Reportáže v regionech
Poklady Týna nad Vltavou
Spousta měst i obcí hledá nejzajímavější momenty ve své historii a snaží se je přiblížit návštěvníkům. Pozadu nezůstávají ani v Týně nad Vltavou. V tamním muzeu vás čeká rovnou poklad, alespoň tedy jeho kopie. Tohle bohatství kdysi patřilo zdejším pánům Čabalickým, kteří ho možná dali do zástavy některému z bohatých měšťanů. Mimochodem v expozici se setkáte i s jedním představitelem rodu. Je s ním spojena zajímavá pověst, o které taky bude řeč. Podle ní prý jeho duch pořád straší na místním hradě. Pozornost si zaslouží i dělostřelecké cvičiště, kam na kontrolu kdysi dorazila dokonce samotná Marie Terezie. A když budeme historií bloumat dál, tak určitě nemineme rok 1774, který se datuje jako zrod jihočeských vltavínů. A zapomenout nesmíme ani na vorařskou tradici.
Poklady Týna nad Vltavou
Kraslice
Velikonoce pomalu klepou na dveře a ve většině domácností jsou v plném proudu přípravy na ně. Možná i u vás doma chystáte pro koledníky výslužku v podobě malovaných vajec, a tak vám třeba přijde vhod inspirace. Na jihu Čech, konkrétně na Doudlebsku, si z obchůzky s pomlázkou můžete přinést straky nebo zeláky. A neděste se, nemluvíme o opeřencích ani o nádobách na zelí. Jak přišly kraslice typické pro tento kraj ke svým názvům a co pro ně je charakteristické? Na to se budeme ptát paní Hany Doskočilové, která nám zároveň předvede jejich zdobení. Víte, že naši předci na malování vajec nepoužívali modrou barvu? Byla pro ně symbolem nemoci a smrti. Ale jak sami uvidíte, časy a módní trendy se mění. Paní Hana nám navíc předvede i kraslice děrované.
Kraslice
Kožený svět
Kůži si Miroslav Novotný z Českých Budějovic zamiloval už během vysokoškolských studií. A vymyslel originální postup jejího zpracování. Nejprve ji tvrdí a pak s ní pracuje, jako by byla dřevem a on sochařem. Ukáže nám, co to všechno obnáší a prozradí, jak se nechává materiálem inspirovat. Dozvíme se taky, že kompletní zpracování není otázkou několika hodin, ale trvá poměrně dlouho. A budeme obdivovat krásné kousky, které se pod rukama pana Miroslava rodí. Vytvořil dokonce i obraz, jehož součástí se staly kamínky dovezené ze Sahary a rád používá taky další přírodní materiály. Pouští se do nejrůznějších tvarů, například do misek třeba na ovoce nebo poznámkových bloků a dokonce i do hodin. Dáme vám i tip, kde bystě tuhle koženou krásu mohli vidět na vlastní oči.
Kožený svět
Muzeum koněspřežky
Na jihu Čech, konkrétně v tamní metropoli Českých Budějovicích, zavítáme do muzea věnovaného slavné koněspřežné dráze. Novou expozici otevřeli v jednom z dochovaných strážních domků. A tak naše putování za touhle technickou zajímavostí začneme právě u těch, kteří ve strážních domcích žili a starali se o fungování dráhy. Jejich práce byla nepřetržitá, vzdálit se směli jen výjimečně. Takže ve skromném obydlí a kolem něj museli mít po ruce všechno, co k běžnému životu potřebovali. Domků se podél bývalé trati zachovalo několik, nejen na naší, ale i na rakouské straně. Cesta do Linze tehdy trvala 14 hodin, což bylo oproti jízdám formanů velké zrychlení, byť pro nás je dneska tahle vzdálenost zvládnutelná mnohem rychleji.
Muzeum koněspřežky
Kamenný kruh v Holašovicích
Do Holašovic tentokrát nevyrazíme obdivovat malebná stavení, díky nimž byla obec zapsána na seznam kulturního a přírodního dědictví UNESCO. Podobným unikátem jako statky ve stylu selského baroka je kamenný kruh, který před několika lety začal růst na samém kraji vesničky. Někoho fascinuje, jiní ho považují za bláznovství. My se pokusíme odhalit jeho význam. Spoustu lidí ze všech koutů země i ze zahraničí k němu přitahuje víra v léčivé schopnosti spojení 24 obrovských kamenů. Bude nás zajímat, co Václava Jílka, který kruh vybudoval a vlastně stále buduje, k tomuhle počinu vedlo. Vždyť jen dostat obrovské balvany na jedno místo vyžadovalo ohromné úsilí a taky hodně peněz. A samozřejmě zapátráme i v historii menhirů a megalitických staveb.