28. ledna 2018

K dominantám západočeské metropole patří gotická katedrála svatého Bartoloměje na náměstí Republiky. Většina návštěvníků Plzně si nenechá ujít výhled z její věže, která je nejvyšší kostelní v České republice. Místní zase téměř nikdy neopominou alespoň letmo pohladit andělíčka na mříži, o kterém se traduje, že přináší štěstí a plní i ta nejtajnější přání. Za svou kouzelnou moc prý vděčí místnímu katovi. Prozradíme vám podrobnosti a prozkoumáme taky další záhadu. Ručičky, které se nedávno objevily kousek od malého posla z nebes. Využijeme taky jednu z posledních příležitostí nakouknout pod klenbu svatostánku před jeho rekonstrukcí, která odstartuje na jaře a bude trvat tři roky.

Smalt má většina z nás spojený s kuchyní a nádobím. Hlavně z časů našich babiček a maminek. My vás ale přesvědčíme o tom, že historii má mnohem starší a zdobí dokonce celou řadu historických skvostů. Mimo jiné i jeden z našich největších pokladů, relikviář sv. Maura. Vývoj emailérských technik mapuje výstava v brněnském Technickém muzeu, na kterou vyrazíme. Dozvíme, se jaké existují, v čem se liší a kdy vládly. Bude nás zajímat taky to, kdy a jak si mistři tohohle oboru poradili s barvami. Mimochodem právě na Brněnsku přišel ve 30. letech 19. století chemik Eduard Bartelmus na způsob, jak skelnou směs aplikovat na slitiny železa. A samozřejmě si prohlédneme nejvzácnější exponáty.

Potštejn patří k nejrozsáhlejším hradním komplexům ve východních Čechách. Byl založen na konci 13. století během kolonizace podhůří Orlických hor. Vybudoval ho Půta z rodu Drslaviců. A právě podle něj dostal své jméno Puttenstein, tedy Putův kámen. Zkomolením pak časem vznikl název používaný dnes. Prozradíme vám, kdo na tomhle sídle v průběhu staletí býval pánem, kdo z nich se nejvýraznějším písmem zapsal do historie a proč k hradu dvakrát vyrazil se svým vojskem Karel IV. Podle pověsti je tu někde taky ukryt poklad. Zatím ho nikdo neobjevil, ale jeden z majitelů Potštejna, Jan Antonín Harbuval - Chamaré po něm toužil tak moc, že hrad celý podkopal a přispěl k jeho zkáze.

Víte, čemu se říká čabraka? Ozdobné pokrývce na koně. Ve středověku se dávala pod jeho sedlo, na hřbet i na hlavu. Býval na ní vyšit erb bojovníka v sedle, aby ho na turnajích nebo v bitvách všichni i pod brněním poznali. Dnes tahle paráda slouží bujným ořům už jen jako jakási čepice coby běžná součást jezdeckého vybavení. My teď ovšem budeme obdivovat speciální – takzvané „Lipenské čabraky“. Do jejich výroby se pustila skupina dam na zaslouženém odpočinku z Lipníku nad Bečvou. Dělají je pěkně postaru, ručně, v duchu lidových tradic. Zeptáme se jich, jak se k neobvyklé práce dostaly, kde se naučily, jak na to, co pro ně bylo nejtěžší a kde všude bychom se s jejich výtvory mohli setkat.

Horské městečko Rokytnice v Orlických horách si letos připomíná 700. výročí první písemné zmínky o své existenci. Vzniklo ale zřejmě už na konci 13. století coby uhlířská osada zásluhou pánů z Rychnova. Pyšní se řadou historických staveb, díky nimž se celé centrum v roce 2003 stalo městskou památkovou zónou. Ještě známější je však Rokytnice coby turistické středisko V zimních měsících je ideálním místem pro výlet na běžkách po magistrále známé jako Jiráskova cesta. Před tím, než se vydáme do bílé stopy, si prohlédneme pamětihodnosti městečka. Historické domy na náměstí i dva svatostánky, z nichž jeden byl vybudován ve stylu goticko-renesančním a druhý v barokním.

Jedním z nejslavnějších českých herců minulého století byl bezpochyby Jan Werich. A tak není divu, že vila na Kampě, v níž prožil víc než 35 let, patří k častým a oblíbeným cílům Pražanů i návštěvníků naší metropole. Dlouhé roky chátrala a zájemci ji mohli pozorovat jen z uctivé vzdálenosti. 1. července loňského roku jim ale otevřela své brány dokořán. V interiéru si připomeneme život Jana Wericha, dozvíme se, kdy u něho doma bývalo nejrušněji a zavzpomínáme samozřejmě i na legendární Osvobozené divadlo, s nímž je navždy neodmyslitelně spjat. Nezapomeneme se vypravit hlouběji do historie a dozvíme se mimo jiné, že herec nebyl jedinou známou osobností, která v něm v minulosti žila.