Reportáže v regionech
Poutní chrám na Chlumku v Luži
K největším chloubám města Luže na Chrudimsku patří poutní areál na Chlumku. V letech 1667–1669 tu nechala Marie Maxmiliána, hraběnka ze Žďáru, postavit pro zázračný obraz Panny Marie Pomocné kapli. Jenže věhlas místa se rychle šířil a prosit o pomoc k němu přicházelo čím dál víc věřících. A tak se zmíněná dáma už po dvou desítkách let rozhodla nahradit malou modlitebnu velkým chrámem. Jeho dokončení se však už nedočkala. My si ho společně prohlédneme. Budeme obdivovat výzdobu, jejíž součástí je šestice oltářů v bočních kaplích. Do roku 1773 byl chrám spravován jezuity. Významné místo tu proto patří svatému Ignácovi. Pozornost si zaslouží i unikátní varhany.
Poutní chrám na Chlumku v Luži
Vánoční zvyky ve skanzenu
Řada vánočních zvyků pochází ještě z předkřesťanských časů, kdy lidi na konci roku slavili slunovrat a radovali se z toho, že se den začne prodlužovat. Naši předci kupříkladu svazovali nohy stolu, ke kterému všichni na Štědrý večer usedali, aby zajistili soudržnost rodiny. Před hostinou taky rozkrájeli jablíčko a každý snědl kousek. To mu v případě, že by v dalším roce zabloudil, mělo pomoci najít cestu zpátky k lidem, s nimiž si na něm pochutnal. Jak naše prababičky a pradědečkové trávili Štědrý den a na co nikdy nesměli zapomenout, to nám prozradí ve skanzenu v Hlinsku.
Vánoční zvyky ve skanzenu
Hamzův park a arboretum
V roce 1901 byla v Luži na Chrudimsku, v malebné krajině pod hradem Košumberk, otevřena první léčebna pro pacienty s tuberkulózou u nás. Založil ji profesor František Hamza, stejně jako nádherný park, který ji obklopuje. Chtěl totiž svým svěřencům vytvořit prostředí, které by jim při uzdravování pomáhalo. V současné době se park spojený s arboretem rozprostírá na 13 hektarech a najdete v něm na pět set druhů exotických rostlin, keřů a stromů. Areálem vede i několik naučných tras. A krásou místních unikátů se necháme okouzlit i my. Zavedeme vás třeba ke keřům, které voní, i když nekvetou. A ještě ke všemu velmi neobvykle. Třeba po maminčiných buchtách. Zároveň se vypravíme do historie zdejší léčebny. V malém minimuzeu.
Hamzův park a arboretum
Masopust na Vysočině
Masopust předchází dlouhému předvelikonočnímu půstu. Proto si při něm naši předci užívali dobrého jídla, pití i zábavy doslova do foroty. Jak vypadalo velké finále celého období, to si připomeneme na Vysočině. Právě tam, konkrétně na Hlinecku, se tahle tradice dochovala v takřka nezměněné podobě. Průvod masek si společně prohlédneme. Maškary se dělí na dvě skupiny. Na červené neboli pěkné a černé, kterým se říká škaredé. Když jsou všichni nalíčeni a oblečeni, tak se podle pravidel v průvodu a za doprovodu hudby jdoucí v čele nejprve vydají za starostou. Hlavní postava celého průvodu laufr ho musí požádat o povolení k obchůzce městem. Zjistíme taky to, co se děje dál.
Masopust na Vysočině
Muzeum loutkářských kultur
Svébytnou a velmi oblíbenou oblastí našeho divadelnictví jsou představení s dřevěnými herci. U zrodu tohoto fenoménu stáli kočovní principálové, kteří se svými pimprlaty objížděli venkov a bavili jeho obyvatele. Loutkářství se u nás začalo rozvíjet ve druhé polovině 18.století. Nejprve kočovní principálové objížděli se svými dřevěnými herci venkov a bavili tamní obyvatele. Mezi ně patřili kupříkladu Kopečtí, Lagronové a mnozí další. Následovalo období ochotnického loutkového divadla. To se těšilo oblibě především v druhé polovině 19. a ve 20. století. V tomto čase snad v každé obci měli nějaké. V Muzeu loutkářských kultur v Chrudimi si připomeneme největší legendy tohoto obory a celou řadu známých postaviček.
