Reportáže v regionech
Moravské Budějovice
V malebném městečku Moravské Budějovice nás přivítá jeho nepřehlédnutelná dominanta, věž kostela svatého Jiljí. Míst, které si zaslouží naše zastavení, tu ale najdeme víc. Třeba původně románskou rotundu. Za zmínku stojí ovšem i bývali páni na místním zámku. Jedním z nich byl Rudolf z rodu Salmů. Muzejní expozice připomíná, že byl velkým dobrodruhem a nadšeným cestovatelem. V Moravských Budějovicích se ale taky na počátku minulého století narodil vyorávač brambor. Jednoduchý vynález, který výrazně přispěl k rozmachu pěstování téhle plodiny nejen u nás. V prostorách bývalých masných krámů pak nahlédneme do dílen hned několika řemeslníků vybavených tak, jak vypadaly v dobách minulých. A dozvíme se taky něco o jejich práci.
Moravské Budějovice
Náměšť nad Oslavou
Na zámku v Náměšti nad Oslavou připravili pro návštěvníky novinku. Zvou je do časů zdejších pánů, hrabat z rodu Haugwitzů. Panství se zámkem jim patřilo zhruba dvě století, od konce toho osmnáctého až do konce druhé světové války. My se podíváme, jak si takový pan hrabě žil zhruba před stovkou let. Buďte vítání v jeho bytečku. A můžete se spolehnout, že jde o podobu velmi blízkou té původní. V Náměšti se totiž dochovala řada historických alb, která zachycují dávné uspořádání a zařízení komnat, ale také původní mobiliář. Zámek se krátce po znárodnění stal adeptem na využití pro prezidentskou kancelář, takže ho nepotkal osud jiných šlechtických sídel, z nichž bylo vybavení odvezeno nebo dokonce rozkradeno. A na co se můžete těšit? Nahlédneme do soukromí hraběcí rodinky, ale dozvíme se i něco o jejích společenských povinnostech.
Zámek Náměšť nad Oslavou
Chovatel ptactva
Neobvyklý koníček učaroval Soběslavovi Požárovi z Vanče na Třebíčsku. Už od mládí rád choval různé domácí ptactvo a časem si vybudoval hotovou zoologickou zahradu. Před patnácti lety zdědil usedlost po babičce a mohl se své zálibě začít věnovat naplno. Sháněl husy, kachny, ale i pávy. Svého času pečoval o víc než stovku druhů, dnes byste jich na rodinné usedlosti napočítali kolem sedmi desítek. Pan Požár nám prozradí, jak všechny své chovance získal, kteří patří k nejvzácnějším a odkud pocházejí. Uvidíme také, že se všem opeřencům u Požárových líbí natolik, že tu vyvádějí i mláďata. Kde všude dovedou vybudovat hnízdo, to se samozřejmě rovněž dozvíme. A pak nás ještě bude zajímat, jestli má pan Požár už vyhlédnutého nějakého nástupce.
Chovatel ptactva
Model Třebíče
K odpočinku se po odchodu do důchodu rozhodně neuchýlil Stanislav Vrška z Třebíče. Pustil se do modelařiny. Vytvořil zmenšený model Strahovského kláštera, pak třebíčského zámku a pustil se i do světoznámého místního židovského ghetta. Pro další model našel inspiraci v roce 1835, kdy Třebíč prožívala obnovu a také velký rozmach po ničivém požáru. Proč zrovna tento rok? Protože se dochovala mapa, které panu Vrškovi pomohla v orientaci. Co všechno ve svém novém díle zachytil? V prvním řadě bezmála půl třetí stovky domků, které tehdy v centru města stály. Vyhrál si s každou maličkostí – fasádami, ale i dvorky s chlívky a dřevníky. A samozřejmě nezapomněl ani na čilý ruch. V domcích žijí lidé, na ulicích jezdí kočáry nebo žebřiňáky, na dvorcích pobíhají slepičky a opuštěné nejsou ani chlévy. Obdivovat tu titěrnou krásu můžete v místním divadle Pasáž.
Model Třebíče
Bible kralická
Bible kralická je prvním českým překladem Bible. Vydána byla za časů českých bratří, světlo světa spatřila na konci 16. století v jejich tajné tiskárně, která fungovala v Kralicích. Byla vytištěna v šesti dílech, originály dnes u nás najdeme například ve sbírkách na Strahově, jeden vlastní Moravské zemské muzeum v Brně a třetí je momentálně vystaven na zámku v Náměšti nad Oslavou. Ta totiž byla sídlem pánů Žerotínů, kteří vzali pod křídla zmiňovanou tiskárnu a nechali ji provozovat na svém zámečku v Kralicích. Kulaté, už čtyřsté, narozeniny letos slaví jednodílné vydání Bible kralické. Tiskaři měli k dispozici jeden jediný lis, takže pět set kusů velké knihy tiskli celý rok. Dozvíme se, jak to v době jejího vzniku v tiskárně fungovalo a podle čeho poznáme, že máme v ruce originál.