Analogový architekt v digitálním světě. Martin Rajniš je urputný, svéhlavý a geniální autor, který dnes staví tak, aby nezaplevelil krajinu

Architekt Martin Rajniš se celý život odmítá smířit se stavem svého oboru i společnosti jako celku. V českém kontextu je stejně zlobivým dítětem jako svého času francouzský architekt L´Enfant, svéhlavý, ale geniální tvůrce města Washington. V dnešní době označení „enfant terrible“ ale musíme vnímat jako poklonu něčí originalitě, odvaze a upřímnosti. A to je v kostce to, co je právě na Rajnišovi a jeho práci přitažlivé. Dokument zachycuje specifický způsob Rajnišovy tvorby, do které zasahují jeho životní názory a postoje. Sleduje vývoj a stavbu několika originálních, ale velmi odlišných staveb, pěší lávky, velkého nemocničního komplexu i jedinečné věže uprostřed Jeruzaléma. A ukazuje i Rajnišův osobní život v ateliéru v Praze, kde mimochodem i velmi skromně bydlí, a na chalupě na Maxově v Jizerských horách, kterou zdědil po rodičích. Z toho všeho vystupuje osobnost Martina Rajniše, pro kterou je práce zásadní věcí života. Rajniš, který zítra oslaví 80. narozeniny, se v dokumentu nebojí ukázat v naprosté nahotě životní i fyzické.

Dokumentární film Romana Vávry pracuje i s unikátními archivními materiály například Petra Jančárka či Veroniky Kastlové, z fotografů jmenujme alespoň blízkého přítele Martina Rajniše Pavla Štechu.

Napište nám