3. května 2020

Karlovy Vary podle vznikly v časech Karla IV. Podle legendy během štvanice na jelena, který nakonec před pronásledovateli prchl skokem z útesu, spadl lovecký pes do tůně a začal kňučet bolestí. Ukázalo se, že voda v ní je horká a přivolaný panovník prohlásil, že by mohla léčit. Dnes město patří k nejkrásnějším lázeňským centrům v Evropě a těší se oblibě zejména mezi turisty z Německa, Ruska a Číny. Češi ho trochu neprávem opomíjejí. Současná situace je ale šancí na změnu. Prohlédnout si západočeskou perlu bez davů lidí jsme se vydali i my. Zavítáme ke kolonádám a v klidu budeme obdivovat místní architektonické skvosty.

Legendární pohádku Pyšná princezna zná snad každý z nás. A žádným tajemstvím není ani to, že se natáčela mimo jiné v Českém Švýcarsku. A to nejen ve vyhlášeném Dolském mlýně, ale i v místech, která dlouho unikala pozornosti návštěvníků národního parku. Po dlouhých letech byla obnovena chaloupka, v níž žila rodina filmového uhlíře, a dokonce vzniká nová naučná stezka Česká silnice, která vás zavede i k ní. Dostala jméno podle trasy, která zdejší krajinou vedla do Saska už v dávných časech a dojdeme po ní také do zaniklé obce Zadní Jetřichovice. Cestou nás čeká dvanáct zastavení.

Safari park ve Dvoře Králové nad Labem je nejnavštěvovanějším turistickým cílem Královéhradeckého kraje. Každý rok v něm přivítají více než půl milionu lidí, které láká příležitost prohlédnout si zvířata pohybující se téměř jako ve volné přírodě. U jeho zrodu stál vystudovaný lesník, nadšený přírodovědec a cestovatel Josef Vágner. Otevřeno bylo v roce 1989. My jsme se do něj vypravili ještě v době, kdy byly uličky mezi výběhy prázdné a zvířata marně vyhlížela návštěvníky, abychom se dozvěděli, co pro ně na letošní sezónu chystají nového a představíme vám i některé čerstvé přírůstky.

Zříceninu hradu Cimburk najdete v pohoří Chřiby na východní Moravě. Ve stylu francouzské gotiky byl vybudován v první polovině 14. století. Mohutné sídlo, které bylo i významnou pevností, patřilo k nejkrásnějším svého druhu na Moravě. Pány na něm byli mimo jiné bratr Karla IV., moravský markrabě Jan Jindřich nebo Vilém z Pernštejna. Pak ale dlouho chátralo a na konci minulého věku mělo namále. Naštěstí se dočkalo záchrany. Bude nás zajímat, kdo se o ni zasloužil a co všechno se už podařilo opravit. Vydáme se také do okolí. Zjistíme třeba to, co má jméno městyse Osvětimany společného s Konstantinem a Metodějem a zastavíme se u skalního útvaru, kterému místní říkají Kozel.

Rozhledny bychom mohli bez nadsázky nazvat jedním z fenoménů naší země. Napočítali bychom jich víc než pět set a další stále přibývají. Dávno už se nestaví jen na horských hřebenech, ale zcela běžně rostou i v nížinách. Jsou velmi oblíbenými turistickými cíli, protože kromě výhledu často nabízejí i zajímavou architekturu nebo příběhy. Asi nejvíc se o všech českých, moravských a slezských věžích dozvíte v Luhačovicích. Tam totiž vznikla Minigalerie rozhleden s téměř stovkou trojrozměrných modelů. Dozvíme se, jak se neobvyklý nápad zrodil, i to, jaké vyhlídkové věže v expozici najdeme. Navíc se projdeme po naučné stezce, která je prý nejkratší u nás.

Mezi našimi hrady a zámky patří k těm nejoblíbenějším Karlštejn. Ročně si ho prohlédne bezmála čtvrt milionu lidí. Fakt, že ho nechal vybudovat Karel IV. v roce 1348, zná už většina dětí školou povinných. I to, že ho využíval jako venkovskou rezidenci, ale taky coby bezpečné místo k uložení korunovačních klenotů. V době, kdy brány nedobytného sídla majestátně se tyčícího se nad řekou Berounkou nečekaně zůstaly kvůli pandemii zavřeny, jsme směli nahlédnout do prostor, kam běžně návštěvníci nemohou. Prohlédli jsme si také kapli, která byla místem císařových modliteb a prozradíme vám i to, co nového přinese probíhající rekonstrukce.