Reportáže v regionech
Stezka železa
Železné rudy se v okolí Blanska na jihu Moravy těžily ještě dřív, než vzniko samotné město. To je prvně zmiňováno ve starých pramenech v roce 1136. Historii města jako takového se ale tentokrát věnovat nebudeme, projdeme si Stezku železa, která nám připomene významná místa a momenty spojené právě s těžbou a zpracováním už zmíněných rud. Nejprve zavítáme na blanenský zámek. Na něm žili i pánové z Gellhornu a Salmu, kteří se významně podíleli na rozvoji místního hutnictví. Projdeme se Arnoštovým údolím, kde všechny významné hutě stávaly a prohlédneme si i kostel svatého Martina. Z jeho věže se do světa ozývá Poledník, jeden z nejstarších zvonů na Moravě vyrobený nejspíš už ve 13. století.
Blansko
Porčův Mlýn
Starý mlýn, který měnil obilí v mouku už před dvěma staletími, si prohlédneme v Býkovicích na Blanensku. Jeho majitelé si splnili dávný sen a staré ruině vrátili lesk i život. Stavbu opravili a po dlouhém shánění získali potřebné vybavení. Dali si záležet na tom, aby všechno vypadalo a fungovalo jako dřív. Popíší nám, jak vypadal práce mlynáře v dobách, kdy mlýn začal klapat poprvé. A pozvou nás na svůj tradiční chléb.
Porčův Mlýn
Nový hrad u Blanska
Nový hrad v lesích mezi Blanskem a Adamovem míval prý za úkol chránit strategickou cestu z Brna blanenským údolím. Před nepřáteli býval dobře ukrytý, ale svým strážcům nabízel skvělý rozhled do okolí. Říkalo se o něm dokonce, že je nedobytný. Přesto jej ale dobyli Švédové během třicetileté války. Těm ale k úspěchu pomohl zrádce, který je provedl tajnou chodbou a dopřál jim tak bohatou kořist. Nicméně za to byl alespoň krutě potrestán. Zajímavostí bychom v několikasetleté historii našli celou řadu, stejně jako různé pověsti. Při prohlídce hradu nám o nich povypráví současný hradní pán Robert Vančura.
Nový hrad u Blanska
Arboretum Šmelcovna
Pak změníme téma a pozveme vás na východní okraj města Boskovice, do údolního zářezu říčky Bělé, při západním okraji Drahanské vrchoviny. Právě tady totiž po roce 1965 na jihovýchodním svahu v nadmořské výšce 375-425 m. n. m. začal budovat zkušený zahradník pan Ladislav Vlk sbírkovou zahradu okrasných dřevin.
V započaté práci bylo cílevědomě pokračováno následným majitelem panem Josefem Janků. On bude taky naším průvodcem po celé té kráse. V roce 1992 se sbírková zahrada stala samostatnou součástí jím založeného soukromého Zahradnického podniku Šmelcovna. Současně se stala nedílnou součástí významného krajinného prvku Dva dvory – Šmelcovna.
V roce 1999 podstatnou část pozemků významného krajinného prvku od města Boskovice Josef Janků odkoupil se záměrem vybudovat v této lokalitě provozně-výrobní arboretum za dodržení podmínek stanovených agenturou ochrany přírody s ohledem na provoz VKP. Z neobdělávaných pozemků byly odstraněny nežádoucí porosty, nevhodné náletové dřeviny a vykáceny přestárlé a nemocné ovocné stromy.
Odborně provedené hrubé přípravné práce přinesly první výsledek. Pod odstraněnými náletovými porosty se objevil přirozeně velmi zajímavě modelovaný terén, pod plevelnými ruderálními porosty na konci léta a začátkem podzimu vykvetly tisíce ocúnů (Colchicum autumnale). V roce 2001 bylo vysazeno 15 000 ks cibulovin, vesměs ze sortimentu pana Ing. Václava, které svým překrásným květenstvím obohacují poměrnou část nových výsadeb. V roce 2002 se zdařilo vysadit více než 460 soret rodu Iris (kosatec) a Hemerocallis (denivka).
Pro návštěvníky jsou vysázeny další nové sbírkové plochy okrasných travin, azalek, rododendronů, cizokrajných okrasných dřevin a trvalek. Modelové výsadby okrasných rostlin jsou doplněny širokým sortimentem bobulového, jádrového a peckového ovoce v obnovovaném historickém sadu. Od roku 2006 je areál doplněn o zookoutek s vybranými druhy exotických a hospodářských zvířat. V prostoru zahradního centra je pak možné si odpočinout pod slunečníky a občerstvit se chlazenými či teplými nápoji a něčím malým k snědku.
Arboretum Šmelcovna
Světelský oltář v Adamově
V posledním zastavení zavítáme do Adamova na Blanensku. Důvod naší cesty s kamerou byl jednoduchý: světelský oltář. Devět metrů krásy vyřezané z lipového dřeva spatřilo světlo světa v 16. století. Do Adamova ho přivezli Lichtensteinové. Za své jméno vděčí německému městu Zwettl (Světlo). Odborníci ho označují jako jeden z evropských unikátnů pozdní gotiky s prvky baroka. Neznámý umělec v duchu vizionářské tradice a podunajské školy, která se vyznačovala rostlinnými ornamenty, plně uplatnil symbol onoho zázračného dubu, jehož ústředním motivem se stala legenda z 5. století o nanebevzetí Panny Marie. Z původního světelského oltáře je dochována pouze střední část a je umístěna v kostelíku sv. Barbory právě v Adamově u Brna.
