Legenda českého folku Pavel Žalman Lohonka na koncertu z Ranče Vletice u Krásné hory (2004). Kamera J. Hruša. Režie R. Vodrážka

Když v osmdesátých letech tisíce lidí na plzeňských Portách zpívaly s Pavlem Lohonkou-Žalmanem „my vyhnaní z ráje, jdem zpátky do lesů“, byla v tom hymnická síla, vědomí vzájemné spřízněnosti, ale také odlišnosti od tehdejší oficiální hudby. Než ovšem vyučený dřevomodelář a rodák z předměstí Českých Budějovic začal psát takové melodie a texty, prošel si obyčejnou cestu hudebního samouka. V sedmnácti letech se stal členem trampské osady Hvězda jihu.

Zádumčivost jeho prvních písniček mu tam vynesla přezdívku Žalman. Jako dvaadvacetiletý, v září 1968, už spoluzakládal skupinu Minnesengři. Zprvu ho ovlivnil americký folk a přirozený, drsný zpěvácký styl Waldemara Matušky. Rychle ale začal objevovat a prosazovat do repertoáru i krásu jihočeských národních písniček. Postupně se vyhraňoval Žalmanův autorský rukopis. A od roku 1982, kdy si vedle Minnesengrů založil i vlastní skupinu Žalman a spol., spoléhá především na vlastní písničky.

Zpívá je, jak sám říká, „z prvního pocitu, bez nablejskání, jakoby to zpívala máma u kamen.“ Není žádný řečník, filozof, ani bavič, jeho instinkty jsou ryze muzikantské. Proto si vždycky vybíral i vynikající spoluhráče. Byly jich desítky a tak jen některé z nich mohl představit i během koncertu na Ranči ve Vleticích u Krásné hory nad Vltavou. Během koncertu muzikanti také pokřtili nové album Nápis na štítu domu. V době natáčení koncertu bylo v pořadí už čtrnácté, které Žalman a spol. v měnícím se složení natočili od roku 1987, a páté s tehdejším obsazením. Neboť zpěvačka Jindřiška Brožová a její muž, kytarista Jan Brož, přišli do Žalmanova „a spolu“ právě před sedmi lety. Téměř by se chtělo mluvit o šťastné sedmičce. Jenomže pro český folk jsou šťastná všechna léta, která svou prací naplnil skladatel, textař, zpěvák a kytarista Pavel Lohonka Žalman.

* 20. 3. 1946


Stopáž57 minut
Rok výroby 2004
ŽánrHudba