Chat

spisovatel a scénárista

Zdeněk Mahler

Zdeněk Mahler přijal v projektu Největší Čech roli advokáta T. G. Masaryka.

Záznam chatu z pátku 13. května 2005

Libuše: „Pane Mahlere, děkuji vám za překrásný dokument o T.G.M. Nejprve jsem si říkala, že se na něj jen tak na "chvíli" kouknu, vždyť patrně nic převratného nemůže přinést, ale vaše vyprávění i obrovská míra vašeho hlubokého přesvědčení a tím pádem i osobního "nasazení" je naprosto strhující! Nelze odejít nebo vás nevnímat na 100%! Chci vám velmi poděkovat za to, že když vás člověk poslouchá, probouzí se v něm národní hrdost! Chci vám poděkovat i za to, že ačkoliv si toho patrně nejste sám vědom, jste novodobý BUDITEL našeho národa (alespoň pro mne)! Dnešní člověk má tolik jiných starostí a vjemů, umocňovaných ještě celou škálou agresivity a zla (na obrazovkách TV i v reálu ve svém nejbližším okolí), že zapomíná na to, že tady žili a ještě stále žijí lidé, kterým leží na srdci více Dobro všech (lidí, národa i celé planety), než jen vlastní prospěch. Děkuji vám za to, že nám ukazujete i jiný rozměr našeho lidského života, ten, který se jen nemnohým podařilo naplnit. A nakonec jen otázku: připravujete v současnosti v ČT podobný dokument o některé osobnosti našich dějin? Děkuji.“

Zdeněk Mahler: „Děkuji za pozitivní ohlas k dokumentu o T. G. M. Přidržím se hned vaší poslední věty - je v ní podnět vytvořit podobný dokument o některé osobnosti našich dějin - zdá se, že máte na mysli žijícího současníka - jinak těch dokumentů je nemálo. Jak víte, zabýval jsem se Antonínem Dvořákem, Emou Destinnovou, ale i Komenským a Husem, napsal jsem knížky o Smetanovi či Havlíčkovi. Mezi tv dokumenty je také práce o Epopeji od Alfonse Muchy. Sám za sebe cítím povinnost vyjádřit se ještě k jednomu z našich rodáků - a to je Gustav Mahler. Doufám, že mě na tuto práci zbude čas i síla.“

007: „Vas porad o TGM byl genialni, stejne jako tridilny o chramu sv. Vita pred lety (doufam ze se nemylim, jestli ano, odpustte me pameti), ale tehdy me take dostal. Vubec jsem netusil, ze TGM byl az tek veliky "frajer" ;-))). Jak jako Jihocech jsem volil nekoho jineho, ale Vas porad musel ovlivnit spoustu jinych lidi. Chystate do budoucna nejaky dalsi porad na CT? Diky“

Zdeněk Mahler: „K anketě o Největším Čechovi byl chtěl doložit, že výběr vrcholové desítky vypovídá o solidní úrovni našeho veřejného vědomí - každý z těch desíti reprezentuje nespornou hodnotu - přál bych paradoxně každému z nich, aby dosáhl prvenství. Pokdu jde o další pořad na ČT, nic konkrétního není dojednáno. Pokud jde o mne, nejradši bych zalezl do samoty v lese.“

Karel: „Jake davate sance A. Dvorakovi. Nenatocil jste o nem kdysi taky nejaky porad?“

Zdeněk Mahler: „Řekl bych, že Pán Bůh když tvořil lidi, se jednoho dne rozhodl: Teď stvořím Čecha, jak se patří. A stvořil Toníčka Dvořáka. Tato osobnost je pro mě zázrak. Asi před pěti šesti roky jsem natočil dvouhodinový tv dokument o pobytu A. Dvořáka v Americe - třeba ještě někdy bude reprízován.“

Michal ze Znojma: „Kdo byl podle vás důležitější pro náš národ KAREL IV. nebo T.G.masaryk“

Zdeněk Mahler: „Odpovím otázkou, co je pro náš život důležitější - voda nebo vzduch?“

Aneta Langerová: „Kolik máte let?“

Zdeněk Mahler: „76. Naše babička říkávala: Je mi osmnáct pryč...“

Jiří ze severních čech. , jime@wo.cz: „Myslím si, že významu osobnosti a díla T.G.Masaryka je věnována v učebnicích historie pro žáky a studenty kvalitativně i množstevně neuspokojivá pozornost. Co Vy konkrétně se svými znalostmi jste v této věci podniknul pro vyřešení tohoto vážného problémua a máte vůbec přístup do "dílny" tvůrců učebnic ? Objasněte tuto otázku prosím.“

Zdeněk Mahler: „O Masarykovi opravu existuje řada studií a knih - bohužel mnohdy se jejich obsah přelévá z jedné do druhé. Budete-li studovat originální Masarykovy spisy přijdete záhy na to, že je v něm mnoho naléhavých apelativních myšlenek. Jakkoliv se jeho jméno omílá, naše znalosti o jeho myšlenkovém světě nejsou dostatečné.“

Marie Ars Mantiová: „Dobrý den! Mě by hrozně moc zajímalo, jak jste se dostal k tomu, že jste se stal spisovatelem. Jaké byly Vaše začátky, atp.?“

Zdeněk Mahler: „Jednou k nám na měšťanskou školu - to mi bylo 13 let - přišel velice respektovaný inspektor. Když se naklonil nade mnou, pravil ustrašený ředitel školy: Tenhle rošťák bude jednou dělat do literatury. Plním vlastně výrok pana ředitele.“

Šimon: „Dobrý den. Moc se mi líbila vaše obhajoba TGM. Jak dlouho jste se připravoval?“

Zdeněk Mahler: „Upřímně: to nevím. A zdaleka není moje příprava dokončena.“

jirka: „Jak se vytváří scénář a jak má vypadat?“

Zdeněk Mahler: „Někdy velmi obtížně, někdy vás myšlenka posedne a scénář vychrlíte za den. Podle mého názoru jediné závažné kritérium, které se na scénář vztahuje, je, aby měl 78 stránek. Berte to ovšem jako subjektivní stanovisko.“

milas: „Jak se stavěl T.G.M. k soužití Čechů a Němců za 1.republiky? Slyšel jsem, že "chudáci" Němci byli u nás pronásledováni již po první světové válce.“

Zdeněk Mahler: „Po ustavení Československa odmítali pohraniční Němci, aby byli součástí naší republiky. Masaryk věděl, že jejich stanovisko lze dlouhodobě a s velkorysostí proměnit v pozitivní postoj. Po volbách v roce 1925 už přišli do parlamentu, dva se dokonce stali i ministry. Tento nadějný vývoj byl zvrácen nástupem hitlerismu. V co vývoj vyústil je vám zajisté dobře známo. Víc k tomuto tématu je v mé knížce Ano, Masaryk.“

Rudolf Tomeček z Tišnova: „Myslíte si, že jste svou nepřekonatelnou vypravěčskou schopností učinil pro popularitu naší minulosti méně, než čeho dosáhl T.G.M.? Já si to rozhodně nemyslím!!!“

Zdeněk Mahler: „Zásluha Masaryka o objasnění smyslu našich dějin a o docenění jejich velikánů je nesrovnatelná. Není vyjádřena jenom řadou knih, ale též mnoha činy. V tom byl Masaryk jedinečný.“

Lukáš Bortlík: „Jste s toho velmi štastný že jste řijal v projektu Největší Čech roli advokáta T. G. Masaryka.“

Zdeněk Mahler: „Moje pocity jsou rozporné - bojím se, abych mezi ostřílenými televizními hvězdami nepůsobil trapně, abych Masarykovi neudělal ostudu.“

Dajaana: „Co Erazim Kohák a T. G. M.?“

Zdeněk Mahler: „Nedávno vyšla monografie o Masarykovi od profesora Hromádky. Erazim Kohák k ní napsal obsáhlou a vynikající studii.“

Michael Hamsa - MPlysak@seznam.cz: „Dobrý a ještě lepší den. Když jsem shlédl dokument o Antonínu Dvořákovi, napadlo mě, na základě Vašeho sugestivního přednesu, že by bylo rozumné (zejména pro nejmladší generaci) vytvořit cyklus o české historii a jejich významných osobnostech. Nepřemýšlel jste o takovém projektu? Domnívám se totiž, že dokážete velmi populárním způsobem zpřístupnít historii mladé generaci tak, že ji nechápou jako biflování dějinných dat ve škole - alespoň já jsem sledoval onen zmíněny cyklus o A.Dvořákovi s velkým zájmem a údivem nad tím, jaké podrobnosti jsem se dozvěděl.“

Zdeněk Mahler: „Vytvořit cyklus o české historii a jejích významných osobnostech je svrchovaně zapotřebí - vládne u nás značné názorové a hodnotové změtení. Snažil jsem se napsat, co jsem stačil. Je to úkol pro kolektivy, a především pro mladé vědce a umělce.“

Bubeník: „Jak se zachoval ke gen.GAjdovi a Vondrákovi? Proč jste nezmínil jeho rozkaz - "ozbrojenou neutralitu" légií proti bolševikům? Byl TGM vyzvědač pro Anglii, jak píše historik Kalvoda ve své knize Genese ČSR?“

Zdeněk Mahler: „Masaryk se zasadil o to, aby Gajda byl odstraněn z rozhodujících funkcí - někteří označují ten postup i za příkrý a nekorektní. Gajda byl ovšem neřízená, nebezpečná střela - na takového dobrodruha nestačí, jdete-li se svěcenou vodou. Masaryk trval na tom, aby se legie nevměšovaly do vnitroruských poměrů - byly ustaveny k boji proti německému a rakouskému mocnářství. Poté, co bolševici podepsali s nepřítelem separátní mír a poté, co se zhroutila východní fronta, soustředil Masaryk všechno úsilí na to, aby legionářský korpus byl převeden na západní frontu a tak se v bojích mohl zasloužit o svobodu a suverenitu Československa. Masaryk psal řadu memorand pro anglické vládní kruhy a nejen pro ně - šlo o spojence, kteří mu oplátkou napomáhali v odbojovém díle. Můžeme jeho činnost označit jako agenturní?“

Ondra P., Nový Bor: „Dobrý den pane Mahlere! Otázku na Vás nemám, chci Vám poděkovat za pořad k projektu Největší Čech. Máte velmi příjemný a pokaždé zajímavý výklad. Velmi mnoho jste nám už sdělil, nedávno mě zaujal život Antonína Dvořáka. Vždy,když slyším Novosvětskou, mám po těle i duši velmi příjemný pocit a říkám si "TO BYL ČECH". Přeji pevné zdraví a mnoho úspěchů.“

Zdeněk Mahler: „Vážený příteli, opětuji vaše přání!“

XRADIM J. STECHOVSKYX(t): „DObry den, pracoval jste za komunismu na jednom ministerstvu, nemrzi Vas to dnes, ze jste podporoval timto komunismus, byt ve vladni sfere a ne stranicke?“

Zdeněk Mahler: „Pracoval jsem jako tiskový tajemník ministra školství a kultury - byl to tehdy profesor František Kahuda, který mě přijal jako dvacetisedmiletého nadšence. Bylo to koncem padesátých let, v době, kdy se dalo už mnoho dělat pro kulturní obrodu - vzpomeňte na vítěznou čs. expozici na světové výstavě v Bruselu, na rozvoj mladých divadel a literatury, slovem připravovala se tehdy éra, kterou dnes označujeme jako zlatá šedesátá léta. Pravda, pracovali jsem v určitých limitech, ale v souladu se svými znalostmi i svědomím. V tomto smyslu nepociťuji, že by mě tato práce mrzela.“

S.O.B.: „Jak vzpominate na polemiku z roku 1997 mezi panem Mlejnkem, Justem a Placakem?“

Zdeněk Mahler: „V té době jsem právě ve Spojených státech natáčel dokument o Antonínu Dvořákovi. Neměl jsem ani čas a především ani chuť s názory těchto pánů polemizovat. Pravda, toto drama mě obrazně stálo mnoho krve. Dovedlo mě k závěru, že s těmito pány - právě proto, že ve svých invektivách pokračovali - nejsem ochoten usednout za jeden stůl či podat jim ruku. Je to radikální stanovisko, ale bohužel k jinému mě nedotlačili.“

TRANSGRESSOR: „Pane Mahlere, co rikate na knihu Masaryk, Benes, Hrad a taky na knihu Milana Nakonecneho - Vlajka, k historii ceskeho narodovectvi?“

Zdeněk Mahler: „Kladete velice široké a velice závažné otázky. První kniha, kterou z dokumentů vydal pan Pecháček, přinesla řadu dosud neotištěných listin. Na ní navazovala dvousvazková práce historika Klimka nazvaná Boj o Hrad. Rovněž tato práce podstatně obohatila naše poznatky - jakkoliv se s jejími stanovisky a závěry mnohdy nestotožňuji. O činnosti Vlajky a řady klerofašistických organizací, které u nás působily, existuje dnes již bohatá literatura - vzpomeňte na práce profesora Pasáka. Kolaborace nebyla samozřejmě jen specificky českým jevem, stojí za to srovnat ji s obdobnými prohřešky v ostatních evropských okupovaných zemích.“

SOD: „Nevadi Vam, ze Nejvetsi Cech je sponzorovan firmou, ktera vyrabi de facto drogy - alkohol - pivo a ze se mezi prvni stovku dostal i vrah, zlocinec, clovek Kominterny K. Gottwald?“

Zdeněk Mahler: „Vadí mi, že kterákoliv kulturní akce je dnes u nás závislá na podpoře sponzorů - někdy dokonce pochybné reputace. Je pak mnoho nutné vykonat, aby sama akce nesklouzla, především do bulváru. Jak jste si jistě všiml, Klement Gottwald se dostal nejen do první stovky, ale též do první desítky, pravda, opačných kvalit. To samo mnohé vypovídá...“

MOD: „Co rikate na kritizku Emanuela Chalupneho na TGM, dale na spory mezi Masarykem a Pekarem, TGM a Kramarem a TGM A Dykem. Cetl jste Kramaruv soud nad Benesem?“

Zdeněk Mahler: „Začnu od konce: Četl jsem nejen Kramářův soud nad Benešem, ale i obsáhlé vzpomínání Kramářovo o Masarykovi. Ve svém hodnocení jsem jednoznačně na Masarykově straně. Spor s prof. Pekařem měl především vědecký charakter - Ferdinand Peroutka se k němu vyjádřil větou: Masyrykovy omyly byly pro náš národ prospěšnější, než všechny Pekařovy pravdy. Kniha Chalupného byla ve své době sociologicky cenná, dnešní věda ji ovšem už překonala.“

DRI: „Jak viite osobnosti jako prof. Vaclav Cerny, Tille, Salda, Arne Novak. Myslite si, ze kdyby jeste V. Cerny zil, ze byste s nim polemizoval?“

Zdeněk Mahler: „Prof. Černý patřil mezi mé pedagogy - mimořádně jsem si ho považoval. To neznamená, že bych vůči některým jeho knihám neměl kritické výhrady. Vztahují se jmenovitě k jeho Pláči koruny české. A Václav Tille spolu s Šaldou a vlastně i Arne Novákem patří natrvalo k reprezantaci české literární vědy. Skláním se před jejich dílem.“

k.boucek@email.cz: „T.G.Masaryk je největším interpretem Františka Palackého. Co Vy na to? Přeji hodně zdraví.“

Zdeněk Mahler: „Máte pravdu. A navíc Masaryk Palackého dokonale domyslel a rozvedl.“

k.boucek@email.cz: „Čechové jsou v podstatě KELTOVÉ jste připraven oslovit toto téma? Mezi nejlepšími ČECHY mi přece jenom chybí praotec SAMO - ZKLADATEL MODERNÍHO STÁTU. jE TO FAKT , KTERÝ JE NUTNO ODPROSTIT oa mýtů Aloise Jiráska. NAJVĚTŠÍ ČECH JE NADČASOVÉ TÉMA , KDE NENÍ PROSTOR PRO SOUČASTNÍKY o kterých před 10 lety nebylo slechu . ŽIVÍ BY SE MĚLI POKLONÍT MRTVÝM , NEPATŘÍ SEM SPORTOVCI A JINÍ SOUČASNÍCI.“

Zdeněk Mahler: „K výběru českých velikánů lze mít řadu dalších přání - i mně tam mnozí chybí. Ale ta desítka je kvalitní, a víc se do ní nevejde.“

Lucijka: „Ahoj Zdeňku, jak se pořád máte?“

Zdeněk Mahler: „Děkuji, přiměřeně svému kmetství.“

Dominik Vlč: „Vážený pane Mahlere,rád bych se Vás zeptal, jaký je váš názor na smrt pana ministra Jana Masaryka. Byla to podle Vás vražda nebo spíše sebevražda?“

Zdeněk Mahler: „K této vleklé bolavé otázce jenom jednu větu (jakkoliv by si odpověď zasloužila řadu kapitol): Jednou jsem si o tom povídal s Herbertou Masarykovou - jak víte, Jan byl její strýc - a ona pronesla velice závažnou větu: Lidé nechtějí slyšet pravdu, a tak upírají Janu Masarykovi jeho poslední, a možná největší mravní gesto.“

Arnošt Burget,Božkova 6: „Můžete prozradit, pane doktore, kolik hlasTGM dostal?“

Zdeněk Mahler: „Já to nevím. Samozřejmě bych si přál, aby získal místo, které mu právem náleží - zkusím jeho kandidaturu "obhajovat".“

Hana Pokorná, hpo.@seznam.cz: „Vážený pane Máhlere, jaký je Váš názor na zařazení žijící osoby do projektu Největší Čech? Jistě i činy prezidenta Masaryka byly doceněny až mnohem později. Děkuji za odpověď a využívám této příležitosti, abych Vám vyjádřila svoji úctu a obdiv.“

Zdeněk Mahler: „Jestli mohu: Mám bohužel pocit, že medailon, který byl právě o Václavu Havlovi odvysílán, nedocenil jeho historickou roli.“

veronika: „Mala by som na Vas jednu otazku. Od malicka mi vsetci rozpravaju, ze tatícek Masaryk nebol celkom spravodlivy ku Slovakom za prvej republiky. Stale tomu neverim a vasa obhajoba ma presvedcila o tom, ze Masaryk bol naozaj velmi dobry clovek. Vasa obhajoba uspela, ale stale nemam v tom celkom jasno. Viem, ze Masaryk bol velmi za dobre so Stefanikom, ktory bol rozhodne najvacsi Slovak pre nas.“

Zdeněk Mahler: „Masaryk byl po otci Slovák - mluvil slovensky - stýkal se se slovenskou intelektuální elitou - bylo přirozené, že mu nikdo nebyl tak blízký jako Slováci. Dokonce se domníval, že spřízněnost Čechů a Slováků se bude postupně prohlubovat. Je možno doložit množstvím údajů, jak za republiky podporoval rozvoj a emancipaci tehdy zpožděného Slovenska. Dějiny se vyvíjely jiným směrem - oba národy dosáhly suverenity - nyní v nové formaci, v Evropské unii, k sobě budeme dychtivě hledat cestu - navzájem se přece potřebujeme.“

LuNa: „Dobrý den. Jakou, podle Vás, udělal T.G.Masaryk největší chybu ve svém politickém životě.“

Zdeněk Mahler: „Masaryk sám - jmenovitě ve své Světové revoluci - hovoří o tom, kolika závažných chyb se dopustil a jak ho tvrdá realita naučila věci napravovat. Jednou pronesl větu: Budou snad muset přijmout zákon, abych směl umřít. Největší chybou - a nebyla to osobně Masarykova chyba - bylo, že nám umřel.“

Kája: „Jsou podle Vás srovnatelné zásluhy T. G. Masaryka a V. Havla - v kontextu své doby?“

Zdeněk Mahler: „Věřte, že jsem se porovnávám osobnosti i díla Masaryka a Havla velice zabýval - nelze opravdu odpovědět jednou větou. Šlo o rozdílné osobnosti a rozdílnou historickou etapu. V tom hlavním oba obstáli. Dodal bych, že Masaryk dokázal nejen vyhrát válku, ale též neprohrát mír. Dovětek si odvodíte sám.“

Alojz Hanuliak,Brno: „Hezký den Pane Mahler! Jsem zvědav jak T.G.Masaryk "přitáhl" do politiky M.R.Štefánika,byla pro něj táto osoba něčím inspirujícím,jako pro velkého filozofa?Dnes se to hemží před Bruselem samými zástupci lidu,je tam přitom ještě větší "sousto" jak konec monarchie...Dík,vše nej!“

Zdeněk Mahler: „Štefánik byl Masarykův žák na pražské univerzitě - spolu se studentem Benešem byli zváni do Masarykovy domácnosti - měli tedy v odboji na co navazovat. Všichni tři byli velice rozdílně strukturováni - každý vyhraněná jedinečná osobnost - přesto tvořili jedinečné trio. Pokdu jde o Brusel a ty, kteří se v něm hemží - nechme si to na jindy.“

ing. Josef Fencl: „Pane Mahlere, četl jste knihu "Falzifikace a falzifikátoři českých dějin" od J. Staňka? Ten kapitolu věnovanou TGM vidí tochu jinak, hlavně v období jeho dětství a studia na německém gymnáziu v Brně. A navíc se dívá na jeho osobnost z duchovního pohledu, což jsem ve vašem dokumentu postrádal.“

Zdeněk Mahler: „Není to práce jenom Staňkova, která se snaží převyprávět naši historii podle jiných kritérií. Dějiny jsou ovšem jenom jedny - a Masaryk v nich tvoří hodnotu, která rozděluje naše postoje. Řekni mi, co si myslíš o Masarykovi a já ti řeknu, kdo jsi.“

zdarsky.wz@centrum.cz: „Vážený pane Mahlere, Váš výkon mě - ostatně jako vždy v podobných dokumentech - zcela uchvátil. A popravdě nedokázal bych si představit jiného advokáta, než jste Vy! Nyní bych se Vás rád zeptal proč, nebo z jakého důvodu přijal tehdy ještě Tomáš Masaryk rodné příjmení své manželky Charloty jako své druhé jméno? A ještě jedna věc, jak vy - coby historik - vnímáte anketu Největší Čech. Děkuji za odpovědi a přeji hodně zdraví!“

Zdeněk Mahler: „Masaryk si své ženy nesmírně vážil - nebylo to ze snobismu, nýbrž z upřímné úcty, když si ke svému jménu připojil i její příjmení.“

Michael Pikner : „Podle všeho T.G.M. představuje snad všechny hlavní ctnosti - vzdělaný, morální, pracovitý, skromný a schopný naplnit své vize. Ano, i pro mne je T.G.M. největším čechem. Jsem si jist, že T.G.M. by byl na svého advokáta hrdý. Moje otázka se však týká "žáka" a blízkého spolupracovníka prezidenta Masaryka. Pane Mahlere, slyšel jsem, že Edvard Beneš neměl zrovna kladný vztah tuším k Janu Baťovi. Můžete mi o tom povědět více, případně odkázat mě na další (nejlépe internetové) informační zdroje? Děkuji Vám za velmi zajímavé a poutavé vyprávění o historii (které bych rád viděl třeba i na CD, protože Váš hlas velmi rád poslouchám :) a přeji Vám hodně zdraví a energie.“

Zdeněk Mahler: „Začátkem příštího týdne bude v Praze odhalen pomník Edvardu Benešovi - bude stát před Černínským palácem. K této slavnosti se sejde mnoho znalců Benešova díla, bude tam mimo jiné i prof. Olivová. Jistě ji potěší váš konkrétní zájem. Vaše otázka vztahující se k výhradám některých osobností vůči prezidentu Benešovi přesahuje pouze podnikatelskou oblast. Literatura i o těchto problémech a anemositách je rozsáhlá a zajímavá. Osobní vztah k Baťovi nemusel mít rysy sympatie, nicméně byl výrazem vzájemného uznání.“

Will: „Máte vnuka nebo vnučku?Prosím odpvězte.Předem děkuji za odpověd.“

Zdeněk Mahler: „Mám sedm vnuků - čtyři děvčata a tři kluky.“

buri: „Dobrý den, velice rád se dívám na Vaše pořady, které nás poutavou formou seznamují s osobnostmi české historie (T.G.M.,A.Dvořák...).Kdyby Vám Česká televize nabídla projekt, v kterém byste nás pravidelně jednou za čtvrt roku obdobnou formou seznamoval s dalšími velikány českých dějin - šel byste do toho? Divím se, že ČT nevyužívá Vašeho vypravěčského umu daleko častěji!!! Ve Vaše podání není dějepis vůbec nudný!!!“

Zdeněk Mahler: „Já už jsem starý - dejme příležitost hezkým děvčatům, na ty se všichni aspoň na obrazovce rádi koukáme.“

Emilianvanek@seznam.cz: „Milý pane Zdeňku Mahlere,otázka není k Největšímu Čechovi,ale k Vaší TV tvorbě:Bude naší televizí na DVD,nebo VHS dána do distribuce Vaše tvorba(Katedrála,T.G.Masaryk,A.Dvořák atd. jako celek? Pro nás Vaše příznivce a patrioty by tento projekt neměl chybu a žil by dál a byl poučením pro naše potomky.Pro mne jste zárukou,že pořad v TV bude kvalitní a vždy je.Přeji Vám osobně kopec zdraví,aby jste připavil ještě nejednu lahůdku.Vaše Božská Turzonovová nemá chybu a kdykoli jedu(téměř denně)kolem zámku ve Stráži nad Nežárkou vzpome-nu na naši EMU.Ještě jednou za vše díky Emilián Vaněk (1951) Č.Budějovice“

Zdeněk Mahler: „Hlavní moje knížky vydal nakladatel Primus - tv pořady jsou na kazetách - rovněž tak filmy.“

XRADIM J. STECHOVSKYX(t): „CO rikate na starsi novinovy clanek - Ano Masaryk, ne Mahler?“

Zdeněk Mahler: „Považoval jsem ten článek za nepoučený a jednostranný. Jeho doktrinární nesnášenlivost mě odpuzovala. Pokud se k podobným výlevům musím vyslovit, pak s nelibostí.“

Pavel Žert: „Jsem velmi rád, že Vás mohu pozdravit, navic jsem zjistil, že znáte pana Nováka z hradu Starý Bernštejn. T.G.Masaryk a jeho dokument jsem bohužel nevidel, což mne velmi mrzí. naopak mám ale velmi mnoho jeho děl a literaturu o něm. Stále ale nechápu souvislosti o znepřátelení se s Karlem Čapkem na konci jeho života. Nikde se o tom moc nemluví. Můžete k tomu prosím napsat svůj názor.“

Zdeněk Mahler: „Vztah Masaryka k Čapkovi nelze označit jako znepřátelení - vyčerpal se dokončením Hovorů - pokud ochladl, pak na něm ani jeden z těchto pánů neměl podíl - vměšovaly se do toho osoby z jejich okolí - jistě víte, o koho šlo...“

m.hrachovina@volný.cz: „Pane Mahler vaše vyprávění(například pořad o obrazech našich malířů) mám hrozně rád a pokud se objevíte na obrazovce a pokud to jde tak vás sleduji. Jak čtu přijal jste roli advokáta T. G. Masaryka. Jsem jeden z posledních ročníků totalitního školství a tak o panu prezidentovi moc nevím. Jedno by mne ale zajímalo. Dnes je již skoro v celém demokratickém světě trest smrti zakázán. Nevím zda tomu tak bylo u nás v době vlády pana prezidenta Masaryka. A otázka zní zda pan Masaryk podepsal jako prezident rozsudek smrti nebo ne. Michal Hrachovina, 30let.“

Zdeněk Mahler: „Trest smrti byl tehdy součástí našich zákonů - Masaryk velice rozrušen vyprávěl o tom, že několik takových ortelů - byť nesporně kriminální povahy - musel podepsat.“

Petr Nový, Vrchlabí: „Dobrý den. Často si pokládám otázku, jestli by T. G. Masaryk, kdyby se toho dožil, souhlasil s přijetím Mnichovské dohody. Jestli by upřednostnil zachování národní cti před předem prohranou válkou a zároveň diskreditací u západních mocností.“

Zdeněk Mahler: „Po nástupu Hitlera se třiaosmdesátiletý Masaryk účastnil vojenské přehlídky - jel na koni a v čele. Německému publicistovi sdělil překvapivou větu: Mně kdyby někdo ohrožoval, já bych ho snad utloukl cihlou - kdybych ji měl ze zdi vyrvat!“

Jitka Míková: „Dobrý den pane Mahlere,mám Vás velice ráda,jste doktorem filozofie, jaký obor konkrétně jste studoval a co Vás k tomu přimnělo? Sama studuji na FF UK obor teorie kultury,takže by mě to velmi zajímalo. Děkuji za odpověď“

Zdeněk Mahler: „Vystudoval jsem češtinu, angličtinu, přidal jsem pak srovnávací literatury.“

Sandra: „Velmi Vás obdivuji a to myslím zcela upřímně. Měla jsem možnost potkat Vás v zákulisí rozhlasového pořadu Tobogan, s Vaším vnukem jsem chodila na hodiny herectví... Viděla jsem Váš trojdílný cyklus o T.G.M. a jako příznivkyni Masaryka mě nadchnul. Myslíte, že je jednou z typicky českých vlastností hledat chyby a snižovat někoho, kdo je hodný obdivu, nebo je to běžné i jinde ve světě? Lze se proti tomu bránit? Děkuji Sandra Vebrová“

Zdeněk Mahler: „Vlastností, kterou se my tak ojediněle vyznačujeme, vyniká štír: Je schopen uštknout sám sebe...“

center: „Zdravim, moc se mi libi Vase porady v TV. Chtel bych se zeptat, co by si podle Vaseho nazoru myslel TGM o soucasnem stavu ceske politiky a zda by byl spokojen s obrazem CR v evrope a ve svete.“

Zdeněk Mahler: „Otázka, která zde padla, má číslo 100. Postupujeme od těch nejstarších k těm nejčerstvějším - a jak je patrné máme jich před sebou ještě stovku. Sedíme tu od tří hodin, teď je pět - vaše otázky jsou často tak závažné, že bychom zde museli přenocovat a zatěžkat internet možná i po celé sobotní dopoledne. Prosím, abyste přijali omluvu, že toto chatování omezíme - snad není všem dnům konec a my si najdeme příležitost, abychom alespoň vybrané dotazy solidně zodpověděli. Přeji vám za sebe i za paní písařku, která se k této službě obětovala, abyste strávili krásný jarní víkend. Děkuji vám za vaši přízeň. - Volte Masaryka!“