28. února 2021

Před půlstoletím měl premiéru třináctidílný televizní seriál F. L. Věk, který natočil režisér František Filip na motivy románu Aloise Jiráska. Předlohou pro hlavní postavu se stal skutečný český vlastenec, muzikant, skladatel, spisovatel a buditel z období národního obrození František Vladislav Hek. S ním je neodmyslitelně spjato východočeské město Dobruška, kde se narodil a prožil mnoho let. Dodnes si ho tu připomínají, ale myslí i na seriálového hrdinu. Zastavíme se například v domku kousek od náměstí, kde přišel 11. dubna 1769 na svět. Nahlédneme do krámku, k jehož vzniku místní inspiroval obchůdek známý z televizní obrazovky. A zavedeme vás také do kostela, kde hudebně nadaný mladík zpíval na kůru.

Část Brd v okolí Obecnice byla dlouhá desetiletí součástí vojenského výcvikového prostoru a obyčejní smrtelníci do ní od první republiky nesměli. Vše se změnilo až v roce 2015, kdy vojáci lokalitu opustili a ta se otevřela veřejnosti. Její zpřístupnění vzbudilo ohromný zájem turistů o dosud zapovězenou krásu divoké a romantické přírody. Než se vydáme vzhůru do kopců, v obci si prohlédneme několik zachovaných a opečovávaných roubenek, třeba někdejší Sobotkův statek vybudovaný v roce 1846. Pak vyšlápneme na vrch Klobouček po lesnické naučné stezce. Zřídily ji Vojenské lesy a statky a Agentura ochrany přírody a krajiny. Je to okružní trasa dlouhá 7,5 kilometru.

V Muzeu Karla Zemana na pražské Malé Straně se přeneseme do kouzelného světa fantazie. Připomeneme si režiséra, na jehož filmech vyrůstalo několik generací. Kdo by neznal snímky Cesta do pravěku, Baron Prášil či Vynález zkázy. Jejich tvůrce ve své době obdivovaly osobnosti jako Pablo Picasso či Charlie Chaplin. Dozvíme se, jak se k téhle práci dostal a také poodhalíme roušku tajemství některých postupů, kterými Karel Zeman ovlivnil řadu světových filmařů. Těšit se můžete i na další zajímavosti. Tak třeba z filmu Baron Prášil jsou v muzeu k vidění repliky kostýmů, v nichž si zahráli Miloš Kopecký a Jana Brejchová. Vyzkoušet si můžete i trik s kamerou nastavenou na takzvanou dokreslovačku s plochými kulisami létajících koní ze známé scény.

Desetikilometrovému údolí řeky Svratky mezi Dalečínem a Vírem se do poloviny minulého století přezdívalo Moravské Švýcarsko. Potom ho ale zaplavily vody nové přehrady, která je zásobárnou pitné vody pro velkou část Jihomoravského kraje. Jako hlavní zdroj životodárné tekutiny slouží především pro 60 kilometrů vzdálené Brno. Je jí proto podřízeno veškeré využívání okolní krajiny. Turisté si tu přesto na své přijdou, čeká je celá řada historických a technických zajímavostí. My vyrazíme na výlet po naučné stezce, která vede z Dalečína. Byla vyznačena v roce 2008 a měří 16 kilometrů. Na 22 zastaveních se dozvíte spoustu informací zejména o tématech vodohospodářských.

Historické památky měl Miloš Dempír rád už v dětství. A později si začal stavět modely hradů nebo zámků, které navštívil. Když si časem chtěl vybudovat zmenšeniny staveb, které v obchodech v nabídce vystřihovánek nebyly, pustil se do tvorby vlastních. V současné době se pyšní sbírkou 70 vlastních miniatur a 50 zakoupených sestavených modelů. Nechybí mezi nimi Hrádek u Nechanic, Žleby, Kačina, sídlo Pernštejnů v Pardubicích nebo třeba hrad Rožmberk. Unikátní kolekce je vystavena v historických prostorách podkroví domu zbrojnošů, na romantickém Svojanově, kde Miloš Dempír čtrnáctým rokem působí jako kastelán.

Tábor proslul především coby bašta husitů. Zajímavostí ale nabízí mnohem víc než jen vzpomínky na časy kališníků. K těm méně známým patří poutní areál Klokoty na okraji města. Je s ním spjata legenda o Panně Marii, která se zjevila malým pasáčkům u nedaleké studánky. Po této události začali k prameni, u kterého byl umístěn obraz zachycující zjevení, chodit poutníci. A bylo jich tolik, že pro ně nakonec o kus dál vyrostl kostel obklopený ambity. V chrámu je vystaven uctívaný obraz, k němuž věřící přicházeli se svými prosbami a za jejich vyslyšení děkovali různými dary. Památku si prohlédneme a připomeneme si i její unikátní zvonohru.