Reportáže v regionech
Výroba japonských mečů
O samurajích a jejich mečích se vypráví mnoho legend, stali se hrdiny celé řady příběhů. Statečné ochránce a jejich zbraně, které dokázaly nepřítele rozpůlit od hlavy až ke slabinám, si společně připomeneme při návštěvě u bratrů Kamila a Radima Dachsových v Jílovicích. Ti se totiž už čtrnáct let věnují právě výrobě japonských mečů. Staří mistři si postup pečlivě střežili a nahlédnutí pod pokličku mohlo mít pro odvážlivce tragické následky, my ale můžeme sledovat práci bez obav. Dozvíme se, jaký materiál pánové používají, že broušení čepele trvá třeba i stovku hodin a taky to, z čeho se vyrábí rukojeť. Dočkáme se i finálního sestavení meče a všem, kteří by si je chtěli prohlédnout nejen prostřednictvím naší kamery, dáme tip.
Výroba japonských mečů
Kroje
Pokud se domníváte, že tradiční lidové kroje se udržely už jen na Moravě, vyvedeme vás z omylu. Vypravíme se totiž do Bzí u Týna nad Vltavou, kde najdeme království Davida Blažka. Nejprve se vyučil kuchařem, pak vystudoval ekonomickou školu a nakonec se pustil do výroby krojů. Už si stačil vydobýt věhlas, takže se u něj dveře netrhnou. Budeme ho sledovat při práci, necháme si povyprávět o tom, jak se takový kroj rodí, a dozvíme se, že svá pravidla má nejen složení a používání kroje, ale tak oblékání do náročné parády. David nám navíc vysvětlí, jak podle kroje můžeme poznat třeba to, že máme tu čest s vdanou paní. A taky nám prozradí, kde na jeho dílo narazíme nejčastěji a že se možná brzy dočkáme neobvyklé módní přehlídky.
Kroje
Lodí po Vltavě
Romantické plavení vorů po Vltavě zná většina z nás jen ze starých filmů. Ale projet se po naší neznámější řece láká mnohé i dnes. Do cesty lodí z jihu Čech směrem k hlavnímu městu se postavila soustava přehrad, ale přesto vám jednu zajímavou plavbu nabídnout můžeme. Na loď nastoupíme v Týně nad Vltavou a poplujeme až k Orlíku. Dopřát si ale můžete i výlety kratší, jedna z pravidelných tras vás například zavede do plavební komory Kořensko vybudované pro potřeby temelínské elektrárny. A abyste věděli, do čeho jdete, představíme vám i loď, která zájemce o poznávání jižních Čech z hladiny řeky vozí. Je to už docela pamětnice, plavila se kupříkladu ve třicátých letech minulého století v Drážďanech a jmenuje se Carina.
Lodí po Vltavě
Novohradské hory
Novohradské hory okouzlují všechny návštěvníky člověkem jen málo poznamenanou přírodou. V bývalém hraničním pásmu zanikla ve druhé polovině minulého století řada osad a lidí se tu kromě vojáků vskutku moc nepohybovalo. My si dopřejeme výlet z Pohoří na Šumavě k nejvyššímu vrcholu Kamenci. Zastavíme se v místech, v nichž dřív stávala obec Pavlína, kde si připomeneme i místní sklářskou tradici. Z potoka se tu dodnes dají vylovit střepy. Na kamenci nás přivítá skalní brána, které se říká Keltská. Jak ke svému názvu přišla, to ale nikdo neví. A nemineme ani rozvaliny, které mnozí považují za zbytky nějakého hradu. V těchto místech ale ve skutečnosti stávala další dnes zaniklá osada. Zavedeme vás ještě k trojmeznímu sloupu a pak už se vrátíme zpátky do Pohoří. Slibujeme sladkou odměnu v podobě marmelády, která byla oceněna jako nejlepší na světě.
Novohradské hory
Výrobce harmonik
Tahací harmonika umí rozdávat radost v lidových písničkách i klasice. Ve své prapůvodní podobě se narodila už před tisícovkou let v Číně, svou nám známou tvář získala na přelomu 18. a 19. století v Německu. Svůj život s ní spojil František Mikeš z Českých Budějovic. Už ve čtrnácti letech si vyrobil první kytaru a chtěl u strun zůstat. Nakonec ho ale osud zavál k harmonikám a těm zůstal věrný dodnes. Do jeho dílny přivážejí lidé různé kousky, poškozené, nefungující, některé z nich jsou hotovými unikáty. Pan Mikeš si s různým bolístkami i radami na kráse umí poradit a nástroje vrací majitelům v plné kráse. Dovede ovšem vyrobit i nové. V jeho práci je trocha truhlařiny, trocha strojařiny, musí mít samozřejmě taky cit pro hudbu. A o tom všem si s ním budeme povídat.