Mozaika z regionů

Obsah dílu

Přehrát vše

Alfons Mucha na Zbirohu

Alfons Mucha na Zbirohu Zámek Zbiroh patří k nejstarším šlechtickým sídlům u nás. Vystřídala se na něm celá řada pánů, včetně několika s krví královskou. Ale pobývaly tu také významné osobnosti ze světa uměleckého. Celé dvě desítky let tu například strávil Alfons Mucha. Po svém návratu z Ameriky hledal vhodné prostory, v nichž by mohl namalovat Slovanskou epopej. A nakonec si vybral velký sál právě na zbirožském zámku. Členové místního Sokola mu dokonce byli předlohou pro postavy slavného díla. Pobýval tu s rodinou a dodnes se tu na tyhle časy dochovaly vzpomínky v podobě výzdoby některých sálů či salonků. A v současné době si návštěvníci zámku můžou připomenout i méně známou, byť významnou, stránku umělcova života. V jednom ze salonků je totiž instalována výstava o jeho zednářských aktivitách. A tu si společně taky prohlédneme.

MapaAlfons Mucha na Zbirohu
videoAlfons Mucha na Zbirohu
...
video video

Alfons Mucha na Zbirohu

Muzeum lehkého opevnění

Muzeum lehkého opevnění Před druhou světovou válkou byl v našem pohraničí budován systém opevnění, který měl přispět k ochraně našich hranic před německým nebezpečím. Bezmála dvě desítky objektů takzvaného lehkého opevnění vyrostly i v otavském údolí u Annína. Měly krýt přístup přes Kašperské hory k Sušici a dále do vnitrozemí. K boji v nich bylo připraveno víc než sto mužů. Naše armáda je nakonec nevyužila, ale paradoxně se hodily té německé. Ta totiž zužitkovala materiál z jejich stavby, třeba železo, v době, kdy jí docházely suroviny. Po válce se stavby zase octly na hranici dvou světů, do důchodu je poslal definitivně až rok 1989. Zájemci o vojenskou historii sem můžou zavítat, roste tu totiž muzeum, které smutné časy připomíná. Dozvědí se třeba to, jak měly řopíky fungovat a jaké zbraně by jejich posádkám sloužily.

MapaMuzeum lehkého opevnění
videoMuzeum lehkého opěvnění
...
video video

Muzeum lehkého opěvnění

Pevnost poznání

Pevnost poznání Olomouc bývala opevněnou baštou monarchie. Z rozlehlého opevnění se do dnešních časů dochovala jen takzvaná Pevnůstka. A její část se teď proměnila v Pevnost poznání. Nahlédneme společně do historie, ale taky se přiučíme. Nový projekt je určen především dětem a měl by je nechat nahlédnout zábavným způsobem do světa vědy. Čeká nás tak kupříkladu osmimetrový model mozku. Pořádně ho prozkoumáme a zjistíme, jak to v něm vlastně funguje. Třeba i to, že neuronů bychom v něm napočítali desetkrát víc, než je lidí na planetě a co se v naší myslivně děje ve chvílích, kdy spíme. Pak se vydáme do expozice nazvané Živá voda a projdeme si interaktivním korytem řeky Moravy. Co se dozvíme tam? Nechte se překvapit.

MapaPevnost poznání
videoPevnost poznání
...
video video

Pevnost poznání

Paseky nad Jizerou

Paseky nad Jizerou Paseky nad Jizerou na pomezí Krakonošova království a říše ducha Muhu, tedy Jizerských hor, vznikly na místě vykáceného lesa. Jak už napovídá jejich název. Dřevo se tu těžilo dlouhá léta, hlavně pro potřeby sklářských hutí. My společně zavítáme do nejstarších částí obce. To úplně nej je v tomhle ohledu Makov. Tam můžeme dodnes obdivovat stavení s prvky typickými pro místní lidovou architekturu. Zastavíme se ale taky u lip, které byly vysazeny u příležitosti svatby habsburského monarchy Františka Josefa I. s Alžbetou Barvorskou zvanou Sissi. A nezapomeneme ani na to, že podél zdejšího potoka kdysi stávalo několik klapáčů. K jednomu z nich se váže i pověst o zlomyslném hastrmanovi, kterého ale nakonec místní mlynář vyhnal.

MapaPaseky nad Jizerou
videoPaseky nad Jizerou
...
video video

Paseky nad Jizerou

Archiv Pražského hradu

Archiv Pražského hradu Vzácné historické poklady nás čekají v archivu a depozitářích Pražského hradu. Zavedeme vás do míst, kde se restaurovaly pohřební oděvy mnoha českých panovníků. Ve zdejších dílnách právě pracují s látkami, z nichž byly ušity ty pro manželky Otce vlasti. Dozvíme se, jak taková práce vypadá a co všechno je při ní důležité. A taky to, že se i z malých kousků látky dají vyčíst osudy slavných Přemyslovců či jejich nástupců. Zajímat nás budou ale i další cennosti z časů dávno i nedávno minulých. V archivu je tu například uložena korespondence našich prezidentů. Ale rovněž takový unikát, jakým je páska, kterou před korunovací měřili obvod lebky posledního korunovaného českého krále Ferdinanda I., aby zjistili, jestli mu koruna nebude malá.

MapaArchiv Pražského hradu
videoArchiv Pražského hradu
...
video video

Archiv Pražského hradu

Slavkovský les

Slavkovský les Naše putování Slavkovským lesem začneme v jeho nejsevernější části. Právě tam najdeme malebnou vesničku Doubravu, která se pyšní kupříkladu nejstarším dochovaným hrázděným statkem na Chebsku. Pak zamíříme k prameni kyselky, připomeneme si hamr, který tu stával, a podle něhož dostal pramen jméno Kyselecký hamr. Zastavíme se taky u sopky Železná hůrka, kterou mimochodem jako první popsal slavný Johann Wolfgang Goethe, který byl na místě v roce 1823. Nemineme ani horu Dyleň, kterou kdysi Napoleon vyhlásil zeměpisným středem Evropy. Věž, která vyrostla na jejím vrcholu v letech studené války, sloužila jako odposlouchávací zařízení. A na závěr vás zavedeme k místu s tajemným názvem Kmotrovo propadání.

MapaSlavkovský les
videoSlavkovský les
...
video video

Slavkovský les

Stopáž29 minut
Rok výroby 2015
 P ST HD