Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Mníšek pod Brdy

Mníšek pod Brdy Zámek v Mníšku pod Brdy (v místech Švédy zničené tvrze) stojí na skále nad zámeckým rybníkem. Ač čtyřkřídlý, má poněkud netradičně jen tři věžice – dvě v průčelí a jednu středovou v zadní části. Dvoupatrová stavba leží na půdorysu asi 40x42 metrů, kolem čtvercového dvora v ní najdete celkem 65 pokojů.

Přístup od náměstí střeží dvojice lvů u kované brány. Následuje pozvolna stoupající plošinka (most) zdobená vázami, pod ní je (stejně jako na více místech pod zámkem) ve skále tesaná prostora. Portál je bohatě zdoben různými reliéfy a maskami, které doplňuje znak Engelů z Engelflussu.

Asi před třemi lety jsme vás zavedli na zámek v Mníšku pod Brdy poprvé. Prošel kompletní rekonstrukcí a byl vůbec poprvé zpřístupněn veřejnosti. Naše dnešní reportáž ale bude o posledních majitelích panství: Kastech z Ebelsbergu, kterým je věnována nová expozice. Svazek hraběnky Terezie a barona Theodorika byl nerovný a chvíli trvalo, než se podařilo nevěstě přesvědčit rodiče, že jí sňatek s pouhým baronem přinese štěstí. Teprve čas ukázal, že to byla volba nadmíru šťastná. Manželé se svými pěti dětmi prožili na Mníšku život plný lásky. Když se například dozvěděli o balónovém létání, hned se rozhodli vyzkoušet tuhle kratochvíli.

Zajímavé jsou i zdejší koupelny. V bytě správce je například jedna vymalovaná jako tropický les s palmami a barevnými ptáky. Jinde pro změnu připomínají obývací pokoj. S intimní atmosférou soukromého apartmá kontrastují reprezentační sály. Jejich podobu se podařilo zrekonstruovat podle dochovaných fotek.

MapaMníšek pod Brdy
videoMníšek pod Brdy
...
video video

Mníšek pod Brdy

Červené blato

Červené blato A na závěr vás vezeme do Jiříkova údolí, a možná i proto si budete chvilkami připadat jako v Jiříkově vidění. Míříme totiž na Třeboňsko do národní přírodní rezervace Červené blato. Ta se nachází nedaleko od Šalmanovic a na ploše 40 hektarů se tady rozprostírá nádherná rezervace. Od roku 1983 jí dokonce vede naučná 3,5kilometrová stezka, která seznamuje příchozí s různými typy rašelinišť.

Červenoblatská stezka je určena pro pěší turisty. Zpřístupňuje typické biotopy jednoho z největších rašelinišť na Třeboňsku, včetně vytěžených ploch. Těžba rašeliny zde v minulosti probíhala hlavně pro potřeby sklárny, která stávala v nedalekém Jiříkově Údolí a proslavila se hlavně výrobou neprůsvitného, tvrdého a téměř nerozbitného skla, nazývaného hyalit. Trasa stezky je převážně tvořena povalovými chodníčky, které umožňují průchod měkkým terénem. Přibližně uprostřed trasy je vybudována terasa s překrásným výhledem na rašelinné jezírko. Celá trasa naučné stezky je vybavena informačními tabulemi, které poskytují základní informace o flóře a fauně vázané na rašelinné podloží.

Typickým porostem je zde více než 200 let stará borovice blatka adaptovaná na malý přísun živin. Díky tomu má husté, pomalu přirůstající dřevo, které se v minulosti s oblibou těžilo. A najdete tady i rojovník bahenní, využívaný ve středověku jako náhražka chmele při výrobě piva.

MapaČervené blato
videoČervené blato
...
video video

Červené blato

Hrad Broumov

Hrad Broumov Hrad Brumov na pomezí Moravy a Slovenska v Bílých Karpatech vybudoval jako zeměpanský opěrný bod proti uherské hranici olomoucký biskup Bruno ze Schaumburku po kumánských válkách v 50. letech 13. století. Byl vystavěn na horském výběžku, který souvisel s okolím jen úzkou šíjí.

Hrad tvořil palác s mohutnou věží, která se dodnes dochovala (jako rohová věž) spolu s plášťovou zdí. Od počátku měl významnou strategickou funkci, neboť byl jedním z nejstarších hradů na tehdejším moravsko-uherském pomezí. V letech 1256-1273 jej držel Smil z Obřan. V letech 1294-1303 byl jeho purkrabím Oldřich z Hradce, správce tzv. lucké provincie. Na svou dobu mohutný hrad byl nejen střediskem panství, ale i uvedené provincie. K hradu náleželo několik manství. Počátkem 15. století tu sídlil Boček mladší z Kunštátu. Pevnost hradu se prokázala v husitských válkách, kdy ho několikrát marně obléhal Zikmund i olomoucký biskup Jan XII. Železný, neboť Boček byl nakloněn husitům.

V druhé polovině 15. století byl hrad v zástavě Cimburků a velmi utrpěl začesko-uherských válek, když se jej v roce 1486 zmocnil uherský král Matyáš. Díky archeologickému průzkumu doktora Jiřího Kohoutka byl tento hrad otevřen a zpřístupněn veřejnosti a v současné době nabízí ve svých expozicích ve sklepních prostorech informace o historii hradu a místa a zároveň máme pro návštěvníky hradu přichystáno několik malých překvapení. Hrad projdeme s jeho správcem Miroslavem Obadalem.

MapaHrad Broumov
videoHrad Brumov
...
video video

Hrad Brumov

Rabi Löw

Rabi Löw Pak se přesuneme v našem cestování do Prahy, protože v roce 2009 si připomínáme 400 let od úmrtí věhlasného rabína Jehudy Levy (Löwa) ben Becalela. Náboženský, pedagogický a filozofický odkaz tohoto učence zůstává dodnes živý a inspirující.

Těžko budete hledat jinou osobnost, ke které by se hlásilo tak pestré společenství ctitelů, lidí s výrazně odlišnou náboženskou, filozofickou a kulturní orientací. Pojetí rabiho Löwa jako zosobnění tajuplnosti ghetta, divotvůrce, matematika a tvůrce umělé bytosti golema není sice historicky oprávněné, poskytlo ale opravdovou a jedinečnou inspiraci umělcům. S jejím odrazem se můžeme setkat jak v literatuře, tak ve výtvarném a dramatickém umění. Své právo na existenci má pravý i vysněný rabi Löw. Rozpor mezi historickým obrazem této osobnosti a jejím převažujícím chápáním je propastný.

Tato skutečnost je natolik významná, že posloužila jako základ pojetí celé výstavy, která má dvě hlavní části. První je věnována historickému rabimu Löwovi a autentickým tradicím s ním spojeným, druhá je zasvěcena odkazu rabiho Löwa a původu legend spjatých s jeho jménem.

MapaRabi Löw
videoRabi Löw
...
video video

Rabi Löw

Cyklostezka Baroko

Cyklostezka Baroko A směřujeme do západních Čech, a pokud možno na kole. Naším cílem totiž bude cyklostezka Baroko, která vede okolím Plas. Severní Plzeňsko tak otevřelo svou náruč cykloturistům. Proč právě tenhle název? Samotné Plasy zdobí klášter z té doby a bratři cisterciáci v okolí po sobě zanechali dodnes viditelné stopy, díky nimž bývá Plassko nazýváno barokní krajinou. Ale dávno před mnichy, a také po nich, tvář krajiny modelovala řeka Střela se svými přítoky. My se tak podíváme na to, co všechno kdysi rozdivočelá voda natropila.

A začneme u plaského konventu, kousek od Mladotického rybníka. Při neštěstí a velké vodě v roce 1872, 25. května, se protrhla hráz a provedla se velká zátopa celého údolí řeky Střely. A osud a přírodní živel byl k téhle oblasti krutý víckrát, však uslyšíte sami.

Protože jsme na cykloturistické trase Baroko, dostali jsme se k jedné vynikající památce celé oblasti, a to je Mariánská Týnice, což bylo bývalé proboštství, a teď zde trůní galerie a muzeum severního Plzeňska.

MapaCyklostezka Baroko
videoCyklostezka Baroko
...
video video

Cyklostezka Baroko

Šperkařka

Šperkařka Podíváme se i do jednoho pražského ateliéru. Patří šperkařce Ireně Veselé Rendlové. Tu k tomu, co dělá, přivedla dílem náhoda, dílem možná i nouze. Nikdo totiž nebyl schopen vyrobit pro tanečnice Chorey Historicy speciální gotické spony, které potřebovaly na své oblečení evokující 15. století.

Při výrobě šperků Irena pracuje po způsobu starých zlatníků: ručně vyřezává, ryje, piluje, pájí, leští a zasazuje kameny, což je někdy pěkná fyzická dřina, hlavně při práci s bílou mosazí. Je to hlavně pro její vlastnosti – bílá mosaz je velmi houževnatá, proto s ní moc lidí nepracuje.

Umělkyně se specializuje na různá historická období, a jak sama říká, někdy se jí stane, že třeba secesní linie jí uteče víc ke gotice či k renesanci. Možná jako tip poslouží i to, že vyrobené kousky můžete vidět i v galerii.

videoŠperkařka
...
video video

Šperkařka

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín