Reportáže v regionech
Velikonoce v Nových Hradech
Jinak slavilo svátky jara panstvo a jinak chudí lidé. A rozdíly se projevovaly i v jednotlivých koutech země. My se podíváme, jakou podobu měly Velikonoce na Novohradsku na jihu Čech jen kousek od hranice s Rakouskem. Nejprve zajdeme na místní hrad. Po tři staletí ho obývali páni z rodu Buquoyů. Tedy spíš jejich správce, protože panstvu se hrad nezdál moc útulný, tak si pořídili jinou rezidenci a pak zámek. Na hradě se dozvíme, co nechybělo na svátečním stole těch bohatších a jaké tradice místní aristokraté dodržovali. Mysleli i na nemajetné, s jídlem, ošacením a také s omýváním nohou dvanácti chudým. Ke sváteční výzdobě bohatších i obyčejných lidí patřil také beran, symbolicky zdobená a v kostele svěcená haluz. Dávala se například do stájí. A nezapomeneme ani na typické dobroty.
Velikonoce v Nových Hradech
Varhanář
Vladimírovi Šlajchovi učarovaly varhany. Nevystudoval ale hudbu, jak by si mnozí mohli myslet. Nejprve absolvoval strojní průmyslovku, pak se vyučil varhanářem a pustil se do stavění nástrojů. Jeho dílnu najdeme v Borovanech na Českobudějovicku, odkud nástroje nazývané královské vyrážejí do celého světa. Těší milovníky hudbu například v Japonsku, Kanadě nebo Německu. Rukama pana Šlajcha prošla i řada historických kousků, věnuje se totiž také restaurování. Už několik let pracuje na varhanech, které by měly znít v klášteře na Svaté hoře u Příbrami. Prozradí nám, co všechno výroba takového nástroje obnáší, jak dlouho trvá, kolik se do jednoho vejde píšťal, jaký se na ně používá materiál a spoustu dalších zajímavostí o své práci.
Varhanář
Řezbář z Hradců
Libor Pražan dostal od sudiček do vínku lásku k práci s dřevem. Různá dlátka byla jeho oblíbenými společníky už v dětství. A i když má ve výučním listě jinou profesi, dřevo si ho nakonec k sobě přitáhlo zpátky. Při návštěvě na zámku Hluboká mu navíc učaroval barokní intarzovaný nábytek, takže se pustil i do studování této metody. Prozradí nám, že nejvzácnější kousky jsou z Francie, kde nábytek vykládaný želvovinou, mosazí a cínem vyráběl původně královský nábytkář André Charles Boulle pro francouzského krále Ludvíka XIV. Ale přijít za panem Pražanem můžete i s poklady po svých babičkách. Říká totiž, že žádný, ani sebevíc poničený, kousek si nezaslouží likvidaci, protože připomíná staré časy, které se už nevrátí.
Řezbář z Hradců
ZOO Ohrada
Tři tisícovky zvířat byste napočítali v zoologické zahradě Ohrada v Hluboké nad Vltavou. Její zakladatel kníže Adolf Schwarzenberg by nejspíš byl sám překvapen tím, jak se jeho dílko rozrostlo. Pokud sem vyrazíte, můžete se těšit na zvířata typická pro jižní Čechy, ale také na reprezentanty exotičtějších krajů. Dozvíte se tu celou řadu zajímavostí, můžete nahlédnout do pavilonu Mata, kde vás čeká prostředí tropického deštného pralesa a potěší vás jistě i nejnovější přírůstek Brutus. Přestože jeho jméno zní trochu drsně, je to roztomilý losí mladík, který se sem přestěhoval z aklimatizační stanice v Dobřejově. A vydat se sem nemusíte jen za denního světla. ZOO připravila na letní týdny pro návštěvníky také noční prohlídky. Celý areál se zahalí do tmy, stane se tajemnějším, ale to neznamená, že není co vidět.
ZOO Ohrada
Výstava o padělatelích
Padělání mincí je velmi starou činností. Zmiňováné je například už v Číně ve druhém století před naším letopočtem, kdy čínská mincovna vydávala opratření proti padělatelům. O tom, jak se tohle „řemeslo“ vyvíjelo v průběhu staletí, se dozvíme na výstavě v Jihočeském muzeu v Českých Budějovicích. Exponáty nám přiblíží, co všechno obnášela výroba falešných mincí a jak probíhala, věnovat se budeme i falešným bankovkám. Zpočátku to měli jejich padělatelé o dost jednodušší než dnes, kdy bankovky chrání důkladné ochranné prvky. A svou roli sehrála i neznalost lidí, kteří nevěděli, jak má pravá bankovka vypadat a snadno se nechali podvést. Prozradíme vám i pár zajímavostí o trestech pro padělatele. Nutno podotknout, že bývaly hodně kruté.