Chat

režisér

Igor Chaun

Igor Chaun přijal v projektu Největší Čech roli advokáta Václava Havla.

Záznam chatu z pondělí 16. května 2005

Horor: „Jednou v noci jsem viděl horor Sousto a fakt mě dostal. Kromě toho jsem z tohoto cyklu viděl i Štědrý večer paní Hůlové, Podržel souseda, Siláci, Boží mlýny. O čem je zhruba díl Dlaždice, ten jsem propásl?“

Igor Chaun: „Díky, tohle je zvláštní série, kterou jsem napsal a natočil hned na začátku 90. let pro Českou televizi. Díky tehdejšímu producentovi ČT Čestmíru Kopeckému. Inspirovala mne poetika Roalda Dahla. Vypadalo to pak, že budu točit hrané věci pořád a dál, ale zaválo mne to jinam. Ale asi bych mohl pár příběhů zase natočit... :-) Dlaždice je o fanatické komunistické učitelce, která vyučuje dál, i když jí její žáci na základce nešťastnou náhodou zarazili do čela dlažební kostku...“

Žofie: „Dobrý den. Myslíte si, že se Vám role advokáta povedla? Nedocenil jste historickou hodnotu Václava Havla, příliš často jste použil slovo pohádkový a lidé těžko pošlou hlasy jenom proto, že V.H. jezdil do práce mercedesem a vyděláné peníze za knihy dostával v bonech. Ale profesně jste práci režiséra odvedl výborně.“

Igor Chaun: „Je to těžké... Díky za přesný dotaz. No ... prostě jsem musel volit, jakou to provedeme formou. Nejprve jsem chtěl být hrozně "poctivý" a pěkně odvyprávět vše důležité, veškerá fakta, a pak jsem zjistil, že na to mi oněch neštěstných 36 minut nestačí. A když jsem uvážil, jak jedinečný osobní materiál se mi podařilo s Havlem natočit, řekl jsem si, že tohle snad nemá být dokument informativní, ale že posbírám odvahu a představím Havla netradičně, jak ho lidé neznají, tak trochu intimně, prostě jako našeho současníka, jednoho z nás. Byla to prostě volba stylu. Tak jsem jen občas z hlediska faktografického něco naznačil, připomenul. Vím, že je to zvláštní dokument. Bylo to porvé, co jsem byl navíc přesvědčován, abych byl já sám v pořadu vidět co nejvíc, totiž, abych nezneužíval toho, že Havel žije, jako jediný z desítky finalistů, a nenechal mluvit jen jeho, protože by to nebylo fér vůči ostatním režisérům a advokátům. Byla to pro mne paradoxní situace, protože nakonec jsem byl zase některými diváky tázán, proč jsem tolik mluvil a nedal milému panu Havlovi více prostoru. Ale tak leží a běží ona licence na podobu pořadu, jak je převzata od BBC.“

Petr Svoboda: „Z Vašeho dokumentu jsem měl pocit, že Václav Havel si od Vás udržoval značný odstup, že jste si, jak se říká, "nesedli". Nebo se mi to jen zdálo?“

Igor Chaun: „Jejda, tak se vám snad opravdu jen zdálo. ... My jsme naopak byli jeho spolupracovníky před natáčením opakovaně varováni, jak to bude těžké, ale podařilo se pak k naší radosti navodit atmosféru velmi otevřenou, téměř přátelskou, vzpomeňze jen na scénku s lukem nebo vyprávění o ženách...“

Jiří: „Milý Igore, kdo Vám to, prosím vás, udělal a proč jste to přijímal. Nezdá se Vám, že Vás zejména váš věk předem diskvalifikuje? Chápu, že je to asi pro Vás výzva, ale nezdá se Vám, že zejména v okruhu Václava Havla je mnoho vhodnějších a , promiňte, důvěryhodnějších a povolanějších osobností?“

Igor Chaun: „Milý pane Jiří, udělal jsem si to sám a vědomě. Byla to pro mne nabídka, za kterou jsem byl vděčný, a byla to pro mne výzva jako pro člověka i občana téhle země. Mám Václava Havla osobně rád. Myslím si, že by bylo velké vítězství nás všech, kdybychom ho symbolicky zvolili Největším Čechem. - No a k diskvalifikaci mým věkem, to se trochu usmívám. Bude mi v létě 42 let a myslím, že právě takovéto výzvy mám nyní přijímat. Pokud to ovšem dokážu nesobecky a s otevřeným srdcem. (Jestli se vám ovšem na obrazovce zdálo, že jsem mladší, tak vám za to děkuji. :-)“

Mr.M: „Dobrej den pane chtěl bych se zeptat co ste natočil za filmy“

Igor Chaun: „Informace zde mi napovídá, že kdosi už odpověděl. Děkuji. ... Přikládám stručně o člověku jménem Igor Chaun... Narodil se v Praze jako syn Evy Chaunové a hudebního skladatele a malíře Františka Chauna. Příležitostně působil jako dětský herec. Po nepřijetí na pražskou konzervatoř, obor herectví, vyučil se, pracoval a získal maturitu jako horník na dole Klement Gottwald na Kladně. Od roku 1983 působil čtyři roky ve Filmovém studiu Barrandov jako asistent režie. Podílel se na celovečerních filmech a seriálech včetně mezinárodních koprodukcí po boku režisérů Karla Steklého, Karla Smyczka, Antonína Moskalyka, Edouarda Molinara nebo Jesuse Garcii de Duenas. V roce 1987 se dostává na pražskou Filmovou akademii, katedru scenáristiky a dramaturgie. V polovině studií přichází protikomunistická sametová revoluce, Chaun se aktivně zapojuje a stává se tiskovým mluvčím Studentského stávkového výboru. Už v průběhu studia natáčí hrané a dokumentární filmy, za které získává různá ocenění. Počátkem 90. let šokuje televizní diváky svými Velmi uvěřitelnými příběhy, cyklem hraných hororů podle vlastních námětů. Politickému tématu se věnuje ve čtyřdílné Léčbě Klausem z roku 1991, zobrazující touhu československé společnosti po ekonomické a myšlenkové proměně. Černý humor uplatňuje jako spoluautor a režisér satirického televizního pořadu Česká soda. Ve dvoudílném dokumentu Nesmrtelný život a smrt Mikiho Volka, rokenrolového krále skládá hold nešťastné hvězdě české pop music 60. let. V té době ho už diváci i kritika vnímají jako originálního českého tvůrce, schopného pracovat v různých žánrech a přitom vždy se svým vlastním rukopisem. Ve druhé polovině 90. let se Igor Chaun v důsledku zabývání se východními filozofiemi orientuje především na cestopisné a mystické dokumenty z cest po Asii. Postupně tak vznikl dvoudílný Skutečný svět? z roku 1996 (Thajsko, Srí Lanka) a především tříhodinová Cesta do Indie z roku 1999, ve které Chaun mapuje lidskou potřebu duchovního hledání i své setkání s tibetským dalajlamou a americkým hercem Richardem Gerem. Tento film se setkal s mimořádným diváckým ohlasem. Chaun vydal dva díly kontroverzní knihy Deník aneb Smrt režiséra, osobních zápisků z počátku 90. let, popisujících nezvykle otevřeně jeho životní i duchovní usilování. Také vydal literární sbírku povídek Večeře u mahárádži. O Vánocích 2001 se představil televizním divákům hodinovým hraným filmem Červená karta, kde na pozadí kriminální zápletky řeší dilema moderní doby: stačí ke štěstí hmotný úspěch nebo musíme přidat otevřené srdce a soucit s ostatními? Igor Chaun natočil více než čtyřicet různých hraných a dokumentárních filmů. Pravidelně se věnuje také reklamní tvorbě, režíroval TV spoty pro Pepsi, Generalli, Sekt Bohemia, Sazku a další tuzemské i zahraniční klienty.“

XRADIM J. STECHOVSKYX(t): „Jak se Vam libil projet o Vaclavu Havlovi v cyklu GEN (1993)? Dale vadi Vam levicovy a pravicovy extremismus, tedy to ze je v CR na vzestupu, on jen to vlastne jeden extremismus, ne? Zajimate se o politicke deni stale, mimo role advokata Vaclava Havla? Podilel jste se na Ceske sode, budou nekdy dalsi pokracovani? a kolik zalob na Ceskou sodu bylo podano?“

Igor Chaun: „Děkuji za mnoho otázek. - GEN o V.H. natočil můj spolužák Ondra Trojan a pokládám ho za zdařilý, viděl jsem ho nyní při přípravě. Samozřejmě, že mi vadí extremismus, ale nechci ho vyčítat zmateným lidem, ale politikům, kteří nedokáží svým chováním a politickým jednáním dostatečně obhájit klady demokracie... To politici vládnoucích stran vhánějí svým chováním mnoho lidí do koketování nebo pdpory extremismu... - O politiku se samozřejmě zajímám, ale v současnosti nikoli aktivně. - Česká soda byla skvělá etapa života pro všechny, kdo se na ni podíleli. Myslím, že nějaké žaloby se objevili, ale pak to ti lidé raději vždy stáhli. Asi se obávali, že tím víc na celou věc upozorní. Česká soda, to byl humor na hraně, hlavně v podání Petra Čtvrtníčka. Ale myslím, že to pročechralo stojaté vody...“

Petra 30: „Zdravím Vás Igore, chtěla bych Vám poděkovat za moc příjemný dokument o panu Václavu Havlovi.Moc mě potěšil Váš přístup a hlavně to, že jste z něj nedělal žádnou ikonu. Myslím že budu volit právě jeho a to i díky vaší obhajobě.Abych jen neděkovala, chci se zeptat jestli nepřipravujete nějaký film - nejen pro TV ale pro kina. Přeji Vám nejen příjemný dnešní den ale i ty následující. Přeci jen ještě jedna pochvala - moc se mi líbily Vaše rozhovory v Reflexu.Bude v nich pokračovat ?“

Igor Chaun: „Děkuju, velmi děkuju. ... Ohledně mé práce, cítím, že nastal čas, abych něco doopravdy zkusil, něco ze sebe, co zúročí mou zkušenost a hledání z posledních let. Pokud vás to zajímá, je na internetu text "Několik poznámek na téma láska", stačí takto zadat třeba do googlu, je to třeba na Britských listech nebo Duše.cz. Pokud mi na to vy něbo někdo ze čtenářů bude chtít zaslat reakci, mám igor.chaun@cmail.cz Je to velmi osobní text, ale vše, co tam popisuji se stalo, včetně obdivuhodného zážitku v bzazilské Amazónii. - Rozhovory pro Reflex jsem dělal rád a v principu by to asi mělo pokračovat. Ale ten poslední, s Petrem Zelenkou, se obávám, že jsme trochu přeťápli, že to bylo už hodně osobní. Příště se budu více hlídat... :-)“

Cyrussia: „proč neodepisujete?“

Igor Chaun: „Jsem si šel udělat čaj. OK?“

Tydýt: „Před nedávnem jsem v Reflexu četla Váš rozhovor s p. Hřebejkem, jaký spolu máte vztah? Přeji hodně štěstí v práci a díky za skěle natočený dokument o V.Havlovi.“

Igor Chaun: „Děkuju vám, jsem rád, když cítím, že o co jsme se v dokumentu snažili, lidé pochopili, nebo spíše vycítili... - Musel jsem získat odvahu, abych v závěru nazval Havla jedním z "rytířů světla". Ale udělal jsem to, protože si myslím, že tato doba rytíře světla potřebuje, a že oni tu jsou a noví dorůstají... - S Honzou Hřebejkem máme vztah dobrý, to panuje už od FAMU, a doufám, že to bylo na našem rozhovoru znát.“

Cyrussia: „brý den, jak se máte?nenudíte se?“

Igor Chaun: „Jé díky, mám se dobře, ale chtěl bych si odpočinout. Dělám teď několik věcí a upřímně řečeno, já mám vždy problém si to zorganizovat, když je toho víc. Právě dokončený Havel, dodělávám velký dokument o Sazka ARéně a všem, co její stavbu provázelo, a podílím se na novém pořadu ČT a PRO TV s názvem Pošta pro tebe. Těším se na léto...“

Like Burning Stones: „Jak jste se dival na politicke strany Nadeje a Cesta Zmeny, ktere vznikly v podstate z Dekujeme, odejdete?“

Igor Chaun: „Vnímal jsem je jako regulérní pokusy, ale limitované osobnostmi, které je provázeli. Což nemyslím pejorativně, ale věcně.“

VlastHitch: „Co se děje z přípravou filmu Učastníci zájezdu? Už padnul nebo je stále v přípravě?“

Igor Chaun: „Stala se taková zvláštní věc. My jezdili dva roky do Chorvatska a připravovali koprodukci s Chrovtatskou televizí. Sjezdili jsme celé pobřeží, hledali vhodný hotýlek, byla to nádhera. Já spolupracoval s Michalem Vieweghem na scénáři seriálu, udělala se spousta práce, i herci byli vybraní. Ale tak se to protahovalo, až vypršela opce na román, který měla, paradoxně, chorvatská televize a nikoli česká. Od Michala Viewegha pak práva nově koupil Ruda Biermann, slovenský producent. Teď dodělali s Filipem Renčem Román pro ženy. Těm, kteří platili, se Filipova práce líbila, takže bude asi dělat i Účastníky zájezdu. Já byl sice chvíli ve hře, i Michal V. mne prosazoval, ale už je to asi rozhodnuté. Není ve mně žádná trpkost, život jde dál. Ale je to samozřejmě škoda, myslím, že bych to udělal dobře. Z vyššího hlediska je to pro mne ponaučení, že nemám být pasivní a věnovat se vlastním projektům, sám si to psát...“

VlastHitch: „Píšete stále svůj deník?“

Igor Chaun: „Něco se ve mně změnilo, asi se snížila ta potřeba sebereflexe. Je mi to líto, ale už si k Deníku sednu vskutku jen výjimečně. Na druhou stranu stále ještě mám v počítači tisíce nevydaných stran, poměrně hustých... Takže uvidíme, třeba k tomu někdy sednu a proberu se tím. Ale teď to necítím. - Jsem rád, že jsem tehdy Deníky vydal, dnes bych k tomu možná už neměl odvahu, v té plné a necenzurované podobě. Jinými slovy, bral bych na lidi větší ohledy.:-)“

ALWays New Look: „Jaky mate vztah k Michaelovi Volkovi - Mikimu, dnes jit nezijicimu, o nemz jste reziseroval film?“

Igor Chaun: „Miky Volek je úžasná postava českého rokenrolu. Byl svého času opravdu králem a mne jeho příběh velmi dojímá. Je to strory velkého vzestupu a velkého pádu. - Použil jsem do dvouhodinového dokumentu záběry, natočené na VHS Mikyho kamarádem a mladým hercem Filipem Menzelem a to dodalo filmu zvláštní autenticitu. Ve Volkovi bylo totéž, co v nás všech, ale silněji. Touha vyniknout, i se zničit. Jsem rád, že ten dokument vznikl a částečně Mikyho život zmapoval a připomenul.“

INFANTICIDE: „Nemylim li se, kdysi jste byl privrzencem politika Vaclava Klause, jak se na nej divate dnes?“

Igor Chaun: „Je to složitá věc. Chvílemi se mi zdálo, že se pan prezident Klaus ve funkci umoudřil, že dosáhl svého a je klidnější. Ale on pak vždy dá nějak najevo, že starého psa novým kouskům prostě nenaučíš. Myslím, že je to velmi složitě strukturovaná psychika (ale to já taky :-), on má problém se svou sebestředností a ješitností (to já taky, ale léčím se pokorou a připomínáním své malosti tváří v tvář Bohu). Myslím, že Klaus brojí proti EU i ústavě prostě proto, že si myslí, že mu to umenšuje velikost i pravomoce. Je to škoda. Ale tehdy, na počátku 90. let, působil jako mladý dynamický člověk, ostře kontrastující s komunistickými dinosaury, na které jsme byli zvyklí. Zvolil jsem ho v dokumentu LÉČBA kLAUSEM JAKO SYMBOL, ALE TEN POŘAD BYL O JINÝCH VĚCECH, NE O NĚM. Bylo to o potřebě pravicové a liberální politiky v naší mladé demokracii.“

malinka: „Krásný den!Chtěla bych se Vás zeptat jestli pan Václav Havel je pro Vás největším čechem?a jestli ne Pan Havel tak kdo?předem děkuji za odpověd!“

Igor Chaun: „Souhlasím s názorem, že to nelze objektivně určit. Proto vnímám soutěž jako hru. A proto nabízím divákovi hravou variantu. Žijeme dnes, žijeme v převratné době. Udělejme proto výjimku a neotáčejme se do minulosti, ale symbolickou volbou Havla přitakejme hrdě dnešku, své době. To je má taktika, má filozofie, se kterou jsem vstoupil do obhajoby Václava Havla. Jinak samozřejmě velikány a reky naší historie plně uznávám. Z umělců je to třeba génius Karel Čapek a z vůdců země Karel IV. Ten mne fascinuje...“

hana.jandelova@volny.cz: „Vazeny pane Chaune, dekuji Vam za velice prihodnou a pravdivou prezentaci pana Vaclava Havla. Chtela bych Vas poprosit o Vasi e-mailovou adresu. Mohl byste mi ji poskytnout? Hana z Brna“

Igor Chaun: „Děkuji vám. ... Adresu jsem již uvedl, opakuji: igor.chaun@cmail.cz“

VlastHitch: „Chybí mě v české kinematografii filmy z duchovní nadstavbou, jako točil Tarkovski či Kieslowski. Natočí takový film Igor Chaun?“

Igor Chaun: „Já bych to strašně rád udělal. Snad k tomu pomalu sbírám vnitřní sílu. Dovoluji si znovu upozornit na text s názvem "Několik poznámek na téma láska", který popisuje mou cestu a zkušenost a také zahrnuje popis pobytu v brazilské Amazonii, který změnil můj pohled na život. Text je na internetu, stačí zadat název do vyhledavače. - Ale jsem smířený i s tím, že pokud jen prostě v tomhle životě o kus zlepším sám sebe, taky to bude dobrý život, i bez těch velkých filmů. Možná v tom je ten problém, že málo chci... Protože v udělání filmu je dnes třeba šílené energie a nesmírného chtění... Aspoň tak se mi to jeví. Ach jo... :-)“

Andrew: „Dobrý den chtěl jsem se zeptat, co jste natáčel 23. ledna na koncertě REM v Sazce...kdy to budeme moci vidět a popř. jestli se tam objeví nějaké záběry z koncertu... mj..super byla cesta do indie a účast v majkompjutru....díky.... jen tak dál...“

Igor Chaun: „Děkuju. V Sazka Aréně jsme natáčeli pro onen již zmíněný dokument o stavbě zprovoznění haly - rok poté. Je to hodně zvláštní příběh a odráží to v mnoho ohledech naši národní povahu.“

Petr: „Byla to jen exhibice Igora Chauna ? Asi ano. Víš co je slovo pokora ?“

Igor Chaun: „Petře, co ti na tohle mám říct? Prostě mne tvoje slova mrzí. Ano, vím, co to je pokora. A stále o ni bojuji. Vím, že tam působím výrazně a chápu, že někdo může mít pocit, že se tam ukazuji a mluvím na úkor Václava Havla. Je mi to hodně líto, protože tuhle koncepci jsem si nevymyslel, pochází již z licence BBC a typu dokumentu, jak je pojímán třeba v Anglii. Role průvodce je zásadní. - Je to pro mne paradoxní situace, protože já jsem odjakživa tak nějak podezírán z exhibicionismu. Samozřejmě, že něco na tom bude, to by to podezření nevzniklo. Ale tentokrát se v tom cítím opravdu nevinně, bylo to poprvé, kdy jsem byl naopak ponoukán a KONTROLOVÁN dramaturgií a vedoucím projektu Janem Šternem, je-li mne v dokumentu dostatek!!! Jde totiž o to, že jsem měl jediného živého respondenta a oni nechtěli, aby se náš pořad lišil od těch, ve kterých budou průvodci advokáti procházet životem velkých Čechů sami a osobně, pouze s pomocí archivů. Prostě abych nezneužil toho, že Havel žije, abych si to v jistém smyslu "neulehčil" a pěkně jsem to i sám v pořadu odvyprávěl. Je to pro mne paradoxní situace a je mi líto, že není jak to širšímu poli diváctva vysvětlit. Pokud nalezneš, milý Petře, v mých slovech pokoru, budu rád. A pokud nenalezneš, chápu, že jsi ji nenalezl ani ve filmu samém... Děkuju a hezký den.“

: „proč máte rád havla???? sice je fakt, že zde s ním začala "svoboda", ale co dělal pak ... vystupoval proti ODS, která měla být od začátku u moci a nedopadlo by to tu tak, jak to dopadlo... nebyl by tu ted např. bilion !!!! schodek!!!! Havel byl přeci víc s levicí než s pravicí a to bylo nelogické!!! NE??? TAK PROČ?“

Igor Chaun: „Tohle je tak trochu výkřik, vidím, že jste velký sympatizant ODS a nic proti tomu. Snad tato strana nezůstane u proklamací a v případě vyhraných voleb zlepší situaci v zemi. Já ale nejsem optimista, už od začátku 90. let se ODS změnila v lobbistickou partaj s ješitným V.K. na špici. To je můj pohled, podložený informacemi i z vnitřních kruhů ODS. - Havla mám rád, protože dokázal, že láska a pravda vítězí nad lží a nenávistí. Protože za své názory šel na pět let do vězení a posléze se stal hrdinou a symbolem pro celý svět. Chápu, že vás může Havel dráždit, ale pro mne i přes chyby je velkou postavou.“

VlastHitch: „Chválil jsi poslední film J. Hřebejka Horem pádem, opravdu si z něho byl tak nadšený?“

Igor Chaun: „Pro men to byl snad kromě Musíme si pomáhat jediný "opravdový" Honzův film, tedy dílo, které snese nějaké kinematografické nároky. K ostatním dílům jsem velmi kritický. Horem pádem mne překvapilo a poprvé jsem v Honzových filmech cítil skutečný rukopis a jistou režijní a výtvarnou tvář.“

Klára: „Líbí se Vám soutěž Největší Čech?“

Igor Chaun: „Nevím, jestli se LÍBÍ, ale jsem překvapen, jak to námi všemi zahýbalo. Nevěřil jsem, že se celá kampaň takto vyvede, a to jsem založením ryzí optimista. Obdivuji lidi v ČT, kteří to dokáží již téměř půl roku táhnout, udělali z toho národní věc a chtě nechtě všichni uvažujeme, kdo byl největší Čech, jaké vlastnosti jsou důležité a která část naší historie je přednější. Vlastně je to celé tak trochu dojemné, jak vždy remcáme, jak všechno zavrhujeme - a jak se nakonec chytíme. Nakonec se mi zdá, že se svým nepatriotstvím jsme tuto soutěž potřebovali jako koza drbání...“

driver8: „co je nejveší přáníííí igora chauna?“

Igor Chaun: „Děkuju, hezký... Asi rozevřít svůj vnitřní prostor a rozprostřít vědomí do celého vesmíru. Již jsem to zažil a je to pocit a stav, který je novou hodnotou a který vede k chápání Boha a našeho lidského významu a úkolu ve Vesmíru. Tuším, že jsme součástí nádherného kosmického orloje a je cílem nalézt svůj příběh v něm, řečeno s Alchymistou. Vím, že to zní vzletně, ale myslím to vážně. V mém životě se dějí zvláštní věci a uvidíme, co bude dál. Hodně potřebuju pokoru a pevnou vůli k vykonávání všedních kroků a úkonů.“

VlastHitch: „Jednu věc jsem si uvědomil a z Tvého dokumentu O V.H. a to jakou mocí disponoval na začátku 90 let a jak pokorně s ní zacházel. To dle mého by V. Klaus nikdy nedokázal a proto je pro mě V. Havel velký. Děkuji Ti za ten dokument.“

Igor Chaun: „Já děkuju, bylo to dělané s láskou a upřímně. A souhlasím s tvými slovy. Aniž bych se chtěl do Václava Klause nějak levně strefovat. Ale ten rozdíl mezi nimi je prostě markantní.Teď při natáčení jsem si to zvláštní Havlovo fluidum ověřil, opravdu existuje.“

: „co vlastně děláte? čemu se věnujete?“

Igor Chaun: „V mém životě pomalu nabývá na intenzitě něco, co bych nazval duchovním rozměrem. Cítím občas jisté typy energií nebo bytostí. Cítím krásu a širokost vesmíru. Cítím důležitost Lásky a krásu každého lidského originálu. Uvidíme, kam mne to zavede. Zatím chci (a musím, aby bylo na složenky) ale i normálně pracovat a fungovat.“

Katerina: „Dobry den,zajimalo by me,jestli jste nahodou nehral ve filmu,Vrat se do hrobu,pripominate mi jednoho herce,z teto vyborne ceske komedie.“

Igor Chaun: „Ne ne ne, já jsem hrál třeba v dětském filmu Tři od moře, to bylo o pionýrech, kteří se ztratili na táboře v Bulharsku. A malé roličky u Karla Smyczka v pubertě... - A rád bych hrál i ve filmu, který jmenujete, ale Milan Šteindler mne bohužel neobsadil. :-)“

VlastHitch: „Četl jsi Deník Pavla Juráčka?“

Igor Chaun: „Ne úplně, je to můj rest i příští těšení se. Vím, že je to silné, úžasné. Hledí to na mne z knihovny. Díky za připomenutí.“

Jana: „Jako mladá jsem měla ráda vaše Deníky, právě z nich ve mně vznikal pocit, že vás Václav Havel moc nebere. Co ta změna? Je opravdová, nebo jste jenom chtěl zase natočit dokument?“

Igor Chaun: „V Denících jsem možná popisoval dílčí věci, které mi přišly zábavné, nebo kontroverzní. Teď se jedná o generální pohled a ten je pro mne jednoznačný. Ale připomínám, beru to zároveň jako hru, to proto, abychom neměli pocit, že svou volbou nějak změníme dějiny...“

VlastHitch: „Nebojíš se, že vynaložíš tolik energie na schánění peněz okolo celovečerního filmu a po té už nebudeš mít sílu na natočení?“

Igor Chaun: „Nevím. Jestli natočím film, myslím, že prostě proto, že se to nějak "stane", že náhle budou hvězdy nakloněny a peníze shůry přijdou. Musí to být ovšem projekt, kterého si hvězdy povšimnou...“

: „no jo, beru.... věci nejsou bílé a černé ... v tomhle se ale neshodnem. Mějte se, A.“

Igor Chaun: „Díky.“

VlastHitch: „Rád se podívám na text. Celosvětově se rozšířil neduch, který bych pojmenoval závěrečná pointa jako kdyby všichni vhtěli šokovat či převrátit vše na závěr. Souhlásíš?“

Igor Chaun: „Asi to lze pojmenovat různě, zvláště, není-li jasné, hovoříme-li o neduhu nebo neduchu... Ale třeba jsi mě chtěl nějak šokovat nebo převrátit ten význam. :-) Jinak přeju hezký den.“

Michaela Kos-Fruh: „Už jste našel význam Vaší existece v tomto "kosmickém orloji"? ... Já pořád hledám.... Díky za odpověď.“

Igor Chaun: „Je to úkol na celý úvazek, na celý život. Ale ten smysl existuje a není daleko od nás. Podle mé osobní zkušenosti se naprosto fantastické věci nalézají již metr nad naší hlavou. Nebydlíme tady na Zemi sami, nebyla vytvořena jen pro nás, a dávní lidé to věděli. Když hledáme svůj úkol, můžem ty dobré bytosti poprosit o pomoc. Když jim otevřeme vědomí, zachytí to. A také lze poprosit anděly. Oni zde jsou, jsou prostředníky Boží lásky. Je to všechno síla, mluví tak bývalý cynik. Zažil jsem to a omlouvám se za to, že to zde píši, těm, kteří v to zatím nevěří. Nikomu to nevnucuji, je to cesta a vývoj každého jednotlivce. Ale vede k Bohu...“

VlastHitch: „Co rodina? Nebo jsi předurčen k tvoření a uplatnění svého talentu?“

Igor Chaun: „Jsem překvapen intenzitou, s níž se mi kolem čtyřicítky ozývá úplně normální potřeba někam patřit, mít svůj kruh, malou lidskou buňku, zvanou rodina. Velmi se to změnilo, dlouho jsem myslel, že chci a budu žít sám. Podle toho jsem se také choval ke svým dívkám a partnerkám. Naštěstí teď zjišťuji, že jsem "normálnější", než jsem myslel a loučím se pomalu s romantickou představou stárnutí "génia v ústraní" :-) Cítím potřebu sdílet a také se reprodukovat, podílet se na zachování života ze zemi. :-)“

VlastHitch: „Vyjdou filmy Igora Chauna někdy na dvd? Přijedeš na LFŠ?“

Igor Chaun: „Filmy na DVD, to bych byl moc rád. Ale asi by to chtělo mecenáše. Který by zaplatil někoho, kdy by se toho chopil, počínaje výkupem některých autorských práv a konče výliskem hotových DVD. To je ale hezká představa. - Na LFŠ přijedu, těším se.“

ester: „Chtěla bych studovat režii na famu. Mě je 16. ... Je to dosažitelný? děkuji za odpověď“

Igor Chaun: „A proč by nebylo? Berou už osmnáctileté. Ale je dobré mít trochu talent. Jinak je to utrpení pro vás i pedagogy...“

Jana: „To je scientologie, nebo se pletu?“

Igor Chaun: „Jejda. Ale vůbec ne... To je osobní poznávání, prostě cesta jednoho člověka...“

Otakáro Maria Schmidt: „Igore, existuje Bůh? Měj se báječně...“

Igor Chaun: „Ano, Bůh existuje, a ty to víš, milý Otakáro. Ale tímhle poznáním to nekončí, tímhle poznáním to teprve všechno začíná.“

Michaela Kos-Fruh: „Jak berou Vaší filozofii přátelé a známí? Nejste pro ně příliš velký podivín?“

Igor Chaun: „Já vůbec nejsem podivín, já jsem dobrý společník a o těhle věcech mluvím jen občas - už jsem se poučil. Tady na to prostě přišla řeč. Ale stejně k tomu všechno vede, kdo to vidí nemůže si pomoci. Sorry.“

VlastHitch: „Kterého svého filmu si ceníš nejvíce? Natočil jsi něco co by jsi nejradši smazal? Jak cenzuruješ své dokumenty, máš nějaký svůj dokumentaristický kodex?“

Igor Chaun: „Nejraději mám asi Cestu do Indie. Tam se podařilo něco velmi, velmi zvláštního. Včetně uvedení vcelku Českou televizí při premiéře - tři hodiny v soboru v hlavním vysílacvím čase. Dále je to Miky Volek a filmy o rodině - Nejkrásnější portrét a Otec, matka a já. Důležité jsou taky Velmi uvěřitelné příběhy, ty hrané horory ze začátku 90. let. - Kodex mám v dokumentech nelhat, a pokud realitu pouze nepopisuju, ale i interpretuju, tak aby to bylo čitelné...“

Tereza Čechová: „Dobrý den Igore, v poslednich letech jsem s velkym nadsenim sledovala vaše dokumenty ( predevsim Cesta do Indie) a také cetla deniky a povidky! Na co se můžu těšit, kromě propagovaneho dokumentu k Nejvetšímu Čechovi. Díky“

Igor Chaun: „Nechme tomu čas. Já sám pořádně nevím. Ale na něco určitě... :-)“

Michaela: „Hezký den. Dívala jsem se na váš dokument o V. Havlovi a celkem mne udivilo, že v dokumentu o tak významné osobnosti jste byl ze pěti záběrů čtyřikrát zabrán vy. Nepřipadáte si trochu jako příživník?“

Igor Chaun: „Milá Michaelo, prosím, najděte si tady odpověď, už jsem to vysvětloval, souvisí to s koncepcí pořadu, jsem v tom tentokrát opravdu nevinně.“

Michal: „At uz je nejvetsim CECHEM, Superstar, vitezem TYTY, ANNO, nejlepsim hokejistou, hercem, zpevakem, reziserem, nebo jakékoliv jiné ze stovky anket, které chrlite, zbyde z nás vaech stejná hromadka cehosi. Nebo ne?“

Igor Chaun: „Záleží na úhlu pohledu. Já to vidím jako nesmrtelné vědomí, které přichází na Zem a zakouší nová vtělení, sbírá zkušenosti, léčí se z bolesti lidství a očiťuje se k opětovné schopnosti vnímat Božské nezastřeně a přímo. Je to nádherný a mocný a nejvzešenější koloběh. Jestli přitom zbydou kosti a zpráchnivělá kůže, případně hovénka, to je jen věcí matérie, do které se vědomí při pozemské pouti obléká. Nejsou to jen slova, je to pravda. Zkoumejte to a proste o pomoc směrem vzhůru, zastřené zrcadlo se rozetmí... - Pokud volíme symbolicky Největšího Čecha, oceňujeme de facto vědomí, které při pozemské pouti nejvíce obstálo, nejvíce obohatilo druhé...“

VlastHitch: „Rádi by jsme na FTVS v Praze dělali besedy s filmovými tvůrci. Přišel by jsi?“

Igor Chaun: „Jasně. Pustíme filmy a budeme hovořit. igor.chaun@cmail.cz“

ester: „viděl jste film Dogora? to je nádhera! jaký filmy se Vám líbí? Mě se hodně líbilo ještě Před deštěm a Hodiny“

Igor Chaun: „Dogora ještě ne. Miluji filmy Samsára, kreslená Cesta do fantazie, ale třeba i Láska nebeská nebo Na hromnice o den více. Miluji filmy absolutně a radostně. V půjčovnách je nyní podivuhodné DVD Bratr Slunce a sestra Luna. Je to o Svatém Františkovi. Neuvěřitelný film, vyhlášeno jako nejlepší křesťanský film všech dob. Doporučuji“

petra: „umíš zpívat?“

Igor Chaun: „Není to má silná stránka. Spíše ne, přestože byl táta hudební skladatel. Zkoušel mne a pak nade mnou zlomil hůl... - Při natáčení dokumentu S Idou za zrcadlem, pojednávajícím o podivuhodné škole lidského hlasu Idy Kelarové, jsme se štábm absolvovali prvou část kursu, včetně zpěvu romských písní. Najednou to šlo. Ale pak jsme už vyndali kameru a místo zpěvu slzeli za objektivem, protože na tom kursu se opravdu děly věci... Ida svou výukou zpěvu otevírá lidská srdce a uvolňuje skryté bloky. Velká síla, tryskající bolest a následná radost. Pokusili jsme se to v dokumentu zachytit - patří taktéž k mým nejoblíbenějším.“

Zoran Zahálka: „Ahoj Igore, gratuluji k hezky natočenému dokumentu, kamera jako vždy dobrá, jen kdyby Tebe tam bylo mín:-) Zajímalo by mně, jestli, kdyby nebylo revoluce a Václav Havel, nebyl tím čím byl, ale jen obyčejným řadovým občanem, by Tě stejným způsobem zaujalo jeho dílo?“

Igor Chaun: „K prvé části, již jsem odpovídal, jsem v tom tentokrát nevinně. - Kdyby nebyla revoluce, samozřejmě, že bych si Havla méně všiml. Vždyť to byla právě revoluce a následných 13 let prezidenství, co završilo pohádkový příběh Havlova života a učinilo z něj ikonu pro lidi z celého světa, bojovníka za svobodu. On to dotáhl, on vyhrál. Proto je jeho příběh jedinečný...“

Myška: „Milý Igor! Srdečne Ťa pozdravujem z Bratislavy! Bohužiaľ som nevidela Tvoj dokumentárny počin v projekte Největší Čech. Iba posledných pár minút. Vyzeral zaujímavo, uvažuje sa o jeho opakovaní? Ale k Tvojej knižke Večere u Maharádži ( ospravedlňujem sa, ak som poplietla názov, mám strašne deravú pamäť ) môžem s kľudom povedať, že je to pre mňa osobne zatiaľ najlepšia knižka, ktorú som čítala!!! Neviem prečo, proste ma oslovila. Požičiavam ju, tak pekne koluje po bratislavských čitateľoch. Ľúbi sa im! Chystáš niečo podobné? Prajem Ti veľa energie, chuti do akýchkoľvek počinov + všetko dobré!!!!“

Igor Chaun: „Moc děkuju, potřebuju podporu, myslím si, že teď bych měl víc psát než točit. Mám spousty nápadů na další povídky, ale nedokážu se zklidnit, sednout a psát. Takovýhle vzkaz mne k tomu dohání, MOC děkuju za podporu.“

Radim Brabant: „Myslíte si, že mohou být rozum a chtíč v opozici natrvalo?“

Igor Chaun: „Ony se ty věci časem sami nějak usadí. Spíše bych doporučil tento rozpor ignorovat a prostě se zaměřit na jiné cesty zdokonalení. Pokud má někdo silný sexuální pud, tak proč se trápit. Zkuste si číst knihy o lásce a o jedinečnosti každého člověka, včetně ženy. A tak se na lidi dívat. Buddha doporučoval svým mnichům: na mladou dívku hleď jako na svou dceru. Na mladou ženu jako na svou sestru. A na zralou ženu jako na svou matku... - Jsme jako harfa. Chtíč hraje na ty temné a hluboké tóny, ale rozepnuté vědomí v prostoru hraje tóny vysokými a jasně střibřivými. Mám zkušenost, že se to může nějak prolnout, dá se s tím pracovat.“

Tony Kapsička: „Milý Igore, díky za všechna vaše mediální pohlazení po duši. Řekněte... mají mít ideály aspoň ti, kteří se vzali jiným? Děkuji“

Igor Chaun: „Děkuju moc za "chválu pohlazení". Ale přes veškerou snahu nerozumím přesně dotazu ve druhé části...“

Honza Venera: „Chybovat je lidské, říká se. Tak proč z chyb mnozí dělají takové pohromy? Proč mají pocit, že přiznání chyby je katapultuje na odvrácenou stranu přízně těch, na nichž jim záleží?“

Igor Chaun: „Je to strach ega. Malá sebedůvěra, vědomí sebe, svého práva na bytí takový, jaký jsem. A může to také souviset s přehnaným plísněním za chyby v dětství. - S úžasem až teď zjišťuji, jak velký je náklad deformace, kterou do nás vložili rodiče a okolí v raném dětství. S úžasem...“

ester: „byl jste ve škole oblíbený? Jak se na vás dívali ostatní?“

Igor Chaun: „Je to složité. Já byl zprvu maminčin mazánek a trochu byly problémy. Na druhém stupni už jsem to vyvážil strašným sígrovstvím a lumpovstvím, takže jsem vlastně byl docela oblíbený. Ale problémy byly. Spolužáci na mne třeba křičeli Chuang-Che ... Žlutá řeka! Nebo se mi smáli, jak jsem ostříhaný, když chtěla matka ušetřit za holiče.“

Tony Kapsička: „mají mít ideály aspoň ti, kteří je vzali jiným? :-)) Děkuji!!“

Igor Chaun: „NE. Ti si mají najít ideály vlastní, byť třeba inspirované jinými. ... Nejprve dohledat sebe, i když to někdy je docela síla, co nalezneme.“

magdaléna: „Jaký je Váš ideál ženské krásy?“

Igor Chaun: „Mnohočetný...“

mediaguru: „Pene Chaune, co si myslíte o tomto: Přímý přenos versus ňadra Janet Jackson. Je časový posun kvůli ňadru cenzura?“

Igor Chaun: „Ano, ale pochopitelná... :-)“

mediaguru: „Může vůbec být misantropické dílo dokonalé, když nenávist k celému světu znamená nenávidět i ostatní, kdo ho rovněž nenávidí, třeba za to, že tak činí jiným způsobem nebo z jiných důvodů než my?“

Igor Chaun: „Doporučil bych lehce zjednodušit pohled na život.“

Barbora: „Vážně si myslíte, že můžete za smrt K. Kryla.?Jestli jo, tak jste vážně naivní. P.S. Doufám, že konečně po x-letech , co jste ukončil Famu, natočíte celovečerní film. Bylo by už na čase.............“

Igor Chaun: „Ne, že mohu za smrt Karla Kryla byla nadsázka, trochu černý humor. Krátce před jeho smrtí jsme ho s kumpány potkali v pražské Blatničce a křičeli na něj: Karle Kryle - když ty ses flákal v Německu, tak my tady ryli držkou v zemi. - A pak jsme ho poslali pro víno. Byl tak konsternovaný, že nám ho koupil. Je to tak strašné, že je to skoro už vtipné... Omloivám se. Bylo to před Blatničkou na ulici, v létě se tam pilo ve stoji či vsedě na chodníku - a bard šel okolo.“

ester: „Co budete dělat, až odtud odejdete? (ale ještě nechoďte!)“

Igor Chaun: „Já bych je docela rád - ty otázky - zodpověděl všechny. Ale ono jich přibývá, ne ubývá. A já už musím být pomalu ve střižně. Třeba se sem někdy vrátím a doodpovím to.“

Iuliano: „Kolik si měl dosud holek a žen?:-)“

Igor Chaun: „To číslo by vás porazilo. --- Patřil jsem bohužel opravdu k přeborníkům. Ale už nějak necítím potřebu to číslo (odhadované, nepočítal jsem to) říkat. Po dlouhé období života jsem provozoval cosi, co jsem si pak pojmenoval jako "sebepotvrzení pichem".“

Honza: „Dobrý den pane Chaune, jak se díváte na odsunutí Járy Cimrmana v soutěži na vedlejší kolej?“

Igor Chaun: „Jako na oprávněné. A jistě víte o velkorysosti ČT, která Cimrmana zařadila jako bonus - jedenáctý dokument na závěr!“

ester: „Taky nesnášíte, když někdo říká "režizér" se z ? já strašně!“

Igor Chaun: „Popravdě je mi to úplně jedno. To slovo má pro mne dodnes magickou moc. Tak dlouho a tak mnoho jsem jím chtěl být. A dnes, jako kdybych si toho nevážil a chtěl jsem jít dál... Zvláštní.“

ester: „máte rád společnost, nebo samotu?“

Igor Chaun: „Oboje... Ta samota je někdy nebezpečná, člověk zapomíná, že patří do lidské smečky, do lidského rodu. Je to jako v přírodě. Antilopa, která se zatoulá od stáda, posléze umírá...“

Jolly Roger: „Václav Havel je pro mně velké porevoluční zklamání. Vážím si ho, ale myslím, že je stejně nebo ještě více ješitný než Václav Klaus a jeho podpora stran jako ODA, Unie svobody je nepochopitelná. Nepřipadá mi ani jako žádný duchovní velikán - jeho novější projevy jsou nudné a prázdné. Jakoby po druhém sňatku zcela zmizelo jeho předchozí charisma.Takže proč on?“

Igor Chaun: „Proč on, to jsem se pokoušel vysvětlovat v dokumentu i v některých odpovědích zde. Vím, že má i lidské chyby. Ale jak říkám v dokumentu, kdyby je neměl, to už by se nenarodil v lidském těle, to už by se jako anděl vznášel v povětří... - Volba Havla Největším Čechem by byla dobrá, byl by to projev národního sebevědomí a přitakání dnešku, té převratné době, ve které žijeme, duchovně i historicky...“

Jindřich Kunc, 24 let, Karlovy Vary: „uďte zdráv, Igore. Mám velice rád Vaše nekonvenční vystupování. Vidím Vás jako naprosto svobodného člověka bez starostí. Stejně jste na mě zapůsobil i kdysi před téměř pěti lety, když jsem měl možnost vidět Vás "live" v domě sochaře Františka Bálka v Plzni. Jak to děláte, že jste stále tak vesel?“

Igor Chaun: „Mám vždycky u sebe pár vesel.“

Jiří Červenka: „Jiří Červenka: Milý pane Chaune, rád bych Vám poděkoval za Váš povedený dokument o Miki Volkovi. To je skutečně jízda! Na jednom soustředění naší firmy byl večerním programem Váš dokument o Miki Volkovi. To bylo bezvadné, protože všichni byl nadšení - úsměvy, povolené kravaty a zdvižené paže nevyjímaje... pak už jsme jen bez odmlouvání nastoupili do autobusu a nechali se odvézt zpátky do hotelu. No stavěči silničních kuželů měli pak asi zase hodně napilno. Když se třeba člověk zadívá na extravagantní Peugeot 407 kombík, napadne ho, co asi chtěli tvůrci jeho prostřednictvím vyjádřit. Nakonec se spokojí s vysvětlením, že jim šlo jen o zaujetí veřejnosti. To u Vás je všechno jinak a je to jasné! Tak ještě jednou díky moc a mějte se superb! Jiří Červenka“

Igor Chaun: „Děkuju, super představa, ta projekce na školení... :-)))“

Jakub M.: „Sdílím názor lidí, kteří sem psali o nevhodném ztvárnění dokumentu o VH.. snažím se chápat zamýšlenou "lidskost", ale v mnoha ohledech byl pro mne dokument až příliš "umělecký", netradiční a fakta neříkající, i když originální. Zajímalo by mne, co si o Vaší práci myslí pan Havel? Souhlasí s tím, jak jste ho představil široké veřejnosti? Děkuji.“

Igor Chaun: „Pan Havel je nyní v Americe a dokument ještě neviděl. Pan Špaček, jeho býbalí mluvčí, byl konzultantem a výsledek ocenil. Děkuji za názor.“

Will: „Kolik vám je let?Prosím odepište.Předem děkuji za odpověd.“

Igor Chaun: „Jsem narozen 22. 8. 1963, po osmé hodině ráno. Jsem poslední den Lva a prý budu povahou přecházet v Pannu, tedy z vládce ve služebníka. Přijímám... :-) Z naléhavosti vašeho dotazu mám pocit, že mi minimálně chcete vyrobit horoskop.“

Karel Zaach: „Pane Chaun, nezdá se vám, že váš oslavný dokument o Havlovi byl světonázorově tak 15 let zastaralý? Jak by se vám líbil dokument, který by dokumentoval snahy o adorace různých českých státníků a vaší adoraci na Havla by přirovnal k něčemu analogickému řekněme o G. Husákovi z roku třeba 1980?“

Igor Chaun: „Prostě názor, co mám říct jiného? Kdybych si to myslel, neudělal bych to tak. Zkuste to více vnímat srdcem, možná nejen tento dokument. Ale díky.“

Vladimír Novotný: „Pane režisére,všechny vaše práce které jsem viděl jsou velmi kvalitní,nezachvacujete televize různými braky jako někteří vaši kolegové takže vám přeju trpělivost v boji s lidskou blbostí a výborné zdraví s chutí na kvalitní nejlépe červené víno.“

Igor Chaun: „Já vám děkuji, milý pane Novotný, a odměnou vám posílám poslední dnešní odpověď. ... A DĚKUJU VŠEM ZA POZORNOST, ZÁJEM I OTÁZKY. Díky, moc mne to bavilo. Pokusím se sem vrátit a doodpovědět. Nevím ovšem, bude-li to mít smysl, jestli chat nebude nějak zakonzervován. Díky a hezký den nám všem, a hodně radosti a síly. ... Igor“