Reportáže v regionech
Malé lázně Běloves
Bohatstvím v podobě léčivých pramenů neoplývá jen západ naší země. Celá řada jich vyvěrá také v Kladském pomezí v Královéhradeckém kraji. Mnohé z nich postupně upadaly v zapomnění. V posledních letech se jim ale díky přeshraničnímu česko-polskému projektu pro obnovu lázeňství s názvem Aqua Mineralis Glacensis pomalu začíná blýskat na lepší časy. Jako první byly koncem loňského roku otevřeny takzvané Malé lázně v Bělovsi, místní části Náchoda. A protože hned za nimi vede hranice, vydáme se společně i na krátkou návštěvu k našim polským sousedům, konkrétně do Českého koutku.
Malé lázně Běloves
Okolím Jablonného v Podještědí
Zámek Lemberk u Jablonného v Podještědí jsme si před několika lety společně prohlédli. Dnes se vydáme na procházku do jeho okolí. V malé rokli v lesním cípu kousek od silnice jsme objevili tajemný kamenný kruh. Někteří lidé tvrdí, že 21 čedičových sloupů, které ho tvoří, vyzařuje silnou energii. Hrubě opracované kamenné kvádry rozestavěné do kruhu připomínají dávné menhiry spojované s Kelty. Jejich historie je ale daleko prozaičtější. Působivá expozice vznikla v roce 1991 v rámci sochařského sympozia. Není ovšem jedinou zajímavostí krajiny. V její blízkosti se ukrývají další neméně záhadně působící artefakty. K některým vás zavedeme.
Okolím Jablonného v Podještědí
Benecko v zimě
Benecko je krkonošskou obci, kde se na sklonku 19. století začala rozvíjet turistika. Pro místní obyvatele se stala hlavním zdrojem výdělků. Chalupy se postupně proměnily ve výletní restaurace, penziony a hotely. Oblibě se lokalita těší dodnes, a to jak v létě, tak v zimě. Užít si tu mohou i milovníci bílé stopy, pro které je připraveno několik tras. Základní okruh je dlouhý dva kilometry, další je tříkilometrový a vede až na Janský vršek. Na posledním, pětikilometrovém už běžkaře čeká větší převýšení. Ale zvládnou ho i rodiny s dětmi. Benecko nabízí i další zajímavostí. Jednou z nich je Jindrova skála, ke které vás také zavedeme.
Benecko v zimě
Hornický skanzen v Žacléři
Z Beskyd se přesuneme na východní úpatí Krkonoš. Zhruba 10 kilometrů severně od Trutnova leží město Žacléř. Jeho rozvoj je úzce spjat s těžbou černého uhlí. To se tu už od roku 1570 dobývalo povrchově. Mnohem významnější ovšem bylo dolování hlubinné, které bylo zahájeno na konci 18. století a probíhalo až do věku dvacátého. Dva typické nástroje havířů- mlátek a želízko se dokonce dostaly i do znaku města. Slavné časy dnes už připomíná jen hornický skanzen vybudovaný před osmi lety. Připomeneme si v něm těžkou práci havířů a dostaneme se i do míst, kde kdysi bohatství ukryté pod zemí rubali.
Hornický skanzen v Žacléři
Rýchory
Nejvýchodnější částí Krkonošského národního parku je zhruba šest kilometrů dlouhý hřeben zvaný Rýchory. Táhne se mezi Horním Maršovem, Žacléřem a Albeřicemi a turistů v něm zatím nepotkáte tolik jako v jiných částech našich nejvyšších hor. Někdy se o něm mluví jako o Zlatém, protože na jeho úbočí se v 16. až 18. století těžil drahý kov. V nejvyšší části, v 1033 metrech nad mořem se nachází Rýchorský prales s bizarními tvary stromů. Bude nás zajímat, kdo nebo co má tuhle raritu na svědomí. A zastavíme se také u starých horských bud. Tak se pořádně připravte, čeká nás pozdně podzimní horská túra.
