Chat

host

Soňa Jonášová

Institut cirkulární ekonomiky – odpadky

Záznam chatu ze čtvrtka 21. března

GF: „Jak by měla být správně nastavená cirkulární ekonomika ohledně odpadků?“

Soňa Jonášová: „Krásný dobrý den, v ideálním případě bychom měli již od začátku navrhovat výrobky a produkty takovým způsobem, abychom prodloužili jejich životní cyklus, byly opravitelné a nebo znovupoužitelné a v nejlepším případě se ani odpadem nestaly. Zdá se to možná jako ideální vize, ale realita je jiná? Mohu říci, že již dnes se dostáváme do doby, kdy firmy opouštějí výrobu rychloobrátkové zboží a vracejí se k opravitelnosti. V obchodech tak můžete najít například výrobky se značku "Deset let opravitelný výrobek." Ale zpět k Vašemu dotazu - ve městech a obcích bychom měli mít dostupný systém pro třídění všech druhů odpadů a nebo - ještě v lepším případě - například i místa pro opravy či opětovné využití (tzv. re-use centra). A v dalším kroce, když se odpady správně vytřídí, tak by měl navazovat efektivní systém skutečné recyklace - kdy se vytříděné suroviny stanou zdrojem a vrátí se zpět do oběhu. S těmito systémy pomáháme obcím i městům a to včetně osvěty pro obyvatele - ta je klíčem k úspěchu! Inspiraci můžete najít na webových stránkách www.zajimej.se. Děkuji za dotaz a přeji krásný den!“

ANTI: „Co vlastně je cirkulární ekonomika?“

Soňa Jonášová: „Dnešní systém spotřeby můžeme označit za lineární fungující na principech „vytěžit – vyrobit – vyhodit“. Často také těžíme ze země materiály, které jsou neobnovitelné a máme jich omezené množství, které se neustále snižuje. Situaci neprospívá ani to, že 80 % produktů končí v koši po 6 měsících od jejich zakoupení. Stala se z nás společnost založená na konzumaci a tempo naší spotřeby se neustále zvyšuje stejně tak, jako se zvyšují negativní dopady našeho chování na životní prostředí. Jak bychom tyto dopady mohly snížit, k přírodě se chovat šetrněji a zároveň si uchovat životní standard, a navíc zajistit zdroje i těm, kteří již dnes pociťují nedostatek? Odpovědí může být cirkulární ekonomika. Ta je často definována jako koncept, ve kterém neexistuje odpad. Cirkulární ekonomika nachází inspiraci v přírodních ekosystémech, které jsou založeny na dokonalých a funkčních cyklech organických živin. Cirkulární ekonomika tuto představu aplikuje ve světě lidí. Mezi základní principy, které cirkulární ekonomiku definují, patří: uzavírání toků materiálů ve funkčních a nekončících cyklech, kde neztrácejí hodnotu, čerpání energie z obnovitelných a udržitelných zdrojů a navrhování takových produktů a služeb, které nemají negativní dopady na přírodní ekosystémy a lidské zdroje. V praxi si můžeme představit systém, ve kterém například výrobky nemusíme vlastnit, ale můžeme si je pohodlně půjčovat a zároveň se vše vyrábí kvalitně, je možné výrobky opravit, zrenovovat a opětovně použít.“

Radka Hrubošová: „Dobrý den, chtěla bych se zeptat jestli se dají znovu recyklovat mikrotenové sáčky. Slyšela jsem, že sáčky stejně skončí na skládce, nebo ve spalovně. Děkuji za odpověď a přeji hezký den.“

Soňa Jonášová: „Dobrý den, sáčky se samozřejmě recyklovat dají. Většina plastů, které nemají zbytečné příměsi (např. plasty v elektronice), se dají recyklovat, ale problémem v dnešní době je - a to je i stav v České republice, že jsme sice velmi dobří třídiči odpadů, ale systém recyklace u nás pokulhává. Donedávna jsme velkou část plastů (zejména tech směsných, ze kterých byly vytříděný ekonomicky zajímavé suroviny jako PET / HDPE aj.) vyváželi do Číny a dalších vzdálených zemí a čekali jsme, že se o recyklaci tyto země postarají za nás. A tak jsme pozapomněli (a podobná situace je i v dalších státech EU) vybudovat vlastní zpracovatelský recyklační systém. A zároveň máme velmi levné skládkování a tak když Čína přestala odebírat plasty, tak se často stává, že ty, které neumíme zpracovat, končí na skládkách. Z tohoto důvodu jsme v INCIEN (Institut Cirkulární Ekonomiky) velmi aktivní ve snaze ukončit skládkování v Česku co nejrychleji a zdražit jej tak, aby cena skládkování odpovídala negativním dopadům na životní prostředí. To by znamenalo, že už se nikdy nevyplatí odvážet plasty na skládky a budeme motivováni vytvořit nové recyklační linky. Recyklaci podpoříte ale i sami nákupem výrobků z recyklátů - tak vytvoříme my, spotřebitelé, silnou poptávku. Doporučuji pro inspiraci navštívit webové stránky www.recyklace.cz, které Vám jistě vhrnou do žil trošku pozitivní energie - tady se odpady skutečně recyklují. Každý z nás doma jen třídí. Recykluje jen tehdy, když dá šanci recyklovaným materiálům a "zahlasuje" pro ně vlastní peněženkou! Děkuji Vám za dotaz a přeji krásný den!“

marie.za@seznam.cz: „Dobrý den, zajímalo by mne kam patří např. obal od 1kg mleté kávy nebo některých oplatků. Patří do plastů nebo do drobného kovového odpadu? Děkuji za odpověď, divačka Marie“

Soňa Jonášová: „Marie, zkuste se podívat na daný obal a zjistit, jestli na sobě nemá v informacích na zadní straně vysvětlivku, která Vám napoví, z jakého materiálu je vyroben. Pro inspiraci udávám webové stránky www.samosebou.cz. Konkrétně u plastů by znaky vypadaly následovně: https://www.samosebou.cz/2018/01/15/recyklacni-symboly-plastu/ Recyklační symboly kovů: https://www.samosebou.cz/2019/01/23/recyklacni-symboly-kovu/ Kombinované obaly je dnes těžké recyklovat a tak většinou končí ve směsném odpadu. Doporučuji navštívit třeba i pražírnu a nechat si kávu upražit či připravit dle Vaší chuti a třeba i do vlastního obalu, který můžete použít vícekrát! Krásný den a příjemný čas u dobrého šálku kávy přeji. Soňa“

Ondřej: „Dobrý den Soňo, jak se Vám v České Televizi líbí? Jak to vidíte s budoucností skládkovaní? Nebo je cesta spíše #konecdobyskladkove? A starají se o Vás dobře? Nabídli Vám alespoň nějaký oběd, když v pořadu vaří takové delikatesy? Přeji hezky zbytek dne! Ondřej Žížal“

Soňa Jonášová: „Dobrý den, Ondřeji, nevím o nikom, kdo by se v České televizi necítil dobře! Příjemné studio, profesionální a milé dámy moderátorky a velmi zajímavá témata. Vůně ve studiu je neodolatelná! Se skládkami to vidím bledě. Máme za sebou mnoho let, kdy se o skládkách mluvilo pramálo a málokdo tak dnes ví, že jich je Česku stále asi 180 otevřených. Na nich končí doslova miliony tun odpadů a představte si, že ročně evidujeme doslova stovky (cca 800) požárů. Na skládkách tak končí odpady zcela nevyužité. A proto jsme přesvědčeni, že díky naší iniciativě Konec doby skládkové, která si klade za cíl upozorňovat na skrytou pravdu o skládkách, brzy bude každý Čech a Češka vědět, že pro skládky není ve 21. století jeden jediný důvod podpory. Pokud byste iniciativu rád podpořil, tak připojte svůj podpis nebo šiřte informace svými sítěmi z webových stránek: https://www.proplanetu.cz/konec-doby-skladkove/ Naším cílem je podpořit to, že Češi skvěle třídí, a dotáhnout i poslední rezervy, které v třídění máme a podpořit recyklační průmysl. Vysvětlujeme i to, že DOTŘIĎOVAT směsné odpady a myslet si, že je to alternativa, která od skádek pomůže, je nesprávné. Třídit máme přímo u zdroje (v domácnostech) a dotřiďovat by se měly jen třeba suroviny, které končí v barevných kontejnerech. Věděl jste, že při dotřiďování směsných odpadů stejně putuje velká část ke spálení a zbylá část putuje na skládky? To je přeci slepá cesta i když se ji dnes skládkaři snaží zuby nehty udržet :-) A proto podporujeme zejména cesty, které vedou k prevenci vzniku odpadů, opětovnému využití mateirálů a recyklaci. Skládkování je již minulostí. Proto věříme, že se nepodaří prodloužit konec skládkování, které bylo naplánováno na rok 2024 na rok 2030, jak si přejí právě skládkaři a nenápadně vyvíjí tlak i na obce, které mají starch, co s odpady bude po tomto roce. Koho by zajímalo více informací, tak může vyrazit příští týden na naši konferenci ODPAD ZDROJEM. Skládkování bude horké téma. Krásný den, Ondřeji! A zůstaňte věrný sledování České televize - jedné z posledních, která je stále objektivní a politicky nestaranná! Soňa“

Jana: „Dobry den, pani Jonasova, prosim, reknete mi, zda vy sama si vsimate odpadku kolem sebe ve mestech. Lide se mozna vic naucili doma tridit ale o to vic vyhazuji kolem sebe odpadky venku. Je to cim dal vetsi hruza a nikdo se tim problemem podle me nezabyva. Reknete mi kdo dnes uci dospele a deti kam s odpadky kdy jsme venku. Moc dekuji predem za Vas nazor, odpoved.J.“

Soňa Jonášová: „Krásný den, děkuji Vám za dotaz. Odpadky v přírodě jsou v poslední době jev, který se snad nedá přehlédnout. Velmi nezodpovědní jsou mnozí řidiči, trhá mi srdce vidět stovky PET lahví a jiných obalů kolem silnic a dálnic. Okénko není odpadkový koš. Skvělou iniciativou je Ukliďme Česko a nebo Trash Hero, kteří se snaží aktivizovat společnost a v rámci veřejných úklidových akcí pomáhat i přírodě od tun zejména plastových odpadů, které v ní dnes končí. My se snažíme s osvětou začínat už i v mateřských školách, máme osvětový program Strážce Planety, kde kromě informací o třídění říkáme dětem i to, jak se ohleduplně k Planetě Zemi chovat. Osvěty děláme ale i pro dospělé u všech projektů v obcích, kde zavádíme nové systémy třídění odpadů. O tématu je třeba mluvit stále více, fungují skvěle i sociální sítě, kde lidé fotí znečištěné části přírody PŘED a PO úklidech a motivují tak svoje přátele, aby se připojili a hlavně - aby odpadky do přírody neházeli. Mnoho národních parků a dalších turistických stezek už komunikuje, že je třeba v přírodě odpadky nechat v batohu a odnést je tam, kam patří. Pomáhat může i každý z nás a jít vzorem. A nebo do přírody vyrazit s vlastní lahví nebo svačinou ve znovupoužitelné krabičce. Krásný den a spoustu pěkných výletů do přírody přeji! Soňa“

lenka v.: „Myslím si, že pokud se nesníží daně na recyklované výrobky nebo nedostanou výrobci nějakou dotaci, tak vždycky výrobek z primárních zdrojů bude 1/ levnější 2/výroba energeticky méně náročnější . Nyní např. naše město doplácí za svoz a odběr vytříděných plastů, no tak to je trochu na hlavu, že? Lidi třídí a přesto většina vytříděných odpadů skončí na skládce nebo ve spalovně. Od Eko-komu dostává peníze pouze za sklo a papír. Takže je zapotřebí tlačit více na vládu, aby snížila těmto výrobcům daně nebo nějaké úlevy, aby výrobky např. plotovky či lavičky z recyklovaných plastů byly levnější než např. ze dřeva.“

Soňa Jonášová: „Krásný den přeji! Děkuji Vám za dotaz a souhlasím s tím, že je třeba podporovat nákup z recyklovaných materiálů - jen tak můžeme například podpořit firmy, které z plastů vyrábějí nové věci. U dotací a snížení daňové zátěže jsem obezřetná. Vzpomeňme si na podporu biopaliv, která začínala podobnými úvahami a dnes máme celé Česko žluté. Nebráním se jim, ale je třeba zabránit tomu, aby některé firmy začaly recyklaci i falšovat. My zastáváme názor, že obrovský vliv může mít "cirkulární veřejné zadávání" - tedy že obce začnou ve svých veřejných zakázkách upřednostňovat výrobky z recyklátu. Tomu se do velké míry bude věnovat i konferenci ODPAD ZDROJEM - klidně pošlete i zástupce Vašeho města. Máte pravdu, že využívání plastů je dnes problém. Doporučuji nově vzniklý projekt, za kterým stojí mladí lidé, jimž není absence nakládání s odpady lhostejná. Webové stránky jsou www.cyrkl.cz a suroviny tam mohou nabídnout jak firmy, tak přímo obce a zpracovatel si Vás může rovnou najít a suroviny od Vás odkoupit. Od EKO-KOM byste měli dostávat odměny i za třídění plastů. Pokud by Vás zajímaly další konkrétnosti, tak se na nás obraťte na emailu recepce@incien.org. Vynasnažíme se Vám pomoci. Přeji Vám pěkný den, Soňa“

Táta: „Ahoj Soni chci se zeptat jestli nemáš trému“

Soňa Jonášová: „Ahoj tati, trému mám stejně jako vždycky, vždyť mě znáš! Ale je o mnoho menší, když vím, že na mě někde přes půlku Česka koukáš. A tak Ti děkuji za Tvoji podporu pro všechno, čemu se věnuji. Moc Tě zdravím ze studia. S.“

lenka v.: „Dobrý den, ještě jeden názor. Mám docela zcestovaný svět a vždycky se zaměřuju na odpadky ve škarpách a okolí. Japonsko nádhera-ty jsou asi tisíc světelných let před námi, Thajsko, Vietnam, Bali, Itálie, jižní Španělsko- všechno na zem, žádný respekt k přírodě, Zéland, Austrálie, sev.Amerika-čisté prostředí, alespoň tam, kde jsme se pohybovali, Česko-jsme pěkní bordeláři, odpadky kam se podívám. Vzhledem k tomu, že odpadky nemizí a jejich čím dál víc, tak bych upředňostňovala spalovny s energetických využitím a odsiřením. Stavěla bych je zejména v Asii a Indii, u nás také. Protože všechno se zrecyklovat nedá, to je jasný. Jak to vidíte vy? Zdravím do studia.“

Soňa Jonášová: „Krásný den, Lenko, moc děkuji za Váš dotaz. Po návratu z Indonesie mohu říci, že jsou tam v takové fázi problému, že energetické využití odpadů je jedním z možných řešení. Samozřejmě bych mohla říci, že pálit odpady je z pohledu cirkulární ekonomiky špatné, ale musím říci, že je mnohem lepší udělat něco než nic a čekat na svět, kdy nebudou vznikat odpady žádné. V Indonesii se doslova topí v odpadech a odpady dnes zcela běžne pálí před svými domy téměř všichni obyvatelé. Pro představu je důležité zmínit, že zde není nastaven ani sběr odpadů a tak skutečně všichni hledají cesty, jak se sbavit odpadů svépomocí - tedy nejčastěji formou pálení nebo použitím řeky. S Indonésií spolupracujeme a současně hledáme komplexní řešení, které bude kloubit recyklaci a materiálové využití i s energetickým využitím. Mnoho ostrovů nemá do teď zavedenou elektřinu a tak je možné nastavit systém tak, aby pomohl vyřešit několik problémů najednou! Důležité je vnímat i lokální aspekt legislativy. Dnes jsou v daných státech i nesmyslné zákazy stavět vlastní recyklační linkz a mohou být třeba jen v okolí Jakarty (to platí třeba pro Bali). Děkuji za dotaz, odpověď by byla velmi komplexní, ale po tom, co mi místní obyvatelé nejmenších ostrůvků kladli na srdce, ať uděláme COKOLIV, co je zbaví tun odpadů, které k nim připlouvají, tak je třeba volit radikální cesty a nehrát si na "chytré" v teple od stolu. Přeji šťastné cesty, Lenko! Soňa“

Pavla: „Dobrý den, dříve se daly odnést do sběren i hadry. Dnes už se nedají dále využít? Nemyslím oblečení pro charitu, ale to, co už k nošení není, staré povlečení, prostěradla, vytahané tepláky a p. To musím hodit do odpadu na skládku - a je toho dost. Co s tím?? Přeji hezký den.“

Soňa Jonášová: „Dobrý den, Pavlo, i takové "hadry" dejte do kontejnerů na textil. Dále se dotřiďují a použitelné části se dávají buď těm, kteří jej potřebují, putují do secondhandů a nebo - ty horší kousky - putují k recyklaci, kde se "rozcupují" a vyrábí se z nich například hadry. Proto lépe než do směsného odpadu vždy je najít kontejner na textil. Pokud jej v obci / městu nemáte nebo nevíte, kde je najít, tak kontaktujte městský úřad a poptejte se. Krásný den, Soňa“

Marie: „Dobrý den, co dělat? Nelibí se mi situace, kdy na sběrných dvorech končí věci, které by mohly nadále sloužit, ale podle nového zákona( dle zaměstnanců), je nesmí nikomu dát. Mam na mysli např. nábytek, nádobí, různé věci do domácnosti, zahrady... Na fc skupině jsem se o tom bavila s lidmi a toto se děje v celé republice. Než povolit recyklaci, raději to odvezou na smetiště. Co s tím??? Pomozete !! Děkuji, hezký den marie“

Soňa Jonášová: „Marie, děkuji za krásný odkaz! V INCIEN podporujeme vznik tzv. Re-use center, které mohou stát i na sběrných dvorech. Podívejte se na publikaci, kterou si můžete stáhnout na našich webových stránkách: https://incien.org/publikace/publikace-ke-stazeni-2/. Podobné systémy fungují v Zábřehu na Moravě nebo v Brně, připravujeme je i v Praze. V Praze testujeme podobný systém v rámci Kampusu Hybernská a máme zde i Cirkulární dílnu, kde se opravují funkční kousky, které končí na sběrných dvorech - stačí vyznačit místo pro odložení výrobků, které nejsou odpadem a stačí se domluvit s firmou, která dvůr provozuje, aby bylo možné takové výrobky či nábytek znovu použít. Takže dnes je to možné - dokonce vybudování takových míst podporuje Ministerstvo životního prostředí! To je dobrá cesta a funguje! Krásný den a děkuji za to, že podobné systémy podporujete. Může jistě vzniknout i u Vás! Pokud by téma zajímalo někoho z Vaší obce, tak jej vyšlete na konferenci ODPAD ZDROJEM. Všechna tato témata tam probíráme - už příští týden. Krásný den, Soňa“

dayd: „Co dělá Institut cirkulární ekonomiky s odpadky?“

Soňa Jonášová: „Dobrý den! My konkrétně děláme maximum pro to, abychom jich u nás v domácnostech, v kanceláři či na našich akcích produkovali co nejméně a to učíme i obce a firmy. Konkrétně s odpadky nic neděláme, nenakládáme s nimi, ale spolupracujeme s obcemi a firmami, kterým pomáháme, aby principy prevence vzniku odpadů aplikovali i u nich. Hledáme jak nové cesty pro využívání odpadů, tak i systémy třídění, kde budou obyvatelé motivováni třídit ještě více odpadů a ještě lépe. Podívat se na naše projekty můžete podívat na webových stránkách www.incien.org a nebo inspiraci najdete na www.zajimej.se. Přeji Vám krásný den, Soňa“