli s bratrem pracovat do fabriky v Letohradě.

00:03:04Tam mě pánbůh dal jednoho kontrolora výrobků,

00:03:08který chodil studovat teologii k páteru Josefu Zvěřinovi.

00:03:16Páter Josef Zvěřina ve mně probudil lásku k teologii, lásku k církvi

00:03:25a opravdu touhu sloužit tomu dílu Ježíše Krista.

00:03:34Pak jsem se seznamoval s některými osobnostmi z řeholního života,

00:03:40až jsem narazil na Františkány a tam došlo k vnitřnímu souznění.

00:03:48Bratři Petr a Jeroným mě vydali takové opravdu pěkné svědectví

00:03:54a to mě definitivně zlákalo.

00:04:02Koncem roku 1991, to bylo 8.prosince, jsem se poprvé

00:04:10byl podívat v konventu bratří v Praze U panny Marie Sněžné.

00:04:16A když mě přivedli dovnitř, tak opravdu jsem měla takový pocit,

00:04:21jako bych přišel domů. A mám ten pocit dodneška.

00:04:27Já pocházím z věřící rodiny. Chodil jsem do kostela odmalička.

00:04:33Od 9 let jsem pravidelně ministroval v našem farním kostele.

00:04:41To moje rozhodování bylo neustálé.

00:04:45Mezi službou pánu Bohu

00:04:47a nebo službou lidem v těch světských povoláních.

00:04:54Vybral jsem si normální chemicko technologickou fakultu.

00:05:01Ale během toho studia mně oslovili bratři Františkáni.

00:05:07Ti tehdy začali v Bratislavě působit tajně.

00:05:11I když moc tajné to nebylo, nás se scházelo většinou přes 30

00:05:16na stejném místě. Takže časem na nás přišli a bylo z toho

00:05:21nakonec i vyslýchání, prohlídky a různé jiné manévry.

00:05:29Časem jsem se dostal také ke studiu teologie

00:05:33a byl jsem vysvěcen na kněze.

00:05:39Já jsem tady od roku 1991, tedy už 16. rok.

00:05:47Dostal jsem se sem neočekávaně.

00:05:49Byl jsem v diecézní službě v Čechách blízko Loun.

00:05:53Potom za mnou přijel otec Provinciál s tím,

00:05:57že musím jít do Brna. Že tam budu mít další působení.

00:06:06Tak jsem se rychle sbalil a dojel jsem sem.

00:06:12Tady bylo několik bratří mladých a tak jsem se ujal duchovní správy,

00:06:18kterou opustil můj předchůdce, který byl delegován jinam.

00:06:27Tak jsem tady vlastně znovu začínal to, co už jsem začal v Čechách.

00:06:32Bylo tady trochu více lidí, takže i větší radost z působení.

00:06:43Až do roku 2000 jsem tady dělal faráře.

00:06:48A teď už jenom pomocného kněze. Pomáhám kde se dá, jak to jde.

00:06:54Je nás tady pět, tak ta služba se dá krásně rozložit.

00:07:00Není to nějaké namáhavé a nemilé. Vždycky se objeví něco dobrého,

00:07:08k čemu člověk může nějak pomoci a nemusí se obávat, že něco pokazí.

00:07:15Oni to ti druzí zlepší.

00:07:19-Tak začínáme každou modlitbu jak?
-Křížem.

00:07:23Ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého. Amen.

00:07:27A teď se podívejte do modlitebníčku a máte tam: Anděl páně.

00:07:31Budeme říkat pomalu a všichni naráz.

00:07:34Anděl Páně zvěstoval Panně Marii a Ona počala z Ducha Svatého.

00:07:42Takže já se teď zeptám, děcka, co si myslíte, co to bylo?

00:07:47Když anděl přišel k Marii a něco jí zvěstoval. Co to je zvěstování?

00:07:54-Jako něco řekl.
-Výborně! On jí něco předpověděl.

00:07:58Z ničeho nic, přijde k panně Marii anděl a řekne:

00:08:01tak víš co? Tady se to stane.

00:08:07Navštívili jsme kamerou katolíky, pravoslavné, evangelíky i husity.

00:08:11Ale nabídka, aby se tak řeklo, je tu širší.

00:08:15Museli jsme vynechat například působiště svědků Jehovových

00:08:19a nebo klášter sester Těšitelek božského srdce Ježíšova.

00:08:34Narodila jsem se v Praze a tady v Brně jsem pět let.

00:08:39Nastoupila jsem jako kazatelka při diecézní radě v Brně.

00:08:43Potom jsem působila na Botanické, pod kterou spadá

00:08:46i toto středisko husovické a asi před 2 lety mi bylo svěřeno.

00:09:08Já jsem uvěřila až jako dospělá.

00:09:15Ale odmalička jsem tak nějak měla pocit,že musí být ještě něco jiného

00:09:21Připadalo mi, že to, že se člověk narodí a potom zemře,

00:09:26že to je hrozně málo a že tady musí být ještě něco víc.

00:09:40Obvykle se scházíme pravidelně k biblickým hodinám, které jsou

00:09:45každou středu v 15 hodin.

00:09:49Bohoslužby se v Husovicích konají druhou a čtvrtou neděli.

00:09:53Čtvrtou neděli je to Bohoslužba Slova,

00:09:56kterou slouží náš bratr kazatel.

00:10:01Právě proto, že sloužíme ještě v jiných náboženských obcích,

00:10:04tak ty bohoslužby jsou jenom dvakrát do měsíce.

00:10:08První bohoslužby, které se konaly v Husovicích byly v roce 1921.

00:10:18Od r.1926 můžeme mluvit o počátcích církve, protože

00:10:23byly pronajata místnost na tehdejší Palackého třídě, nyní na Dukelské,

00:10:31která sloužila jako bohoslužebna pro bohoslužby naší církve.

00:10:40V roce 1969 zakoupila tuto modlitebnu na Gargulákové,

00:10:45kam se do roku 1982, kdy se konaly 1.adventní bohoslužby, přestěhovala

00:11:00Také k tomuto středisku a této budově patří kolumbárium,

00:11:05které bylo využito poté, co se v Husovicích zrušil hřbitov.

00:11:14Tohle středisko je takové specifické právě tím,

00:11:17že je nás tady poměrně málo. Je to takový intimní kroužek.

00:11:23Je velice přátelský a možná i proto také často přicházejí noví duchovní

00:11:28nebo kazatelé,pastorační asistenti, kteří nastupují do služby,

00:11:33tak právě často začínají v Husovicích, stejně tak jako já,

00:11:37aby si vyzkoušeli ty první svoje vyučování náboženství,

00:11:42první pobožnosti právě tady v tomhle intimním kroužku.

00:11:49A tohle, ten malý kroužek, nás vlastně velice posiluje,

00:11:53stmeluje a zároveň to možná vede sestry i v tom jejich dalším životě

00:12:02Posiluje je to v modlitbách i doma v těch dalších dnech

00:12:07toho týdne, které prožívají doma.

00:12:10A tak slouží vlastně tomuto světu a církvi tím, že se za ně modlí

00:12:16a v podstatě jim k tomu pomáhají tady ta setkání v Husovicích.

00:12:27Husovice dneška. Krásně opravené secesní domy i nová výstavba.

00:12:32Ale i místa, která lze bez nadsázky označit jako

00:12:36geto sociálně vyloučených občanů.

00:12:46V obyčejném, nijak neoznačeném domě se nachází pravoslavný

00:12:50monastýr sv.Ludmily, s nímž je organizačně spojen azylový dům.

00:13:17Já jsem se narodil v Bukurešti, žil jsem tam 32 let a potkal

00:13:24jsem tam manželku Miladu, která pak byla se mnou 10 let v Rumunsku.

00:13:28V roce 1987 jsme se přestěhovali do tehdejšího Československa.

00:13:32Chtěl jsem studovat teologii a za Ceausesca to nebylo možné.

00:13:36Původní povolání mám inženýr chemik, tak mě řekli, že druhou

00:13:40vysokou školu můžu studovat jedině v rámci technického oboru.

00:13:44A sem jsem přijel s takovou představou, že okamžitě se zapojím

00:13:48do života církví a začnu studovat. To se podařilo na podzim roku 1989.

00:13:53Když už jsem se těšil, že konečně budu studovat teologii,

00:13:57přijeli sem uprchlíci. Takže to studium jsem dělal tak napůl,

00:14:01protože začala tady tato práce.

00:14:03Ze začátku byla taková dobrovolnická skupinka pravoslavná,

00:14:07pak se rozšířila a byla i ekumenická. Hlavně katolíci

00:14:11a evangelíci nám pomáhali.

00:14:13Potom jsme přešli k organizovanému jakoby "průmyslu? a zabýváme se

00:14:19pomocí všem kategoriím cizinců, žadatelům o azyl,

00:14:25uznaným uprchlíkům, lidem, kteří neuspěli v azylovém řízení,

00:14:29migrantům, kteří přišli za prací, cizincům, kteří mají krátkodobý

00:14:34i dlouhodobý pobyt a i těm, kteří tady jsou tak zvaně nelegálně.

00:14:40Poskytujeme poradenství právní, psychologické, duchovní,

00:14:45pokud se na nás obrátí a nebo se obrátíme my

00:14:48s jejich situací na jiné duchovní společenství.

00:14:53Pomůžeme jim při integraci do české společnosti a v některých

00:14:57případech i s návratem do vlasti. Také pro ně máme kulturní programy.

00:15:22Jsem zde ve dvojím postavení.

00:15:27Jednak jsem manželka otce Kristiána, to znamená že mu pomáhám

00:15:30v jeho poslání, v jeho misi. Jednak v kapli při bohoslužbách,

00:15:34ale ve všem ostatním co patří k pravoslavnému monastýru.

00:15:37A jednak jsem ředitelka sdružení, co se zabývá emigranty a uprchlíky.

00:15:46Z tohoto hlediska se spíš zabývám dost těžkou byrokracií,

00:15:50se kterou jsou spojeny jak evropské projekty, tak i neevropské.

00:15:54Ta manželka je spíš zaměřena na ženy a na děti, což je přirozené,

00:15:58protože většinou ženy jsou k sobě víc otevřenější,

00:16:03než k farářovi. Takže jsou věci, které se probírají víc

00:16:08s manželkou faráře, než se samotným farářem.

00:16:18Naše cesta někdejším městem Husovicemi nás vede do Sboru

00:16:22církve Českobratrské evangelické.

00:16:49Do Husovic jsem přišel z Horních Dubenek, to je vesnice nad Telčí,

00:16:56kde jsem působil 12 let. Začínal jsem v Třebíči

00:16:59jako sekundární vikář, tam jsem byl půl roku.

00:17:03Předtím jsem žil 10let v Praze, 12 let ve Zlíně,

00:17:08ale pocházím z Vysočiny.

00:17:19Evangelíci ve městech v 17. století byli vlastně zlikvidováni,

00:17:23takže do těch velkých měst začali přicházet až koncem 19.století

00:17:28s rozvojem průmyslu, což byl právě případ tady Husovic.

00:17:32Že lidé za prací přicházeli sem, do Brna z vesnic na Vysočině

00:17:39a na jižní Moravě. Takže se tady začali scházet někdy

00:17:44na přelomu 19. a 20. století nejdřív po rodinách a ve škole.

00:17:50Potom po několika desetiletích manželé Bohatcovi věnovali

00:17:55církvi tento dům, takže od roku 1935 se husovičtí evengelíci

00:18:02scházejí v tomto domě. A samostatný farní sbor vznikl v roce 1945.

00:18:16PÍSEŇ

00:18:22Vítr se ztiší, přestane bouřit moře. . .

00:18:32A jednou z takových vašich, nechci říct zvláštností,

00:18:35ale aktivit je, že se věnujete mládeži?

00:18:38Máte několik společenství různého věku, myslím.

00:18:43Tak tady ve sboru přibylo poměrně dost mladých rodin s dětmi.

00:18:48Takže děláme ledacos pro děti. Děti mají svoji schůzku v týdnu

00:18:52a pak v neděli. O prázdninách pořádáme pro děti letní tábor.

00:19:17Co vám dává tady to společné setkávání?

00:19:21Přicházíte sem a mohli by jste jít kamkoliv jinam.

00:19:24Jaký je život v církvi. Má člověk být v církvi?

00:19:30Nebo chce to ten Bůh, abychom byli v nějaké církvi?

00:19:37Vím, že to chce. Respektive, že je to dobré pro nás.

00:19:41Je to vědomí že jsme na jedné lodi a máme něco společného.

00:19:46Máme si co říct a můžeme se povzbudit.

00:19:49Já mohu třeba říct, že chodím na církevní školu

00:19:53a že tam je věřících většina. Na základní škole,

00:19:57kde jsem chodila, tak věřících bylo z 25 lidí jenom 3.

00:20:03Bylo to někdy nepříjemné?

00:20:07Tak v určitých otázkách jistě.

00:20:09Protože se ty děti tak kolem páté třídy začaly zajímat

00:20:15o ty ostatní v ohledu toho myšlení, takže se začaly chodit ptát.

00:20:21Jak můžeš říct, že Bůh existuje, jak to můžeš dokázat.

00:20:25A to byly takové otázky, že člověk v té době

00:20:28ani sám neuměl pořádně odpovědět. V páté třídě na to neměl vědomosti.

00:20:34I když se snažil, tak to nějak obrátili a dostali se

00:20:38na tu klasickou otázku, proč dopustil války a tak.

00:20:42Takže to byla taková diskuze o ničem.

00:20:46Většinou to byli ateisté, kteří se právě ptali.

00:20:50Jako, že řekla Eliška, jak mohl takové katastrofy dopustit Bůh?

00:20:57To jsou strašně těžké otázky,

00:20:59na které ještě pořád neumím moc dobře odpovědět.

00:21:07A potom začali ještě vyvracet, že jsou ještě jiní bozi,

00:21:11kteří mají ještě větší schopnosti.

00:21:14Takže bylo hodně lidí, kteří se mě snažili vyvrátit tu víru.

00:21:22Stojí ta křesťanská společnost ještě na nějakých základech ?

00:21:28Určitě je to poznat. Je to vidět třeba i na tom dopravním zákoně.

00:21:32Že nesmí člověk nikoho omezovat.

00:21:34To jsou vlastně takové základní křesťanské zvyklosti.

00:21:43Nežijí zde mediálně známí prominenti.

00:21:46Městská čtvrť s městskými problémy.

00:21:48Podle svých tradic zde jako ti bibličtí tiší v zemi,

00:21:52žijí křesťané různých denominací.

00:21:54Jejich víra obohacuje a potichu posvěcuje okolní svět.

00:21:58Obyčejný každodenní život, který tu plyne tempem

00:22:02ani moc rychle, ani příliš pomalu.

00:22:05Skryté titulky Martina Vrbská

00:22:06.