Chat

host

Ing. Hana Vojtová

Předsudky vůči seniorům

Záznam chatu ze čtvrtka 10. ledna

Roman Taly: „Dobry den chtel bych se zeptat na par veci mam problem s pameti necha se stim neco delat dekuji za odpoved“

Ing. Hana Vojtová: „Dobrý den, důležité je, aby se člověk stále snažil o podněty, komunikaci... Jakákoliv stimulace mozku je velmi důležitá. V případě, že se Vaše paměť začne zhoršovat, navštivte pro kontrolu svého oštřujícího lékaře.“

SK: „Jak je to obecně s předsudky vůči seniorům v ČR?“

Ing. Hana Vojtová: „S předsudky se může setkat senior všude tam, kde se setkává s lidmi. A to jak v rodině, ve vztahu ke svým dětem a vnukům, tak na ulici, v obchodě, v dopravě, ale třeba také nemocnickém zařízení.“

SK: „Jaké jsou podle Vás ty nejhorší předsudky vůči seniorům?“

Ing. Hana Vojtová: „Asi ty, kdy děti rozhodují za své rodiče a podle svých vlastních představ, aniž by se ptaly na to, jak oni sami chtějí žít a stárnout, co by chtěli zažít a třeba to, co by již zažít nechtěli.“

ANTIMONY: „Jak bojovat s předsudky vůči seniorům?“

Ing. Hana Vojtová: „Více seniorům naslouchat, zapojit toleranci a úctu a učit to již naše děti.“

SK: „Jaké jsou podle Vás příčiny předsudků vůči seniorům?“

Ing. Hana Vojtová: „Generace dnes žijí především odděleně. Vzájemné potkávání a sdílení je omezeno, také tím, že mladí lidé více pro sdílení využívají moderní technologie. A pak také každý člověk má odlišné zkušenosti se seniory, někdy poznají seniora, který si stále stěžuje na život a bere množství léků. A tento vzorec pak převezme ve vztahu k dalším seniorům. Pokud to shrnu tak podíl na vzájemných předsudcích mají: výchova, vlastní zkušenost, nedostatečná komunikace...“

ANTIMONY: „Jaké jsou nejhorší důsledky předsudků vůči seniorům?“

Ing. Hana Vojtová: „Jestliže se senior setká s předsudky opakovaně, pak to může vést až k apatii k nezájmu o vlastní život.“

ANTI: „Kdo a jak řeší v ČR předsudky vůči seniorům?“

Ing. Hana Vojtová: „Problematikou seniorů a jejich začlěňování do společnosti a podporou se zabývá mnoho neziskových organizací a to třeba i těch, které seniorům poskytují sociální služby a snaží se pomáhat jak seniorům, tak těm, kteří se o ně starají. Možná by bylo možné se s takovou otázkou obrátit na MPSV ČR, zda se problamtice věnovalo nebo věnuje.“

Majka: „Dobrý den, je mi 42let a mám docela strach ze stáří. Když vidím staté a senilní lidi tak mě přepadá hrůza hak dopadnu já.“

Ing. Hana Vojtová: „Mnoho z nás má obavy ze stáří. Snažme se žít aktivním životem, starat se o sebe, zdravě žít, cvičit a věnovat se koníčkům. Vše se nám ve stáří zúročí.“

Martin: „Je to někdy na pevné nervy. Jedna babička pořád dokola vše opakuje a poučuje což samozdřejmě nikomu není milé a druhá zase vyhledává samé nemoci a raději bere hromadu léků než aby měla pozitivní myšlení. Je to někdy s něma horší než malé děti. Jak přežít stáří?“

Ing. Hana Vojtová: „Snažte se brát to s nadhledem, také zestárneme :-). Možná se máme poučit, jak stárnout nechceme a přemýšlet nad tím, jak chceme stárnout my.“

Aja: „Myslím, si, že senioři na tom nejsou nijak špatně, hůře je na tom rodina do má 2 děti a 1 plat.“

Ing. Hana Vojtová: „Ano, rozumím, péče o děti je náročná a to i finačně. Také senioři ale mají své starosti a zdravotní problémy a pokud žijí sami a mají jen jeden důchod, ani pro ně není finanční situace jednoduchá.“

Vera: „Dobrý den, nemám dotaz, ale mám připomínku. Jsem důchodkyně 14 roků a žiji si pěkným životem. Chodím do školy, mám řadu přátel a pod. Mrzí mě a to dost, jak se chovají mnozí důchodci sami. Jsou bezohlední, šikanují, myslí si, že mohou všechno. Dost se za ně stydím“

Ing. Hana Vojtová: „Dobrý den, děkuji Vám za připomínku a vlastní pohled. V každé generaci se najdou takoví, kteří to ostatním tak trochu kazí. Každý z nás může svým přístupem a životem ukázat, že mohou být tím dobrým příkladem pro druhé. A pak, nebát se upozornit na to, že se mě takové chování nelíbí. Přeji Vám k tomu mnoho sil.“

Ilka: „Dobrý den, předsudků vůči seniorům je mnoho. Já jsem až příliš empatická a se seniory dokonce pracuji. Vůbec mi to nevadí a miluji je. Bohužel k nám přijímají sestry, které nejsou vůbec empatické a spíše je práce se seniory obtěžuje. Sestry bohužel nejsou nebo se nehlásí k této práci, tak bere vedení toho, kdo se přihlásí. Dle mého názoru je to špatně, ale sama s tím nic neudělám. Vidím i mladé na ulici, v MHD, u lékaře,...jak se většina špatně chová ke starším nebo postiženým lidem. Je to smutné, ale my jsme byli vychováváni tak, že pomáhat starým lidem je slušné a správné a sami jsme si tak vychovali i naše děti. Kde vidíte problém Vy?“

Ing. Hana Vojtová: „Dobrý den, myslím, že jste popsala situaci, která se stává. Zvláště u zdravotních pracovníků očekáváme ampatii a úctu k lidem, ale to se ve škole těžko učí. Myslím, že to lze napravit jen výchovou v rodině a začít slušností a úctou právě tam, v rodině.“

Eva: „Dobrý den, mám opačný problém než jste právě říkaly s paní moderátorkou. Můj syn mi před nedávnem řekl, že nemám zájem o vnoučata, že nemám čas a co si pořád dokazuji..podotýkám, že je mi sice 60+ , jsem sama ale stále pracuji a mám svoje aktivity...plavání, fotografování a kultura všeobecně...je mi to moc líto, že si syn myslí, že bych měla sedět doma a jen hlídat vnoučata. S tímhle názorem se bohužel kolem sebe setkávám stále častěji. Jako by stáří bylo jen čekání na smrt. Nevím, jak se k tomu postavit, nebo jak se synem kolem tohoto problému komunikovat. Děkuji za odpověď Eva“

Ing. Hana Vojtová: „Dobrý den, děkuji Vám za toto sdílení. Je báječné, že takto aktivně žijete, protože to je velmi důležité, a to v každém věku. Také tento pohled (předsudek) na stáří u dětí může být, vždyť to se od seniorů očekává, péče o vnoučata a být na zavolání doma... Každý z nás by ale měl žít podle svých představ a pokud bude možné o všem společně mluvit, může se najít řešení, které přijmou obě strany. Přeji mnoho energie a hezké dny.“

Julia: „předsudek- že se děti musí!! starat a dochovat rodiče. Nikdy jsem se necítila jako dítě které rodiče milují, nerada vzpomínám na dětství kde vládla tvrdá výchova. Nepamatuji si, že by mě rodiče pochválili, pohladili...Je mi padesát let. Dochovala jsem nemocnou mámu, která zemřela doma jak si přála. Teď se starám o otce. Je to náročné a můj život utíká. Všude pořád slyšíme o chudácích opuštěných stařících v domovech pro seniory. Ale nejsou opuštění právě pro to, jak se chovali ke svým dětem? I v desateru je- cti otce svého.......ale kde se píše že i rodiče by měli ctít svoje děti!!!!“

Ing. Hana Vojtová: „Ano, také rodiče mají ctít své děti a s láskou z nich vychovat dobré lidi.“

Linda: „nemám dotaz,ale už velmi dlouho si všímám přístupu médií ke starým lidem.Když se stane nějaká nehoda na silnici,tak vždycky označují člověka jako důchodce a ještě s takovým despektem,snad je to starší muž nebo žena!V jiné situaci taky neříkají student atd.A pak hlavně proto,že ty generace nežijí spolu,už od dětsví si děti neosvojí respekt k různému věku a potřebám jiných Ono totiž jen mluvit o tom s dětmi a každodenní soužití je úplně něco jiného.“

Ing. Hana Vojtová: „Vychovávat děti ve vztahu ke stáří vlastní, pozitivní zkušeností je asi tou nejlepší cestou.“