Reportáže v regionech
Zaniklá obec Bystřec
Psal se rok 1401, když zanikla možná docela bezvýznamná obec Bystřec v Moravském krasu. Její obyvatelé při stavbě svých domků neodhadli sílu paní Přírody, a proto jejich první stavení smetla voda s pískem. Ty další pak později poničil červený kohout. Víc než šest století se pod zemí ukrývaly vzpomínky na běžný život, které jsou dnes díky archeologům k vidění v Moravském zemském muzeu v Brně. Najdete tam například unikátní soubor klíčů, železný poklad, ale taky zbytky oběda, který už hospodyně nestihla naservírovat. Dozvíte se i to, jak odborníci přišli na to, kdy Bystřec lehla popelem. A pak se můžete taky vypravit do míst, kde stávala. Obdivovat tu i dnes máte co. Rybníky i další přírodní krásy potěší určitě každého.
Zaniklá obec Bystřec
Malý a Velký Chlum
Cílem našeho putování přírodou na jihu Moravy budou tentokrát Malý a Velký Chlum. Tyhle dva kopce najdeme kousek od Bořitova nedaleko Blanska. A zjistíme, že mají zajímavou historii. Poutaly už pozornost našich dávných předků. Mezi nejvýznamnější opevnění, která stávala na Malém Chlumu, patřilo halštatské hradiště. Do druhé světové války tu bývala vojenská pozorovatelna. A těžil se tu také pískovec. Těžba odkryla různé vrstvy a tak je možné tu objevit třeba fosílie mořských mlžů. Na vrcholu Malého Chlumu, který je paradoxně trochu vyšší, než jeho kolega nazývaný Velký, vyrostla před několika lety také rozhledna. Není moc vysoká, ale bohatě stačí na to, abyste si mohli dopřát krásný výhled do kraje. Přehlédnout byste rozhodně neměli již zmiňovaný Bořitov, který také stojí za zastávku.
Malý a Velký Chlum
Drahanská vrchovina
Toulky bílou stopou nabízí v zimních měsících i Drahánská vrchovina. Kolem obce Suchý je připraveno šest udržovaných tras v délce od pěti do deseti kilometrů, které jsou ideální pro začínající běžkaře i pro jejich zkušené kolegy. A samozřejmě si můžeme užít i okolních krás. Těsně například mineme nejvyšší bod vrchoviny, kde se nachází přírodní rezervace. Nedalko od cesty pak také pramení říčka Punkva. Víte, jak přišla ke svému názvu? Pochází za staročeského „ponikev“, což znamená pronikání a propadání. Brzy totiž mizí pod zemí, aby se objevila v jeskyních Moravského krasu. Těšit se můžete také na plavební kanál z 18. století, který sloužil k plavení dřeva z místních lesů až do Boskovic. Zajímavostí je také meteorologický radiolokátor na nejvyšším vrcholu.
Drahánská vrchovina
Litina v Blansku
Město Blansko je proslulé jako brána do Moravského krasu, za prohlídku ovšem stojí nejen krásná příroda v okolí, ale i město samotně. Pochlubit se může řadou pamětihodností, ke kterým patří renesanční zámek s několika expozicemi. Jedna z nich je věnována místní tradici výroby dekorativní a užitkové litiny. Slévárna vyrostla v Blansku už na konci 17. století, ale rozvoj výroby litiny mají v tom dobrém slova smyslu knížata ze Salm–Reifferscheidtu. Ti se stali majiteli panství ve století devatenáctém. Za jejich časů se tu rodily nejen drobné litinové předměty sloužící například k dekoraci, ale také výrobky větší, například kamna nebo krby. A dokonce také sochy. Jedním z posledních mistrů, kteří se v Blansku výrobě litiny tradiční technikou odlévání a formování věnují, je pan Miloš Maixner, který nás nechá nahlédnout a také trochu poučí.
Litina v Blansku
Hruboskalsko
Ještě jednou se vypravíme na Hruboskalsko. Tentokrát bude naším cílem arboretum Bukovina. V místech, kde kdysi stávala stejnojmenná vesnice, ho nechali vybudovat majitelé zámku Hrubá Skála, šlechtický rod Aehrenthalů. Můžeme v něm obdivovat celou řadu exotických rostlin, například sekvojovce obrovské, které sice zatím dorostly jen do výšky šesti metrů, ale v budoucnosti by mohly ještě výrazně poporůst, ve své domovině totiž dosahují až stometrové výšky. Zatím je nejvyšším stromem arboreta jedle obrovská, která měří padesát metrů. Zvláštností je i buk Rohanův, který byl vyšlechtěný pro zámeckého pána na Sychrově. Porozhlédneme se pak po také po okolí. Zavítáme například k usedlosti, která dostala jméno podle sochaře Vojtěcha Kopiceho, který byl jedním z jejích majitelů. A potěšit se můžeme i sochařským dílem. Autor totiž tvořil v nedalekých pískovcových skalách, které ozdobil řadou plastik.
