Miroslav Donutil: S každou rolí se peru stejně

Ve vysílání České televize se od února tohoto roku objevuje obdoba bakalářských povídek 3 plus 1 s Miroslavem Donutilem na různá témata, např. náhoda, hajní a pytláci, vinaři, nebo na téma sázky, které se právě teď natáčejí.

Počátkem dubna v hotelu Agrikola už zase mává Moris Issa pomyslnou režisérskou taktovkou a stěžuje si na nejisté jaro: „Den před natáčením povídek na téma sázky, tedy včera, jsem si ještě lebedil doma na chalupě kousek od Škvorce a prosklenými dveřmi na zahrádce pozoroval svou magnolii, jak se jí skrze pupence dere ven růžová a bílá. A do toho začalo sněžit! Ptám se, kde je jaro?“

Naopak plný energie a jarního optimismu je Miroslav Donutil, který navíc tvrdí, že sázku před lety vyhrál na celé čáře! Dnes v paruce s kudrnatými šedivými vlasy, tělem čerstvě politým bronzem z dovolené v Egyptě, byť obklopen kolegy hraje opět diváky oblíbenou show jednoho muže. Vysvětluje, že dovolenou plánoval dlouho dopředu, a mrzí ho, že nemohl zareagovat na pozdní oznámení ohledně nominace v divácké anketě Týtý. O vítězství se dozvěděl v Káhiře a ta se mu díky dobré zprávě hned zdála hezčí.

S vítězstvím jste přece mohl trochu počítat?

Kdepak, kdykoliv jsem to udělal, tak se to pak nějak neudálo. Také myslím, že by to bylo troufalé a drzé.

Se kterou rolí se dodnes perete?

Rád svobodně spolupracuji s režisérem. To znamená, že jsem rád, když nemusím naplňovat jen jeho představy, kdy on respektuje i ty mé. Peru se ale s každou rolí stejně. V zápase s rolí buď vyhrajete – a já se pochopitelně snažím o vítězství, protože jedině to pak dokáže být silné a inspirující, ať pro hereckého, či osobního partnera. Nebo roli nezvládnete a výsledkem je průšvih, nebo dokonce celoživotní prohra, jde-li o život.

O co jste se kdy vsadil, nebo jste spíše vsadil na někoho?

Vsadil jsem se několikrát a jen o hlouposti. Vyhrávám ale samozřejmě rád a na plné čáře se mi to podařilo před třiceti lety, kdy jsem vsadil na ženu, svou manželku. Tím, že se stará, mi usnadňuje nejen moje herecké role, ale také mou roli otce. Roli šedivého notorického sázkaře mu nijak neusnadňují jeho herečtí kolegové, kteří kolem něj právě teď neúprosně stahují smyčku další sázky. A jak se tihle v této povídce zákeřní smyčkaři mají k sázkám mimo roli? Miroslav Vladyka se sází rád, ovšem jen když předem ví, že vyhraje. Sympatickým protipólem je mu David Prachař. Ten když sází, tak většinou na koně outsidery. Sázet na favority je podle něj blbost a zbabělost. Něžná dáma Jana Švandová přiznává, že sázkami o peníze vždycky tratí. A tak se většinou sází, jen aby nastartovala motor vlastní ctižádosti a došla tak ke svým předsevzetím a cílům. „Dobré je sázet na štěstí a na lásku,“ shoduje se s hlavním hrdinou.

text: Iveta Kováčová
převzato z časopisu ČT+