Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Expozice skla

Expozice skla Muzeum Šumavy v Kašperských Horách představuje ojedinělou kolekci skla ze slavné firmy Lötz, sídlící v Klášterském Mlýně. Od 80. let 19. století do 20. let 20. století patřila tahle šumavská sklárna k uznávaným výrobcům hlavně secesního skla.

Muzeum Šumavy na výstavě dokumentuje i část svého záchranného projektu, kterým je zpracování papírových střihů, které sloužily při výrobě a dekorování skla. V archivu bývalé sklárny jich zůstalo na 90 tisíc – je na nich zachyceno zhruba 40 tisíc různých skleněných výrobků.

Muzeum s projektem začalo v roce 2004 díky finanční podpoře soukromého donátora Christiana Clausena z Rakouska. Postupy při záchranných pracích jsou různé: část střihů je opravována na místě a část je předávána do restaurátorské dílny.

Současně jsou zhotovovány digitální i papírové kopie střihů, které budou od podzimu 2009 zpřístupněny veřejnosti ve Sklářském studijním středisku v Kašperských Horách. Objekty sklárny Lötz zůstaly po roce 1947 opuštěné a zbyla zde jen vzorkovna, archív a sbírka skla.

Vše zachránil místní učitel Emanuel Bouška, který na vozech tažených koňmi i na obyčejné káře převezl celý poklad do Kašperských Hor. Víc dalších detailů se dozvíte od našeho průvodce historika Vladimíra Horpeniaka. S ním muzeem opatrně projdeme.

MapaExpozice skla
videoExpozice skla
...
video video

Expozice skla

Pražské Benátky

Pražské Benátky Malá Strana – historická součást staré Prahy patří dnes k tomu nejkrásnějšímu, co lze v metropoli vidět. Je cílem turistických i jiných výletů. Stejně tak jako městský ostrov Kampa.

Krásné prostředí pomáhá vytvářet i Čertovka. První zmínky o ní jsou staré už bezmála deset století, tehdy plnila především obrannou funkci a někdy ve dvanáctém století tvořil pravděpodobně část vodního příkopu zdi kláštera johanitů.

Za hranicemi Malé Strany se nacházela i Kampa. Ostrov formovaný nánosy vltavských písků, bývaly na něm hlavně zahrady. Novou podobu a následný rozkvět mu poněkud paradoxně přinesl až oheň. Vodní kanál Čertovka byl do poloviny 19. století nazýván Rožmberská strouha Čertova se mu říká pro proudy mezi kameny vodní proudy – silné „čertovské“ toky. Gondoly tady sice nejsou, ale i tak se někdy téhle části Prahy říká Pražské Benátky.

Se Zdeňkem Bergmanem si projdeme i podzemí a mluvit s ním budeme i o Bradáčovi. Projít či projet se tady můžete i vy – s První všeobecnou člunovací společností.

MapaPražské Benátky
videoPražské Benátky
...
video video

Pražské Benátky

Sběratel Tatrovek

Sběratel Tatrovek Na svých prázdninových toulkách s kamerou zavítáme i na Pernštejnsko do Dolní Rožínky. Otevřeno tady totiž bylo nové muzeum, které potěší hlavně ty, kteří mají rádi staré tatrovky. Vítejte v Muzeu Tatra!

Už sama cesta k cíli byla zajímavá. V pozadí se tyčí těžní věže, které v minulosti, snad i v přítomnosti, těžily uranovou rudu. Nedaleko silnice bylo vidět závod, který rudu zpracovává.

V obci Dolní Rožínka – v obci jako v každé takové bylo kdysi postaveno zemědělské družstvo. Dnes je právě tam umístěno muzeum historických vozidel. V nově opravené hale je opravdu k vidění pěkný kus historie. Od Tatry 12, přes různé modifikace Tatry 57, autobusu na podvozku asi T 43, přes šestikolovou Tatru k armádním 805. Ty byly k vidění se zajímavými, ne moc běžnými karoseriemi.

Z poválečných strojů se můžete podívat na legendární 603, několik 613, včetně dvou dochovaných kusů T 613 vyrobených v modifikaci rychlá sanita. Bylo jich vyrobeno jen pár. Fungovaly dobře.

Doby šedesátých let reprezentují stroje naší armády Gaz 69 a 69A, dále pak modrobílé vozy Veřejné bezpečnosti. To už opravdu člověk nevidí vlastně nikde. V muzeu jsou k vidění i motoristické lahůdky.

MapaSběratel Tatrovek
videoSběratel Tatrovek
...
video video

Sběratel Tatrovek

Velké Dářko

Velké Dářko Nedaleko Žďáru nad Sázavou narazíte na největší rybník Českomoravské vrchoviny o rozloze 206 ha. Zajímat nás bude hlavně tamní rašeliniště. V minulosti sloužil rybník k zadržování vody pro pohon hamrů, pil a mlýnů na horním toku Sázavy.

Vodní hladina se dnes ale dnes stala rájem pro příznivce windsurfingu a jachtingu a písčité břehy balzámem pro letní osvěžení. Okruh v délce 9 km vede kolem rybníku Velké Dářko. Stezka má 15 zastávek s dvojsloupky osazenými v zabetonovaných kovových konzolách, na něž jsou instalovány tabule A3 v dřevěných rámečcích nebo tabule A3/A4 v dřevěných dvojrámečcích – obsahují popis jednotlivých zastávek s doprovodnými ilustracemi, popř. mapkami.

Naučná trasa s patnácti informačními zastávkami v délce 12 km prochází vesměs lesními úseky kolem rybníka Velké Dářko. Je určena především pěším turistům, není však vhodná pro cykloturisty. Nejvhodnějšími nástupními místy jsou Škrdlovice, Karlov nebo Radostín.

Nejlepší je však začít u obce Karlov, kde má stezka začátek v podobě brány bývalé jelení obory. Na trase stezky jsou zřízeny lávky a haťové přechody, přesto mohou být některé úseky při vyšší hladině vody zamokřené.

Velkému Dářku se říká „Moře Vysočiny.“ Lokalita však návštěvníky láká nejen na plavání, houbaření, turistiku a jízdu na kolech. Celé okolí je také velmi zajímavou přírodní rezervací.

MapaVelké Dářko
videoVelké Dářko
...
video video

Velké Dářko

Vlčnovské búdy

Vlčnovské búdy Na okraji Vlčnova na Uherskobrodsku v části zvané Kojiny narazíte na vesnickou památkovou rezervaci. Jde o mimořádně hodnotný soubor vinohradnických staveb, čítající na čtyři desítky vinných búd, jak bývají tyto drobné nadzemní stavby lisoven místně nazývány.

Hliněné, hrázděné a zděné lisovny pocházejí z 18. až počátku 20. století, přičemž nejstarší jsou z dusané hlíny nabíjené mezi bednění a mladší z nepálených a později i pálených cihel. Lisovny vytvářejí charakteristickou štítově orientovanou řadovou zástavbu podél jedné strany nezpevněné komunikace vedoucí pod viničními tratěmi.

Stavby lisoven bez sklepů se vyznačují obdélníkovými půdorysy se dvěma prostory. Přední představuje místnost s lisem a vinohradnickým nářadím včetně ukládání prázdných sudů i dalších nádob. Do tohoto prostoru se po sklizni snášely hrozny vinné révy a rovněž se zde lisovaly.

Vlčnovské vinice jsou odpradávna proslaveny dobrým vínem, hlavně silnějším bílým. Později zde bylo zřizováno i posezení, sloužící především o nedělích, svátcích a během slavností. Zadní prostor menších rozměrů představuje komůrku sloužící pro ukládání sudů s vínem.

Vnější vzhled lisoven je poměrně prostý, určovaný zejména vápnem obílenými stěnami a modrou podrovnávkou. Původní zastřešení lisoven představovaly valbové střechy kryté došky, v některých případech opatřené nad dveřmi situovaným podávacím vikýřem sloužícím pro ukládání sena do podkrovního prostoru.

Soubor vinných búd je doplněn o vinařskou kapličku. Vlčnovskými búdami nás provedou tamní usedlíci Ivana Fibichrová a Petr Punčocha.

MapaVlčnovské búdy
videoVlčnovské búdy
...
video video

Vlčnovské búdy

Ferda Mravenec

Ferda Mravenec Netradiční výstavou pod názvem Hurá za Ferdou Mravencem Muzeum Komenského v Přerově připomíná kulaté výročí narození tvůrce dnes už legendárních postaviček. Letos si připomeneme sedmdesát let od vydání Ferdova slabikáře. A navíc se Ondřej Sekora, hlavní postava našeho dalšího zastavení, před 110 lety narodil.

Výstava je připravena pro všechny generace. Ti, kdo dorazí, uvidí originální Sekorovy kresby, řadu jeho knih a taky loutky a kulisy přerovského loutkového divadla z představení o Ferdovi Mravencovi.

Výstava je netradiční i tím, že předem nahlášené skupiny návštěvníků budou mít možnost si ji projít s pracovníkem muzea, který přizpůsobí svůj komentář věku skupiny. Netradiční muzejní zážitek nabízí muzeum rodičům s dětmi. Část výstavní místnosti se může stát hernou, kde si po společné prohlídce můžete zahrát společenskou hru nebo složit puzzle.

Výstavu provází poslech nahrávky z knížek o Ferdovi nebo loutkové filmy Hermíny Týrlové. A nabízejí se i další akce: noční prohlídky zámku. Málo se ví, že díky seriálové tvorbě je Sekora považován za čelního představitele českého meziválečného komiksu. Ani jeho Ferda se ale později neubránil společensko-politickým vlivům.

MapaFerda Mravenec
videoFerda Mravenec
...
video video

Ferda Mravenec

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín