Portrét známého klavíristy, harmonikáře a dirigenta (1993). Režie R. Tesáček
00:00:02 HUDBA
00:00:37 -To nebude jen tak.
00:00:39 To vypadá, jako by tam byla trojka.
00:00:41 -Tam je nepořádek.
-Nepořádek?
00:00:43 A není tam trojka nebo čtyřka?
00:00:46 Ukaž, jak ty vypadáš?
00:00:54 (zpěv) Kluk a malé děvčátko
00:00:57 Poprosili mráz
00:00:59 Aby letos tak jak loni
00:01:02 Když se meluzína honí
00:01:04 Postavil jim klouzačku
00:01:07 Na klouzačce zatáčku
00:01:09 A ten dobrák strýček mráz
00:01:12 Letos je poslechl zas
00:01:25 Kluk a malé děvčátko
00:01:27 Klouzali se na klouzačce
00:01:31 A to malé děvčátko
00:01:33 Řeklo chlapci v zatáčce
00:01:35 Pane kluku Dej mi ruku
00:01:38 Ať nespadnu do závěje
00:01:40 Pane kluku Dej mi ruku
00:01:43 Ať neupadnu
00:01:45 Pane kluku Dej mi ruku
00:01:48 Ať nespadnu do závěje
00:01:50 Pane kluku Dej mi ruku
00:01:53 Ať neupadnu
00:01:56 Ať neupadnu
00:01:58 Ať neupadnu
00:02:02 Dej pozor, ať nespadnu.
00:02:06 -Na koncertě v Besedním domě jeden klučina,
00:02:09 který se tenkrát přistěhoval, povídá:
00:02:12 "Pane Kozderko, kolik vám je roků?"
00:02:14 Já povídám: "Už dost." "No kolik?"
00:02:17 "Už mi bude 80."
00:02:19 Na to klučina: "To už jste měl dávno umřít."
00:02:24 Teď bylo mezi dětmi haló,
00:02:30 co ho to napadlo.
00:02:32 On okamžitě vyběhl z lavice, běžel ke mně a objal mě.
00:02:37 "To jsem rád, pane Kozderko, že jste ještě neumřel."
00:02:42 Tak jsem mu poděkoval.
00:02:43 Je to takové přání do dalších let.
00:02:46 (zpěv) Podívej se, jak je tam
00:02:49 Krásně
00:02:56 -Práce je to krásná. Trošku náročná,
00:02:59 ale jsem šťasten, že se mohu takto vyžívat.
00:03:02 Děti jsou zpěvavé.
00:03:05 Je to skupina 15, 16 někdy 20 dětí.
00:03:08 Nechci to rozšiřovat příliš,
00:03:10 je to pak málo pohyblivé pro případ učinkování.
00:03:18 Písniček je celá řada.
00:03:20 Jsou to lidové písničky, písničky Bohuslava Sedláčka,
00:03:24 samozřejmě i moje.
00:03:26 Tak to střídáme a těšíme se z této práce.
00:03:32 (zpěv)
00:04:04 -Rodiče na Valašsku hráli divadlo
00:04:11 a potom se přestěhovali do Králova Pole.
00:04:18 Maminka šila, vařila a zpívala.
00:04:20 Nebo zpívala, vařila a šila.
00:04:23 A to naše dětství bylo protknuté
00:04:25 touto celodenní každodenní událostí.
00:04:29 Tím zpěvem.
00:04:32 Jistě že to pak mělo následky,
00:04:34 že jsme k té hudbě přilnuli.
00:04:38 Nejstarší bratr Frantík,
00:04:40 to byl slibný barytonista, jak se později ukázalo.
00:04:43 Měl velice pěkný hlas.
00:04:44 Chodil do zpěvu k paní Kaprálové.
00:04:47 To byla žena pana profesora Václava Kaprála.
00:04:50 Richard, houslista, konzervatorista,
00:04:53 potom v rádiu jako violista.
00:04:57 Potom jsem šel já na konzervatoř.
00:05:00 Potom šel nejmladší bratr Jirka,
00:05:04 ten studoval dramatickou a zpěv
00:05:06 a byl v divadle v opeře jako menší sólista,
00:05:10 ale hrozně rád se tomu věnoval.
00:05:12 Zpívá ještě dnes, ač též už letitý.
00:05:16 Další Kozderka na konzervatoři
00:05:18 byl Laďa, synovec. syn od Richarda.
00:05:22 Výborný trumpetista, který sjezdil svět.
00:05:25 Jinak sídlí v Praze.
00:05:30 A další Laďka Kozderková, brněnská konzervatoř,
00:05:37 a jako šestý Kozderka na brněnské konzervatoři
00:05:41 Laďa Kozderka. Studuje trumpetu ve 4. ročníku.
00:05:45 A já mu vštěpuju, aby si toho považoval,
00:05:48 že je šestým Kozderkou na brněnské konzervatoři.
00:05:53 A toho si vážím stále i na stará kolena
00:05:57 a chci, aby si toho vážil i Laďa.
00:06:00 HUDBA
00:06:56 -A přijel Vladislav Kozderka, synovec.
00:07:11 O jeho vzniku bych taky rád pár slov,
00:07:13 jestli dovolíte.
00:07:15 Vzpomínám si, když jeho maminka, švagrová Zdenička,
00:07:18 se chystala do kina.
00:07:20 To bylo v dávných letech, když byl Vládík ještě malý.
00:07:22 Vláďa ještě neovládal tak řeč
00:07:25 a dost si šlapal na jazyk.
00:07:30 Zdenička mu vyprávěla, jaký film to bude,
00:07:32 byl to Bílý tesák,
00:07:33 tak vyprávěla, co tam bude za dramatické scény,
00:07:37 jak se vlci budou prát, štěkat na sebe.
00:07:40 Tak byl informován a šel 5letý do kina s maminkou.
00:07:46 Filmu předcházel žurnál, jak to bývá,
00:07:49 a tam byl tenkrát výjev setkání
00:07:53 Stalina a Gottwalda.
00:07:55 V sále v tom tichu bylo vidět 2 objímající postavy
00:08:00 a Vládík, tenkrát maličký, do toho ticha povídá:
00:08:04 "A maminko, kdy se ti psi budou prát?"
00:08:18 Vládík povyrostl a je zde.
00:08:51 -Je až k nevíře, že tento klavírista,
00:08:53 harmonikář, korepetitor,
00:08:55 dirigent a skladatel
00:08:56 oslavil už svoje osmdesátiny.
00:08:59 Leckterý mladík by mu mohl vitalitu závidět.
00:09:02 Dodnes vede 3 soubory.
00:09:04 Nedávno začal psát encyklopedii melodií z dávné minulosti,
00:09:08 které by se brzy měly objevit na odpoledních čajích
00:09:11 pro dříve narozené.
00:09:17 (zpěv) Spadl mi měsíc do vína
00:09:20 Když jsem je večer pil
00:09:24 Dlouho mě prosí, zaklíná
00:09:26 Abych ho vylovil
00:09:32 -Na slavnostní večer, který pro jubilanta připravili
00:09:34 kolegové rozhlasového studia v Brně,
00:09:36 si Ladislav Kozderka přivedl všechny své přátele od muziky
00:09:41 včetně rodinných příslušníků.
00:09:43 Hrál na klavír, na harmoniku,
00:09:45 dirigoval, zpíval.
00:09:47 Po celý večer zněly sálem skladby,
00:09:49 kompozice i úpravy Ladislava Kozderky.
00:09:57 (zpěv) Udělej pro ni z noci den
00:10:00 Zažeň každý tmavý stín
00:10:03 Aby ten její sen
00:10:06 Se mohl potkat s mým
00:10:10 Rozloučil jsem se s měsícem
00:10:13 Pustil ho oknem ven
00:10:16 On se mi vysmál velice
00:10:19 Schoval se za mrakem
00:10:23 Povídám, počkej měsíci
00:10:26 Splníš mi jedno přání
00:10:29 Jinak tě ve své sklenici
00:10:32 Utápím do svítání
00:10:37 -Mám Laďku tady na obrázku a často s ní hovořím.
00:10:43 Je to jeden z posledních snímků,
00:10:45 civilní fotečka,
00:10:47 a jsem z ní vždycky potěšen.
00:10:49 Říkám, jak by byla šťastná, kdyby jezdila do Brna
00:10:54 nebo na Vysočinu, kde jezdíváme často.
00:11:00 Kdykoliv by mohla, byla by zde nebo na Vysočině,
00:11:03 poněvadž měla od dětství ráda Vysočinu.
00:11:08 (zpěv Laďky Kozderkové) Vím že
00:11:10 Závrať je žlutá
00:11:15 Bílý dech
00:11:20 Lásky
00:11:24 Barva je krutá
00:11:28 Líbám ji na tvých rtech
00:11:34 Vím že
00:11:37 Závrať je žlutá
00:11:42 Bílý dech
00:11:55 -A takhle to všechno probíhá dál.
00:11:57 Já jsem též změnil svůj život tím,
00:12:00 že mám novou rodinku.
00:12:04 Je to syn Laďa, nejmladší z rodu Kozderků,
00:12:08 studuje trubku.
00:12:11 Tady jsme.
00:12:15 Laďa měl pořád obavy, že bude mít velký nos jako já.
00:12:19 Tak nás mladý Igor Fučík vyfotil.
00:12:24 Takhle vypadají naše nosy.
00:12:26 Je rád, že mám delší nos než on.
00:12:29 Ale stejně mě přerostl.
00:13:37 Stojím před budovou Českého rozhlasu v Brně.
00:13:44 Toto je palác, jeden z posledních,
00:13:47 který jsme získali a osídlili po válce v 45. roce.
00:13:51 Dříve to byla německá banka.
00:13:54 Já musím malinko zavzpomínat,
00:13:56 kde se začal ozývat brněnský rozhlas
00:14:00 z muzikantského hlediska.
00:14:02 Nejdřívější byl ve 24. roce
00:14:06 na věži na Zemském domě.
00:14:08 To bylo improvizované ministudio,
00:14:11 kde byl violoncellista, houslista.
00:14:14 Ale potom v 28. roce
00:14:16 vznikl malý orchestr rozhlasový
00:14:23 Bylo to tam, jak je Divadlo bratří Mrštíků.
00:14:26 V 29. roce se tento orchestr přestěhoval na Stadion.
00:14:30 A tam stále sídlí.
00:14:34 Tam byl rozhlasový orchestr,
00:14:36 jehož vedoucím byl kapelník Jan Janoták
00:14:41 a potom Břetislav Bakala, šéf a zakladatel
00:14:44 Symfonického brněnského orchestru.
00:14:48 (zpěv) Stálý sen a chvění
00:14:52 Tak se barvy světa mění
00:14:57 Když oblaka jdou
00:14:59 Bílá oblaka jdou
00:15:04 Až do tmy v duši zůstává
00:15:08 Snad divnou náladou
00:15:13 Jen stesk a dálka modravá
00:15:16 Kam oblaka jdou
00:15:19 Oblaka jdou
00:15:22 Kam všechny lásky
00:15:24 Odchází
00:15:29 Oblaka jdou
00:15:31 Oblaka jdou
00:15:33 Odkud se nikdy
00:15:36 Nevrací k nám
00:15:44 -V rádiu to byla krásná léta za okupace.
00:15:48 Krásná v tom smyslu,
00:15:50 že se velice dělalo
00:15:51 a velice jsme dbali na českou muziku.
00:15:54 My jsme měli přikázáno z německého vedení,
00:15:57 že musí být 2/3 německých titulů
00:15:59 a třetina česká.
00:16:01 To jsou všeobecně známé věci,
00:16:04 že jsme to pozměnili.
00:16:07 My jsme hráli 2/3 českou muziku.
00:16:11 A byla to poulární muzika, nejen moje,
00:16:13 ale i dalších souborů, které tam působily.
00:16:16 A klavírní duo. Honza Těšík a Hudec.
00:16:18 To bylo krásné sdružení
00:16:21 2 vynikajících klavíristů.
00:16:24 A Zdeněk Hustý a Oliva, 2 harmoniky.
00:16:27 To byli perfektní hráči.
00:16:31 Vysílání bylo samozřejmě přímé.
00:16:33 S dovolením. Zdravíčko.
00:16:42 V 51. roce vznikl
00:16:44 tzv. Brněnský estrádní rozhlasový orchestr.
00:16:50 Ve zkratce BERO.
00:16:54 Byl jsem velmi blízko u toho,
00:16:56 poněvadž jsem byl jeden ze zakladatelů a dirigentů,
00:17:00 než se to rozšířilo.
00:17:02 Pracovalo se jenom s novinkami.
00:17:06 (zpěv) Letět pořád výš
00:17:09 Tam, kde stýkají se koleje
00:17:12 Tam, kde kvete naděje
00:17:16 Ten zlatomodrý květ
00:17:17 Až tam za ním chci doletět
00:17:21 Zlatem hoří ten můj květ
00:17:24 Letět pořád výš
00:17:26 Letět až za ten černý mrak
00:17:30 Tam čeká pták Ohnivák
00:17:33 Ten pohádkový pták
00:17:35 Letět jen tak až do oblak
00:17:38 Už tam na mě čeká
00:17:40 Pták Ohnivák
00:17:43 Zázračné
00:17:45 Má peří pohádkový pták
00:17:50 Kdo je má
00:17:52 Ten ještě věří na zázrak
00:17:57 Ten, kdo má pírko jediné
00:17:59 Snad zůstane věčně mlád
00:18:02 Věčně mlád
00:18:04 Letět pořád vpřed
00:18:06 Tam, kde stýkají se koleje
00:18:10 Tam, kde kvete naděje
00:18:13 Ten zlatomodrý květ
00:18:15 Letět jen tak až do oblak
00:18:19 Už tam na mě čeká
00:18:21 Pták Ohnivák
00:18:25 -Ti, kteří vstávají, potřebují někoho.
00:18:29 Ten někdo pro nás je Laďa Kozderka.
00:18:33 On je pro nás Glagolská mše,
00:18:36 on je pro nás Vinohrady, Vinohrady,
00:18:39 on je pro nás Beethoven i Hašler,
00:18:42 ale moravský.
00:18:45 A my ho máme
00:18:48 ve své knize života
00:18:51 jako ty nejkrásnější a nejpůvabnější ilustrace.
00:18:56 A já bych prosil v tento den,
00:18:59 kdy se objevíme na obrazovce,
00:19:03 abychom projevili Láďovi Kozderkovi
00:19:06 za všechno uznání.
00:19:10 Že byla tady Laďka,
00:19:11 že už je tady další jeho potomek,
00:19:14 který je vynikající trubkař.
00:19:17 Co všechno ten Laďa Kozderka pro nás
00:19:20 v tom kdysi zatraceném poloněmeckém Brně udělal.
00:19:27 Já zvedám pohár.
00:19:30 Ať žije Laďa Kozderka.
00:19:35 ZPĚV
00:19:41 -Už desátý rok se takhle scházejí.
00:19:44 Každých 14 dní.
00:19:46 Skoro všichni se narodili před více než 70 lety
00:19:49 v Brně-Králově Poli.
00:19:52 Vzpomínají a hlavně hrají a zpívají.
00:19:57 Ladislav Kozderka se svými Krpoláky.
00:20:08 -Hlásím se z Vysočiny. Z Rokytna.
00:20:13 Rokytno je obec asi 5 kilometrů nad Novým Městem.
00:20:17 Dosáhla krásné nadmořské výšky.
00:20:19 Rokytno je téměř 800 metrů nad mořem.
00:20:23 To je nádherná poloha,
00:20:25 která se vyznačuje tím,
00:20:27 že je tady čistý vzduch, krásná příroda atd.
00:20:31 Do Rokytna jezdím asi 11 roků
00:20:34 a zakotvili jsme zde v krásném prostředí
00:20:37 v rodinném domku u Pospíšilů.
00:20:42 V této místnosti, kde se scházívá společnost,
00:20:47 ať už kumštýrského zaměření nebo jinak,
00:20:50 je zde pěkné posezení
00:20:52 a člověk se vždycky dozví nějaké zajímavosti.
00:20:54 Já jsem vždycky rád, když sedím s někým,
00:20:56 od koho se něco dozvím.
00:21:03 Na Vysočinu jezdím od 50. let.
00:21:05 Zpočátku Bohdalov, Sněžné,
00:21:07 ve Sněžném jsme taky hrávali,
00:21:09 tam byla taky krásná společnost kumštýrská.
00:21:12 Desítky malířů seděli a čekali,
00:21:14 až přijede Kozderka, že jsme je trošku potěšili.
00:21:17 Bývalo to moc pěkné.
00:21:19 Teď jsem zde, jak už jsem řekl.
00:21:21 Je to takové prostředí, pokojíček nahoře,
00:21:24 kde mám hromádku notového papíru
00:21:28 a to praktikuju tak,
00:21:30 že jdu 2 hodinky na procházku,
00:21:33 potom si sednu k muzice a píšu.
00:21:36 Poněvadž je stále co dělat.
00:21:39 Chodím sám,
00:21:40 poněvadž si sám sobě nejlíp rozumím,
00:21:43 ovšem chodím po cestičkách, kde občas někoho potkám.
00:21:48 Ne abych se vnucoval,
00:21:51 ale kdyby náhodou, člověk už má roky,
00:21:55 se mi něco stalo,
00:21:57 tak aby mě brzy našli.
00:21:59 Aby mě nerozebrali mravenci.
00:22:04 Ale těším se, že ještě všechno užiju.
00:22:09 S tou muzikou jsem zde zakotvil,
00:22:11 poněvadž pracuju nejen pro brněnský rozhlas,
00:22:15 ale též pro Nové město, kulturní dům,
00:22:18 kde míváme občas vystoupení,
00:22:20 a proto toho nechám,
00:22:22 protože na nás v Novém Městě v kulturním domě
00:22:25 čekají Bábinky z Vysočinky.
00:22:27 Máme tam vystoupení.
00:22:29 Tak se těším.
00:22:36 -Bábinky pod vedením Ladislava Kozderky
00:22:38 sklízejí úspěch nejen na Vysočině.
00:22:41 Mají za sebou turné po Valašsku, Slovácku
00:22:43 i po východních Čechách.
00:22:45 Říkají, že díky jejich učiteli
00:22:47 se jim zase trošku vrátilo mládí.
00:23:13 -Minulý prosinec nastala v našem bydlišti
00:23:16 veliká změna.
00:23:18 A spočívala v tom,
00:23:20 že se nám přistěhovali noví sousedé.
00:23:23 A já tak koukám,
00:23:25 návštěvy chodily, dveře se téměř netrhly.
00:23:27 Ale proč?
00:23:28 Rodinka je poněkud většího počtu.
00:23:34 V rodince jsou 3 holčičky
00:23:37 a dvouletý klučina Honzík.
00:23:41 A děvčátka Katka, Pavla a Lenka.
00:23:47 Hned jsem šel po tom,
00:23:49 protože to jsou dívenky, jako byly naše dcerky.
00:23:52 Jak je to se zpěvem? Rády zpíváte?
00:23:54 Že ano.
00:23:55 Hned ke klavíru a už jsme začali pracovat.
00:23:58 A jsem hrozně rád, že to mám po ruce.
00:24:02 My zkoušíme, pokud čas dovolí,
00:24:04 a pracujeme na písničkách.
00:24:11 (zpěv) Za vodou jaro ťuká
00:24:13 Nese pomněnky
00:24:15 Budem je hledat v lukách
00:24:17 Pro radost maměnky
00:24:19 Koťata už si hrají
00:24:21 V jarním sluníčku
00:24:23 Cvrčkové vyhrávají
00:24:25 Svou písničku
00:24:27 -Byla tam společnost trošičku kumštýřská,
00:24:33 já tam sedím s nimi v obýváku.
00:24:37 Bylo tam takových 10 lidí.
00:24:41 Najednou mě něco napadlo.
00:24:43 Šel jsem do kuchyňky.
00:24:50 Napadlo mě, že udělám legrácku. Drůbež.
00:24:53 Dělal jsem všelijaké drůbeží zvuky.
00:25:02 Ala přiběhla do dveří: "Taťko, co děláš?"
00:25:05 Společnost se rozešla. Dvě minuty nato byl konec sezení.
00:25:09 Pan primář povídal: "Paní Aleno,
00:25:13 pošlete mně ráno pana otce do ordinace.
00:25:16 Já se na něj podívám. Myslím, že to bude v pořádku."
00:25:33 Tuhle jedna holčička u nás v Bystrci
00:25:36 mně nejednou řekla: "Pane Kozderko, vy jste génius."
00:25:40 "Prosím tě, nepovídej."
00:25:44 A druhý den ji potkám: "Pane Kozderko, vy jste génius."
00:25:48 Už mě to trošku nazlobilo, co to znamená.
00:25:51 Povídám: "Odkud to víš, že bych byl génius."
00:25:54 "Tatínek povídal, ten Kozderka je génius.
00:25:57 Jednou hraje na trubku, hned na klavír,
00:25:59 hned na harmoniku, hned zpívá.
00:26:01 To je génius."
00:26:02 Tak vidíte to. Já za to nemůžu.
00:26:21 -Ladislav Kozderka rád vzpomíná na klavírní školu
00:26:24 u profesora Kaprála,
00:26:25 na své pozdější profesory z konzervatoře,
00:26:28 Viléma Petrželku, Kvída Arnoldiho,
00:26:30 Františka Šefra.
00:26:32 Od dětství hrál vážnou hudbu,
00:26:34 a přece u ní nezůstal.
00:26:36 Učarovalo mu hudební dění 20. a 30. let.
00:26:40 Muzika prvních amerických zvukových filmů.
00:26:44 Mladý Jaroslav Ježek a Osvobozené divadlo.
00:26:49 40 let pracoval v hudební redakci brněnského rozhlasu.
00:26:52 A tady vzniklo i mnoho vítězných písní
00:26:55 rozhlasových soutěží.
00:26:57 Stovkami skladeb a aranžmá jsou popsány
00:27:00 hromady notových papírů.
00:27:02 Další prázdné čekají.
00:27:05 Hudba, radost ze života a děti.
00:27:08 To je štěstí tohoto ojedinělého muzikanta z Moravy.
00:27:35 -Ten můj Bůh
00:27:37 je vlastně jednak v přírodě,
00:27:40 jednak v mém vzpomínání.
00:27:42 Doma mám Laďčinu fotku,
00:27:45 zahledím se, promluvíme si spolu.
00:27:49 Nebo doma vyhlédnu z okna do přírody,
00:27:53 která je blízká u nás v Bystrci,
00:27:55 a to všechno je vlastně můj Bůh.
00:27:59 Nebo v noci hvězdy.
00:28:01 Někdy jsou hvězdy tak nesmírně nízko,
00:28:04 že by člověk mohl jakoby dosáhnout na ně.
00:28:06 To se stává málokdy a to je ta krása.
00:28:09 A v tom je moje výhra.
00:28:12 Příroda dává zákony.
00:28:14 To nikdo nepřemůže.
00:28:24 HUDBA
00:29:09 Skryté titulky: B. Červinková Česká televize 2012
00:29:16 .
