Mozaika z regionů: Hrad Přimda, Poslední vor, Toulky bez hranic do saského Jonsdorfu, Měděné výrobky Karolíny Kadečkové, Blaník – naučná stezka, Přehradní nádrž Rozkoš.

Obsah dílu

Přehrát vše

Přimda

Přimda Po dlouhých dvou desetiletích se návštěvníkům zase otevřely brány starého hradu Přimda. Po Pražském hradě je snad jediným celistvě dochovaným románským hradem u nás. Vyrostl už někdy ve dvacátých letech 12. století a původně střežil obchodní stezku z Prahy a Plzně do Horní Falce. Později sloužil jako vězení, vězněn tu byl například kníže Soběslav II. i budoucí král Přemysl Otakar II. V 16. století hrad získali dva bratři ze Švamberka, ale příliš o něj nepečovali, a tak začal chátrat. Trochu paradoxně se dneška v nejlepší kondici dočkala ta nejstarší část hradu, novější jsou mnohem poničenější. Takže si můžeme prohlédnout vězeňskou celu s lavici, na které kdysi dávno sedávali vězni a také kamenný prévet, tedy záchod z 12. století. Nahlédneme i do věže, kde by časem měla vyrůst dřevěná rozhledna.

MapaPřimda
videoPřimda
...
video video

Přimda

Poslední vor

Poslední vor Plavby vorů po Vltavě se staly téměř legendárními. Většina z nás je zná jen z filmů pro pamětníky, protože poslední voraři zdolali naši nejznámější řeku před víc než půl stoletím, těsně předtím než byla vybudována přehrada na Orlíku. Oživit staré časy se rozhodlo několik nadšenců letos v létě. Podle rad odborníků a pamětníků se pustili do stavby voru. Ze všeho nejtěžší bylo nejspíš dostat dlouhé a těžké klády do vody. Pak si museli z tenkých smrčků vyrobit takzvané houžve, které jsou nejlepší na svázání klád. Při práci používali staré nástroje, které sloužily už jejich předchůdcům, například dvojúčelovou sekyru. A v červenci se pak vydali se svým skoro stometrovým vorem na cestu do Hamburgu. I když měli trochu obavy, jak ji zvládnou, všechno dobře dopadlo a my můžeme doufat, že na další plavbu vorů po Vltavě nebudeme čekat celé půstoletí.

MapaPoslední vor
videoPoslední vor
...
video video

Poslední vor

Lužické hory

Lužické hory Milovníkům cykloturistiky, ale i těm, kteří raději než do pedálů šlapou po svých, nabídneme poznávání Lužických hor. Naši patnáctikilometrovou cestu začneme u přehrady s poetickým názvem Naděje. Vyrostla už ve třicátých letech minulého století na Hamerském potoce, sbírala vodu pro pily a hamry, které pracovaly pod ní. V údolí potoka najdeme i zajímavé rostliny, například kapradinu žebrovici různolistou. Ale poputujeme dál. Zastavíme se také u pramene, kterému se sice říká sirný, ale už podle barvy můžeme tušit, že obsahuje spíš hodně železa. A pak se pomalu vydáme k hranici k německým sousedům. Za ní nás čekají Žitavské hory a v nich třeba zajímavé skalní město. Naučná stezka ho spojuje s městečkem lázeňským – Jonsdorfem. V něm pak návštěvníky vítá mimo jiné Motýlí dům. A cestou domů si ještě prohlédneme Krkavčí skály střežící hranici.

MapaLužické hory
videoLužické hory
...
video video

Lužické hory

šperky z mědi

šperky z mědi Krásné šperky, ale třeba také svícny nebo sošky vyrábí už řadu let z mědi výtvarnice Karolína Kadečková. Vypravíme se za ní do jejího království a budeme sledovat, jak se kov mění v krásnou ozdobu. Karolína si ho nejdřív nahřeje, čímž se stane krásně tvárným a pak mu začne vtiskovat podobu dle svých představ. Inspiraci získává například v přírodě, ráda pracuje i s duchovními tématy, teď se například často věnuje výrobě andělů. Měď kombinuje s minerály, dřevem, kameny, keramikou i sklem. Dozvíme se, že měď může fungovat nejen jako ozdoba, ale také jako barometr nemoci. Na těle zdravého člověka zůstané krásně čistá, pokud se objeví choroba, začně měnit barvu a na kůži se tvoří zelená měděnka. Mimochodem měď měla své uplatnění v léčitelství už dávno před naším letopočtem, používala se v podobě prášku například na potírání vředů na kůži.

Mapašperky z mědi
videoŠperky z mědi
...
video video

Šperky z mědi

Naučná stezka Podblanickem

Naučná stezka Podblanickem Na kole i pěšky se můžete vypravit na toulky Podblanickem. Nejznámějším místem oblasti je určitě hora Blaník, v níž podle legendy podřimují rytíři, kteří nám Čechům vyjdou na pomoc, až nám bude nejhůř. Při našem výletu vám dokážeme, že důvodů k návštěvě Podblanicka je mnohem víc. Zastavíme se třeba v Louňovicích pod Blaníkem. Jsou rodištěm jednoho z nejznámějších hudebních skladatelů Jana Dismase Zelenky. Najdeme tu také malý zbytek premonstrátského kláštera, který vyrostl ve 12. století, ale nepřečkal husitské války. A ještě včelařské muzeum, kde se dozvíme o dlouhé tradici chovu včel a výroby medu v tomhle kraji. Pak se vydáme směrem ke známé hoře. K jejímu vrcholu nás dovede naučná stezka S rytířem na Blaník. Užijí si na ní hlavně děti, které se díky jednotlivým zastavením dozvědí spoustu zajímavostí o přírodě, zvířatech i ptácích. Na vrcholu si pak za odměnu můžete dopřát výhled z rozhledny.

MapaNaučná stezka Podblanickem
videoNaučná stezka Podblanickem
...
video video

Naučná stezka Podblanickem

Rozkoš

Rozkoš Přehradní nádrž Rozkoš bývá někdy nazývána východočeským mořem. Je oblíbeným rekreačním cílem, na své si tu přijdou milovníci lenošení, ale také třeba rybáři. Hlavním důvodem výstavby byla ochrana kraje před povodněmi na řece Úpě. První návrhy na stavbu přehrady se objevily už na konci devatenáctého století, zprovozněno bylo vodní dílo ale až o tři čtvrtě století později. Při jeho stavbě muselo být zbořeno zhruba padesát stavení. Při prohlídce vám prozradíme, že se pyšní hned několika unikáty. Jedná se vlastně o boční intervenční nádrž, nenajdete ji na žádné řece. Vodu z Úpy sbírá přivaděčem a vypouští ji do Metuje pro změnu odváděcím potokem. Nemá také bezpečnostní přeliv. A nesmíme zapomenout na to, že je taky rájem ornitologů, kteří tu napočítali bezmála tři stovky druhů opeřenců.

MapaRozkoš
videoRozkoš
...
video video

Rozkoš

Stopáž29 minut
Rok výroby 2012
 P ST