Mozaika z regionů.

Obsah dílu

Přehrát vše

Tismice

Tismice Tismice jsou obcí nedaleko Českého Brodu. A to, že si Toulavá kamera našla cestu i sem, je dáno tím, že skrývají jednu z nejkrásnějších románských památek v naší zemi.

Jde o kostel Nanebevzetí Panny Marie se zajímavou kopií tismické madony, kterou zde podle legendy zanechali kartuziáni. Románský kostel bazilikálního typu z poloviny 12. století se dodnes dochoval v téměř původním stavu.

Drobné úpravy proběhly na přelomu 15. a 16. století, po roce 1700 vzniklo točité schodiště na kruchtu, nově byla zaklenuta hlavní loď a byl osazen nový vstupní portál v západním průčelí. V roce 1755 pak byly nově zastřešeny obě věže a přistavěna sakristie, čímž byl stavební vývoj kostela uzavřen.

Trojlodní neomítnutá stavba z pískovcových kvádrů, s hladkým dvouvěžovým západním průčelím a třemi apsidami v jedné rovině, je 13,2 metrů dlouhá a 8,5 metru široká. V jižní stěně lodi je vsazen gotický boční vstupní portál z roku 1504, ozdobený znakem místní zemanské rodiny Vrbíků z Tismic.

Hlavní loď bazilikálního trojlodí je od bočních lodí oddělena románskými arkádami, které spočívají střídavě na pilířích a sloupech, stavební prvek, který k nám doputoval zřejmě z Porýní; v Čechách se jedná o naprostý unikát. Sloupy arkád vyrůstají z klasických atických patek se čtyřmi nárožními lístky.

Tismický kostel je dosud poměrně neznámou stavbou, která však podle historiků umění představuje jednu z nejvýznamnějších památek České republiky, která ve své kategorii zaujímá i přední místo v Evropě.

Kostel je příkladem vyvinuté ideální formy románské baziliky a je zajímavé, proč takováto stavba vznikla v dnes nepříliš významné vesnici, když totiž typově odpovídá vyššímu sociálnímu prostředí. Uvidíte sami.

MapaTismice
videoTismice
...
video video

Tismice

Arabela

Arabela Skončíme pohádkově. Skončíme v Brně. Svět pohádek totiž zavládl v Letohrádku Mitrovských. V Brně tak odstartovalo putování unikátní kolekce pohádkových kostýmů a rekvizit úspěšného seriálu Československé televize Arabela.

Myšlenku na pohádkovou výstavu měl náš průvodce Petr Lukas od chvíle, kdy si pronajal Letohrádek. A jasno si udělal v tom, kteráže z pohádek by tady měla ožít. To že zvolil Arabelu, vysvětluje tak, že právě v tomhle pohádkovém seriálu se najdou vlastně všechny pohádky v jedné a zároveň se díky tomu můžeme podívat zpět do sedmdesátých let minulého století.

Výstava mu ale zabrala víc času i prostředků, než očekával. I přesto se mu ale podařilo v polovině února zpřístupnit dětem i dospělým originální expozici věnovanou jedinečnému seriálu, který už zhlédly tisíce dětí nejen v naší republice. A nelituje, i když ne všechno je tak, jak to bylo opravdově v seriálu.

Takže pro velké znalce Arabely: třeba vám neuniknou drobné odlišnosti v nábytku. Filmaři si totiž takovouto běžně užívanou stěnu maličko upravili. A pokud u Mayerových posedíte a budete se dívat na jeden z dílů, možná sami objevíte, co je v seriálu jinak.

MapaArabela
videoArabela
...
video video

Arabela

České Budějovice

České Budějovice Legenda praví, že město České Budějovice vděčí za svoje jméno Budivojovi, který tady založil vesnici; jiná pak vypráví o tom, jak se král Přemysl Otakar II. při lovu ve zdejších hvozdech dozvěděl o narození syna a z radosti tu založil Boží stánek a město.

Oficiálně Budějovičtí ale mluví o roku 1265, a to hlavně proto, že v tomhle roce se český král Přemysl Otakar II. rozhodl zbudovat v jižních Čechách velké královské město.

Jeho snaha se dala pochopit i vysvětlit. Chtěl novým královským městem dát najevo rozpínajícím se Vítkovům, že mu jejich ambice nejsou příliš po chuti. A další důvod byl finanční – do měst se stahovali řemeslníci, kteří platili i daně do královské pokladny.

Navíc si musíme uvědomit, že Přemysl Otakar byl v té době také vládcem nad částí Rakouska a nadto byly Budějovice důležitým bodem na spojnici mezi Prahou a alpskými zeměmi. A pro ty, kteří nevědí: jihočeská metropole se pyšní dominikánským klášterem, pod jehož okapem přebývá kamenná žába.

MapaČeské Budějovice
videoČeské Budějovice
...
video video

České Budějovice

Krušnohorské hračky

Krušnohorské hračky Manufaktura Sonji Vydrové je tou poslední dílnou, kde drží dlouholetou tradici hračkářů na Krušnohorsku. Louskáček a kuřáček jsou přitom těmi typickými výrobky krušnohorských řezbářů.

Původně vlastně činnost, která přinášela jen možnost jakéhosi přivýdělku během dlouhých zimních večerů na horách. Pak se ale koncem 19. století stal z téhle činnosti docela dobrý byznys a továrny na hračky začaly růst jak houby po dešti.

Naše reportáž se pokusí zmapovat životní cestu zakladatele jedné z manufaktur pana Antona Waltera – tradice v rodině zůstala, i když se Walterovi museli v roce 1945 – stejně tak jako jiní hračkáři – vystěhovat do Německa.

Sonja Vydrová nás svou továrničkou na hračky provede a ukáže nám třeba vodníka, hokejistu, havíře nebo havíře. Popovídá o pidimužících, které si nikdo nechce rozhněvat, nebo o hře, která proslula po světě: říká se jí tivoli.

MapaKrušnohorské hračky
videoKrušnohorské hračky
...
video video

Krušnohorské hračky

Muttichovy značky

Muttichovy značky Jméno Kamilla Mutticha asi mnohým z vás moc neřekne. A přitom, kolikpak lidských životů už zachránil! Kdoví.

V reportáži vás zavedeme do Krkonoš. Právě ony jsou s životem pana Mutticha spjaty. Akademický malíř a ilustrátor. Ilustroval většinou povídky a romány. Tak například ilustroval Babičku od Boženy Němcové, která vyšla v roce 1913. Maloval karikatury do českých i zahraničních časopisů. V roce 1899 ilustroval satiricko-politický časopis Podřipská Střela.

V období první světové války a na počátku dvacátých let žil v Mladé Boleslavi, kde byl zakladatelem lyžařského spolku Himalaja, s jehož členy jezdil do Vysokého nad Jizerou za sněhem. On sám byl vynikající lyžař. Na počátku první světové války pobýval delší čas jako válečný invalida ve vojenské nemocnici ve Vysokém na Jizerou. Ale jeho zranění nebylo tak vážné, aby se zde zachovaly záznamy, a také mu nebránilo užívat si společenského života. Tolik několik důležitých milníků v jeho životě.

My jsme si pana Mutticha „pozvali“ do naší Toulavky proto, že kromě toho všeho je taky autorem krkonošského hřebenového značení, tak zvaných němých značek. Ty slouží od roku 1923. Je to jedinečný druh značek, spíše grafických symbolů.

Podle nich se turista může orientovat i v mlze a námraze, pokud jenom trochu Krkonoše zná. Jeho značky v podobě červených piktogramů vhodně a účelně doplňují klasické turistické značení. A dodáme ještě, že pro Ski klub Vysoké na Jizerou navrhl vlajku a odznak.

MapaMuttichovy značky
videoMuttichovy značky
...
video video

Muttichovy značky

Sklářka

Sklářka V Dobré Vodě u Hartmanic žije paní Vladimíra Tesařová, která se už víc než dvacet let zajímá o sklářství, kterému upsala své srdce a taky volné chvíle. Má za sebou zdařilou produkci plastik i oltářů nebo křížové cesty.

Některé z jejích prací se pyšnily tím, že byly k vidění i v zahraničí. Podíváme se s ní na to, jak všechny její výtvory vznikají, jak se rozkresluje sklo.

Zajímavé taky je, že to, co se obyčejně u skla označuje jako křehká krása, v tomhle případě moc neplatí. Některá dílka naší paní sklářky nabírají téměř třísetkilové hmotnosti.

K významným pracím Vladimíry Tesařové patří abstraktní reliéfy. Ty dnes najdete v České národní bance na Příkopech nebo v Komerční bance na Malostranském náměstí.

Paní Tesařová zhotovila i řadu křížových cest a oltářů. K nejzajímavějším patří oltář ze skla, který je k vidění v kostele sv. Vintíře v Dobré Vodě. Původně románský kostel, dnes v barokním plášti z roku 1706, ve svých interiérech skrývá na 35 plastik českých a německých světců.

MapaSklářka
videoSklářka
...
video video

Sklářka

Stopáž26 minut
Rok výroby 2009
 P ST
ŽánrMagazín