28. července 2019

Nejstarší písemné zprávy o Jemništi pocházejí z konce 14. století. Je v nich zmiňován jistý Beneš z Cimburka, který byl tehdy majitelem zdejší vodní tvrze. V roce 1717 koupil panství hrabě František Adam z Trauttmansdorffu, kterému ovšem staré sídlo nevyhovovalo, a tak si na blízkém svahu nechal vystavět malebný barokní zámeček. Ten o víc než sto let později získal rod Sternbergů, který se sem v devadesátých letech minulého věku zase vrátil a od té doby svůj staronový domov opravuje. Současný zámecký pán nás památkou provede, představí nám její největší zajímavosti a připomene také příběhy svých předků, kteří tu žili.

U obce Nevřeň kousek od Plzně na konci 19. století horníci dobývali v hlubinném dole kaolin. Pak se těžba tohohle „bílého zlata“ přesunula do nedalekých Ledců, kde byl otevřen lom povrchový. Staré štoly tak osiřely. Na víc než sto let. Místní obyvatelé si ale byli vědomi unikátnosti podzemního labyrintu a snažili se ho zpřístupnit veřejnosti. Letos se jim to konečně podařilo. Do chodeb vykutaných ještě za časů císaře pána sestoupíme i my. Bude nás zajímat, jak a z čeho se tu kaolin získával a jak se dostával na povrch. Připomeneme si ovšem i časy mnohem pozdější, kdy se důl proměnil v peklo. Natáčela se v něm totiž pohádka Čertí brko a nás bude zajímat, jaké stopy tu po sobě filmaři zanechali.

Životní láskou Josefa Valucha se staly bonsaje. Před lety viděl v televizi reportáž, jak sám říká, o stromečcích v misce. Nadchl se pro ně, ale protože v té době u nás nebyla k mání žádná literatura, vydal se cestou pokus omyl. V devadesátých letech pak hned vyrazil do světa sbírat zkušenosti, shánět informace i vhodný materiál. A v roce 1999 založil ve Starém Městě u Uherského Hradiště muzeum věnované svým milovaným rostlinkám. Už dvacet let ho stále vylepšuje. Ukáže nám své největší poklady, dozvíme se, kde všude je získával a co všechno péče o ně obnáší. Těšit se můžete kupříkladu na hloh, který vyrostl v blízkosti Draculova hradu.

Česko-německé příhraničí patří i po téměř třech desítkách let od chvíle, kdy se znovu otevřelo turistům, k trochu opomíjeným oblastem. Přesvědčíme vás, že neprávem. Vydáme se po Zlaté cestě, která spojuje naší novodobou Zlatou stezku a její bavorskou obdobu Goldsteig a nakoukneme i k našim západním sousedům. Cestou nás čeká hned několik architektonických skvostů. Naše putování začneme u unikátní jízdárny ve Světcích u Tachova, kterou nechal vybudovat polní maršál Alfréd I. Windischgrätz. A pak si v Barnau prohlédneme největší středověký archeologický skanzen v Německu.

V letošním roce si připomínáme pětisté výročí úmrtí Leonarda da Vinci. Jednou z akcí s ním spjatých je unikátní výstava nazvaná Aeronautica na zámku v Novém Městě nad Metují. Renesanční génius toužil postavit stroj, který by člověku umožnil vznést se k oblakům. Popsal a nakreslil obdivuhodné množství mechanismů. A právě tyhle výtvory inspirovaly Aleše Drašnara ze Slavoňova. Sestavil podle nich s využitím historických postupů 13 vznášedel. Některé z nich nám předvede a prozradí nám taky, kde kresby získal, jak dlouho trvala příprava a které ze vznášedel ho fascinovalo nejvíc.

Vranovská přehrada je desátou největší nádrží u nás. Při budování se počítalo s tím, že zadrží 80 milionů metrů krychlových vody, ale její maximální objem je ještě o zhruba 50 milionů kubíků větší. Při stavbě hráze byla poprvé u nás použita technologie litého betonu. Vodní dílo, které slaví své pětaosmdesáté narozeniny, se pyšní i dalšími unikáty. Některé si připomeneme a v sedle bicyklu se vydáme i na výlet do jeho okolí. Zastavíme se například na Růžovém vrchu, kde se už v pravěku usadili první obyvatelé. A bez povšimnutí nemineme ani další zajímavé památky na březích řeky Dyje.