2. prosince 2018

Hrad Radyni založil podle legendy Radouš, muž s oslíma ušima a kančími zuby Podle historických pramenů ovšem u jeho zrodu stál Karel IV. Původně byl na panovníkovu počest nazván Karlskrone, tedy Karlova koruna. Podle kopce, kde vyrostl. Skalnatý vrch a jeho okolí se však pyšní i dalšími zajímavostmi, za kterými nás zavede Skalní stezka. Zpřístupnila ve svazích doposud neznámé vyhlídky i neobvyklé kamenné bloky. Vydáme se do horolezeckého ráje na Andrejškách. Pozorovat z výšky můžeme i Starý Plzenec. Koncem 13. století nechal král Václav II. založit o kus dál novou Plzeň, do té doby ovšem bývalo centrum kraje právě v něm.

České elektrické kytary dobývají nejen naše, ale i světová pódia. Vyrábět se začaly už 50. letech minulého století. Učarovaly taky rockovému muzikantovi Břetislavu Sašovi Zachovalovi. Už dvacet let je sbírá. Před třemi roky se pak rozhodl podělit o krásu těchto nástrojů se sobě podobnými nadšenci a otevřel ve Vápenném Podole u Pardubic první soukromé muzeum svého druhu u nás. Prohlédneme si poklady, které jsou v něm k vidění a přidáme spoustu informací o nich. Třeba to, že na kytaru od nás hrál i George Harrsion z Beatles. Dozvíme se taky, proč se jedna jmenovala Jolana a prohlédneme si nástroj, který zabodoval na světové výstavě Expo v roce 1958.

Jáchymov na Karlovarsku proslavily pod zemí ukryté zásoby stříbrných rud a s nimi související ražba vyhlášených tolarů. V minulém století se tu pak dobýval taky uran. V dolech pracovali političtí vězni komunistického režimu. Pracovní tábory a nelidské podmínky v nich připomíná naučná stezka Jáchymovské peklo. Naším průvodcem bude Miroslav Kopt, který si tehdy v jednom z lágrů odpykával trest. Nahlédneme společně taky do jedné ze štol, kde se uran nacházel. Stezka je dlouhá 8 a půl kilometru a má 12 zastavení. Nutno ovšem dodat, že na přelomu 50. a 60. let dělali představitelé režimu všechno pro to, aby zahladili stopy. Na několika místech tak z táborů nezbylo nic a návštěvník se tak musí domýšlet, jak to tu kdysi vypadalo.

Jedním z nejznámějších českých betlémů jsou 12 metrů dlouhé a 2 metry vysoké Krýzovy jesličky, které si díky svým rozměrům dokonce vysloužily zápis do Guinessovy knihy rekordů. Jsou totiž největším lidovým mechanickým betlémem na světě. Jejich tvůrce Tomáš Krýza je dokončil právě před sto lety. V současnosti procházejí rozsáhlou rekonstrukcí. Ta ale neprobíhá za zavřenými dveřmi. Naopak, návštěvníci můžou všechno sledovat. Jednotlivé figurky se rozebírají, čistí, opravují i domalovávají. To samé čeká taky krajinu. Zjistíme, kolik postaviček bychom v ní napočítali, jak se hýbají a mimo jiné i to, proč Ježíšek v jesličkách je jedinou vyrobenou z vosku.

Kostel Prozřetelnosti Boží v Šenově bývá nazýván barokní perlou Slezska. U jejího zrodu stál Karel František Skrbenský, jeden z příslušníků rodu, který kraji vládl od 15. století déle než 300 let. Podobu mu dopřál velkolepou, pro malou obec velmi netypickou. A tak nás bude samozřejmě zajímat, proč se tak rozhodl. Jednou z pohnutek byla tragédie, kterou způsobil. Nešťastnou náhodou přejel kočárem malé dítě. Možná i proto nechtěl, aby se někdo dozvěděl, kolik do stavby investoval a všechny účty prý nechal spálit. Obdivuhodná je rovněž výzdoba svatostánku a unikátem jsou taky varhany s bezmála třemi tisícovkami píšťal. Přidáme navíc legendu, která se k chrámu váže.

V neděli začíná advent, a tak je nejvyšší čas pořídit si adventní věnec. Nebo si ho vytvořit. Florista Petr Kopáč nám prozradí, jak na to. Řeč bude i o tom, jak jedna z relativně mladých tradic předvánočního času vznikla a jak se vyvíjela. Věnovat se budeme symbolice, která se k ní váže. Víte třeba, proč na některých věncích bývá ještě pátá svíčka? A kdy se zapaluje? Zajímat nás bude taky to, proč se první říká svíce proroků, druhé betlémská, třetí pastýřská a čtvrté andělská. Původně míval věnec tvar čtverce, chybět na něm nesmělo chvojí a ozdoby v barvě červené a zlaté. Vysvětlíme vám důvod. A zjistíme, jak se větvičky jehličnanů měly vázat, aby znázorňovaly koloběh života.