Reportáže v regionech

Vyhledávat podle textu »

Stezka Berghaus

Stezka Berghaus Pak si budeme povídat o historii hornictví, protože si projdeme stezku Berghaus v Černém Dole v Krkonoších. Jde o první stezku, která se věnuje „horničení“ v našich nejvyšších českých horách.

Stezka v Černém Dole připomíná bohatou hornickou tradici v Krkonoších. Během zhruba hodinové procházky po asi kilometrovém okruhu si můžete prohlídnout pozůstatky po hornické činnosti v okolí Černého Dolu. Informační tabule vám připomenou dávno zaniklé doly, vysvětlí některé způsoby středověké těžby, prostřednictvím plánků a fotografií nahlédnete také do podzemí a seznámíte se i s geologií Krkonoš.

Uvidíte mimo jiné i propadlinu po 80 metrů hluboké zavalené uranové šachtě, hornický náhon, skalní vrásy a ústí středověkého dolu. Na deseti informačních tabulích jsou ukázky zpracování rud, geologické profily, mapy důlních děl a fotografie z podzemí.

Zastavíme se u paní Ivy Zaplatílkové z Infocentra v Černém Dole, naší průvodkyní, a dozvíme se leccos zajímavého. Třeba to, že k vidění jsou tady hornické vozy, a hodně nám pomůžou zorientovat se dobře a přehledně udělané informační tabule s popisy.

Ještě než se ale stezkou projdeme, zavedeme vás na kopec, odkud je přenádherný výhled na celý Černý Důl – drahocenné kovy tady podle písemných dokladů těžili horníci už ve 14. století.

MapaStezka Berghaus
videoStezka Berghaus
...
video video

Stezka Berghaus

Důl Kovárna

Důl Kovárna Podíváme se na Sněžku. Kupodivu ale nepůjdeme do kopce nebi vstříc, ale do podzemí, protože sestoupíme do hloubky 60 metrů – do prostor, kde se chystají nové trasy pro turisty. Naším cílem je Důl Kovárna.

Důl vznikl při těžbě železa, mědi a arzenu mezi 15. až 19. stoletím. Na nově připravované trase uvidíte unikátní geologické struktury, nádržky vytesané ve skále na čerpání podzemní vody, skalní pilíře a především sám sestup po žebřících s ochrannými koši bude určitě pro potenciální návštěvníky neobyčejným zážitkem. Podle speleologů se jedná o jediný důl u nás, a zřejmě i v Evropě, zpřístupněný tímto způsobem.

Soustavou těchto sálů sestoupáme až do hloubky 50 nebo 60 metrů, kde jsou štolové chodby z 50. let minulého století. Tehdy se tu prováděl geologický průzkum na wolfram. K vidění tam bude dobová důlní technika: koleje, důlní vozíky, různá vzduchotechnika, která tam zůstala, ale i repliky starých důlních zařízení.

V podzemí s námi bude Radko Tásler, speleolog, geolog, a řekneme si i o tom, jak havíři pracovali kdysi, kdy za pomocí rumpálu v kožených vacích nebo v dřevěných neckách vynášeli hlušinu ven.

MapaDůl Kovárna
videoDůl Kovárna
...
video video

Důl Kovárna

Krkonošské muzeum

Krkonošské muzeum Naše Jilemnice, naše Krkonoše nebo naše Jizera. Pro někoho možná pateticky vlastenecký začátek pro nedělní Toulavou kameru, ale vězte, že žil byl člověk, který k tomuhle koutu republiky přilnul natolik, že volil právě tahle slova.

Nebyl jím nikdo jiný než hrabě Jan Harrach. Krkonoše miloval, nechal si přivézt první lyže a právě Jilemnice se díky tomu stala kolébkou českého lyžování.

Protože si letos připomínáme sté osmdesáté výročí narození osvíceného aristokrata, navštívíme Krkonošské muzeum v Jilemnici. Nachází se v zámku, který Harrach nechal zbudovat.

Jeho osvícenství lze dokumentovat i tím, že v Krkonoších stál vždy na straně sklářů, a právě tohle řemeslo kvetlo i díky němu. Sklo totiž považoval za národní poklad.

Hrabě Jan si dobře uvědomoval, že Krkonoše je třeba chránit, a proto v roce 1904 zřídil v Labském dole na severním svahu první zdejší přírodní rezervaci.

MapaKrkonošské muzeum
videoKrkonošské muzeum
...
video video

Krkonošské muzeum

Mapa republiky

Mapa republiky Z Pece pod Sněžkou nás naše televizní moderátorka počasí Alena Zárybnická pozve na sněhovou mapu republiky. Mapa republiky je jedním z nejznámějších sněhových polí na české straně Krkonoš.

Vzhledem k tomu, že zde z řady důvodů (např. velké mocnosti a tvrdosti sněhové pokrývky, plazení sněhu) selhávají jinde běžné metody měření, bylo nutné využít nových technologií, v tomto případě systému GPS.

Od roku 2000 provádí Správa KRNAP kinetická měření GPS, ze kterých lze zjistit nejenom výšku sněhu, ale také rozložení sněhu v prostoru a lze tak analyzovat např. meziroční změny v distribuci a výšce sněhu a tvaru sněhového pole.

Podařilo se při nich ověřit, že v literatuře odhadované výšky sněhu kolem 12–15 m jsou reálné a poměrně časté.

Další naším průvodcem bude pan Josef Harčarik, botanik. Zabývá se vegetací. Víte, jak spolu souvisí výška sněhu a to, jak se daří rostlinkám? Kolik sněhu napadlo a kdy nejvíc?

Maximální výška sněhu byla naměřena v roce 2006. Jen pro zajímavost – letos – to znamená v roce 2008 byla maximální výška sněhu 14,8 m, v roce 2000 15,4. Hodnoty okolo 15 či 16 m jsou relativně časté.

MapaMapa republiky
videoMapa republiky
...
video video

Mapa republiky

Keramická dílna

Keramická dílna V jednoduchosti je krása. Po vstupu do keramické díly manželů Šťastných z Jilemnice poznáte, že tahle odvěká pravda pořád platí. Na docela malém, ale útulném prostoru tady na vás bude vykukovat tu baculatý džbánek, hrníček nebo květináč. Co kus, to originál.

K výrobě potřebujete pouze stůl, pár kusů látky a dřevěný váleček. Navíc šikovné ruce, trpělivost a fantazii. Vyrobit se prý dá takřka cokoliv. Záleží na správném výběru hlíny. Když je měkká, není příliš tvárná. Člověk si ji proto musí napřed osahat, prohlídnout, aby věděl, jak s ní bude dál pracovat.

Keramika má tu výhodu, že umí udržet stálou teplotu. I proto se používá tak často pro přípravu dobré kávičky nebo čaje. A platí to i opačně. Víno nalité do keramické nádoby zůstává dlouho studené. Manželský pár Šťastných nám řekne i ukáže, jakže to umějí dobře válet s hlínou, a jak šikovné ruce mají.

MapaKeramická dílna
videoKeramická dílna
...
video video

Keramická dílna

Další stránky:« 4 5 6 7 8