28. října 2017
Obsah dílu
Češko Selo — Edib Jaganjac
- Dokument
- Společenský dokument
- Etnografický dokument
- Společnost
- Menšiny
- Společnost - životní styl
- Česká společnost
- Společnost - svět
Části dílu
00:08
Češko Selo
Banát je většinou automaticky spojován s Rumunskem. Ale část z něj zasahuje i do současného Srbska. Stejně jako v rumunském, i v tom srbském najdete ostrůvky potomků českých kolonistů. Tou nejmenší obcí a přitom ryze českou, je jak už její název napovídá – Češko Selo, čili ze srbštiny přeloženo – Česká ves. V prvních desetiletích 19. století téměř 3 tisícovky Čechů – převážně z Prahy, Plzně, Čáslavy a Klatov zamířili na vojenskou hranici do soutěsky Dunaje sousedící s nepřístupnými horami Almaš v Transylvánských Alpách, aby po mnoha útrapách získali povolení usadit se v zaniklé obci Ablian. Čeští kolonisté zde museli vybudovat nejen svá obydlí, ale znovu zkultivovat i zpustlou půdu.
O osadě, kterou nejstarší prameny z roku 1415 nazývají Ábel, později Áblián, pak ji Maďaři přejmenovali v roce 1894 na Csehfalu, v roce 1922 Srbové na Fabijan a od roku 1947 Češko Selo, jsme se v knížce Karla Schovance z roku 1934 dozvěděli: „Je to malá, ale ryze česká vesnička, ležící v banátské úrodné rovině. Je tak na straně odtržená od ostatních vesnic, sama pro sebe – jako nějaký malý ostrůvek v oceáně. Hned, jak se vkročí do vsi, se pozná, že je to česká vesnička a že zde Češi žijí, protože se zde jen česky mluví a jinou řeč neslyšíte. Vidíte malé, úhledné, obílené domky – uličky rovné, před domkama vydlážděno, vprostřed vesničky je park. Čistota celé vesničky je vzorná a tím se liší od okolních vesnic. Tady žijí potomkové těch, kteří opustili svou rodnou půdu a pustili se do světa. Jak smutná jest jejich historie, myslím, že málo kterých jest podobná. Snad proto je ta vesnička tichá a smutná i dnes, jako kdyby i ty domky vyprávěly smutnou pověst této obce a občanů.“
O osadě, kterou nejstarší prameny z roku 1415 nazývají Ábel, později Áblián, pak ji Maďaři přejmenovali v roce 1894 na Csehfalu, v roce 1922 Srbové na Fabijan a od roku 1947 Češko Selo, jsme se v knížce Karla Schovance z roku 1934 dozvěděli: „Je to malá, ale ryze česká vesnička, ležící v banátské úrodné rovině. Je tak na straně odtržená od ostatních vesnic, sama pro sebe – jako nějaký malý ostrůvek v oceáně. Hned, jak se vkročí do vsi, se pozná, že je to česká vesnička a že zde Češi žijí, protože se zde jen česky mluví a jinou řeč neslyšíte. Vidíte malé, úhledné, obílené domky – uličky rovné, před domkama vydlážděno, vprostřed vesničky je park. Čistota celé vesničky je vzorná a tím se liší od okolních vesnic. Tady žijí potomkové těch, kteří opustili svou rodnou půdu a pustili se do světa. Jak smutná jest jejich historie, myslím, že málo kterých jest podobná. Snad proto je ta vesnička tichá a smutná i dnes, jako kdyby i ty domky vyprávěly smutnou pověst této obce a občanů.“
13:17
Edib Jaganjac
Bosenský chirurg Edib Jaganjac pracuje na příjmu v Motole od roku 1997, v devadesátých letech prožil patnáct měsíců v ostřelovaném Sarajevu. Jako válečný chirurg je jediným lékařem u nás, který odoperoval několik tisíc střelných ran. „Kdo prožil válku, poznal v hloubce zlo, které nelze pochopit. Člověk se s tím poznáním vyrovnává celý život.“ Vzpomínky na válku od něj neodcházely, intenzívní byly zejména v nočním čase. „Tchán byl myslivec, když začala válka, měl jsem od něj doma zbraně. Z okna jsem se díval, jak se na mostě před mým oknem střílelo. Ale jedna věc je, být připraven na to, že budu bránit svoji rodinu, a druhá zastřelit člověka…“ Z nočního přemítání vznikla před dvěma roky strhující knížka, která se setkala s obrovským ohlasem u nás i ve státech bývalé Jugoslávie. Je čtena v Sarajevu, Bělehradě i Záhřebu, navzdory proklamovaným jazykovým rozdílům jí všude rozumí bez překladatele.
4. listopadu 2017
Přehled dílů
662 dostupných
20. dubna
Patrik Banga — Anna Katerina Vintrová
20. 4. 2024 na ČT2
6. dubna
Kumar Vishwanathan
6. 4. 2024 na ČT2
23. března
Manželé Maškovi — Kateřina Sidonová
23. 3. 2024 na ČT2
16. března
Glenn Svarc — Miroslav Štruml-Pemac
16. 3. 2024 na ČT2
9. března
Vjeko Görz — Ibrahim N’Diaye
9. 3. 2024 na ČT2
2. března
Gianfranco Coizza — Sirpa Seppälä
2. 3. 2024 na ČT2
24. února
Laureátka Ceny Toma Stopparda Marie Iljašenko — Juan David Salazar
24. 2. 2024 na ČT2
17. února
Rawah Al-Jassani — Petr Ďásek
17. 2. 2024 na ČT2
10. února
Libuše Gonet-Šulcová — Bogdan Trojak
10. 2. 2024 na ČT2
3. února
Zora Ulla Keslerová
3. 2. 2024 na ČT2