Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Miřejovice

Miřejovice Veltrusy a Nelahozeves. Dvě středočeské obce. A mezi nimi najdeme cíl prvního zatoulání. Jde o secesní technickou památku. Pohybovat se budeme kolem jezového mostu, který tu jako první nechali postavit Chotkové v roce 1755.

Při povodni byl roku 1784 zničen. Míříme na vodní elektrárnu Miřejovice, kterou najdeme na 18. říčním kilometru. Zdymadlo sestává z jezového mostu, plavebního kanálu, elektrárenského náhonu a vorové propusti. Rovinou jezu tak procházejí čtyři ramena řeky.

Elektrárna s jezem i mostem tvoří jedinečný a jednotný architektonický celek. A to dokonce takový, že inspiroval i zaoceánské konstruktéry. V roce 1904 totiž přijeli čtyři američtí inženýři zaměřující se na stavby jezů pro řeku Mohawk u New Yorku. Miřejovické řešení je nadchlo, a tak od konstruktéra Záhorského koupili licenci. Po celé stavbě se projdeme s kronikářem a jezným.

MapaMiřejovice
videoMiřejovice
...
video video

Miřejovice

Radobýl

Radobýl Putování Českem zakončíme na kopci, který vlastně zavinil smrt významného poety 19. století Karla Hynka Máchy. Říká se mu Radobýl. Tento kopec se nachází v horské hradbě Českého středohoří u Litoměřic. Má tvar pravidelné homole a svou výškou až tak docela neoslňuje.

Vrchol je travnatý a nabízí ničím nestíněný výhled po širokém okolí. Právě z Radobýlu viděl Mácha požár, který se mu stal osudným. Z kopce si prohlédneme i panorama Českého středohoří, údolí řeky Labe i roviny České křídové tabule, z nichž vystupuje hora Říp.

Od 3. května 1622 je na radobýlském vrchu kříž – původně dřevěný, dnes železný. Radobýl je vlastně čedičová kupa, jako většina kopců v Českém středohoří.

Těžařské činnosti se tady dařilo vždycky. Ale nejen jí. Osvědčilo se tady i vinařství. Od raného středověku se totiž Radobýl mohl pyšnit nejsevernější vinicí v zemi, a to díky Karlu IV., který v roce 1369 podepsal darovací listinu, podle které Radobýl připadl Litoměřicím.

MapaRadobýl
videoRadobýl
...
video video

Radobýl

Brašnář

Brašnář Pan Ladislav Hemrlík, protagonista našeho dalšího příběhu, se věnuje brašnářství a vlastně všemu, co nějak souvisí s kůží a jejím opracováním či zpracováním.

Brašnář Ladislav Hemrlík vyrábí výrobky z usní a kůží. Na výrobu používá zejména kůže z hovězin, teletin, vepřovic, skopovic a kozin. Dále pak pracuje s různými kožešinami, cizokrajnými motivy, kameny, kořeny a různými přírodními doplňky, kterými zdobí.

Při kompletování výrobků se panu Hemrlíkovi osvědčily starodávné technologické postupy (ruční šití, hřebíčkování). Povrch usňových výrobků se pak dá upravit voskováním, mořením a barvením.

Konečný vzhled zaručí originální starodávnou patinu – a ta je zejména u historických výrobků velmi žádaná. Díky nápadům a šikovným rukám Ladislava Hemrlíka z Rokytnice v Orlických horách se ale během několika hodin dokáže proměnit na krásnou taštičku, neobvyklé pouzdro, pevný opasek, chránič anebo nepostradatelný toulec pro lukostřelce. A podíváme se taky na jedno skotské sportovní klání – na sychrovském zámku.

MapaBrašnář
videoBrašnář
...
video video

Brašnář

Broumovský kostelík

Broumovský kostelík V České republice je přes 200 národních kulturních památek: hradů, zámků, klášterů či kostelů, které patří do nejvyšší kategorie významu kulturního dědictví. Nově řady této „vybrané společnosti“ rozšířil i dřevěný hřbitovní kostel Panny Marie v Broumově.

Hřbitovní kostel Panny Marie je nejstarší dřevěnou sakrální stavbou ve střední Evropě. Podle údajů břevnovského kláštera byl předchůdce současného kostela postaven už v roce 1177. Po vypálení husity byl znovu postaven po roce 1449.

Ochoz po obvodu kostela byl obnoven za opata Tomáše Sartoria na konci 17. století. V ochozu jsou umístěny renesanční i empírové náhrobníky a zavěšeny desky s kronikářskými zápisy. Vchody jsou osazeny gotickými portálky, uvnitř trámový strop s částečně dochovanou původní ornamentální a zoomorfní polychromií z poloviny 15. století. Nejstarší autenticky dochovaný dřevěný kostel je výjimečnou ukázkou lidové architektury. Přestože je kostel v relativně uspokojivém stavu, zub času hlodá do dřeva například v ochozu, kde jsou na některých místech nahnilé okraje prken.

Věřící na bohoslužby do kostela Panny Marie docházejí jen několikrát v roce. Kostel je hlavně určen pohřebním obřadům. O kostelíku si budeme povídat a paní Lydii Bašteckou, ředitelkou Státního okresního archivu v Náchodě.

MapaBroumovský kostelík
videoBroumovský kostelík
...
video video

Broumovský kostelík

Hasičské muzeum

Hasičské muzeum V roce 1810 ve Skalné, která je naším dalším cílem, hořel, padlo živlu vniveč na sto domů, včetně fary, školy a kostela. Místní přišli na to, že hasiče zkrátka potřebují. A trvalo to ale skoro dalších šedesát let, než c. k. rakousko-uherští úředníci z Prahy povolili založení dobrovolné požární jednoty.

Nadšení bylo tehdy tak velké, že techniku pro ni vyráběli i někteří místní řemeslnící. A odvedli tak kvalitní práci, že některé kousky najdete ve Skalné dodnes. Dobrovolní hasiči před pár lety prošmejdili prakticky všechny stodoly a garáže v pohraničí. Rarity a vlastně i vzácné věci, které v nich našli, jim dnes závidí národopisná muzea nejen v Česku, ale i v sousedním Německu.

Tou největší jsou pivovarské dřevěné sáně z konce 18. století. Šikovní a odvážní krotitelé ohně na ně v době mocnářství přidělali ruční pumpu, upevnili sudy s vodou a tím pádem dokázali i ve sněhových závějích dopravit vodu k požáru.

K vidění a obdivování jsou tyhle věci v tamním Hasičském muzeum. A roli hrála i kvalita a dobrá značka: třeba stříkačky na loukoťových podvozcích: kvality Flader.

MapaHasičské muzeum
videoHasičské muzeum
...
video video

Hasičské muzeum

Malenovice

Malenovice Malenovický hrad – významná historická památka Zlínska ležící asi šest kilometrů od centra Zlína. Byl založen ve druhé polovině 14. století moravským markrabětem Janem Jindřichem Lucemburským. Prošel několika přestavbami, které z původně gotické stavby vytvořily renesanční sídlo zámeckého typu.

Do poloviny 20. století si hrad udržel i svou funkci obytnou a správní. V jeho držení se vystřídala řada šlechtických rodů, v roce 1953 získalo malenovický hrad krajské muzeum, dnes Muzeum jihovýchodní Moravy.

Zamíříme i na prohlídku hradního interiéru: malovaný sál s pozdně gotickou klenbou a dochovanými nápisy z 1. poloviny 16. století či domácí kaple, velkostatek za to určitě stojí. Pro návštěvníky je zpřístupněna i hradní věž.

Dlouhodobá výstava shrnuje výsledky desetiletého výzkumu archeologického oddělení Muzea jihovýchodní Moravy v zaniklých středověkých hradech regionu.

MapaMalenovice
videoMalenovice
...
video video

Malenovice

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín