Cesta šedou zónou

Stáří je relativní, stárneme vlastně od narození. Takže kdy vlastně vstupujeme do oné pomyslné „šedé zóny“, kdy nás okolí začíná považovat za staré? Odpověď hledá čtveřice lidí, kteří se s tímto tématem momentálně vypořádávají. Připravil Janek Růžička

„Když jste starý, tak už toho neriskujete tolik. Já si občas dělám legraci a říkám, že jsem už po záruční lhůtě,“ tvrdí socioložka Jiřina Šiklová. „Už mám tedy do jisté míry větší svobodu sama se sebou experimentovat. Pokud mám ještě náladu na to experimentovat.“ Stáří není jen osobní stav těla a mysli, není to jenom součet prožitých roků a suma zkušeností. Je to taky společenská kategorie, prostřednictvím které nám okolní svět přiznává „cenu“. A ať už chceme nebo ne, přiznání ceny je důležitou součástí naší identity – ať už jde přeneseně o osobní úctu a respekt, nebo velmi konkrétně například o naši cenu na trhu práce. Své o tom ví jak bývalý elitní policista ÚOOZ, odsunutý na vedlejší kolej, nebo gymnaziální profesorka – matematička, jež si vydobyla u svých o několik generací mladších studentů respekt, mimo jiné svou schopností se od nich neustále učit.

Dokumentární film jako výprava do „šedé zóny“ a jejího okolí za lidmi, kteří se v ní nepřipraveni ocitli, případně se jí v některých podstatných ohledech vyhýbají. Film zkoumající nejen jejich společenskou ostrakizaci, ale také způsoby, jak putovat po „šedé zóně“ se vztyčenou hlavou.

Stopáž26 minut
Rok výroby 2016
 P ST HD
ŽánrMagazín